Hydrogeochemické mapování výstupu oxidu uhličitého v chebské pánvi
| Název práce v češtině: | Hydrogeochemické mapování výstupu oxidu uhličitého v chebské pánvi |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Hydrogeochemical mapping of CO2 escape in the Cheb Basin |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky (31-450) |
| Vedoucí / školitel: | RNDr. Tomáš Vylita, Ph.D. |
| Řešitel: | |
| Konzultanti: | prof. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Oxid uhličitý se v chebské pánvi vyskytuje buď jako volný rozpuštěný či chemicky vázaný v minerálních vodách či v plynné fázi. Plynné výrony jsou známy ve formě mofet, tedy výstupu plynného CO2 do povrchových vod či výronů tzv. suchého plynu. Dle dosud provedených izotopických analýz jde o plyn z hluboce uložených zdrojů, uvolňovaný z chladnoucího magmatu v elevacích svrchního pláště. Dle aktuálně přijímané fluidní hypotézy plyn spolu s minerální vodou po tektonicky založených drahách ovlivňuje reologické vlastnosti hornin a podmiňuje tak vznik zdejších zemětřesných rojů. Cílem bakalářské práce je po seznámení se s problematikou využít metod prospekce plynových výronů založených na hydrogeochemickém (konduktometrickém) profilování k sestavení mapy výstupů CO2 a mapy elektrolytické konduktivity povrchové vody v zájmovém území, jímž je NPP Bublák a niva Plesné u Hartoušova a Milhostova ve východní části chebské pánve. Práce tak přispěje k lepšímu pochopení distribuce postvulkanického CO2, určení míst mísení podzemní vody s vodou povrchovou a upřesnit tak průběh dominantních i vedlejších tektonických poruch v zájmovém území. Práce rovněž přispěje k vhodnému situování zarážkových bodů vrtů pro potenciální další hydrogeologický a geofyzikální průzkum tohoto vysoce exponovaného zájmového území. Práce navazuje na probíhající monitorování výstupu CO2 a jeho vztah k seismické aktivitě. |