Obnova kontaktu mezi matkami, bývalými uživatelkami návykových látek, a jejich dětmi v prostředí služeb zajišťující asistované kontakty

• Název práce v češtině: Obnova kontaktu mezi matkami, bývalými uživatelkami návykových látek, a jejich dětmi v prostředí služeb zajišťující asistované kontakty
• Název v anglickém jazyce: Contact restoration between mothers, former substance users, and their children in an environment of assisted contact services
• Klíčová slova: Kontakt rodiče s dítětem, matka, bývalý uživatel návykových látek, dítě, asistovaný kontakt.
• Klíčová slova anglicky: Parent - child contact, mother, former substance user, child, assisted contact.
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Hana Fidesová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.10.2021
• Datum zadání: 30.10.2021
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2022
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02236)
• Oponenti: Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Abstrakt
Východiska: Ženy se při užívání návykových látek setkávají s problémy jako jsou stigmatizace, diskriminace, nebo menší sociální podpora. Když se žena stane matkou, její negativní vnímání okolím se stupňuje. Praxe ukazuje, že selhání ženy – uživatelky návykových látek v roli matky, vede k odebrání dítěte z její péče a v době její léčby závislosti dochází k přerušení kontaktu s dítětem. Opětovný zájem matky o dítě je zatížen komplikovanou minulostí spojenou s odebráním dítěte z péče matky, konfliktem rozvádějících se rodičů, obavou pečujících osob o dítěte, nebo nedůvěrou dítěte k matce. V tento moment je možné se obrátit na organizace, které jsou kompetentní problematiku řešit a zajišťují asistenci při kontaktu dítěte s rodičem.

Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování kontaktu mezi matkami, které úspěšně absolvovaly léčbu závislosti a jejich dětmi za využití služeb zajišťující asistované kontakty. Výzkumné otázky cílí na samotný proces opětovného navázání kontaktu mezi matkou – bývalou uživatelkou návykových látek a jejím dítětem za přítomnosti služeb zajišťujících asistované kontakty. V procesu asistovaného kontaktu se výzkum zaměřuje na přítomnost překážek, které by mohly průběh kontaktu komplikovat a jejich následný popis.

Metodika: Celý výzkum byl proveden kvalitativní metodou ve snaze o hloubkovou interpretaci a vysvětlení určitého fenoménu. Pro získání dat byl využit polostrukturovaný rozhovor a analýza dokumentace. Výzkumný soubor tvoří 10 respondentů ze dvou oddělených skupin. První skupinu výzkumného souboru, tedy 5 respondentů, tvoří matky, které za sebou mají úspěšnou léčbu závislosti a které mají zájem o opětovné navázání kontaktu se svým dítětem. Druhou skupinu, 5 respondentů, tvoří pracovníci, kteří zmíněné asistované kontakty zajišťují a mají přímý vhled do procesu asistovaných kontaktů se zmíněnou skupinou matek s adiktologickou minulostí.

Výsledky: Z výpovědi respondentů bylo zjištěno, že asistovaný kontakt mezi matkami s adiktologickou minulosti a jejich dětmi probíhá na žádost osob, které mají děti ve své péči, jelikož převládá vysoká míra nedůvěry v matčinu abstinenci, rodičovské kompetence a matky jsou zatížené stigmatizací z jejich okolí. Samotný asistovaný kontakt není právně ukotvený a ze strany státních orgánů nebyla vydána metodika, která by tuto službu definovala. Bylo zjištěno, že absence metodik způsobuje nepochopení této služby a její následné negativní vnímání nejen samotných uživatelů služeb, ale i těch, kdo služby doporučují. Z výzkumu také vyplývá, že existují překážky, které navazování kontaktu komplikují – konfliktní vztah mezi matkou a opatrovníkem, manipulace dítěte opatrovníkem, stigmatizace matky kvůli její adiktologické minulosti.

Doporučení: Na základě výsledků výzkumu a rešerše odborné literatury byla navržena následující doporučení: vytvoření jednotné metodiky a propojení služeb poskytující asistované kontakty pro sdílení dobré praxe, legislativní ukotvení služeb zajišťující asistované kontakty, integrace Cochemského modelu do běžné praxe, edukace pracovníků a zúčastněných osob v adiktologické problematice, v rodinném právu, ale také v sociálně právní ochraně dětí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Abstract
Background: Substance addicted women face many problems such as stigmatization, discrimination or lesser social support. When addicted woman become a mother, this social-perception usually escalates. It is common that addicted women lose their status as a mother and are deprived of custody of their child, which furthermore leads to estrangement and decrease in
mother–child relationship intensity. Mothers effort to regain her status tends to be more complicated in spite of her history, conflicts originating from marriage annulment, concern from childs guardians or lack of trust from the child itself. In situations like this, there are organizations that provide unbiased insight and are able to arrange assisted and monitored parent–child contact.

Aims: Intent of this diploma thesis is to explore and describe the process of contact restoration of mothers, that successfully finished their addiction treatment, with their child using services of assisted contacts. Research questions aim to describe mainly the process of mother–child relationship restoration with mentioned services as a provider of environment for their meetings. Secondarily the aim focuses on exploring and describing barriers that might interfere in the process.

Methods:Research was accomplished using qualitative methods with attempt of in depth interpretation and explanation of a certain phenomenon. Data gathering was executed by semi–structured interviews and documentation analysis. Research sample is consisted of 10 respondents from 2 separated groups. First group of 5 respondents were mothers that successfully finished their addiction treatment and that were in the process of renewing relationship with their child. Second group of 5 were social workers and employees in services that provide assisted contact. Second group was selected because of their direct insight and experience in working with mothers, former substance users.

Results: Interview results provided data that indicate following findings – assisted contact of mothers, former substance users, and their children is taking place mostly due to request of children guardians since there tends to be mistrust in mothers abstinence and her addiction treatment. Also the results indicate lack of trust in mothers parental competence and stigmatization. Assisted contact is not covered in Czech legal system and there was no methodology issued by the public authorities of Czechia. Absence of general knowledge about mentioned services leads to misunderstanding the main purpose and negative perception by people involved. Data also provides information on barriers that complicates parent–child relationship restoration such as disagreement between childs guardians and mother of the child, child manipulation by the guardian, mother stigmatization in spite of her addiction history.

Recommendation: Based on study results and related literature research, following recommendations were suggested: establishing methodology and interconnecting policies for services providing assisted contact that leads to unifications of services and know–how sharing, implementing assisted contact services into Czech legal system, integration of Cochem model into practice, education of social workers in addictology, family law and Authority for Social and Legal Protection of Children.