Osobnosti II. generácie tzv. československej reštaurátorskej školy a ich činnosť v reštaurátorskom oddelení pražskej Národnej galérie v období 1956 až 1970

• Název práce v jazyce práce (slovenština): Osobnosti II. generácie tzv. československej reštaurátorskej školy a ich činnosť v reštaurátorskom oddelení pražskej Národnej galérie v období 1956 až 1970
• Název práce v češtině: Osobnosti II. generace tzv. československé restaurátorské školy a jejich činnost v restaurátorském oddělení pražské Národní galerie v období 1956 až 1970
• Název v anglickém jazyce: Personalities of the second generation of the Czechoslovak restoration school and their activities in the Department of Conservation and Restoration of the National Gallery in Prague between 1956 and 1970
• Klíčová slova: Bohuslav Slánský, Mojmír Hamsík, Věra Frömlová, František S. Tvrdý, československá reštaurátorská škola, II. generácia, oddelenie reštaurovania maľby, reštaurátorské oddelenie pražskej Národnej galérie
• Klíčová slova anglicky: Bohuslav Slánský, Mojmír Hamsík, Věra Frömlová, František S. Tvrdý, Czechoslovak Restoration School, II. generation, Studio of Restoration and Conservation of Paintings, Department of Conservation and Restoration of the National Gallery in Prague
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: slovenština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 10.02.2021
• Datum zadání: 10.02.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.05.2021
• Datum a čas obhajoby: 12.01.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.11.2021
• Datum odevzdání tištěné podoby: 30.11.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 12.01.2022
• Oponenti: PhDr. Jan Klípa, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Úvod
2. Prehľad stavu bádania a literatúry
3. Východiskové aspekty a dobový kultúrne historický kontext
4. Zakladateľská osobnosť Bohuslava Slánského a jeho vplyv
5. Osobnosti a činnosť reštaurátorov II. generácie
5.1 Mojmír Hamsík
5.2 Věra Frömlová
6. Skupina R64
7. Rozvoj reštaurátorských a konzervačných techník
8. Záver a zhodnotenie
9. Obrazová príloha
10. Zoznam obrazovej prílohy
11. Zoznam literatúry

Seznam odborné literatury

BAUEROVÁ 2015 — Zuzana BAUEROVÁ: Proti času. Praha 2015
BRANDI 2000 — Cesare BRANDI: Teória reštaurovania. Kutná Hora 2000
CONTI 1988 — Alessandro CONTI: Storia del restauro. Milan, 1988
DOERNER 1984 — Max DOERNER: The Materials of the Artist and Their use in Painting with notes on the techniques of the old masters. London 1984
FINFRLOVÁ 2000 — Petra FINFRLOVÁ: Teorie restaurování a činnost skupiny R64 (1964 1970) (Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci). Olomouc 2000
FRÖMLOVÁ 1980 — Věra FRÖMLOVÁ: Restaurátorské dílo. Praha 1980
GOMBRICH 1963 — Ernst GOMBRICH: Controversial Methods and Methods of Controversy. In: Burlington magazine CV, 702, III, 1963, 90-93
GRAAF 1962 — J. A. van De GRAAF: The Interpretation of old paintings recepies. In: Burlington Magazine CV, 1962, 471–469
HAMSÍK 1954 — Mojmír HAMSÍK: Z restaurátorských dílen Sovětského svazu. In: Zprávy památkové péče XIV, 1954, 150-151
HAMSÍK 1957 — Mojmír HAMSÍK: Některé otázky restaurování a vědeckého průzkumu obrazů. In: Zprávy památkové péče XVII, 1957, 107-111
HAMSÍK 1976 — Mojmír HAMSÍK: Technika české malby po Třeboňském mistru. Epitaf Jana z Jeřeně, deska z Dubečka. In: Umění XXIV, 1976, 436-444
HAMSÍK 1978 — Mojmír HAMSÍK: Die Technik der böhmischen Madonnenbilder um 1350/1360. In: Umění XXVI, 1978, 529-533
HAMSÍK/TOMEK 1984 — Mojmír HAMSÍK/Jindřich TOMEK: Malířská technika Mistra Theodorika. In: Umění XXXII, 1984, 377-387
HAMSÍK 1990 — Mojmír HAMSÍK: Význam pojidel pro srovnávací studium historické technologie. In: Technologia artis I, 1990, 19-22
HAMSÍK 1996 — Mojmír HAMSÍK: Tři úvahy o restaurování. In: Technologia artis IV, 1996, 16
HÉGR 1941 — Miloslav HÉGR: Technika malířského umění. Praha, 1941
HLOBIL 1982 — Ivo HLOBIL: K výtvarnému aspektu československé restaurátorské školy. In: Zborník OSPS OP Rožňava II, 1982, 119-132
HLOBIL 1989 — Ivo HLOBIL: Užitečné sympózium “Výtvarné aspekty restaurování – teorie a tvorba české/československé rest. Školy 1918–1988”: podnětná výměna názorů. In: Ateliér II, 1989, XIX, 2
HLOBIL 2000 — Ivo HLOBIL: Vincenc Kramář a výtvarná teorie restaurování. In: LAHODA/UHROVÁ (ed.): Vincenc Kramář. Od starých mistrů k Picassovi. Praha 2000
HUYGHE 1950 — René HUYGHE: The Louvre Museum and the Problem of the Cleaning of Old Pictures. In: Museum III, 3, 1950, 191
JEBAVÁ 2010 — Jana JEBAVÁ: Restaurovaní malířských děl v Čechách a v Itálii 1930-1970. Srovnaní metodologických východisek české restaurátorské školy s italskou teorii restaurování. (Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2010
KESNER 1985 — Ladislav KESNER: Restaurátorský ateliér Národní galerie v Praze. Praha 1985
KOPECKÁ/NEJEDLÝ 2005 — Ivana KOPECKÁ/ Vratislav NEJEDLÝ: Průzkum historických materiálú. Analytické metody pro restaurování a památkovou péči. Praha 2005
KUBIČKA/ZELINGER 2004 — Roman KUBIČKA /Jiří ZELINGER: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004
LEVY-VAN HALM 2005 — Koos LEVY-VAN HALM: Conservation in the Netherlands. A historic framework. In: Interdisciplinair tijdschrift voor Conservering en Restauratie VI, 2005, 29
MILLARD 1963 — Meiss MILLARD: Problems of the 19th and 20th Centuries. Studies in Western Art: Acts of the Twentieth International Congress of the History of Art. IV, Princeston University Press, 1963
NEJEDLÝ 1987 — Vratislav NEJEDLÝ: Reflexe názorů na restaurování uměleckých památek v odborné literatuře v období 50./70. let 20. století. In: Památky a příroda XII, 1987, 513-521
NEJEDLÝ 2007 — Vratislav NEJEDLÝ: Malíř a restaurátor prof. Karel Veselý. In: Zprávy památkové péče LXVII, 2007, IV, 329 – 330
PETR 1926 — František PETR: Malířské techniky. Praha, 1926
PETR 1938 — František PETR: O restaurátorech a restaurování malířských památek. In: Za starou Prahu XXI, 1938, 57–59
PETR 1939 — František PETR: O restaurátorech a restaurování malířských památek. In: Za starou Prahu XXI, 1939, 67–68
PETR 1951-1952 — František PETR: O restaurátorech v minulosti a přítomnosti. In: Zprávy památkové péče XI-XII, 1951-1952, 247–248
PETR 1954 — František PETR: O výchově restaurátorských kádrů. In: Zprávy památkové péče XIV, 1954, 238
RUHEMANN 1969 — Helmut RUHEMANN: The Cleaning of Paintings. Problems and Potentialities. London, 1969
SCHENK 1963 — Josef SCHENK: Snímání laků starých obrazů. In: Památkové péče I, 1963, 30–31
SCHIESSL 2000 — Ulrich SCHIESSL: The conservator - restorer. A short history of this profession and the development of professional education. In: Gimondi 2000, 37–105
SLÁNSKÝ 1931 — Bohuslav SLÁNSKÝ: O restaurování obrazů. In: Umění IV, 1931, 173–174
SLÁNSKÝ 1932 — Bohuslav SLÁNSKÝ: Zkoumání obrazů přírodovědeckými metodami. In: Umění V, 1932, 371–374
SLÁNSKÝ 1937a — Bohuslav SLÁNSKÝ: Škodí roentgen obrazům? In: Zprávy památkové péče I, 1937, 3-5
SLÁNSKÝ 1937b — Bohuslav SLÁNSKÝ: Metody a pracovní výsledky restaurátorských dílen (K výstavě vědecké laboratoře musea Louvre v Praze). In: Zprávy památkové péče I, 1937, 16–18
SLÁNSKÝ 1955 — Bohuslav SLÁNSKÝ: K článku „O výchově restaurátorských kádrů”. In: Zprávy památkové péče XV, 1955, 154–157
SLÁNSKÝ 1971 — Bohuslav SLÁNSKÝ: Výstava restaurátorských prací 1930–1970. Praha, 1971
SLÁNSKÝ 2003a — Bohuslav SLÁNSKÝ: Technika malby. Díl 1., Malířský a konzervační materiál. Praha 2003
SLÁNSKÝ 2003b — Bohuslav SLÁNSKÝ: Technika malby. Díl 2., Průzkum a restaurování obrazů. Praha 2003
TOMAN 1950 — Prokop TOMAN: Nový slovník československých výtvarných umělců – dodatky. Praha, 1950.
VÁPENKOVÁ 2009 — Eva VÁPENKOVÁ: Vývoj a metody restaurovaní v Čechách. Od konce 18. století po první polovinu 20. století. (Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2009
VESELÝ 1949 — Karel VESELÝ: Reštaurovanie obrazov. In Umenie I, 1949, 1-3, 55-60
VLNAS 1995 — Vít VLNAS: 200 let Národní galerie v Praze. Praha 1995
VLNAS 1995-1996 — Vít VLNAS: Galerie Vincence Kramáře, její předchůdci a pokračovatelé. In: Bulletin NG Praha V-VI, 177-181
VLNAS 2000 — Vít VLNAS: Vincenc Kramář jako ředitel veřejné galerie. In: LAHODA/UHROVÁ (ed.): Vincenc Kramář. Od starých mistrů k Picassovi. Praha 2000, 164-16
VOLAVKA 1938 — Vojtěch VOLAVKA: Výstava posledních prací vědecké laboratoře v Louvru. In: Umění XI, 1938, 47–49
WENIG 1956 — Jan WENIG: Čistit, nebo nečistit? In: Výtvarná práce IV, 1956, 20-21
WERNER/PLENDERLEITH 1956 — A.E.A. WERNER/H.J. PLENDERLEITH: The Conservation of Antiquites and Works of Art. Treatment, Reparin and Restoration, London, 1956
WIRTH 1944-1945 — Zdeněk WIRTH: Synthetická methoda restaurace uměleckých památek. In: Umění XVI, 1944-1945

Předběžná náplň práce

Diplomová práca sa zameriava na reflektovanie pôsobenia a analýzu činnosti reštaurátorov: Mojmíra Hamsíka, Věry Frömlové a Františka S. Tvrdého, tvoriacich II. generácie tzv. československej reštaurátorskej školy, ktorým doposiaľ nebola venovaná pozornosť. Uvedení reštaurátori boli absolventami Akadémie výtvarných umení, kde pod vedením profesora Bohuslava Slánského získali poznatky z oblasti maliarskych a konzervačných techník a následne sa uplatnili v reštaurátorskom oddelení pražskej Národnej galérie, kde sa zameriavali primárne na reštaurovanie maľby. Pre ucelenejšie uchopenie problematiky je sledované obdobie medzi rokmi 1956 až 1970 uvedené stručne naznačenými východiskovými aspektami, ktoré mali zásadný vplyv na vývoj a formovanie odboru reštaurovania v Československu. Osobe Bohuslava Slánskeho je pozornosť venovaná za účelom rozboru jeho metodického postupu, ktorého vybrané aspekty, boli nasledujúcou generáciou prijaté a predovšetkým ďalej rozvíjané. Analýza archiválií, juxtapozícia odborných článkov, rozbor reštaurátorských protokolov a dokumentácie doplnený o skúmanie premeny vybraných umeleckých diel súvisiacej s reštaurátorskými zásahmi, umožňujú identifikovať a interpretovať metodické postupy reštaurátorov a zároveň poukázať v čom konkrétne spočíval ich prínos pre reštaurátorský odbor.
Obsahom práce je zhodnotenie prínosu konkrétnych osobností reštaurátorov, ktorí implementáciou nových prieskumových metód založených na vedeckých princípoch, zavádzaním využívania moderného technického vybavenia a predovšetkým formovaním metodického prístupu, nepredstavovali len pasívnych pokračovateľov predchádzajúcej tradície, ale výrazným spôsobom sa aktívne podieľali na jej ďalšom rozvíjaní.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis focuses on the reflection and analysis of the activities of the restorers
Mojmír Hamsík, Věra Frömlová and František S. Tvrdý, who formed the second generation of the so-called Czechoslovak school of restoration, which has not been paid attention to so far. The restorers were graduates of the Academy of Fine Arts, where, under the tutelage of Professor Bohuslav Slánský, they acquired knowledge in the field of painting and conservation techniques and subsequently worked in the Department of Conservation and Restoration of the National Gallery in Prague, where they focused primarily on the restoration of paintings.
For a more comprehensive grasp of the issue, the period between 1956 and 1970 is briefly outlined by the initial aspects that had a fundamental influence on the development and
formation of the field of restoration in Czechoslovakia. The person of Bohuslav Slánský is focused on to analyze his methodological approach, selected aspects of which were adopted and, above all, further developed by the following generation. The analysis of archival materials, juxtaposition of professional articles, analysis of restoration protocols and documentation, supplemented by a researching of the transformation of selected works of art related to restoration interventions, allow to identify and interpret the methodological procedures of the restorers and at the same time to point out where their contribution to the field of restoration lay in particular.
The content of the thesis is to evaluate the contribution of specific personalities of restorers who, by implementing new research methods based on scientific principles, introducing the use of modern technical equipment and, above all, shaping the methodological approach, did not represent only passive continuators of the previous tradition, but in a significant way actively participated in its further development.