Právní úprava whistleblowingu v České republice

• Název práce v češtině: Právní úprava whistleblowingu v České republice
• Název v anglickém jazyce: Legal regulation of whistleblowing in Czech Republic
• Klíčová slova: whistleblowing, ochrana oznamovatelů, pracovněprávní vztahy
• Klíčová slova anglicky: whistleblowing, protection of whistleblowers, employment relationships
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 16.12.2021
• Datum zadání: 16.12.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 16.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 29.05.2023 08:30
• Místo konání obhajoby: PF UK, m. č.227/2.p.
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.04.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 29.05.2023
• Oponenti: JUDr. Lucie Matějka Řehořová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato rigorózní práce se zabývá aktuálním tématem právní úpravy whistleblowingu v
České republice. Cílem této rigorózní práce je poskytnutí obecného vhledu do problematiky
whistleblowingu. Práce je strukturována do několika částí, které postupně analyzují současný
stav právní úpravy, historii whistleblowingu v České republice a jeho vývoj v mezinárodním
kontextu, zásadní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů a nakonec detailně
rozebírají návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů v kontextu směrnice Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují
porušení práva Unie.
V úvodu se tato práce věnuje definici whistleblowingu, zkoumá jeho historii v České
republice a v zahraničí a pojednává o zakotvení pojmu whistleblowing v právním řádu. Práce
dále představuje hlavní problémy a výzvy spojené s ochranou oznamovatelů v České republice,
jako jsou například důsledky marného uplynutí transpoziční lhůty a důsledky z toho plynoucí.
Ve stěžejní části práce je popsán současný stav právní úpravy whistleblowingu v České
republice. V současné době je zajištěna určitá míra ochrany oznamovatelů prostřednictvím
dílčích nástrojů jednotlivých právních odvětví, tato ochrana však neodpovídá požadavkům,
které stanovil unijní zákonodárce výše uvedenou směrnicí. Práce se proto zaměřuje na aktuální
návrh zákona o ochraně oznamovatelů, přičemž podrobně analyzuje klíčové aspekty návrhu
zákona a představuje jejich potenciální dopady na praxi whistleblowingu v České republice.
Hlavní pozornost je věnována popisu aktuálního stavu, komparaci s dříve předloženými návrhy
na ochranu oznamovatelů a s unijními předpisy.
V závěrečné části práce je pojednáno o whistleblowingu v kontextu firemní kultury.
Práce je zakončena úvahami de lege ferenda společně s doporučeními pro zlepšení právní
úpravy whistleblowingu v České republice.
Rigorózní práce tak přispívá k diskuzi o právní úpravě whistleblowingu v České
republice a navrhuje konkrétní kroky pro zlepšení současného legislativního rámce. Přijetím
doporučených opatření by Česká republika mohla posílit ochranu oznamovatelů a podpořit
transparentnost a odpovědnost ve veřejném i soukromém sektoru.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This rigorous thesis addresses the current topic of legal regulation of whistleblowing in
the Czech Republic. The aim of this rigorous thesis is to provide a general insight into the issue
of whistleblowing. The thesis is divided into five parts, which successively analyse the current
state of legal regulation, the history of whistleblowing in the Czech Republic, and its
development in an international context, the fundamental problems and challenges associated
with the protection of whistleblowers, and finally, a detailed examination of the proposed new
law on the protection of whistleblowers in the context of the Directive (EU) 2019/1937 of the
European Parliament and of the Council of 23 October 2019 on the protection of persons
reporting breaches of Union law.
In the introduction, this thesis focuses on the definition of whistleblowing, examines the
history of whistleblowing in the Czech Republic and abroad, and discusses the concept of
whistleblowing in the legal system. The work also presents the main problems and challenges
associated with the protection of whistleblowers in the Czech Republic, such as the
consequences of the futile expiration of the transposition period and the resulting consequences.
In the central part of the work, the current state of legal regulation of whistleblowing in
the Czech Republic is described. At present, a certain level of protection for whistleblowers is
ensured through partial tools of individual legal sectors, but this protection does not meet the
requirements set by the Union legislator in the aforementioned Directive. The work, therefore,
focuses on the current draft of the Whistleblower Protection Act, analysing in detail the key
aspects of the bill and presenting their potential impacts on whistleblowing practice in the Czech
Republic. Particular attention is paid to the description of the current state, comparison with
previously submitted proposals for whistleblower protection, and compliance with EU
regulations.
In the final part of the work, whistleblowing is discussed in the context of corporate
culture. The work is concluded with de lege ferenda considerations and recommendations for
improving the legal regulation of whistleblowing in the Czech Republic.
Thus, the rigorous thesis contributes to the discussion on the legal regulation of
whistleblowing in the Czech Republic and proposes specific steps to improve the current
legislative framework. By adopting the recommended measures, the Czech Republic could
strengthen the protection of whistleblowers and promote transparency and accountability in
both public and private sectors.