Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 390)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Využití virtuální reality v terapii horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Název práce v češtině: Využití virtuální reality v terapii horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Název v anglickém jazyce: Application of virtual reality in upper limb therapy in patients after a stroke
Klíčová slova: Rehabilitace, SF-36 dotazník, hemiparéza, Modifikovaná Frenchayská škála
Klíčová slova anglicky: Rehabilitation, SF-36 questionnaire, hemiparesis, Modified Frenchay Arm Test
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432)
Vedoucí / školitel: Mgr. Stanislav Machač, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 01.12.2021
Datum zadání: 27.04.2023
Datum potvrzení stud. oddělením: 09.05.2023
Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 08:00
Datum odevzdání elektronické podoby:12.05.2023
Datum odevzdání tištěné podoby:12.05.2023
Do kdy má student odevzdat:12.05.2023
Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
Oponenti: Mgr. Martin Šembera, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Teoretická část práce se zabývá cévní mozkovou příhodou z lékařského a fyzioterapeutického pohledu s ohledem na pohybový deficit paretické horní končetiny. Konkrétně je zmíněná diagnostika onemocnění, terapie a incidence včetně rizikových faktorů.
V praktické části je zpracováno 7 kazuistik pacientů, kteří podstoupili rehabilitaci s využitím virtuální reality 2-3x týdně v průběhu 8 týdnů. Cílem těchto případových studií je zjistit vliv a zhodnotit účinnost terapie virtuální realitou na funkční deficit horní končetiny u rozdílných pacientů po cévní mozkové příhodě. Účelem je také sledování praktických aspektů terapie konkrétních pacientů po CMP, které budou ve spolupráci s vývojáři zohledněny pro budoucí zdokonalení systémů rehabilitace využívajících VR.
Pro objektivizaci funkce horní končetiny je využit Frenchayský test paže, resp. Modifikovaná Frenchayská škála a Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky. Hodnocení je doplněno dotazníky kvality života EQ-5D-3L a Short Form-36. V rámci měření je dále hodnocena hybnost paretické horní končetiny, a to zejména kloubní rozsah a míra spasticity pomocí modifikované Ashwortovy škály. Všechna vyšetření jsou provedena jak při vstupním vyšetření, tak při výstupním vyšetření po ukončení série terapií. Součástí vypracovaných kazuistik je také popsaný průběh terapie s praktickými a technickými aspekty.
Ačkoliv je práce postavena na popisu individuálních případových studií, bylo provedeno také souhrnné statistické hodnocení primárních sledovaných parametrů, a to Modifikovaná Frenchayská škála a Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky.
Průměrné vstupní bodové skóre Modifikované Frenchayské škály činilo 63,2±12,9 bodů, výstupní 73,3±12,1 bodů ze 100 bodů. Každý pacient získal průměrně 10,2±3,9 bodů. Průměrné vstupní bodové skóre Skóre vizuálního hodnocení funkčního úkolu ruky bylo 10,7±5 bodů, výstupní pak 13,6±5,4 z možných 20. Průměrné zlepšení bylo 2,9±1,6 bodů.
Statistická analýza získaných dat potvrzuje v testování Modifikovanou Frenchayskou škálou statisticky (p=0,002) i věcně (Cohenovo d=0,81) významné zlepšení. Stejně tomu je u Skóre vizuálního hodnocení funkčího úkolu ruky, kde došlo ke statisticky (p=0,004) i výrazně věcně (Cohenovo d=0,77) významnému rozdílu vstupního a výstupního vyšetření. Dle Kolmogorov-Smirnova testu splňují data normální rozdělení.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The theoretical part of the thesis deals with stroke from the medical and physiotherapeutic point of view with respect to movement deficit of the paretic upper limb. Specifically, the diagnosis of the disease, therapy and incidence including risk factors are mentioned.
The practical part deals with 7 case reports of patients who underwent rehabilitation using virtual reality 2-3 times a week over the course of 8 weeks. The aim of these case studies is to determine the influence and evaluate the effectiveness of virtual reality therapy on functional deficit of the upper limb in different patients after stroke. The purpose is also to monitor practical aspects of therapy of specific patients after stroke, which will be taken into account in cooperation with the developers for future improvement of rehabilitation systems using VR.
The Frenchay arm test, the modified Frenchay scale and the Visual Assessment Score of the Hand Functional Task are used to objectify the function of the upper limb. The evaluation is complemented by the quality of life questionnaires EQ-5D-3L and Short Form-36. The measurement further evaluates the momentum of the paretic upper limb, in particular the joint extent and the rate of spasticity using the modified Ashworth scale. All examinations are performed both at the initial examination and at the final examination after the end of a series of therapies. The developed case reports also include the described course of therapy with practical and technical aspects.
Although the work is based on the description of individual case studies, a summary statistical evaluation of the primary endpoints was also performed, namely the modified Frenchay scale and the Visual Assessment Score of the Hand Functional Task.
The mean entry point score of the modified Frenchay scale was 63.2±12.9 points, the output score was 73.3±12.1 points out of 100 points. Each patient scored an average of 10.2±3.9 points. The mean entry point score The visual evaluation score of the hand function task was 10.7±5 points, the output score was 13.6±5.4 out of a possible 20. The mean improvement was 2.9±1.6 points.
The statistical analysis of the data obtained confirms a significant improvement in the modified Frenchay scale testing both statistically (p=0.002) and factually (Cohen d=0.81). The same is true for the Visual Evaluation Score of the hand function task, where there was a statistically (p=0.004) and significantly factually (Cohen d=0.77) significant difference in the entry and exit examination. According to the Kolmogorov-Smirn test, the data meet the normal distribution.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK