Případ Milada Horáková: od reality a mediální reflexe k filmovému zpracování

• Název práce v češtině: Případ Milada Horáková: od reality a mediální reflexe k filmovému zpracování
• Název v anglickém jazyce: Case Milada Horáková: from reality and media reflection to film cover
• Klíčová slova: Milada Horáková, Československo, politika, komunismus, proces, film, dramaturgie, životopis, recenze, internet
• Klíčová slova anglicky: Milada Horakova, Czechoslovakia, politics, communism, trial, film, dramaturgy, biography, reviews, internet
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra žurnalistiky (23-KZ)
• Vedoucí / školitel: prof. MgA. David Jan Novotný
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.10.2020
• Datum zadání: 08.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H011, Hollar - místn. č. 011
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
• Oponenti: PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Končelík, Jakub, Pavel Večeřa, Petr Orság (2010). Dějiny českých médií 20. století: Autoři v publikaci přibližují vývoj tisku, rozhlasu i televize v Československu v letech 1918–1992. Přibližují i proměnu ČTK či cenzurních institucí v tomto období. Kniha nabízí i přehledné shrnutí za každé období, které uvádí například nejčtenější periodika, počet deníků, platný tiskový zákon, ale i významné politiky.

Kaplan, Karel, Pavel Paleček (2008). Komunistický režim a politické procesy v Československu: Autoři se věnují nástupu komunistického režimu, procesům a jejich důsledkům. Jednou ze čtyř částí, do kterých je kniha rozdělena, je však i část zabývající se mechanismem výroby politických procesů.

Kaplan, Karel (2008). Druhý proces: Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1969-1990: Historik Karel Kaplan se v knize vrací k procesu s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky a zaměřuje se na dění po těchto procesech. Reflektuje události od roku 1969 do roku 1990 a ukazuje aktuálnost významného procesu české poválečné historie.

Kokeš, D. Radomír (2015). Rozbor filmu: Kniha se zabývá možnostmi systémového rozboru filmového díla. Autor si klade za cíl publikace naučit diváka klást analytické otázky, které mohou jeho zkušenost obohatit. V knize zároveň shrnuje své zkušenosti s psaním filmových analýz.

Ivanov, Miroslav (2008). Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové: Kniha na základě studia dokumentů předkládá příběh Milady Horákové. Autor hojně využívá osobních svědectví. Ve dvou částech se věnuje jak životu Milady Horákové během druhé světové války, tak samotnému procesu a jeho dozvukům.

Radotínský, Jiří (1990). Rozsudek, který otřásl světem: Dokumentární rekonstrukce soudního procesu autor zpracoval už v roce 1969, později jej doplnil o dokumenty z archivů. Příběh Horákové Radotínský představuje formou dramatu v osmi dějstvích.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se zabývá osudem Milady Horákové. Věnuje se mediálním ohlasům na proces, filmu Milada a ohlasům na něj, názorům odborníků na dané téma i dalšímu ztvárnění osudu jediné ženy popravené v politických procesech.

První část diplomové práce se věnuje životu Milady Horákové zasazenému do kontextu tehdejší doby. Dále podrobně popisuje přípravy procesu a následně jednotlivé dny soudního přelíčení s třinácti obžalovanými. První část práce pak analyzuje dobové mediální ohlasy tří tehdy nejvýznamnějších deníků, Rudého práva, Svobodného slova a Lidové demokracie. V závěru se věnuje rehabilitaci Milady Horákové a ohlasům na danou věc z léta 1968 ve třech jmenovaných denících.

Druhá část diplomové práce v úvodu vymezuje historický životopisný film jako žánr. Následně se podrobně věnuje snímku Milada, v biografii popisuje režiséra Davida Mrnku a dále jeho názory na film. Pokračuje analýzou snímku a jeho porovnáním se skutečným sledem událostí a s dokumentem Jana Mudry Případ Dr. Horáková.

Třetí část práce analyzuje čtrnáct recenzí na snímek Milada, shrnuje tak největší úskalí filmu. Dále zmiňuje názory na film odborníků vedoucího kabinetu dokumentace a historie Vězeňské správy ČR Aleše Kýra, spoluzakladatele sdružení Dekomunizace Michala Gregoriniho a členky výboru Klubu Milady Horákové Eriky Mačákové. Milada Horáková se ale kromě filmového zpracování dočkala i divadelních inscenací, o kterých práce také pojednává, podrobněji se věnuje především opeře Zítra se bude… V závěru poslední části se pak diplomová práce věnuje současným ohlasům na proces, a to především v komunistické straně, která se znovu podílí na vládě, a také odkazu Milady Horákové do současnosti.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This diploma thesis deals with the fate of Milada Horáková. It focuses on media responses regarding the trial, the film production Milada and the responses to it, the opinions of experts and further portrayal of the fate of the only woman executed in political trials.

The first part of the diploma thesis is devoted to the life of Milada Horáková and is set in the context of that period. It also gives a detailed description of the trial preparations and subsequently explains the details of each day prior to the trial with all thirteen defendants. The initial part of the thesis analyzes the contemporary media responses of the three most important daily newspapers of that time, Rudé právo, Svobodné slovo and Lidová demokracie. Finally, the thesis deals with the rehabilitation of Milada Horáková and the responses regarding the matter in the summer of 1968 in the above-mentioned dailies.

The second part of the thesis starts with defining the historical biographical motion picture as a genre. Subsequently, it describes the film Milada in detail and it gives a brief overview of the film’s director David Mrnka and his opinion on the film. The thesis continues with the analysis of the actual film and its comparison with the actual sequence of events as well as Jan Mudra’s documentary The Case of Dr. Horáková.

The third part of this diploma thesis analyses fourteen reviews of the film Milada, summarizing the biggest obstacles of the film. It also mentions the opinions of the experts – the Head of the Cabinet of Documentation and History of the Prison Administration of the Czech Republic Aleš Kýr, the co-founder of the Association of Dekomunizace Michal Gregorini, and member of the Committee of the Klub Milady Horákové Erika Mačáková. In addition, the film Milada Horáková was also adapted to theatrical productions; the thesis will discuss some of these productions giving more detailed focus on the opera Tomorrow Will Be… Finally, the thesis deals with the current responses to the process, mainly within the Communist Party, which is again part of the current government, as well as the legacy of Milada Horáková to the present-day.