Využití fyzioterapie u pacientů s abdominální hernií

• Název práce v češtině: Využití fyzioterapie u pacientů s abdominální hernií
• Název v anglickém jazyce: Application of physiotherapy in patients with abdominal hernia Děkuji Vám moc.
• Klíčová slova: Abdominální hernie, fyzioterapie, předoperační rehabilitace, rehabilitační program
• Klíčová slova anglicky: Abdominal hernia, Physiotherapy, Prehabilitation, Rehabilitation Program
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Marie Vitujová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.11.2021
• Datum zadání: 09.05.2023
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.04.2024
• Datum a čas obhajoby: 10.06.2024 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.05.2024
• Datum odevzdání tištěné podoby: 06.05.2024
• Do kdy má student odevzdat: 13.05.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 10.06.2024
• Oponenti: Mgr. Michaela Rampová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ADAMS, D. a kol. Current Concepts for Anterior Cruciate Ligament Reconstruction: A Criterion-Based Rehabilitation Progression. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy. 2012, 42(7), 601-614. DOI: 10.2519/jospt.2012.3871.
ADAMS, S. T. a kol. Physical activity recommendations pre and post abdominal wall reconstruction: a scoping review of the evidence. Hernia. 2022, 26, 701-714.
DOI: 10.1007/s10029-022-02562-5.
AHMED, M. G. a kol. Effect of Preoperative Abdominal Training on Abdominal Muscles Strength Outcomes after Ventral Hernia Repair. The Medical Journal of Cairo University. 2018, 86(8), 4495-4501. DOI: 10.21608/MJCU.2018.63151.
AL-RAWI, Z. S. a kol. Joint mobility in people with hiatus hernia. Rheumatology. 2004, 43, 574-576. DOI: 10.1093/rheumatology/keg370.
ALENAZI, A. A. a kol. Prevalence, risk factors and character of abdominal hernia in Arar City, Northern Saudi Arabia in 2017. Electronic Physician. 2017, 9(7), 4806-4811.
DOI 10.19082/4806.
APPLEBY, P. W. a kol. Umbilical Hernia Repair. Overview of Approaches and Review of Literature. Surgical Clinics of North America. 2018, 98(3), 561-576.
DOI: 10.1016/j.suc.2018.02.001.
BARBERAN-GARCIA, A. a kol. Personalised Prehabilitation in High-risk Patients Undergoing Elective Major Abdominal Surgery. Annals of Surgery. 2018, 267(1), 50-56.
DOI: 10.1097/SLA.0000000000002293.
BARBERAN-GARCIA, A. a kol. Post-discharge impact and cost-consequence analysis of prehabilitation in high-risk patients undergoing major abdominal surgery: secondary results from a randomised controlled trial. British Journal of Anaesthesia. 2019, 123(4), 450-456. DOI: 10.1016/j.bja.2019.05.032.
BÁRTOVÁ, Barbora. Přínosy rehabilitace u pacientů s abdominální hernií. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2021. 103 s. přílohy s. 90-103. Vedoucí diplomové práce Mgr. Marie Vitujová
BERÁNKOVÁ, Kateřina. Využití vyšetřovacího protokolu dle dynamické neuromuskulární stabilizace v klinické praxi. Praha, 2022. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství. Vedoucí práce prof. MUDr. Alena Kobesová, PhD.
BERNARDI, K. a kol. Two Year Outcomes of Prehabilitation Among Obese Patients with Ventral Hernias: A Randomized Controlled Trial. Annals of Surgery. 2022, 275(2), 288-294. DOI: 0.1097/SLA.0000000000004486.
BURGER, J. W. A. a kol. Incisional Hernia: Early Complication of Abdominal Surgery. World Journal of Surgery. 2005, 29, 1608-1613. DOI: 10.1007/s00268-005-7929-3.
BURCHARTH, J. a kol. The prevalence of umbilical and epigastric hernia repair: a nationwide epidemiologic study. Hernia. 2015, 19(5), 815-819. DOI: 10.1007/s10029-015-1376-3.
CABILAN, C. J. a kol. The effectiveness of prehabilitation or preoperative exercise for surgical patients: a systematic review. Joanna Briggs Institute Database of Systematic Reviews and Implementation Reports. 2015, 13(1), 146-187. DOI: 10.11124/jbisrir-2015-1885.
CASSAR, K. a MUNRO, A. Surgical treatment of incisional hernia. British Journal of Surgery. 2002, 89, 534-545. DOI: 10.1046/j.1365-2168.2002.02083.x.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. Třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada, 2011. 552 s. ISBN 978-80-247-3817-8.
DE JONG, D. L. C. a kol. The influence of a multidisciplinary team meeting and prehabilitation on complex abdominal wall hernia repair outcomes. Hernia. 2023, 27(3), 609-616. DOI: 10.1007/s10029-023-02755-6.
DI STASI, S. a kol. ABVENTURE-P pilot trial of physical therapy versus standard of care following ventral hernia repair: Protocol for a randomized controlled trial. PLoS One. 2023, 18(7), 1-16. DOI: 10.1371/journal.pone.0289038.
DIETZ, U. A. a kol. The Treatment of Incisional Hernia. Deutsches Ärzteblatt International. 2018, 115, 31-37. DOI: 10.3238/arztebl.2018.0031.
DOLEŽEL, J. a kol. Trendy v léčbě břišních a tříselných kýl. Medicína pro praxi. 2009, 6(4), 209-213. Dostupné z.: https://www.solen.cz/pdfs/med/2009/04/10.pdf
DURO-OCANA, P. a kol. Efficacy of supervised exercise prehabilitation programs to improve major abdominal surgery outcomes: A systematic review and meta-analysis. Journal of Clinical Anesthesia. 2023, 86, 1-17. DOI: 10.1016/j.jclinane.2023.111053.
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4.
DYLEVSKÝ, Ivan. Speciální kineziologie. Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-1648-0.
EAST, B. a kol. Umbilical and Epigastric Hernia. Information for patients [online]. Spain: European Hernia Society, 2020. Dostupné z: https://www.europeanherniasociety.eu/patient-info/umbilical-and-epigastric-hernia
FORGIARINI JR., L. A. a kol. Physical therapy in the immediate postoperative period after abdominal surgery. Jornal Brasileiro de Pneumologia. 2009, 35(5), 455-459.
PMID: 19547854.
FERKO, A. a kol. Chirurgie v kostce. 2., doplněné a přepracované vydání. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1.
FRANK, C. a kol. Dynamic Neuromuscular Stabilization & Sports Rehabilitation. The International Journal of Sports Physical Therapy. 2013, 8(1), 62-73. PMID: 23439921.
GARCÍA MORIANA, A. J. a kol. Evaluation of rectus abdominis muscle strength and width of hernia defect in patients undergoing incisional hernia surgery. Hernia. 2023, 27(4), 919-926. DOI: 10.1007/s10029-023-02834-8.
HALL, D. E. a kol. Preoperative Rehabilitation Is Feasible in the Weeks Prior to Surgery and Significantly Improves Functional Performance. The Journal of Frailty & Aging. 2023, 12(4), 267-276. DOI: 10.14283/jfa.2022.42.
HAMILTON, J. a kol. Age-Related Risk Factors in Ventral Hernia Repairs: A Review and Call to Action. Journal of Surgical Research. 2021, 266, 180-191.
DOI: 10.1016/j.jss.2021.04.004.
HARRISON, B. a kol. Collagenopathies—Implications for Abdominal Wall Reconstruction: A Systematic Review. Plastic and Reconstructive Surgery – Global Open. 2016, 4(10), 1-8. DOI: 10.1097/GOX.0000000000001036.
HENRIKSEN, N. A. a kol. Guidelines for treatment of umbilical and epigastric hernias from the European Hernia Society and Americas Hernia Society. British Journal of Surgery. 2020, 117, 171-190. DOI: 10.1002/bjs.11489.
HODGES, Paul W. Is there a role for transversus abdominis in lumbo-pelvic stability? Manual Therapy. 1999, 4(2), 74-86. DOI: 10.1054/math.1999.0169.
HODGES, P. W. a kol. Contraction of the human diaphragm during rapid postural adjustments. Journal of Physiology. 1997, 505(2), 539-548. DOI: 10.1111/j.1469-7793.1997.539bb.x.
HODGES, Paul W. a Simon C. GANDEVIA. Changes in intra-abdominal pressure during postural and respiratory activation of the human diaphragm. Journal of Applied Physiology. 2000, 89, 967-976. DOI: 10.1152/jappl.2000.89.3.967.
HOCH, Jiří a Jan LEFFLER. Speciální chirurgie. 3., rozšířené a přepracované vydání. Praha: Maxdorf, c2011. Jessenius. ISBN 978-80-7345-253-7.
HOLIHAN, J. L. a kol. Ventral hernia: Patient selection, treatment, and management. Current Problems in Surgery. 2016, 53, 307-354. DOI: 10.1067/j.cpsurg.2016.06.003.
HOPE, W. W. a kol. Textbook of Hernia. Switzerland: Springer, 2017. 418 s.
ISBN 978-3-319-43043-0.
HUDÁK, Radovan a David KACHLÍK. Memorix anatomie. 5. vydání. Praha: Triton, 2021.
ISBN 978-80-7553-873-4.
HUDGES, M. J. a kol. Prehabilitation Before Major Abdominal Surgery: A Systematic Review and Meta-analysis. World Journal of Surgery. 2019, 43, 1661-1668.
DOI: 10.1007/s00268-019-04950-y.
CHA, Y. J. a kol. The Validity and Reliability of a Dynamic Neuromuscular Stabilization – Heel Sliding Test for Core Stability. Technology and Health Care. 2017, 25(5), 981-988.
DOI: 10.3233/thc-170929.
ISCOE, Steve. Control of Abdominal Muscles. Progres in Neurobiology. 1998, 56, 433-506. DOI: 10.1016/S0301-0082(98)00046-X.
ITATSU, K. a kol. Incidence of and risk factors for incisional hernia after abdominal surgery. British Journal of Surgery. 2014, 101, 1439-1447. DOI: 10.1002/bjs.9600.
JAČISKO, J. a kol. Correlation between palpatory assessment and pressure sensors in response to postural trunk tests. Isokinetics and Exercise Science. 2021, 29, 299-308. DOI: 10.3233/IES-205238.
JANDA, Vladimír. Svalové funkční testy. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0722-5.
JANSEN, P. L. a kol. The biology of hernia formation. Surgery. 2004, 136(1). DOI 10.1016/j.surg.2004.01.004.
JENSEN, K. K. a kol. The European Hernia Society Prehabilitation Project: a systematic review of patient prehabilitation prior to ventral hernia surgery. Hernia. 2022, 26, 715-726. DOI: 10.1007/s10029-022-02573-2.
JÍNEK, Tomáš. Rizikové faktory a pooperační komplikace po resekcích žaludku pro nádorové onemocnění [online]. Olomouc, 2018 [cit. 2024-03-16]. Dostupné z: https://theses.cz/id/vgalye/. Disertační práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta. Vedoucí práce doc. MUDr. Radek Vrba, Ph.D
JOSHI, Rajshri a DUONG, Hieu. Anatomy, Abdomen and Pelvis: Scarpa Fascia. Treasure Island: StatPearls Publishing, 2023. PMID: 31985930.
JOSLYN, N. A. a kol. Evidence-Based Strategies for the Prehabilitation of the Abdominal Wall Reconstruction Patient. Plastic and Reconstructive Surgery Journal. 2018, 142(3), 22-29. DOI: 10.1097/PRS.0000000000004835.
KINGSNORTH, Andrew. The management of incisional hernia. Annals of The Royal College of Surgeons of England. 2006, 88, 252-260. DOI: 10.1308/003588406X106324.
KINGSNORTH, A. N. a LEBLANC, K. A. Management of Abdominal Hernias. London: Springer, 2013. 414 s. ISBN 978-1-84882-877-3.
KLINIKA REHABILITACE A TĚLOVÝCHOVNÉHO LÉKAŘSTVÍ FN MOTOL. Doporučení pro pacienty po operaci v oblasti břicha [online]. 2020. Dostupné z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/bricho-doporuceni-pro-pacienty-po-operaci-v-oblasti-bricha.pdf
KNAPP, N. a kol. Abdominal wall procedures: the benefits of prehabilitation. Plastic and Aesthetic Research. 2020, 7(7), 1-14. DOI: 10.20517/2347-9264.2019.69.
KOBESOVÁ, A. a kol. Functional postural-stabilization tests according to Dynamic Neuromuscular Stabilization approach: Proposal of novel examination protocol. Journal of Bodywork & Movement Therapies. 2020, 24, 84-95. DOI: 10.1016/j.jbmt.2020.01.009.
KOCJAN, J. a kol. Impact of diaphragm function parameters on balance maintenance. PloS ONE. 2018, 13(12), 1-14. DOI: 10.1371/journal. Pone.0208697.
KOLÁŘ, P. a kol. Stabilizing function of the diaphragm: dynamic MRI and synchronized spirometric assessment. Journal of Applied Physiology. 2010, 109, 1064-1071.
DOI: 10.1152/japplphysiol.01216.2009.
KÖHLER, G. Präoperative Konditionierung und operative Strategien zur Therapie komplexer Bauchwandhernien. Der Chirurg. 2020, 91, 134-142. DOI: 10.1007/s00104-019-01027-3.
LIANG, M. K. a kol. Modifying Risks in Ventral Hernia Patients With Prehabilitation. Annals of Surgery. 2018, 268(4), 674-680. DOI: 10.1097/SLA.0000000000002961.
LINDMARK, M. a kol. Risk Factors for Surgical Complications in Ventral Hernia Repair. World Journal of Surgery. 2018, 42, 3528-3536. DOI 10.1007/s00268-018-4642-6.
LINDMARK, M. a kol. Ventral hernia repair with concurrent intra-abdominal surgery: Results from an eleven-year population-based cohort in Sweden. The American Journal of Surgery. 2023, 226, 360-364. DOI: 10.1016/j.amjsurg.2023.06.006.
LYONS, N. B. a kol. Prehabilitation among Patients Undergoing Non-Bariatric Abdominal Surgery: A Systematic Review. Journal of the American College of Surgeons. 2020, 231(4), 480-489. DOI: 10.1016/j.jamcollsurg.2020.06.024.
MACKAY, M. D. a kol. Anatomy, Abdomen and Pelvis: Camper Fascia. Treasure Island: StatPearls Publishing, 2023. PMID: 29489166.
MAČÁK, Jirka a Jana MAČÁKOVÁ. Patologie. 3., doplněné a přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2022. ISBN 978-80-271-3507-3.
MANCINI, F. a kol. Poor judgment of distance between nociceptive stimuli. Cognition. 2015, 143, 41-47. DOI: 10.1016/j.cognition.2015.06.004.
MARCOLIN, P, a kol., Preoperative Optimization Before Ventral Hernia Repair: A Systematic Review and Meta-analysis. Surgical Laparoscopy Endoscopy & Percutaneous Techniques. 2023, 33(2), 211-218.
DOI: 10.1097/SLE.0000000000001160.
MÁDLE, K. a kol. Abdominal wall tension increases using Dynamic Neuromuscular Stabilization principles in different postural positions. Musculoskeletal Science and Practice. 2022, 62, 1-7. DOI: 10.1016/j.msksp.2022.102655.
MICHALSKA, A. a kol. Diastasis recti abdominis - a review of treatment methods. Ginekologia Polska. 2018, 89(2), 97-101. DOI: 10.5603/GP.a2018.0016.
MORAN, J. a kol. The ability of prehabilitation to influence postoperative outcome after intra-abdominal operation: A systematic review and meta-analysis. Surgery. 2016, 160(5), 1189-1201. DOI: 10.1016/j.surg.2016.05.014.
NOLAN, Michael F. Quantitative Measure of Cutaneous Sensation. Two-point Discrimination Values for the Face and Trunk. Physical Therapy. 1985, 65(2), 181-185. DOI: 10.1093/ptj/65.2.181.
NOVÁK, J. Objektivizace posturální funkce břišní svalů. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2018. 63 s. Vedoucí diplomové práce Doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.
NOVÁK, J. a kol. Intra-abdominal pressure correlates with abdominal wall tension during clinical evaluation tests. Clinical Biomechanics. 2021a, 88, 1-9.
DOI: 10.1016/j.clinbiomech.2021.105426.
NOVÁK, J. a kol. Postural and respiratory function of the abdominal muscles: A pilot study to measure abdominal wall activity using belt sensors. Isokinetics and Exercise Science. 2021b, 29, 175-184. DOI: 10.3233/IES-203212.
NOVITSKY, Yuri W. Hernia Surgery. Switzerland: Springer, 2016. 527 s.
ISBN 978-3-319-27468-3.
OSMOSIS, 2022. Anatomy of the anterolateral abdominal wall. [online]. [cit. 28. 6. 2023]. Dostupné z: https://www.osmosis.org/learn/Anatomy_of_the_anterolateral_abdominal_wall
PANG, P. Q. a kol. Multimodal prehabilitation in older adults before major abdominal surgery: a systematic review and meta‑analysis. Langenbeck's Archives of Surgery. 2022, 407, 2193-2204. DOI: 10.1007/s00423-022-02479-8.
PANJABI, Manohar M. The Stabilizing Systém of the Spine. Part I. Function, Dysfunction, Adaptation, and Enhancement. Journal of Spinal Disorders & Techniques. 1992, 5(4), 383-389. DOI: 10.1097/00002517-199212000-00001.
PARKER, M. a kol. Pilot study on objective measurement of abdominal wall strength in patients with ventral incisional hernia. Surgical Endoscopy. 2011, 25, 3503-3508. DOI: 10.1007/s00464-011-1744-8.
PATEL, N. G. a kol. The Best of Abdominal Wall Reconstruction. Plastic and Reconstructive Surgery Journal. 2018, 141(1), 113-136.
DOI: 10.1097/PRS.0000000000003976.
PEREZ, J. E a kol. Evolving concepts in ventral hernia repair and physical therapy: prehabilitation, rehabilitation, and analogies to tendon reconstruction. Hernia. 2020, 25(4), 985-997. DOI: 10.1007/s10029-020-02304-5.
PEZESHK, R. A. a kol. Complex Abdominal Wall Reconstruction: A Novel Approach to Postoperative Care Using Physical Medicine and Rehabilitation. Plastic and Reconstructive Surgery. 2015, 136(3), 362-369. DOI: 10.1097/PRS.0000000000001532.
PINTAROVÁ, SYLVA. Péče o jizvu. In: fnmotol.cz [online]. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol. 2017. [cit. 2024-03-10]. Dostupné z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/pece-o-jizvu-v-dospelem-veku.pdf.
POELMAN, M. a kol. The INCH-Trial: a multicentre randomized controlled trial comparing the efficacy of conventional open surgery and laparoscopic surgery for incisional hernia repair. BMC Surgery. 2013, 13(18). DOI 10.1186/1471-2482-13-18.
POUWELS, S. a kol. Preoperative exercise therapy in surgical care: a scoping review. Journal of Clinical Anesthesia. 2016, 33, 476-490. DOI: 10.1016/j.jclinane.2016.06.032.
PRASANNA, S. Role of Collagen in the Etiology of Inguinal Hernia Patients: A Case-Control Study. Cureus. 2023, 15(8), e43479. DOI: 10.7759/cureus.43479.
QANDEEL, H. a O’DWYER, P. J. Relationship between ventral hernia defect area and intra-abdominal pressure: dynamic in vivo measurement. Surgical Endoscopy. 2016, 30, 1480-1484. DOI: 10.1007/s00464-015-4356-x.
RAMASWAMY, Archana. Preoperative Optimization for Abdominal Wall Reconstruction. Surgical Clinics of North America. 2023, 103, 917-933. DOI: 10.1016/j.suc.2023.04.022.
REISTRUP, H. a kol. Prevention of incisional hernia. Ugeskrift for Laeger. 2018, 180(34).
PMID: 30152315.
RENSHAW, S. M. a kol. Preoperative exercise and outcomes after ventral hernia repair: Making the case for prehabilitation in ventral hernia patients. Surgery. 2021, 170, 516-524. DOI: 10.1016/j.surg.2021.03.006.
SALAMEH, J. R. Primary and Unusual Abdominal Wall Hernias. Surgical Clinics of North America. 2008, 88, 45-60. DOI: 10.1016/j.suc.2007.10.004.
SANNASI, R. a kol. Inter-rater reliability of the dynamic neuromuscular stabilization diaphragm tests among individuals with non-specific low back pain and neck pain. Musculoskeletal Science and Practice. 2024, 71, 1-6.
DOI: 10.1016/j.msksp.2024.102949.
SEAMAN, A. P. a kol. Building a Center for Abdominal Core Health: The Importance of a Holistic Multidisciplinary Approach. Journal of Gastrointestinal Surgery. 2022, 26, 693-701. DOI: 10.1007/s11605-021-05241-5.
SEDLÁČEK, P. a kol. Časné komplikace u operací pupečních a epigastrických kýl. Rozhledy v chirurgii. 2020, 99(5), 207-211. DOI 10.33699/PIS.2020.99.5.207-211.
SHELL, D. H. a kol. Open Repair of Ventral Incisional Hernias. Surgical Clinics of North America. 2008, 88, 61-83. DOI: 10.1016/j.suc.2007.10.008.
SCHLOSSER, K. A. a kol. The impact of weight change on intra-abdominal and hernia volumes. Surgery. 2020, 167(5), 876-882. DOI: 10.1016/j.surg.2020.01.007.
SKOŘEPA, P. a kol. The impact of prehabilitation on outcomes in frail and high-risk patients undergoing major abdominal surgery: A systematic review and meta-analysis. Clinical Nutrition. 2024, 43(3), 629-648. DOI: 10.1016/j.clnu.2024.01.020.
SMITH, L. a kol. Incidence, Healthcare Resource Use and Costs Associated With Incisional Hernia Repair. Journal of Abdominal Wall Surgery. 2024, 3(12452), 1-8.
DOI: 10.3389/jaws.2024.12452.
STRIGÅRD, K. a kol. Giant ventral hernia—relationship between abdominal wall muscle strength and hernia area. BMC Surgery. 2016, 16(50), 1-6. DOI: 10.1186/s12893-016-0166-x.
SVOBODA, Petr. Měření aktivace břišní stěny v posturálních vývojových pozicích pomocí Ohm Beltu. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2021, 80 s. Vedoucí práce doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.
ŠEMBERA, M. a kol. Postural-respiratory function of the diaphragm assessed by M-mode ultrasonography. PLoS ONE. 2022, 17(10), 1-15. 10.1371/journal. pone.0275389.
ŠEVČÍKOVÁ, Alena. Co by vás mělo zajímat po operaci brániční kýly [online]. Olomouc: Fakultní nemocnice Olomouc, [2014] [cit. 2023-08-22]. Dostupné z: https://www.fnol.cz/pdf/pacientske_brozurky/1CHIR_Branicni%20kyla.pdf
TIMMER, A. S. a kol. Risk Factor-Driven Prehabilitation Prior to Abdominal Wall Reconstruction to Improve Postoperative Outcome. A Narrative Review. Journal of Abdominal Wall Surgery. 2022, 1(10722), 1-10. DOI: 10.3389/jaws.2022.10722.
THE ABDOMINAL CORE HEALTH QUALITY COLLABORATIVE. Abdominal Core Surgery Rehabilitation Protocol Patient Guide [online]. 2020. Dostupné z: https://achqc.org/uploads/general_images/ACHQC_Abdominal_Core_Surgery_Rehabilitation_Protocol_Patient_Guide_10.14.20.pdf
TURNER, P. L. a PARK, A. E. Laparoscopic Repair of Ventral Incisional Hernias: Pros and Cons. Surgical Clinics of North America. 2008, 85-100.
DOI: 10.1016/j.suc.2007.11.003.
TYBURCOVÁ, Marie. Využití přístroje OhmTrak v autoterapii pacientů s vertebrogenním algickým syndromem. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2022. 80 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce prof. MUDr. Alena Kobesová, Ph. D.
TYRPEKLOVÁ, Andrea. Jak předcházet vzniku kýly po operaci břicha: cvičení po operaci. Praha: České ILCO. 2016. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/1rb2kDaDW2eL64Q5zqzU7UcweL_Qzx6dH/view
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Dotazník kvality života SF-36 [online]. 2024. Dostupné z: https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--ostatni-oborove-klasifikace-a-skaly#sf-36
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2019 [online]. 2021. Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008357/hospit2019.pdf
VÉLE, František. Kineziologie. Přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. rozšířené a přepracované vydání. Praha: Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-7254-837-9.
VÉLE, František. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie: příručka pro terapeuty pracující v neurorehabilitaci. Praha: Triton, 2012. 222 s. ISBN 978-80-7387-608-1.
VODIČKA, Josef a kol. Speciální chirurgie. 2., doplněné vydání. Praha: Karolinum, 2014.
ISBN 978-80-246-2512-6.
WALMING, S. a kol. Retrospective review of risk factors for surgical wound dehiscence and incisional hernia. BMC Surgery. 2017, 17(19). DOI: 10.1186/s12893-017-0207-0.
WARREN, J. A. a LOVE, M. Incisional Hernia Repair. Minimally Invasive Approaches. Surgical Clinics of North America. 2018, 98, 537-559. DOI: 10.1016/j.suc.2018.01.008.
ZEMAN, M. a KRŠKA, Z. Speciální chirurgie. 3., doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, c2014. ISBN 978-80-7492-128-5.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce bude zaměřena na možnosti využití fyzioterapie v předoperační péči u pacientů s abdominální hernií. V teoretické části práce bude popsána kineziologie a funkce břišní stěny a její zapojení do stabilizačního systému páteře. Dále bude popsána problematika abdominálních hernií se zaměřením na etiologii, rizikové faktory a mechanismy vzniku. Rozebrány budou také možnosti léčby a rehabilitace pacientů s herniemi.

V praktické části bude zkoumán efekt rehabilitace na zlepšení předoperačního stavu pacientů. Cílem bude porovnat stav pacientů před a po intervenci. Sledováno bude 20 – 30 probandů s diagnózou abdominální hernie. Tato diagnóza je stanovena lékaři z III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a z Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol, kteří pacienty odesílají k rehabilitaci. Fyzioterapeutická intervence bude obsahovat 6-8 individuálních terapií, v rámci kterých budou pacienti cvičit pod vedením fyzioterapeutů z Oddělení tělovýchovného lékařství FN Motol. Terapie bude zaměřena zvláště na rozvolnění hrudníku s využitím technik měkkých tkání a mobilizací, na nácvik správné aktivace břišního svalstva s využitím prvků DNS, VRL a kondičního cvičení. Na individuální terapii bude navazovat pohybová terapie na přístrojích (bicyklový ergometr, eliptický trenažer), která bude probíhat 1-3x týdně po dobu 3 měsíců nebo do termínu operace.

Před zahájením terapie bude odebrána podrobná anamnéza pacienta. Vstupní a výstupní vyšetření bude obsahovat kineziologický rozbor, antropometrické měření, měření rozvíjení páteře a další funkční testy. Dále bude provedena analýza složení těla pomocí přístroje Bodystat a zhodnocena funkce břišní stěny v kontextu stabilizačního systému. Pacienti budou požádáni o vyplnění několika dotazníků hodnotící jejich psychický stav.

Ke zhodnocení výzkumu budeme porovnávat anamnestická data získaná před a po terapii. Objektivizace správné funkce trupové stabilizace bude probíhat pomocí přístroje Ohm Belt, což je tenzometrický přístroj využívaný pro neinvazivní nepřímé měření nitrobřišního tlaku. Měření s přístrojem Ohm Belt bude prováděno v několika pozicích s různou posturální náročností. Předpokládáme, že po zacvičení budou probandi dosahovat vyšších hodnot než před zahájením individuální terapie. Dále budeme porovnávat výsledky z antropometrického měření, funkčních testů a přístroje Bodystat.

Cílem teoretické části práce je vytvoření uceleného přehledu poznatků o rehabilitaci pacientů s abdominální hernií. Praktická část bude hodnotit efekt terapie zaměřené na zlepšení fyzického i psychického stavu pacientů před operací a tím snížení rizika vzniku pooperačních komplikací.