Komparace systému řešení domácího násilí na ženách v České republice a v Norském království

• Název práce v češtině: Komparace systému řešení domácího násilí na ženách v České republice a v Norském království
• Název v anglickém jazyce: Comparison of the system for dealing with domestic violence against women in the Czech Republic and the Kingdom of Norway
• Klíčová slova: domácí násilí, partnerské násilí, Česká republika, Norské králoství, komparace, sociální státy
• Klíčová slova anglicky: domestic violence, partner violence, Czech Republic, Norway, comparisons, welfare states
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.09.2021
• Datum zadání: 28.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 25.01.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost 405
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.01.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 25.01.2023
• Oponenti: PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. ACORUS. Domácí násilí/ Info o domácím násilí - Acorus. 2020. Úvod - Acorus [online]. Dostupné z: http://www.acorus.cz/cz/domaci-nasili/info-o-domacim-nasili.html
2. APIC ČR PRAHA. Domácí násilí v první vlně C19. Asociace pracovníků Intervenčních center [online]. 2020. Copyright © [cit. 07.12.2020]. Dostupné z: http://www.domaci-nasili.cz/wp-content/uploads/C19-Finál_VW.tw_.pdf
3. ASKELAND, I. R. HEIR, T. Early dropout in men voluntarily undergoing treatment for intimate partner violence in Norway. Violence and victims, 28(5), 822-831. 2013. Dostupné z: https://connect.springerpub.com/content/sgrvv/28/5/822.abstract
4. BEGMAN, S. BJØRNHOLT, M. HELSETH, H. Norwegian Shelters for Victims of Domestic Violence in the COVID-19 Pandemic–Navigating the New Normal. Journal of family violence, 1-11. 2021. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s10896-021-00273-6
5. BONOLI, G. ‘Classifying Welfare States: A Two- Dimension Approach’, Journal of Social Policy. 1997. 26(3): 351–72.
6. ESPING-ANDERSEN, Gøsta. Tři světy sociálního kapitalismu. Londýn: Polity, 1990
7. ERIKSSON, M. HESTER, M. a kol. Tackling men's violence in families: Nordic issues and dilemmas. Policy Press. 2005
8. HEARN, J. The Violences of Men. London: Sage. Hearn, J. (2013) ‘The Sociological Significance of Domestic Violence: Tensions, Paradoxes and Implications’. 1998. Current Sociology 61(2): 152–70.
9. HEARN, J., STRID, S., HUMBERT, A.L., BALKAR, D. and DELAUNAY, M. ‘From Gender Regimes to Violence Regimes: Re-thinking the Position of Violence’, Social Politics: International Studies in Gender, State & Society. 2020. Epub ahead of print 8 September 2020. DOI: 10.1093/sp/jxaa022.
10. HERNES, H.M. Welfare State and Women Power. Essays in State Feminism. 1987. Oslo, Norway: Norwegian University Press.
11. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktual. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-585-4.
12. MACKINNON, C.A. Toward a Feminist Theory of the State. Cambridge, MA. 1989. Harvard University Press.
13. STRID, S. HUMBERT, A. L. HEARN, J.BALKMAR, D. States of violence: Exploring welfare state regimes as violence regimes by developing a violence regimes index. 2021. Journal of European Social Policy, 09589287211002370. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/09589287211002370
14. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vydání druhé. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6.
15. TOPINKA, D. a kol. Domácí násilí z perspektivy aplikovaného výzkumu. Základní fakta a výsledky. Asociace pracovníků Intervenčních center [online]. 2016. [cit. 06.12.2020]. Dostupné z: http://www.domaci-nasili.cz/wp-content/uploads/Domác%C3%AD-násil%C3%AD-z-perspektivy-aplikovaného-výzkumu.-SocioFactor-2016..pdf?fbclid=IwAR1XZqfdsPK_zPrB5VPdPGrlSnQQbZWdMRRMdRlJTXGH-YARdQJWP_jGqJI
16. VESELÝ, A. NEKOLA. M. (eds.) 2008. Analýza a tvorba veřejných politik: Přístupy, metody a praxe.Praha: Sociologické nakladatelství.
17. VLÁDA ČR. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí́ na léta 2019 – 2022. Úřad vlády ČR. duben 2019 [online]. Copyright © [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/AP-DN---grafikaFINAL.pdf
18. WALBY, S. The cost of domestic violence. National statistic. 2004. Dostupné z: https://eprints.lancs.ac.uk/id/eprint/55255/1/cost_of_dv_report_sept04.pdf
19. ZÁKON č. 198/2009 Sb. Antidiskriminační zákon. Zákony pro lidi - Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. Copyright © AION CS, s.r.o. 2010 [cit. 07.12.2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-198
20. ZÁKON č. 45/2013 Sb. Zákon o obětech trestných činů. Zákony pro lidi - Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. Copyright © AION CS, s.r.o. 2010 [cit. 07.12.2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-45
21. ZÁKON č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Zákony pro lidi - Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-359#cast

Předběžná náplň práce

TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu
Domácí násilí je fenomén, který se vyskytuje napříč všemi společnostmi, ale také napříč časem a různými kulturami (Topinka, 2016). Neomezuje se pouze na fyzické násilí, ale zahrnuje také násilí psychické, emocionální, sociální, ekonomické nebo také sexuální (Topinka, 2016). Jedná se o násilí páchané nejčastěji blízkou osobou, tj. současným nebo bývalým manželem či manželkou, partnerem či partnerkou nebo přítelem či přítelkyní, ale také dítětem nebo rodičem a aj. Násilí může být prováděno v různých intenzitách, které se mohou stupňovat a klesat. V majoritě případů se nejedná pouze o jeden typ, ale jde o kombinaci více forem násilí najednou (Walby, 2004).

Obětmi domácího násilí jsou v České republice nejčastěji ženy, děti a nebo i starší osoby. Dle výzkumu Úřadu vlády ČR je obětí každá třetí žena a každý čtrnáctý muž. Velmi znepokojujícím faktem je, že až v polovině případů jsou u domácího násilí přítomny děti (Úřad Vlády ČR, 2019).

Diplomovou práci bych chtěla pojmout z pohledu odlišných sociálních států, porovnat jak se liší současný stav obou zemí a jaká opatření jsou v nich zavedena. Nabízí se také otázky jak tuto problematiku ovlivnila celosvětová pandemie Covidu-19? Domnívám se, že komparace bude velmi zajímavá již z pohledu toho, že obě země mají zcela rozdílnou historii a stojí na zcela jiných sociálních základech. Český sociální stát vychází z Bismarcovského modelu, podobně jako téměř všechny postkomunistické země. Česká republika je tedy spíše konzervativní zemí, Norsko je naopak zástupcem sociálně-demokratického modelu, který si klade za cíl rovnost mužů a žen.

2. Teoretická východiska
V diplomové práci bych chtěla vycházet z několika teorií. První z nich jsou režimy sociálního státu a genderové režimy, které stojí na typologii, kterou vypracoval Esping-Andersen v knize Tři světy sociálního kapitalismu. Sociální stát znamená stav, kdy lidí prosazují myšlenku, skrze zákony, postoje, instituce, že sociální podmínky ve kterých lidé žijí nejsou pouze záležitostí veřejné politiky. V této knize popisuje tři ideální typy režimů, liberální, konzervativní a sociálně-demokratický (Esping- Anderson, 1990). Esping-Andersen propojil třídní původ režimů sociálního zabezpečení, jejich charakteristické způsoby poskytování a jejich důsledky pro sociální a ekonomickou nerovnost a vytvořil index dekomodifikace založený na nezaměstnanosti, nemoci a důchodech v 18 zemích OECD. Při genderové typologii režimů sociálního státu se pozornost přesunula na rodinu, neplacenou práci a péči a na defamilizaci a závislost žen na sociálním státu (Strid a kol. 2021).

Dalším teoretickým východiskem, ze kterého budu vycházet je násilí a násilné režimy, jež vychází z feministického výzkumu násilí, který zpochybňuje naše chápání sociálního státu a vztahu žen k němu. Jedním z explicitnějších přístupů je přístup MacKinnonové (1989), která tvrdí, že stát je sám o sobě patriarchální prostřednictvím mužské dominance a násilí (Strid a kol. 2021).

Posledním teoretickým konceptem je koncept sociálního státu women-friendly, který v roce 1987 představila norská politoložka Helga Maria Hernes. Tento koncept zkoumá genderovou rovnost ve skandinávských zemích (Švédsko, Norsko a Dánsko). Zdůraznila, že tyto země přijaly politiku sociálního zabezpečení, jako jsou štědré programy rodičovské dovolené a rozsáhlé veřejné služby péče o děti a seniory, a měly poměrně vysoké politické zastoupení žen, které jim umožňovalo ovlivňovat politická rozhodnutí (Hernes, 1987).

3. Cíle práce
Cílem diplomové práce bude porovnat přístupy v řešení domácího násilí u rozdílných sociálních států, přesněji České republiky a Norska. Současně se budu zabývat problematikou domácího násilí v rodinách spojenou s pandemií Covid-19 a pokusím se zjistit zda byli implementovány nové nástroje související s  problematikou domácího násilí v České republice a Norsku.

4. Výzkumné otázky
Hlavní výzkumnou otázkou je:
• Jak se liší přístupy v řešení domácího násilí v České republice a v Norsku?
Tuto výzkumnou otázku dále doplňuji o otázky vedlejší:
• Jaká je současná situace v České republice a v Norsku vzhledem k problematice domácího násilí?
• Jaké nástroje využívá Česká republika a Norsko jako prevenci domácího násilí?
• Zvýšil se počet obětí domácího násilí během nouzového stavu pandemie Covid-19 v České republice a v Norsku? Jak?
• Změnila se opatření obou zemí vzhledem k prevenci a řešení domácího násilí v rodinách v kontextu pandemie Covid-19?Jak?

5. Metody a prameny
Pro komparativní analýzu systému řešení domácího násilí v České republice a v Norském království jsem zvolila kvalitativní přístup. Bude se přesněji jednat o expertní rozhovory a o sekundární analýzu dat.

Sekundární data budu analyzovat pomocí obsahové analýzy, která mi pomůže celou problematiku lépe uchopit a popsat. Tyto data mohou poté sloužit jako návod k vytvoření polostrukturovaného scénáře pro expertní rozhovory. V sekundárních datech budu vycházet ze zákonů, vládních krocích, ale také z dostupných výzkumů a dat, jež se zabývali situací před pandemií Covid-19, ale i během ní. Expertní rozhovor je jednou z metod kvalitativního empirického výzkumu, která zkoumá expertní znalosti (Bogner a kol., 2009). Polostrukturované expertní rozhovory bych chtěla provést jak s odborníky v České republice, tak posléze s odborníky v Norsku.

6. Předpokládaná struktura práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metody
4) Deskriptivní část
5) Analytická část
6) Závěry

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Domestic violence is a phenomenon that occurs across all societies, but also across time and cultures (Topinka, 2016). It is not only limited to physical violence, but also includes psychological, emotional, social, economic or sexual violence (Topinka, 2016). It refers to violence perpetrated most often by a close person, i.e. a current or former spouse, partner or boyfriend or girlfriend, but also by a child or parent, etc. Violence can be carried out in different intensities, which can increase and decrease. In the majority of cases it is not just one type, but a combination of several forms of violence at the same time (Walby, 2004).

I would like to conceptualize this thesis from the perspective of different welfare states, comparing how the current state of the two countries differs and what measures are in place. It also raises the questions of how has the global pandemic of Covid-19 affected this issue? I believe that the comparison will be very interesting, if only from the point of view that the two countries have completely different histories and are based on completely different social foundations. The Czech welfare state is based on the Bismarckian model, like almost all post-communist countries. The Czech Republic is therefore a rather conservative country, whereas Norway is a representative of the social democratic model, which aims for equality between men and women.