Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
V úterý 2.7.2024 v době mezi 20:00 a 22:00 proběhne odstávka Studijního informačního systému z důvodu údržby databázového serveru.
Užívání návykových látek v prostředí nočního života
Název práce v češtině: Užívání návykových látek v prostředí nočního života
Název v anglickém jazyce: Substance use in the nightlife environment
Klíčová slova: mladá dospělost, rekreační užívání návykových látek, normalizace, aging out, trendy v užívání návykových látek, kvalitativní výzkum, prostředí noční zábavy
Klíčová slova anglicky: young adulthood, recreational substance use, normalization, aging out, trends in substance use, qualitative research, nightlife environment
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN (11-00611)
Vedoucí / školitel: Mgr. Benjamin Petruželka, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 25.10.2021
Datum zadání: 25.10.2021
Datum a čas obhajoby: 14.09.2023 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:12.07.2023
Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2023
Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B02036)
Oponenti: PhDr. Miroslav Barták, Ph.D.
 
 
 
Seznam odborné literatury
Arnett, J. J. (2004). Emerging adulthood the winding road from the late teens through the twenties. Oxford University Press.
Arnett, J. J. (2015). The Oxford handbook of emerging adulthood. Oxford University Press.
Blatný, M. (2016). Psychologie celoživotního vývoje. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
Bretteville-Jensen, A. L., Andreas, J. B., Gjersing, L., Øiestad, E. L., & Gjerde, H. (2019). Identification and Assessment of Drug-User Groups Among Nightlife Attendees. European addiction research, 25(2), 93-102. https://doi.org/10.1159/000497318
Brunt, T. M., Nagy, C., Bücheli, A., Martins, D., Ugarte, M., Beduwe, C., & Ventura Vilamala, M. (2017). Drug testing in Europe: monitoring results of the Trans European Drug Information (TEDI) project. Drug testing and analysis, 9(2), 188-198. https://doi.org/10.1002/dta.1954
Buttler, D. (2019). Employment status and well-being amongst youth: explaining. Negotiating Early Job Insecurity, 19-45. https://doi.org/10.4337/9781788118798.00008
Danda, H., Leca, N., Štefková, K., Syrová, K., Páleníček, T. (2020). Nové psychoaktivní substance. Zaostřeno 6 (1), 1–20.
Davis, F., & Munoz, L. (1968). Heads and Freaks: Patterns and Meanings of Drug Use Among Hippies. Journal of health and social behavior, 9(2), 156-164. https://doi.org/10.2307/2948334
Durham, D. L., & Solway, J. S. (2017). Elusive adulthoods: the anthropology of new maturities. Indiana University Press.
Dušková, L. (2018). Noční každodennost v Československu 1945-1960. Historica, (54), 235-256.
Edland-gryt, M., Sandberg, S., & Pedersen, W. (2017). From ecstasy to MDMA: Recreational drug use, symbolic boundaries, and drug trends. The International journal of drug policy, 50, 1-8. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2017.07.030
European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (2023), European Drug Report 2023: Trends and Developments, https://www.emcdda.europa.eu/publications/european-drug-report/2023_en
European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, (2016). European drug report 2015 : trends and developments, Publications Office. https://data.europa.eu/doi/10.2810/314903
Feltmann, K., Elgán, T. H., Strandberg, A. K., Kvillemo, P., Jayaram-lindström, N., Grabski, M., Waldron, J., Freeman, T., Curran, H. V., & Gripenberg, J. (2021). Illicit Drug Use and Associated Problems in the Nightlife Scene: A Potential Setting for Prevention. International journal of environmental research and public health, 18(9), 4789. https://doi.org/10.3390/ijerph18094789
Fernández-Calderón, F., Vidal-giné, C., Rojas-tejada, A. J., & Lozano-rojas, Ó. M. (2020). Patterns of Simultaneous Polysubstance Use among Partygoers: Correlates and Differences in Adverse Acute Effects Experienced. Journal of psychoactive drugs, 52(4), 344-356. https://doi.org/10.1080/02791072.2020.1752959
Furlong, A., Woodman, D., & Wyn, J. (2011). Changing times, changing perspectives: reconciling 'transition' and 'cultural' perspectives on youth and young adulthood [Paper in special issue. Journal of sociology (Melbourne, Vic.), 47(4), 355-370. https://doi.org/10.1177/1440783311420787
Grolmusová, L. (2010). Vývoj přístupů k užívání drog v ČR po roce 1989. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2010.
Heyman, G. M. (2013). Addiction and choice: theory and new data. Frontiers in psychiatry, 4, 31-31. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2013.00031
Chatterton, P., & Hollands, R. (2002). Theorising Urban Playscapes: Producing, Regulating and Consuming Youthful Nightlife City Spaces. Urban studies (Edinburgh, Scotland), 39(1), 95-116. https://doi.org/10.1080/00420980220099096
Chomynová, P., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Černíková, T., Orlíková, B., Rous, Z., Jarošíková, H., Franková, E., Dékány, L., Fidesová, H., Vopravil, J. (2022). Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2022 [Report on Illicit Drugs in the Czech Republic 2022]. Úřad vlády České republiky.
Chomynová, P., Mravčík, V. (2021). Národní výzkum užívání návykových látek 2020. Zaostřeno 7 (5), 1–20.
Jayne, M., Valentine, G., & Holloway, S. L. (2008). The place of drink: Geographical contributions to alcohol studies. Drugs: education, prevention & policy, 15(3), 219-232. https://doi.org/10.1080/09687630801969465
Kalina, K. et al. (2001). Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Praha, Filia Nova.
Kalina, K. et al. (2003). Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (Vol. 2). Úřad vlády České republiky.
Kováčová, T. (2022). Vzorce užívání návykových látek v době lockdownu u mladých dospělých rekreačních uživatelů tanečních drog. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova. 1. lékařská fakulta, 2022.
Kubů, P., Škařupová, K., & Csémy, L. (2006). Tanec a drogy 2000 a 2003: výsledky dotazníkové studie s příznivci elektronické taneční hudby v České republice. Úřad vlády České republiky.
Kudrna, L. (2011). Nepřizpůsobiví. Studenti, máničky a další pohledem československých mocenských orgánů (PDF 2,3 MB). Paměť a dějiny: PD, V (2), 3-16.
Kulhánek, A. (2013). Užívání návykových látek v pražských klubech zaměřených na elektronickou taneční hudbu: dotazníkové šetření. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova. 1. lékařská fakulta, 2013.
Kulhánek, A. (2015). Vzorce užívání kokainu mezi rekreačními uživateli: terénní kvalitativní výzkum. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova. 1. lékařská fakulta, 2015.
Laing, M. K., Tupper, K. W., & Fairbairn, N. (2018). Drug checking as a potential strategic overdose response in the fentanyl era. The International journal of drug policy, 62, 59-66. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2018.10.001
Lopez-Quintero, C., Hasin, D. S., de los Cobos, J. P., Pines, A., Wang, S., Grant, B. F., & Blanco, C. (2011). Probability and predictors of remission from life-time nicotine, alcohol, cannabis or cocaine dependence: results from the National Epidemiologic Survey on Alcohol and Related Conditions. Addiction (Abingdon, England), 106(3), 657-669. https://doi.org/10.1111/j.1360-0443.2010.03194.x
Maxwell, J. C. (2005). Party Drugs: Properties, Prevalence, Patterns, and Problems. Substance use & misuse, 40(9-10), 1203-1240. https://doi.org/10.1081/JA-200066736
McKetin, R., Chalmers, J., Sunderland, M., & Bright, D. A. (2014). Recreational drug use and binge drinking: Stimulant but not cannabis intoxication is associated with excessive alcohol consumption. Drug and alcohol review, 33(4), 436-445. https://doi.org/10.1111/dar.12147
Measham, F., & Shiner, M. (2009). The legacy of ‘normalisation’: The role of classical and contemporary criminological theory in understanding young people's drug use. The International journal of drug policy, 20(6), 502-508. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2009.02.001
Measham, F., & Turnbull, G. (2021). Intentions, actions and outcomes: A follow up survey on harm reduction practices after using an English festival drug checking service. The International journal of drug policy, 95, 103270-103270. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2021.103270
Miller, B. A., Byrnes, H. F., Branner, A. C., Voas, R., & Johnson, M. B. (2013). Assessment of Club Patrons' Alcohol and Drug Use: The Use of Biological Markers. American journal of preventive medicine, 45(5), 637-643. https://doi.org/10.1016/j.amepre.2013.06.014
Miller, S. C. (2019). The ASAM principles of addiction medicine (6th ed). Wolters Kluwer.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada Publishing.
Mravčík, V., Chomynová, P., Grohmannová, K., Janíková, B., Černíková, T., Rous, Z., Cibulka, J., Franková, E., Nechanská, B., Fidesová, H., Vopravil, J. (2021). Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2021 [Report on Illicit Drugs in the Czech Republic 2021]. Úřad vlády České republiky.
Mravčík, V., Škařupová, K. & Orlíková, B. (2008). Rekreační užívání drog: Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR. Zaostřeno na drogy, 6(3), 8-9. Dostupné z https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/4602/578/Zaostreno_na_drogy_200803_web.pdf
NIDA. (2022, 22. srpna). Marijuana and hallucinogen use among young adults reached all time-high in 2021 [Tisková zpráva]. Získáno z https://nida.nih.gov/news-events/news-releases/2022/08/marijuana-and-hallucinogen-use-among-young-adults-reached-all-time-high-in-2021
OpenAI. (2022). WhisperAI (06 23 version) [Large language model]. https://openai.com/research/whisper
Palamar, J. J., Acosta, P., Le, A., Cleland, C. M., & Nelson, L. S. (2019). Adverse drug-related effects among electronic dance music party attendees. The International journal of drug policy, 73, 81-87. https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2019.07.005
Páleníček, T., Kubů, P., Mravčík, V., Zábranský, T., Petroš, O., & Korčišová, B. (2004). Nové syntetické drogy: charakteristika a hlavní rizika. Úřad vlády České republiky.
Pennay, A. E., & Measham, F. C. (2016). The normalisation thesis - 20 years later. Drugs: education, prevention & policy, 23(3), 187-189. https://doi.org/10.3109/09687637.2016.1173649.
Petruželka, B. (2013). "Dealeři" - koncová distribuce drog. Bakalářská práce (Bc.)--Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2013.
Ramo, D. E., Grov, C., Delucchi, K., Kelly, B. C., & Parsons, J. T. (2010). Typology of club drug use among young adults recruited using time–space sampling. Drug and alcohol dependence, 107(2), 119-127.
Raymen, T., & Smith, O. (2019). Deviant Leisure Criminological Perspectives on Leisure and Harm. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-17736-2
Roberts, M. (2015). A big night out. Urban studies (Edinburgh, Scotland), 52(3), 571-588. https://doi.org/10.1177/0042098013504005
Romberg, A. R., Miller Lo, E. J., Barton, A., Xiao, H., Vallone, D., & Hair, E. C. (2019). Cigarette smoking, prescription opioid use and misuse among young adults: An exploratory analysis. Preventive medicine, 129, 105845-105845. https://doi.org/10.1016/j.ypmed.2019.105845
Štefunková, M. (2012). Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy. Adiktologie, (12)2, 128–136.
Taurah, L., Chandler, C., & Sanders, G. (2014). Depression, impulsiveness, sleep, and memory in past and present polydrug users of 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA, ecstasy). Psychopharmacology, 231(4), 737-751. https://doi.org/10.1007/s00213-013-3288-1
Turner, T. (2023). Disneyization of drug use: understanding atypical intoxication in party zones. Routledge. https://doi.org/10.4324/9781003157533
van Amsterdam, J., Brunt, T. M., Pierce, M., & van den Brink, W. (2021). Hard Boiled: Alcohol Use as a Risk Factor for MDMA-Induced Hyperthermia. Neurotoxicity research, 39(6), 2120-2133. https://doi.org/10.1007/s12640-021-00416-z
Vejříková, T. (2018). (Ne)možnost testování kvality nealkoholových návykových látek preventivními a intervenčními programy v prostředí noční zábavy. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2018.
VERBI Software. (2021). MAXQDA 2022 [computer software]. Berlin, Germany: VERBI Software. Available from maxqda.com.
Wagner, D., Koester, P., Becker, B., Gouzoulis-mayfrank, E., Hellmich, M., & Daumann, J. (2015). A longitudinal study of self-reported psychopathology in early ecstasy and amphetamine users. Psychopharmacology, 232(5), 897-905. https://doi.org/10.1007/s00213-014-3722-z
White, A. M., Macinnes, E., Hingson, R. W., & Pan, I. -jen. (2013). Hospitalizations for Suicide-Related Drug Poisonings and Co-occurring Alcohol Overdoses in Adolescents (Ages 12-17) and Young Adults (Ages 18-24) in the United States, 1999-2008: Results from the Nationwide Inpatient Sample. Suicide & life-threatening behavior, 43(2), 198-212. https://doi.org/10.1111/sltb.12008
Předběžná náplň práce
Východiska: Prostředí noční zábavy je spojeno s vyšší prevalencí užívání návykových látek ve srovnání s obecnou populací. Toto užívání je typicky rekreační. Vzorce užívání, frekvence i motivace bývají různorodé. Nejčastějšími návštěvníky prostředí noční zábavy jsou mladí dospělí, kteří se nachází v turbulentní fázi života. Tato životní fáze se však s postupem času mění a s tím se proměňují i vzorce užívání a hodnota, kterou uživatelé návykovým látkám přiřazují.
Cíl: Primárním cílem práce je pomocí kvalitativních výzkumných metod popsat vzorce užívání návykových látek v prostředí noční zábavy a zjistit, zda se v tomto kontextu objevují nové trendy. Sekundárním cílem je popsání vztahu mladé dospělosti a užívání návykových látek.
Metody: Práce využívá kvalitativních výzkumných metod. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí záměrného výběru a samovýběru. Výzkumný soubor byl složen z osmi respondentů s věkovým průměrem 28,4 let. Data byla fixována pomocí audiozáznamu a následně přepsána a analyzována pomocí tematické analýzy.
Výsledky: Rekreační uživatelé ve výzkumném souboru užívají návykové látky s menší frekvencí, než je popsáno v obdobné odborné literatuře. Byly popsány fenomény normalizace a aging out. Respondenti uvedli, že jsou se svým užíváním spokojeni a neprojevovali touhu vzorce užívání měnit. Ty se však často samovolně proměňují s postupujícím věkem a přibývající zodpovědností. S tím se proměňují i priority v životě uživatelů.
Závěr: Studie popsala vzorce a trendy užívání návykových látek v prostředí noční zábavy. Výsledky mohou sloužit jako inspirace k detailnějšímu prozkoumání popsaných fenoménů aging out, normalizace a mladé dospělosti s přesahem do harm reduction v kontextu noční zábavy v ČR.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Background: The nightlife environment is associated with a higher prevalence of substance use compared to the general population. This use is typically recreational. Patterns of use, frequency and motivation tend to be diverse. The most frequent visitors of the nightlife environment are young adults who are in a turbulent phase of life. However, this stage of life changes over time, and with it the patterns of use and the value users place on substance use.
Objective: The primary objective is to use qualitative research methods to describe the patterns of substance use in the nightlife environment and to find out whether new trends are emerging in this context. The secondary goal is to describe the relationship between young adulthood and the use of addictive substances.
Methods: The work uses qualitative research methods. The research population was selected using purposive sampling and self-selection. The research group consisted of eight respondents with an average age of 28.4 years. The data was recorded using an audio recording and then transcribed and analyzed using thematic analysis.
Results: Recreational users in the research group use addictive substances with less frequency than is described in similar studies. The phenomena of normalization and aging out were described. The respondents stated that they were satisfied with their usage and did not show a desire to change their patterns of substance use. However, they often change spontaneously with advancing age and increasing responsibility. With this, the priorities in users' lives are changing as well.
Conclusion: The study described patterns and trends in substance use in the nightlife environment. The results can serve as inspiration for a more detailed investigation of the described phenomena of aging out, normalization and young adulthood with an overlap into harm reduction in the context of nightlife environment in the Czech Republic.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK