Diváci Herbáře, pořadu popularizujícího alternativní životní styl

• Název práce v češtině: Diváci Herbáře, pořadu popularizujícího alternativní životní styl
• Název v anglickém jazyce: Viewers of Herbář, TV program popularizing alternative lifestyle
• Klíčová slova: Televizní pořad Herbář, životní styl, ekologie, spotřeba, prozumerismus, DIY, soběstačnost, dobrovolná skromnost, tradice, venkov
• Klíčová slova anglicky: TV programme Herbář, lifestyle, ecology, consumption, prosumerism, DIY, self-sufficiency, voluntary poverty, tradition, countryside
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.08.2021
• Datum zadání: 05.08.2021
• Datum a čas obhajoby: 19.09.2022 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H012, 12, Hollar - místn. č. 012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2022
• Oponenti: Mgr. Petra Jansa

Seznam odborné literatury

Akenji, L. & Chena, H. (2016). A Framework For Shaping Sustainable Lifestyles: Determinants and Strategies. United Nations Environment Programme.
Alan, J. (1994). Narativní a analytické paradigma v soudobé sociologii. Sociologický Časopis. 30(1), 11-19.
Balázs, V. (2021). Everyboody is fool: rural life, social order and carnivalesque marginalization in a Hungarian television series. In I. Reifová & M. Hájek (eds) Mediated Shame of Class and Poverty Across Europe. Palgrave Macmillan.
Bauman, Z. (2001). Consuming Life. Journal Of Consumer Culture, 1(1), 9-29.
Bell, M. (2004). Farming for Us All: Practical Agriculture and the Cultivation of Sustainability. Penn State University Press.
Bell, M., Ashwood, L., Leslie, I. & Schlachter, L. (2022). An invitation to environmental sociology (6th ed). Pine Forge Press.
Bowen, F. (2014). After greenwashing: symbolic corporate environmentalism and society. Cambridge University Press.
Brown, W. (1995). States of Injury: Power and Freedom in Late Modernity. Princeton University Press.
Campbell, C. (1987). The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism. Basil Blackwell.
Carson, R. (1962). Silent spring. Penguin Books in association with Hamish Hamilton.
Craig, G. (2019). Media, Sustainability and Everyday Life. Auckland University of Technology.
De Certeau, M. (1984). The Practice of Everyday Life. University of California Press.
De Graaf, J., Wann, D. & Naylor, T. (2014). Affluenza: How Overconsumption Is Killing Us--And How to Fight Back (3rd ed). Berret-Koehler Publishers,.
De Vries, J. (1975). Peasant demand patterns and economic development: Friesland, 1550–1750. In W.N. Parker & E.L. Jones (eds) European Peasants and their Markets: Essays in Agrarian Economic History . Princeton University Press.
Dobson, A. (2010). Environmental citizenship and pro-environmental behavior: Rapid research and evidence review. Keele University.
Duffková, J., Urban, L. & Dubský, J. (2008). Sociologie životního stylu (2. vyd). Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
Ellis, E. (2018). Anthropocene: A Very Short Introduction. Oxford University Press.
Giddens, A. (1991). Modernity and Self-identity: Self and Society in the Late Modern Age. Stanford University Press.
Goodman, D., DuPuis, M. & Goodman, M. (2012). Alternative Food Networks: Knowledge, Practice, and Politics. Routledge.
Greer, J. & Bruno, K. (1996). Greenwash: The Reality Behing Corporate Environmentalism. Third World Network.
Hilton, M. (2003). Consumerism in Twentieth-Century Britain: The Search for an Historical Movement. Cambridge University Press.
Hodúlová, T. (2020). DIY jako praxe i kultura pro trvalou udržitelnost. In P. Gibas (eds) Kutilství: Od "udělej si sám" po DIY (s. 56-69). Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 53(1), 79-100.
Keller, J. (1997). Sociologie a ekologie. Sociologické nakladatelství.
Klein, N. (1999). No Logo: Taking Aim at the Brand Bullies. Picador.
Kolářová, M. (2019). Subkultura kulturních kreativců a alternativní životní styl v Pravém domácím časopisu. Český Lid, (106), 85-105.
Kolářová, M. (2021). V souladu s přírodou: politika životního stylu, udržitelnost a soběstačnost. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
Krajhanzl, J., Chabada, T. & Svobodová, R. (2018). Vztah české společnosti k přírodě a životnímu prostředí: Reprezentativní studie veřejného mínění. Masarykova univerzita.
Lewis, T. (2008). Transforming citizens? Green politics and ethical consumption on lifestyle television. Continuum: Journal Of Media & Cultural Studies, 22(2), 227-240.
Librová, H. (1994). Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti. Veronica.
Librová, H. (2003). Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. Doplněk.
Librová, H. (2016). Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. Masarykova univerzita.
Littler, J. (2008). Radical Consumption: Shopping For Change In Contemporary Culture. Open University Press.
Lorenzen, J. (2012). Going Green: The Process of Lifestyle Change. Sociological Forum, 27(1), 94-116.
Lorenzo, G. (2017). Repair Events and the Fixer Movement: Fixing the World One Repair at Time. In A. Day (eds) DIY utopia: Cultural Imagination and the Remaking of the Possible (s. 63-84). Lexington Books.
McCabe, I. B. (2015). A History of Global Consumption: 1500 - 1800. Routledge.
McKendrick, N. (1982) Commercialization and the economy. In N. McKendrick,
J. Brewer & J. M. Plumb (eds) The Birth of a Consumer Society: The Commercialization of Eighteenth-Century England.Indiana. University Press.
Nyklová, B. (2020). Kutilství, DIY a makerství genderovou perspektivou. In P. Gibas (eds) Kutilství: Od "udělej si sám" po DIY (s. 40-55). Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Petrini, C. (2003). Slow food: The Case for Taste (Arts and Traditions of the Table: Perspectives on Culinary History). Columbia University Press.
Ray, P. & Anderson, S. R. (2001). Cultural Creatives How 50 Million People Are Changing the World. Three Rivers Press.
Reis, P., Paraskeva-Hadjichambi, D., Činčera, J., Boeve-de Pauw, J., Gericke, N. & Knippels, M. (2020). Conceptualizing Environmental Citizenship for 21st Century Education. Springer Open.
Ritzer, G., Dean, P. & Jurgenson, N. (2012). The Coming of Age of the Prosumer. American Behavioral Scientist, 56(4), 379–398.
Saldaña, J. (2013) The Coding Manual for Qualitative Researchers (2nd pub ed). SAGE Publishing
Sassatelli, R. (2007). Constumer Culture: History, theory and politics. SAGE Publications.
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Grada Publishing.
Seyfang, G. (2011). The New Economics of Sustainable Consumption: Seeds of Change. Palgrave Macmillan.
Simmel, G. (1972). On Individuality and Social Forms. University Of Chicago Press.
Stuart, D. (2021). What is Environmental Sociology?. Polity Press.
Šima, K. & Gibas, P. (2020). Od „udělej si sám“ po DIY: kutilství v hledáčku (společenské) vědy. In P. Gibas (eds) Kutilství: Od ""udělej si sám"" po DIY (s. 56-69). Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Toffler, A. (1980). The Third Wave. Morrow.
Tokan, B. (1999). Earth for Sale: Reclaiming Ecology in the Age of Corporate Greenwash. South End Press.
Trampota, T. & Vojtěchová, M. (2010). Metody výzkumu médií. Portál.
Veblen, T. (1992). The Theory of the Leisure Class. Routledge.
Ward, S. (2012) Dirtgirlworld: Corporate social responsibility and ethical consumption in the world of children’s television programming. Media International Australia, (145), 29-38.
Warde, A. (2005). Consumption and theories of practice. Journal of Consumer Culture, 5(2), 131-153.
Wehr, K. (2012). DIY: The Search for Control and Self-Reliance in the 21st Century. Routledge.

Předběžná náplň práce

Tématem mé diplomové práce jsou diváci Herbáře, pořadu vysílaného Českou televizí od roku 2013 doposud, který popularizuje alternativní životní styl, vyznačující se uvědomělými spotřebitelskými taktikami. Těmito taktikami jsou např. určité formy lokálního potravinového aktivismu vycházející z myšlenek hnutí Slow food, aplikace některých DIY praktik, snaha o částečnou potravinovou soběstačnost či jedincova snaha o minimalizaci negativních dopadů svého počínání na stav životního prostředí. Pořad Herbář je lifestylový pořad, ve kterém se vyskytují prvky televizní kulinářské turistiky zaměřené na venkov a tradice. Jedná se o specifickou televizní formu eco-reality využívající emocionální ztotožnění diváka s moderátorem, ke kterému dochází díky zvolenému způsobu moderace pořadu, a dramatizace využívající obrazů idealizovaného venkova a prostého životního stylu. Čtenáře nejprve seznámím se souvisejícími tématy, abych tak svoji práci zasadila do jasného kontextu. Následně se pokusím zodpovědět, kdo jsou diváci Herbáře, jaké jsou možné divácké přístupy k pořadu a souvisejícím tématům a jak se tyto divácké postoje promítají v životním stylu jednotlivých diváků. Tyto otázky se pokusím zodpovědět pomocí simultánní triangulace kvalitativního a kvantitativního šetření. Konkrétně seznámím čtenáře s výsledky provedené analýzy sekundárních dat, jejichž zdrojem je ATO-Nielsen a oddělení Kontinuálního výzkumu České televize, a výsledky vlastního kvalitativního výzkumu diváků Herbáře (ČT, 2013-2021).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The topic of my thesis is the audience of Herbář, a programme broadcast by Czech Television since 2013, which popularises alternative lifestyles characterised by conscious consumer tactics. These tactics include, for example, certain forms of local food activism based on the ideas of the Slow Food movement, the application of certain DIY practices, the pursuit of partial food self-sufficiency, or an individual's efforts to minimize the negative impact of their actions on the state of the environment. The TV programme Herbář is a lifestyle show that features elements of TV food tourism focused on the countryside and traditions. It is a specific form of eco-reality television, using the emotional identification of the viewer with the presenter, which occurs through the chosen way of moderating the programme, and dramatisation, using images of idealised rural and simple lifestyles. I first introduce the reader to the related themes in order to place my work in a clear context. I will then attempt to answer who the audience of Herbář is, what are the possible audience attitudes towards the programme and related themes, and how these audience attitudes are reflected in the lifestyles of individual viewers. I will attempt to answer these questions through a simultaneous triangulation of qualitative and quantitative research. Specifically, I will introduce the reader to the results of the analysis of secondary data sourced from ATO – Nielsen and the Continuous Research Department of Czech Television, and the results of my own qualitative research on the viewers of Herbář (CT, 2013-2021).