Heteronormativní vzdor hnutí New Queer Cinema

• Název práce v češtině: Heteronormativní vzdor hnutí New Queer Cinema
• Název v anglickém jazyce: Heteronormative Defiance of the New Queer Cinema Movement
• Klíčová slova: New Queer Cinema, queer reprezentace, formování queer identity, subverzní estetika, queer temporalita, LGBTQ+ kinematografie
• Klíčová slova anglicky: New Queer Cinema, queer representation, queer identity formation, subversive aesthetics, queer temporality, LGBTQ+ cinematography
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.08.2021
• Datum zadání: 25.08.2021
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2025 09:00
• Místo konání obhajoby: Hollar, H012, 12, Hollar - místn. č. 012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2025
• Oponenti: Mgr. Miloš Hroch, Ph.D.

Seznam odborné literatury

RICH, B. Ruby. New Queer Cinema: Director's Cut. Durham: Duke University Press, 2013.
Kritička B. Ruby Rich poprvé v roce 1992 pojmenovala celé kinematografické hnutí New Queer Cinema
a po dvaceti letech reflektuje různorodé filmy a okolnosti, které daný směr provázely. Publikace je
doprovázena jak prvotní esejí, tak různorodými příběhy útlumu a opětovném obnovení daného proudu.
AARON, Michele. New Queer Cinema: A Critical Reader. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2004.
Jedná se o první vydaný ucelený sborník, které se zaobírá daným tématem a kriticky zaznamenává nové
nezávislé snímky a postupný přechod k době v níž se poprvé objevují queer vyobrazení i v mainstreamu.
JONES, David – JUETT, Joanne C. Coming Out to the Mainstream: New Queer Cinema in the 21st
Century. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars, 2010.
Publikace se zaobírá jak základy a historií New Queer Cinema, tak i novodobými filmovými díly, které
jsou významně ovlivněny první vlnou hnutí. Dané úvahy reflektují díla z mnoha různých perspektiv,
přičemž zohledňují zejména současný kulturní a politický kontext.
AHMED, Sara. Queer Phenomenology: Orientations, Objects, Others. Durham: Duke University
Press, 2006.

Předběžná náplň práce

New Queer Cinema (NQC) se stalo zásadním filmovým proudem devadesátých let formujícím jak
tehdejší, tak soudobé pojetí queer filmu. Dané snímky vzdorují mainstreamovým queer reprezentacím a
sledují jedince mimo hlavní proud, již jsou mnohdy na okraji společnosti. Ačkoliv daný proud nesdílí
jedno konkrétní téma, estetiku či politickou agendu, dané snímky představují výzvu, jak tehdejším, tak
dnešním, ustáleným reprezentacím genderu a sexuality, a zároveň je díky vyobrazení ne vždy líbivých
scén queer života, jež odporují typickému filmovému queer narativu, proměňují. Dosavadní práce
zkoumající NQC se povětšinou zaměřují na historický popis, politické souvislosti a vývoj queer
reprezentací (Aaron 2004; Rich 2013) či budoucí směřování hnutí (Jones, Juett 2010). Spolu s těmito
tématy je pak zejména zmiňován i útok na kinematografické konvence a celkový význam NQC v rámci
queer filmu (Aaron 2004; Jones, Juett 2010; Rich 2013; Kájánková 2015; Geiger 2020). Ačkoliv můžeme
mezi akademiky nalézt konsenzus ohledně kulturních kvalit NQC, jejich výčet je povětšinou omezen
pouze na chápání daného proudu v mezích vymezování vůči populární kultuře a vlivu na typického
filmového diváka. Cílem práce je napříč rozdílností snímků identifikovat společné znaky první vlny daného proudu, která je
obvykle označována jako aktivistická a vzpurná. Snažím se tedy prvně odpovědět na otázky, jaká témata
jsou ústřední pro New Queer Cinema, jakou formou jsou v daných snímcích zaznamenána, ale taktéž do
jaké míry je reflektována tehdejší doba. Navzdory mnohdy nekompromisní povaze vyobrazovaných
motivů je možno nesprávně přiřazovat filmy pouze k jakési kontrakultuře tehdejšího hlavního filmového
proudu. Nová vlna hnutí však viditelně dokazuje, že se nejedná pouze o věc minulosti, nýbrž i současnosti,
a celkový vliv NQC je komplexnější. Spolu s odstupem let je tak možno vypovědět, že dané snímky
výrazně proměnily kulturní i vizuální chápání sexuality a genderu. V této souvislosti bych se rád
pozastavil nad možnostmi tvorby identity queer jedince a nad tím, jaké příležitosti v daném ohledu přináší
právě NQC a jeho snímky příčící se typické heteronormativní reprezentaci. Práce tedy bude nejen rozvíjet
dosavadní identifikaci charakteristik NQC, ale také klást větší důraz na queer diváka a potenciální vliv
daných znaků vůči jeho osobě ve smyslu „cross-identification“, jak se o dané problematice zmiňuje
Aaron (2004). Tento komplexní vztah si uvědomuje i B. Ruby Rich (2013), avšak žádný z autorů dané
téma již blíže nespecifikuje.