Fanouškovské přijetí VAR a technologizace fotbalu

• Název práce v češtině: Fanouškovské přijetí VAR a technologizace fotbalu
• Název v anglickém jazyce: Fan reception of VAR and technologization in football
• Klíčová slova: Technologie, sport, rozhodčí, média, video, fanoušci. důvěra
• Klíčová slova anglicky: Technology, sport, referee, media, video, supporters, trust
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.06.2021
• Datum zadání: 18.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
• Oponenti: Mgr. Michael Škvrňák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Technologizace je jevem, který se zejména v posledních dvou dekádách nevyhnul ani sportu. Jelikož se jedná stále o relativně nové téma, odpovídá tomu i nízký počet dříve uskutečněných výzkumů. Jeden z nejdůležitějších výzkumů na toto téma provedl Kolbinger a Lames (2017), kteří se zaměřili na taxonomii nástrojů, které pomáhají rozhodčím a jejichž přístup dále rozvinuli Collins s Evansem (2012). Ti tvrdí, že existují tři druhy nástrojů, které rozhodčím pomáhají; k již identifikovaným dvěma typům - jednomu, který má podporovat rozhodovací proces rozhodčích, a druhému, který nahrazuje roli rozhodčích ve specifických případech (Kolbinger a Lames 2017) - přidávají třetí typ, který pomáhá rozhodčímu prosazovat pravidla.

Primárním důvodem pro neustále se vyvíjející technologie ve sportu je touha po bezchybnosti, dokonalosti a spravedlnosti. Problémem je, že ani jednu touhu nemusí digitální technologie nutně naplňovat. Jak Boyd a Crawford (2012) ve spojitosti s „Big Data“ tvrdí, práce s technologiemi je subjektivní a nemusí být nutně objektivním a pravdivým tvrzením. Proto se stále vedou neustálé diskuse, zda jsou technologie sportu opravdu tak nápomocné a jestli kvůli nim sport neztrácí svou lidskou tvář a hodnotu.

Prvkem, kterým bych se já chtěl ve své bakalářské práci zabývat, a který z důvodu jeho aktuálnosti nebyl dostatečně prozkoumán, je technologie v nejpopulárnějším sportu na světě – fotbale. První vlnou technologizace sportu byl příchod technologie brankových linií (Goal-line technology). Tato technologie se poprvé objevila na fotbalovém Mistrovství světa v Brazílii v roce 2014. V návaznosti na vzrůstající počet nesprávně neuznaných vstřelených gólů, sílily hlasy po zavedení takovéto technologie. Tyto hlasy byly spojeny se snahou o co nejobjektivnější a nejneutrálnější rozhodování ve fotbale.

Já se ve své práci budu zabývat zejména vlnou následující, tedy tou, se kterou se do fotbalu dostal o poznání kontroverznější video asistent rozhodčího (Video assistant referee – dále jen VAR). Tato technologie se ve fotbale prosadila až v rámci Mistrovství světa ve fotbale v roce 2018. Kdy byla zapsána do Pravidel hry Mezinárodní fotbalové asociace pravidel (IFAB). Tato technologie odpovídá Collinsovu (2012) typu technologie, která má pomáhat rozhodčímu v rozhodovacím procesu tím, že si může na základě intervence videorozhodčího nechat znovu přehrát inkriminovanou situaci na monitoru, z několika úhlů pohledu a ve zpomalené rychlosti. VAR se v široké veřejnosti stává terčem kritiky z několika důvodů. Zaprvé pro svou hyperkorektnost (milimetrové ofsajdové situace), za druhé pro nedostatečnou pomoc rozhodčím, kteří i s jeho pomocí přehlíží přestupky pravidel a neumí VAR správně používat, s čímž souvisí i třetí bod, tedy nejasný vztah VARu ke korupci ve fotbale.

Tzv. „zprostředkující korupce“, ve které hrají hlavní roli nikoli hráči a trenéři, ale rozhodčí (Numerato 2016). Jedná se o nelegální strategii, která se vyskytuje ve fotbalovém prostředí prakticky po celém světě na jakékoli úrovni. Tento typ korupce je založen na vztahu mezi jedním klubem a rozhodčím, který tendenčním vedením zápasu záměrně zvyšuje šance jednoho týmu na úspěch proti druhému týmu (Numerato 2016).

Cílem mého výzkumu bude analýza fanouškovského přijetí VARu a s tím i související vztah videorozhodčího a korupce ve fotbale. Ve své práci se budu chtít zaměřit na výzkum laické veřejnosti – tedy fanoušků diskutujících na sociální sítích a sportovních fórech. Toto publikum považuji za nejrelevantnější typ respondentů, jelikož fanoušci jsou “konzumenti“ fotbalu a v jejich nejlepším zájmu je objektivní zhodnocení současné situace a fungování videorozhodčího. Fotbal stojí a padá právě na podpoře fanoušků, zejména díky té finanční (vstupenky, fotbalové přenosy, suvenýry) fotbalové kluby a fotbal samotný fungují.

Základními výzkumnou otázkou bude, jak fotbalová fanoušci vnímají VAR (a technologií ve fotbale obecně) a co od daného očekávají očekávají. Tuto otázku se pokusím rozvinout do více rovin, kde se pokusím zjistit jejich stanovisko vůči funkci videorozhodčího, jestli by měl mít ve fotbale místo, popřípadě jejich názor na další technologizaci ve fotbale. V druhé baterii otázek se zaměřím na problematiku korupce. Zjistím, jestli z jejich pohledu VAR spíše podporuje nebo naopak eliminuje korupci, zda je jejich důvěra v něj podmíněna důvěrou ve fotbalové instituce (FAČR, UEFA, FIFA) a zda spolu vůbec VAR a korupce souvisí. Tato práce je relevantní zejména pro sociologické obory jako jsou Sociologie sportu, nebo Digitální sociologii.

Práce bude uskutečněna pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, s využitím kombinace metod CAWI a PAPI ke sběru dat. Cílovou populací budou lidé, kteří se fotbalem zabývají nebo ho aktivně hrají. Ve svém výzkumu budou zohledněny sociodemografické charakteristiky. Analýza bude založena na vzorku minimálně 200–300 respondentů.

Seznam odborné literatury

Bal, B. & Dureja, G. (2012). Hawk eye: a logical innovative technology use in sports for effective decision making. Sport Science Review, 21(1-2), 107-119.

Boyd, D. & Crawford, K. (2012). Critical questions for big data: Provocations for a cultural, technological, and scholarly phenomenon. Information, communication & society, 15(5), 662-679.

Collins, H. & Evans, R. (2008). You cannot be serious! Public understanding of technology with special reference to “Hawk-Eye”. Public Understanding of Science, 17(3), 283-308.

Collins, H. & Evans, R. (2012). Sport-decision aids and the “CSI-effect”: why cricket uses Hawk-Eye well and tennis uses it badly. Public Understanding of Science, 21(8), 904-921

Collins, H. (2019). Applying Philosophy to Refereeing and Umpiring Technology. Philosophies, 4 (2), 1-7

Errekagorri, I., Castellano, J., Echeazarra, I. & Lago- Peñas, C. (2020). The effects of the Video Assistant Referee systém (VAR) on the playing time, technicaltactical and physical performance in elite soccer, International Journal of Performance Analysis in Sport

Kolblinger, O. & Lames, M. (2017). Scientific approaches to technological officiating aids in game sports. Current Issues in Sport Science, 2, 1-10

Kolbinger, O. & Knopp, M. (2020). Video kills the sentiment—Exploring fans’ reception of the video assistant referee in the English premier league using Twitter data, Plos one, 15 (12)

Numerato, D. (2016). Corruption and public secrecy: An ethnography of football match-fixing. Current Sociology, 64 (5) ,699 -717

Stoney, E. & Fletcher, T. (2020). „Are Fans in the Stands an Afterthought?“: Sports Events, Decision-Aid Technologies, and the Television Match Official in Rugby Union, Sage journals, 1-22

Winand, M. & Fergusson, C. (2018). More Decision-Aid Technology in Sport? An Analysis of Football Supporters’ Perceptions on Goal Line Technology. Soccer & Society, 1-36

Zglinski, Jan (2020). Rules, Standards, and the Video Assistant Referee in Football. Sport, Ethics and Philosophy, 1-26