Pohromadě sami: Kolektivní jednání v době sociálního distancování

• Název práce v češtině: Pohromadě sami: Kolektivní jednání v době sociálního distancování
• Název v anglickém jazyce: Together alone: Collective behaviour in times of social distance
• Klíčová slova: kolektivní jednání, politický aktivismus, sociální distancování, Covid-19, pandemie, sociální hnutí, protestní politika, mobilizace
• Klíčová slova anglicky: Collective behaviour, political activism, social distancing, Covid-19, pandemic, social movement, protest policy, mobilization
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.09.2021
• Datum zadání: 24.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2022
• Oponenti: Mgr. Lucie Němcová

Zásady pro vypracování

V rámci metodologické části práce byla zvolena analýza protestních událostí. Jedná se o obsahovou analýzu, která má prostřednictvím zvolených zdrojů za cíl hodnotit množství a rysy protestních událostí v různých geografických oblastech a v průběhu času (Hutter, 2014, s. 1).
Ve snaze zachycení vzorce kolektivního jednání v době pandemie budou využity mediální zdroje, které budou analyzovány díky integrované internetové databázi NewtonOne. Jako konkrétní média autorka zvolila Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES, Deník N, ČT 24, novinky.cz
Z těchto zdrojů budou následně vybrány konkrétní zprávy, týkající se výzkumného zaměření za základě klíčových slov, které se obvykle v mediálních sděleních, zabývajících se protestními událostmi, objevují: protest, demonstrace, stávka, petice, shromáždění. Ty budou rozšířeny ještě o klíčová slova: online, offline. Vybrané vyhovující zprávy budou dále manuálně zakódovány do datového souboru pro vybrané proměnné, z čehož budou vytvořeny závěry o kolektivním jednání ve zkoumaném období. Pro analýzu protestních událostí bylo zvoleno období mezi březnem roku 2020 a srpnem roku 2021.

Seznam odborné literatury

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. Politologická řada. ISBN 978-80-7325-168-0.

ČADOVÁ, Naděžda. CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, V.V.I. Postoje české veřejnosti k demonstracím pořádaným spolkem Milion chvilek pro demokracii – leden 2020: Tisková zpráva. Naše společnost, v20-01. 2020. Dostupné také z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5141/f9/pd200224.pdf

GREGOR, Miloš, VEJVODOVÁ, Petra a Zvol si info (projekt). Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. Brno: CPress, 2018. s. 107. ISBN 978-80-264-1805-4.

GAVRINĚV, VOJTĚCH. Rozestupy, roušky a strach z obviňování. Tak se demonstruje v době covid-19. Seznam.cz, a.s [online]. 10. 6. 2020 [cit. 2021-6-29]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/demonstrace-v-dobe-koronaviru-s-rozestupy-v-rouskach-a-ve-strachu-z-obvinovani-109008.

HRÁBEK, Lukáš. POUČENÍ Z PANDEMIE 7: Koronavirus životnímu prostředí nepomůže, to musíme udělat my sami [online]. GREENPEACE ČESKÁ REPUBLIKA 2021. 27 května, 2020 [cit. 2021-6-29]. Dostupné z: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/10745/pouceni-z-pandemie-7-koronavirus-zivotnimu-prostredi-nepomuze-to-musime-udelat-my-sami/.

KUBAL, Michal a Vojtěch GIBIŠ. Pandemie [online]. KNIHA ZLIN, Albatros Media a. s, 2020. ISBN 978-80-7662-075-9.

Rok s covidem. Nakreslete si na respirátor křížek a přidejte se k celorepublikové iniciativě [online]. MILION CHVILEK, Z. S. 18. 03. 2021 [cit. 2021-6-29]. Dostupné z: https://milionchvilek.cz/clanek/rok-s-covidem-nakreslete-si-na-respirator-krizek-a-pridejte-se-k-celorepublikove-iniciative

SKOUPÁ, Adéla. Staroměstské náměstí pokryly tisíce křížů za oběti covidu. „Chceme ukázat na selhání vlády,“ vysvětluje šéf Milionu chvilek [online]. N MEDIA A.S. 22. března 2021 [cit. 2021-6-29]. Dostupné z: https://denikn.cz/587374/staromestske-namesti-pokryly-tisice-krizu-za-obeti-covidu-chceme-ukazat-na-selhani-vlady-vysvetluje-sef-milionu-chvilek/?cst=573e8790bd410b1f85ad5a37c496b51342ba9efc.

SORRY VLÁĎO! Kdo umístil vozidla na KARLŮV MOST a za jakým účelem?. 2021. Dostupné také z: https://sorryvlado.cz

TARROW, Sidney G. Power in movement: Social movements and contentious politics. 2011.

THE ARMED CONFLICT LOCATION & EVENT DATA PROJECT (ACLED). A YEAR OF COVID-19: THE PANDEMIC’S IMPACT ON GLOBAL CONFLICT AND DEMONSTRATION TRENDS. 2021. Dostupné také z: https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/ACLED_A-Year-of-COVID19_April2021-compressed.pdf

V Praze vznikla cesta z půllitrů a svíček jako protest proti opatřením [online]. ČESKÁ TELEVIZE. ČT24, 3. 1. 2021 [cit. 2021-6-29]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/koronavirus/3249480-v-praze-vznikl-svetelny-retez-z-pullitru-a-svicek-jako-protest-proti

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci bych se chtěla věnovat kolektivnímu jednání, jakožto formě koordinace mezi lidmi za politickými nebo společenskými účely v době pandemie. Zajímá mě zejména pohled na tuto problematiku s ohledem na proměnu aktivismu v jeho různých formách. Pro mou práci definuji kolektivní jednání jako setkání alespoň tří lidí, za účelem vyjádření nějakého zájmu nebo problému ve vztahu k veřejným institucím, a to online nebo prezenční formou. Práce bude přínosná především proto, že doposud nebyl vydán žádný ucelený výzkum ani práce, zabývající se problematice tímto pohledem a souhrnně. Příspěvkem tohoto textu bude analytické a systematické zachycení kolektivního jednání v ČR v pandemickém období.
Zmiňovaným pandemickým obdobím se myslí doba od 1. března roku 2020, kdy byl pozitivně testován první český pacient (Kubal, Gibiš, 2020, s. 151), až do 31. srpna tohoto roku. I v tomto časovém úseku jsme byli svědky mnoha projevů kolektivního jednání, často formou účasti občanů právě na politickém aktivismu. Jedná se o aspekt, důležitý pro fungování demokracie ve společnosti, zároveň je také součástí tvorby politiky, jeho účastníci totiž usilují o „ovlivňování politických výstupů jinou cestou než skrze účast v jakémkoli typu voleb“ (Císař, 2008, s. 29). I přes to, že kolektivní akce nejsou vždy úspěšné ve smyslu splnění požadovaných cílů, „uvádějí do pohybu důležité politické, kulturní a mezinárodní změny“ (Tarrow, 2011, s. 6).
Česko nebylo z počátku šíření tohoto typu koronaviru příliš připraveno na neosobní formy komunikace a muselo se tak přizpůsobit náhlé situaci ve všech oblastech života jeho občanů. Ať už v rámci zaměstnání, které bylo ve velké míře nahrazeno formou Home Office, výuky, která probíhala distančně, a stejně tak i kolektivní jednání muselo projít určitými změnami. Tato opatření, která měla za cíl zpomalit šíření viru, byly občany vnímány rozdílně a často jako velmi kontroverzní, což se výrazně projevovalo právě ve společensko-občanské rovině. Četnost aktivismu se za pandemického období celosvětově zvýšila, právě v důsledku nespokojenosti a nesouhlasu s proti-pandemickými opatřeními, což vedlo i ke zvyšující se nedůvěře občanů v politické elity (ACLED, 2021).
Ráda bych ve své práci nejprve popsala samotné kolektivní jednání, včetně jeho repertoáru, strategií a forem. Dále bych se chtěla věnovat konkrétním příkladům kolektivního jednání ve formě politického aktivismu, které jsme mohli v době pandemie pozorovat.
V pandemickém období probíhaly i přes protiepidemická nařízení demonstrace a další kolektivní akce. Tato nařízení však byla účastníky velmi často a záměrně porušována, což vedlo k cílenému rozpouštění těchto akcí policií a následkům jednotlivců při vážnějším porušování. Proti-pandemické restrikce celkově ovlivňovaly celý průběh těchto akcí, byli jsme tak často svědky dříve nevídaných forem kolektivního jednání a názorového vyjadřování. Bylo možné pozorovat i nové prostředky a proměny aktivismu. Ráda bych v práci popsala i využití nových médií a internetových prostředků, ale také konkrétní strategie aktivismu, které byly pandemii přizpůsobeny.
Doposud nevídané byly například demonstrace, pořádané online formou (Milion Chvilek) nebo ty, na kterých účastníci dodržovaly momentálně platná opatření, a to nejen předepsané rozestupy, které byly pořadateli vyznačeny zakreslenými značkami, ale také nošením respirátorů a jiných ochranných pomůcek (Gavriněv, 2020).
Chtěla bych v práci věnovat prostor i konkrétním počinům jednotlivých aktivistických skupin, jako jsou například politická hnutí Chcípl pes, iniciativa My společně, kolektiv Zastavme Covid, Milion Chvilek, Občanský spolek HON, Volný blok, spolek Společně Brno a další. Konkrétně aktivismu spolku Milionu Chvilek se věnuje například výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (2020, s. 1), ze kterého vyplývá, že „Nadpoloviční většina (52 %) české veřejnosti se domnívá, že je důležité vyjadřovat svůj názor účastí na demonstracích“.
Chtěla bych také nastínit pohled na symboly, které vůdci hnutí využívají k získání podpory a udržení si svých příznivců (Tarrow, 2011, s. 142), velmi často se jedná o hnutí, typicky nesouhlasící s vládními restrikcemi a jejím celkovým postupem. Symboliku jejich nesouhlasu, například ve formě různě nainstalovaných svíček, jsme mohli pozorovat vícekrát, výrazné byly ty na Staroměstském náměstí, které byly umístěné v pivních půllitrech, jako symbol pohřbení podnikání a živností (Česká televize, 2021). Stejně tak nesouhlas s opatřeními několikrát symbolizovala rakev, kterou aktivisté umístili například před dům premiéra, ale také před dům tehdejšího ministra zdravotnictví Blatného a na mnoho dalších míst, na kterých se akce konaly. Mezi další příklady patří i zaparkovaná auta na Karlově mostě (Sorryvlado.cz, 2021) nebo vyobrazené kříže, symbolizující tehdejší počet obětí koronaviru, ale i selhání vlády (Deník N, 2021). Lidé byly iniciativou Milion chvilek vyzývání také k vyobrazení křížků na respirátoru, což stejně tak poukazovalo na nesouhlas s postupem Vlády (Milion Chvilek, 2021). Lidé proti vládě a nařízeným opatřením demonstrovaly svůj nesouhlas však nejčastěji tím, že jednoduše nedodržovali nařízená opatření.
I přes to, že se zprvu zdálo, že měla pandemie, respektive opatření, pozitivní vliv na globální klima, ukázalo se, že se na životním prostředí promítly velmi negativně, hlavně z důvodu zvýšeného množství zdravotnického odpadu, což vyvolalo mnoho reakcí, jako různé stávky za klima, protesty a jiné formy ekologického aktivismu (Green Peace, 2020). Ekologický aktivismus v době pandemie se také pokusím zahrnout jako část obsahu mé práce.
Jak jsem již zmínila, věnovat se v práci chci i mediálnímu prostoru, který kolektivní jednání značně ovlivňoval. Konkrétně internet a různé formy elektronické komunikace totiž dokážou měnit povahu mobilizace (Tarrow, 2011, s. 137), především v důsledku existence a rozšířenosti působení fake news a dezinformací, které způsobují klesající charakter důvěry v média (Gregor, 2018, s. 100), což má za následek právě mobilizaci.