Mediální vykořisťování krizových situací: Komparativní analýza 2 bezprecedentních krizí

• Název práce v češtině: Mediální vykořisťování krizových situací: Komparativní analýza 2 bezprecedentních krizí
• Název v anglickém jazyce: Crisis exploitation coverage: Comparative analysis of 2 unprecedented crises
• Klíčová slova: Mediální vykořisťování, krize, krizové zpravodajství, žurnalistické standardy, rámcování
• Klíčová slova anglicky: Media exploitation, crisis, crisis reporting, journalistic standards, framing
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Miessler
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.10.2020
• Datum zadání: 09.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Hollar
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2023
• Oponenti: PhDr. Jan Křeček, Ph.D.

Seznam odborné literatury

•Al Jazeera. (2020, August 6). Beirut blast: The inferno that destroyed a city. [online] [cit. 22.03.2023] Převzato z: https://www.aljazeera.com/news/2020/8/6/beirut-blast-the-inferno-that-destroyed-a-city
•An, S-K., Gower, K.K. (2009). How do the news media frame crisis? A content analysis of crisis news coverage. Public Relations Review, Vol. 35: 107-112.
•Bauman, Z. (2007). Liquid times. Cambridge: Polity Press.
•BBC News (2020, August 5). Beirut explosion: What we know so far. [online 22.03.2023] Převzato z: https://www.bbc.com/news/world-middle-east-53668493
•Beck, U. (1992). Risk society: Towards a new modernity. Sage.
•Beck, U. (2009). World at risk. John Wiley & Sons.
•Beck, U., & Levy, D. (2013). Cosmopolitanized nations: re-imagining collectivity in world risk society. Theory, Culture & Society, Vol. 30(2): 3-31.
•Berger, P., & Luckmann, T. (1966). The social construction of reality: A treatise in the sociology of knowledge. Anchor Books.
•Boin, A., McConnell, A., ‘t Hart, P. (2009). Crisis exploitation: Political and policy impact of framing contests. Journal of European Public Policy, Vol. 16(1): 81-106.
•Bolinger, D. (2008). Jazyk jako nabitá zbraň: Užívání a zneužívání jazyka v naší době. Praha: Petr Zima 2008.
•Coombs, W.T. (2004). Impact of Past Crises on Current Crisis Communication. Insigts From Situational Crisis Communication Theory. Journal of Business Communication, Vol. 41(3): 265–289.
•Coombs, W.T., Holladay, S.J. (2004). Reasoned action in crisis communication: An attribution theory-based approach to crisis management. In D.P. Millar & R.L.Heath (Eds.), Responding to crisis communication approach crisis communication (p. 95-115). Hillside, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.
•Coombs, W. T. (2007). Protecting organization reputations during a crisis: The development and application of situational crisis communication theory. Corporate Reputation Review, 10(3): 163-176.
•Coombs, W.T., Holladay, S.J. (2010). The Handbook of Crisis Communication. Wiley-Blackwel.
•Cottle, S. (2008). Global crisis reporting: journalism in the global age. Berkshire, UK: Open Univestiry Press.
•Cottle, S. (2009). Global Crises in the News: Staging New Wars, Disasters, and Climate Change. International Journal of Communication, Vol. 3: 494-516.
•Creswell, J.W. (2017). Research Design: Qualitative, Quantitative, and Mixed Methods Approaches. Third Edition. Sage South Asia Edition.
•Curran, J. (2002). Media and Power. Routledge: London.
•Graber, D. A. in Li, X. (2007). Stages of a Crisis and Media Frames and Functions: U.S. Television Coverage of the 9/11 Incident During the First 24 Hours. Journal of Broadcasting @ Electronic Media, Vol. 51(4): 670-687.
•Heath, R. L., Palenchar, M. J. (2009). Strategic issues management: Organizations and public policy challenges. SAGE Publications.
•Jirák, J. Köpplová, B. (20011). Masová média. 2. vydání. Praha: Portál.
•Jørndrup, H. (2016). News Framing in a Time of Terror. A Study of the Media Coverage of Copenhagen Shootings. Nordicom Review, Vol. 37: 85-99.
•Körösényi, A. (2013). The Impact of Crisis and States of Emergency on Political Leadership. Paper prepared for the 7th ECPR General Conference, Section on Elites and Transatlantic Crisis. Bordeaux.
•Lavrakas, P. J. (2008). Encyclopedia of Survey Research Methods. Vol 2. SAGE.
•Li, X. (2007). Stages of a Crisis and Media Frames and Functions: U.S. Television Coverage of the 9/11 Incident During the First 24 Hours. Journal of Broadcasting @ Electronic Media, Vol. 51(4): 670-687.
•McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: nastolování agendy – masová média a veřejné mínění. Praha: Portál.
•McQuail, D. (2009) Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál.
•Ministry of Health of the Czech Republic (2022). Coronavirus COVID-19. [online 22.03.2023] Převzato z: https://koronavirus.mzcr.cz/en/
•Nelson, T.E., Oxley, Z.M. (1999). Issue Framing Effects on Belief Importance and Opinion. The Journal of Politics, Vol 61(4): 1040-1067.
•Olsson, E-K. (2010). Defining crisis news events – How news organization managers drew upon history when handling the terror attacks September 11. Nordicom Review, Vol. 31(1): 87-102.
•Olsson, E-K., Nord Lars, W. (2015). Paving the way for crisis exploitation: The role of journalistic styles and standards. Journalism, Vol. 16(3): 341-358.
•Olsson, E-K., Nord Lars, W., Falkheimer, J. (2015). Media Coverage Crisis Exploitation Characteristics: A Case Comparsion Study. Journal of Public Relations Research. Vol. 27(2): 158-174.
•Pierskalla, J. H., Hollenbach, F. M. (2013). Technology and collective action: The effect of cell phone coverage on political violence in Africa. American Political Science Review, 107(2): 207-224.
•Reifová, I. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.
•Sanjeev, M.A., Neerja, P., Santosh Kumar P.K. (2021) Role of effective crisis communication by the government in managing the first wave Covid-19 pandemic -A study of Kerala government's success. Journal Of Public Affairs, Vol. 21(4): 1-14.
•Seeger, M. W., Ulmer, R. R. (2003). Communication during organizational crises: A summary of the literature. In K. A. Fearn-Banks (Ed.), Crisis communications: A casebook approach (2nd ed., pp. 117-140). Routledge.
•Schoemaker, P. J. Reese, S. D. (1996). Mediating the Message: Theories of Influenc on Mass Media Content. New York: Longman Publishers.
•Schoemaker, P. J. Vos, T. P. (2009). Gatekeeping Theory. New York: Routledge.
•Tierney, K. J., Lindell, M. K., & Perry, R. W. (2001). Facing the unexpected: Disaster preparedness and response in the United States. Joseph Henry Press.
•Unie vydavatelů (2022). Media projekt. Unie vydavatelů, ASMEA, Median, Stem/Mark [online] [cit. 22.03.2023] Převzato z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/2023_02_09%20-%20MEDIA%20PROJEKT%20-%20Z%C3%A1kladn%C3%AD%20v%C3%BDsledky%20za%201_%20a%C5%BE%204_%20kvart%C3%A1l%202022.pdf
•Vliegenthart, R., Van Zoonen, L. (2011). Power to the Frame: Bringing Sociology Back to Frame Analysis. European Journal of Communication. Vol. 26(2): 101-115.
•World Health Organization (2022). Czech Republic: WHO Coronavirus Disease (COVID-19) Dashboard. [online] [cit. 22.03.2023] Převzato z: https://covid19.who.int/region/euro/country/cz

Předběžná náplň práce

Tato diplomová práce se zabývá fenoménem mediální exploatace krizových událostí ve vybraných českých médiích, přičemž jako konceptuální rámec využívá teorii mediální exploatace krizí. Na příkladu dvou bezprecedentních krizí, pandemie Covid-19 v České republice a výbuchu dusičnanu amonného v Libanonu, tato studie analyzuje odklon vybraných českých médií, deníku BLESK a deníku Mladá fronta DNES, od novinářských norem a standardů, a to ve čtyřech dimenzích: zpravodajský styl, rámcování krize, vyváženost politických zdrojů a tón zprávy. Výsledky studie prokázaly, že vybraná média v době krizí nedodržovala tyto novinářské standardy, a naopak ukázala výrazný odklon od těchto norem. V mediálním pokrytí krizí zcela dominoval popisný zpravodajský styl využívající rámování krizí jakožto problému. Média dále selhala poskytnout vyvážené zpravodajství a využívala primárně vládních politických aktérů jakožto zdrojů informací. V médiích nakonec absentoval kritický pohled na politické představitele, které média zobrazovala především v neutrálním či pozitivním světle. Analýza dále ukázala, že k většímu odklonu od novinářských standardů došlo u krize pandemie Covid-19 a v případě bulvárního deníku BLESK. Celkově studie zdůrazňuje aktivní roli, kterou mediální organizace hrají při tvorbě možností mediálním využívání krizí politickými lídry i při utváření veřejného diskurzu kolem krize, a zdůrazňuje význam mediálního zpravodajství jako součásti konstrukce a utváření reality.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This diploma thesis explores the phenomenon of media exploitation of crisis events in selected Czech media, using the media crisis exploitation theory as a conceptual framework. Using the examples of two unprecedented crises, the Covid-19 pandemic in the Czech Republic and the ammonium nitrate explosion in Lebanon, this study analyses the diversion of two Czech media outlets, BLESK and Mladá fronta DNES, from journalistic norms and standards across four dimensions: journalistic style, framing of the crisis, the balance of political sources, and tone of reporting. The selected media failed to provide journalistic standards in times of crisis as the study proved a substantial deviation from these standards, with a predominance of descriptive journalistic style using issue-framing when constructing the crisis image, unbalanced use of political actors as sources of information favoring the governmental parties, and lacking the critical point of view on the political leaders portraying them in neutral or positive tone. The analysis also reveals that there was a greater shift from journalistic standards in the case of the Covid-19 pandemic and in the case of the tabloid BLESK. Overall, the study underscores the active role that media organizations play in creating possibilities for media crisis exploitation by political leaders as well as in shaping public discourse around a crisis, highlighting the importance of media coverage as part of the construction and shaping of reality.