Využití funkční peroneální elektrostimulace u pacientů se spastickou parézou

• Název práce v češtině: Využití funkční peroneální elektrostimulace u pacientů se spastickou parézou
• Název v anglickém jazyce: The Use of Peroneal Nerve Functional Electrical Stimulation in Patients with Spastic Paresis
• Klíčová slova: funkční elektrostimulace – centrální paréza / spastická paréza – cévní mozková příhoda – roztroušená skleróza – kraniocerebrální trauma – syndrom přepadávající špičky
• Klíčová slova anglicky: functional electrical stimulation – spastic paresis – stroke – multiple sclerosis – craniocerebral trauma – foot drop syndrome
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN (11-00640)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.01.2021
• Datum zadání: 20.04.2022
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2022 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2022
• Předmět: Obhajoba bakalářské práce (B01226)
• Oponenti: Ing. Bc. Milan Šebek

Předběžná náplň práce

Východiska: Funkční peroneální elektrostimulace je metoda využívaná při kompenzaci foot drop syndromu, který často vidíme u pacientů s centrální parézou. Foot drop syndrom omezuje funkci dolní končetiny, zhoršuje mobilitu a představuje značné riziko pádů. Vzhledem k častému výskytu těchto obtíží a jejich závažnosti dochází k neustálému vývoji nových kompenzačních a léčebných přístrojů.
Cíle: Hlavním cílem práce bylo využití nového přístroje pro funkční elektrostimulaci (FES) u osob s centrální parézou a popis jeho funkčnosti, spolehlivosti, ergonomie a uživatelské přívětivosti z pohledu uživatele i fyzioterapeuta.
Metody: Dva probandi, diagnostikovaní se spastickou parézou a foot drop syndromem, se zúčastnili dvoutýdenního testování prototypu přístroje, který nabízí nové možnosti multikanálové stimulace a nastavení všech parametrů stimulace přímo v přístroji pomocí dotykové obrazovky. Po ukončení intervence byl s účastníky proveden semistrukturovaný rozhovor a dotazníkové šetření, které se zaměřily na subjektivní zhodnocení vlastností přístroje. Toto zhodnocení bylo dále doplněno také závěry terapeuta. Vliv přístroje na chůzi bylo možné pozorovat na základě porovnání výsledků vstupního a výstupního vyšetření, které zahrnovalo zejména vyšetření chůze (10 MWT) a spasticity (FSCA).
Výsledky: Hodnocení terapeuta i probandů se v hlavních tématech shodovalo. Přístroj jako celek lze hodnotit kladně. Přístroj lze snadno ovládat a jeho okamžitý ortotický vliv na chůzi bylo možné potvrdit subjektivně aspekčním vyšetřením chůze a objektivně porovnáním výsledků 10MTW. V průběhu testování došlo k odhalení několika různě závažných softwarových a hardwarových nedostatků, které použití přístroje v domácím i klinickém prostředí limitují.
Závěr: Přístroj je funkční, spolehlivý a práce s ním je snadná v klinickém i domácím prostředí. Pozitivní ortotický vliv přístroje na chůzi bylo možné z výsledků vyšetření prokázat. Vyskytující se nedostatky limitují použití přístroje, ale jejich odstranění by mělo být nenáročné.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Background:Peroneal Nerve Functional Electrical Stimulation is a method used to compensate foot drop syndrome, which can be often seen in patients with spastic paresis. Foot drop syndrome limits lower extremity function, impairs mobility and represents a considerable risk of falling. Due to the frequent occurrence of these difficulties and their severity new compensation and therapeutic devices are being developed.
Objective:The main purpose of the thesis was to use novel device for functional electrical stimulation (FES) in patients with spastic paresis and describe its functionality, reliability, ergonomics and user-friendliness from the perspective of both therapist and patient.
Methods:Two probands, diagnosed with spastic paresis, participated in a two-week trial of the prototype device which offers new options of multi-channel stimulation and setting of all stimulation parameters directly in the device using the touch screen. After the intervention a semi-structured interview and a survey, which were focused on the device abilities, were administered with probands. The interview and the survey were then supplemented by the therapist’s conclusions. The effect of the device on gait could be observed by comparing the results of the initial and exit assessment, which consisted mainly of gait (10MWT) and spasticity assessment (FSCA).
Results:The conclusions of the therapist and the patients agreed on the main topics. The device as a whole can be evaluated positively. The device is easy to control and its immediate orthotic effect on gait can be confirmed subjectively by gait analysis and objectively by comparison of 10 MWT results. During the testing, several different software and hardware flaws were revealed, which limit the use of devices in both clinical and home environments.
Conclusions:The device is functional, reliable and is easy to use in both clinical and home environments. The positive orthotic effect of the device on gait can be proved by the assessment results. Occurring bugs limit the use of the device, but their elimination should be undemanding.