Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 390)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Interakce roztočů a lišejníků na příkladu druhu Cladonia norvegica
Název práce v češtině: Interakce roztočů a lišejníků na příkladu druhu Cladonia norvegica
Název v anglickém jazyce: Mites and lichens interactions on the example of Cladonia norvegica
Klíčová slova: lišejníky, roztoči, interakce, kyselina rhodokladonová, potravně preferenční testy, Carabodes, Cladonia norvegica
Klíčová slova anglicky: lichens, mites, interactions, rhodocladonic acid, food preference tests, Carabodes, Cladonia norvegica
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra botaniky (31-120)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jana Steinová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 06.12.2021
Datum zadání: 06.12.2021
Datum potvrzení stud. oddělením: 06.12.2021
Datum odevzdání elektronické podoby:08.08.2024
Datum proběhlé obhajoby: 03.09.2024
Oponenti: Mgr. Jaroslav Šoun, Ph.D.
 
 
 
Konzultanti: RNDr. Jan Mourek, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Tématem DP je studium interakce mezi roztoči a lišejníkem druhu Cladonia norvegica, který je na většině svého areálu charakteristický produkcí nápadného červeného zbarvení, které dle názoru většiny autorů produkuje v reakci na okus roztoči. Téma vztahů mezi roztoči a lišejníky není dostatečně prozkoumané, a proto tento lišejník představuje vhodný modelový příklad pro jejich studium. V DP bude věnována rovnocenná pozornost oběma účastníkům této interakce: tedy roztočům (např. jaké skupiny roztočů na lišejníku žijí, zda se jedná o specialisty/generalisty, zda se lišejníky živí, kterou část stélky preferují, zda působí jako vektor rozšiřování lišejníků či fotobiontů apod.) i lišejníku (otazky, zda Cladonia norvegica představuje dobře vymezený taxon, do jaké skupiny dutohlávek patří, či zda je červené barvivo produkované příležitostně ve stélce skutečně kyselina rhodoklanová). Dále bude řešena otázka příčiny absence červených skvrn na severu Norska, odkud byl druh popsán. Metodika práce zahrnuje klasické lichenologické metody (determinační, TLC), molekulární metody (analýza DNA mykobionta), metody zoologické (extrakce a určování roztočů) a laboratorní potravně-preferenční pokusy.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK