Právní úprava emisního obchodování v kontextu energetického trhu

• Název práce v češtině: Právní úprava emisního obchodování v kontextu energetického trhu
• Název v anglickém jazyce: Legal Framework of Emissions Traiding in the Context of the Energy Market
• Klíčová slova: systém emisního obchodování, emise skleníkových plynů, energetický sektor, energie
• Klíčová slova anglicky: emissions trading system, greenhouse gas emissions, energy sector, energy
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2021
• Datum zadání: 30.11.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.09.2024
• Datum a čas obhajoby: 24.09.2024 11:00
• Místo konání obhajoby: 23, 23, 23
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.08.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 24.09.2024
• Oponenti: JUDr. BcA. Tereza Fabšíková, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se zabývá problematikou emisního obchodování a jeho vlivu na energetický trh. Evropský systém pro obchodování s emisemi, prostřednictvím ekonomického nástroje, který využívá tržního mechanismu ke stanovení ceny uhlíku, vytváří v Unii systém, v němž jsou zahrnuta energeticky náročná průmyslová zařízení, letecká doprava a námořní doprava, za účelem snižování emisí skleníkových plynů. Jedná se o složitý systém, který je založen na principu „znečišťovatel platí“, přičemž výnosy ze systému plynou na podporu ochrany klimatu a na proveditelnost cíle Evropské unie dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Unijní systém pro emisní obchodování je analyzován prostřednictvím vývoje sekundárního práva a jeho vlivu na energetický sektor.
Práce je rozdělena do čtyř částí, první se věnuje emisnímu obchodování jako ekonomickému nástroji z pohledu práva, druhá část popisuje mezinárodní a unijní vývoj tohoto nástroje. Třetí a čtvrtá část představují praktickou část práce. Třetí část představuje komplexnost systému emisního obchodování a jeho základních prvků fungování. Dále třetí část práce popisuje jednotlivé fáze systému, legislativní změny, zavádění nových mechanismů do systému, včetně jejich dopadu na efektivnost systému emisního obchodování. Čtvrtá část práce se již věnuje energetickému sektoru, zejména vlivu emisních povolenek na cenu elektřiny. Poslední část práce představuje aktuální vývoj systému emisního obchodování, jednotlivých kroků Unie k energetické bezpečnosti, vyšší energetické účinnosti a efektivnímu vnitřnímu trhu s energií, především v kontextu událostí, jako jsou pandemie COVID-19, dynamické hospodářské cykly, hospodářská recese, válečný konflikt na Ukrajině a následná energetická krizi v Evropě.
Diplomová práce poskytuje přehled legislativního vývoje systému emisního obchodování. Práce popisuje základní prvky systému a jeho mechanismy fungování, které byly mnohdy zaváděny jako reakce na neefektivnost systému, zejména během první a části druhé fáze emisního obchodování, kdy docházelo k přebytku emisních povolenek. Trh vykazoval vysokou volatilitu cen emisních povolenek, a tudíž systém neposkytoval investiční jistotu a určitou predikovatelnost pro provozovatele regulovaných zařízení. Následné zavedení přísnějších kritérií alokace bezplatných emisních povolenek, určení lineárního redukčního faktoru pro postupné snižování množství emisních povolenek v oběhu a vytvoření mechanismu rezervy tržní stability od roku 2019 dokazuje efektivnost systému, převedším v zavádění inovativních technologií do sektorů emitující vysoké hodnoty skleníkových plynů, které podporují snižování skleníkových plynů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis explores the issue of emissions trading and its impact on the energy market. The European Emissions Trading System utilizes an economic instrument that leverages market mechanisms to establish the price of carbon, creating a system within the European Union that encompasses energy-intensive industrial installations, aviation, and maritime transport, with the objective of reducing greenhouse gas emissions. This complex system is based on the "polluter pays" principle, with revenues generated being directed towards climate protection and achieving the European Union's goal of carbon neutrality by 2050. The European Emissions Trading System is analyzed through the development of secondary legislation and its influence on the energy sector.
The thesis is divided into four parts. The first focuses on emissions trading as an economic tool
from a legal perspective, while the second part describes the international and EU development of this tool. The third and fourth parts constitute the practical portion of the thesis, with the third part addressing the complexity of the emissions trading system and its fundamental operational elements. This section also details the various phases of the system, legislative changes, the introduction of new mechanisms into the system, and their impact on the efficiency of emissions trading. The fourth part is dedicated to the energy sector, specifically the impact of emission allowances on electricity prices. The final section presents the current developments in the emissions trading system, including the EUs steps towards energy security, enhanced energy efficiency, and an efficient internal energy market, particularly in the context of events such as the COVID-19 pandemic, dynamic economic cycles, primarily economic recessions, the war conflict in Ukraine, and the subsequent energy crisis in Europe.The
The thesis provides a detailed examination of the legislative development of the emissions trading system. It describes the fundamental elements of the system and its operational mechanisms, which were often established in response to inefficiencies observed mainly during the first and part of the second phase of emissions trading. During these phases, there was an oversupply of emission allowances, and the market exhibited high price volatility, thus failing to provide investment certainty and predictability for operators of regulated installations. The subsequent implementation of stricter criteria for the allocation of free emission allowances, the establishment of a linear reduction factor for the gradual decrease in the number of emission allowances in circulation, and the creation of the Market Stability Reserve mechanism since 2019, demonstrate the system's effectiveness, particularly in the introduction of innovative technologies in sectors with high greenhouse gas emissions, thereby supporting the reduction of greenhouse gas emissions.