Analýza diskurzu o koronavirové krizi v názorových rubrikách českých online médií

• Název práce v češtině: Analýza diskurzu o koronavirové krizi v názorových rubrikách českých online médií
• Název v anglickém jazyce: Analysis of the coronavirus crisis discourse in the opinion sections of Czech online media
• Klíčová slova: koronavirus, koronavirová pandemie, média, sociální konstrukce reality, diskurz, analýza diskurzu
• Klíčová slova anglicky: coronavirus, coronavirus pandemic, media, social construction of reality, discourse, discourse analysis
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.10.2020
• Datum zadání: 08.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 20.09.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H013, Hollar - místn. č. 013
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 20.09.2021
• Oponenti: PhDr. Jan Křeček, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ANGERMULLER, Johannes a Dominique MAINGUENEAU (eds.). The Discourse Studies Reader: Main Currents in Theory and Analysis. Banjamins, 2014.
BAKER, Paul. Sociolinguistics and Corpus Lingistics. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2010.
BEČKA, Josef Václav. Metafora ve větě. Naše řeč, 54 (1), 1971.
BERLIN, Isaiah. Čtyři eseje o svobodě. Brno: Masarykova univerzita, 2001.
BERGER, P., LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK, 1999.
BURR, Viven. An introduction to social constructionism. Taylor & Frances/Routledge, 1995.
ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Pražská imaginace, 1994.
FISKE, John. Television Culture. London: Routledge, 2010.
GEE, James P., Michael HANDFORD. The Routledge Handbook of Discourse Analysis. Routledge, 2012.
GERBNER, George et al. “Growing up with television: cultivation processes” v: BRYANT, Jennings a Dolf ZILLMANN. Media effects: advances in theory and research. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2002.
KATZ, Elihu. “Dvoustupňový tok komunikace: nejnovější zpráva o hypotéze”. 1957. In: JIRÁK, Jan a Blanka ŘÍCHOVÁ. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum, 2000.
FORET, Martin, Marek LAPČÍK. a Petr ORSÁG (eds.): Kultura–Média–Komunikace 1/2009. Spektákl, mizející realita a (ne)bezpečí informací, diskurs(y) o diskursu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009.
MCCOMBS, Max E. Agenda setting: nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. Praha: Portál, 2009.
MIESSLER, Jan. Kritická diskurzivní analýza (CDA) a velké množství masmediálních textů. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2008.
MOCNÁ, Dagmar. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2004.
OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007.
OSVALDOVÁ, Barbora a kol. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum, 2001.
PARKER, Ian. Discourse dynamics: Critical analysis for social and individual psychology. Taylor & Frances/Routledge, 1992.
PHILLIPS, Nelson a Cynthia HARDY. Discourse Analysis: Investigating Processes of Social Construction. Sage, 2002.
PROKOPOVÁ, Kateřina, Zuzana ORSÁGOVÁ a Petra MARTINKOVÁ. Metodologie výzkumu v oblasti kritické analýzy diskurzu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.
SEDLÁKOVÁ, Renata. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Grada Publishing, 2014.
SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Analýza diskurzu a mediální text. Praha: Karolinum, 2015.
SCHRIFFIN, Deborah, Deborah TANNEN a Heidi E. HAMILTON. The Handbook of Discourse Analysis. Blackwell, 2005.
TALEB, N. Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí. Praha: Paseka, 2011.
VAN DIJK, Teun A. Discourse Studies: A Multidisciplinary Introduction. Sage, 1997.
VAN DIJK, Teun A. Ideology: A multidisciplinary approach. Sage, 1998.
VAN DIJK, Teun A. Ideology and discourse analysis. Ideology Symposium Oxford, 2004.
WODAK, Ruth a Michael MEYER. Methods for Critical Discourse Analysis. London: Sage, 2009.

Předběžná náplň práce

Práce se zabývá tím, jak česká média, konkrétně názorové rubriky seriózních mainstreamových online deníků, prezentovala jarní vlnu koronavirové pandemie a její přidružené aspekty, a to ve třech třídenních intervalech v průběhu daného období. Vychází primárně z předpokladu, že způsob, jakým média referují o sociální realitě, může tuto realitu významným způsobem utvářet, její teoretická část se tedy vyjma průběhu samotné pandemie a trendů v užívání médií během ní zabývá recipročním vztahem mezi médii a společností, především pak sociální konstrukcí reality a diskurzem. Samotný výzkum byl uskutečněn metodou analýzy diskurzu. Ústřední kapitola diplomové práce prezentuje nabytá zjištění v deseti podkapitolách soustředících se na obecné diskurzní tendence, často se vyskytující jazykové prvky i společenské jevy, na něž je odkazováno. Významně se do zkoumaných textů promítlo spojení koronaviru s vládními opatřeními, ekonomickým vývojem či předpokládaným čínským původem viru, časté byly paralely s jinými nemocemi či historickými událostmi, objevily se metafory, neologismy a rovněž argumentační fauly či reflexe zkoumaného diskurzu. Krátce popsána byla též dynamika diskurzu, který se v různých časových úsecích vyznačoval odlišnými sdílenými narativy. Práce má explorační, kvalitativní charakter, jejím hlavním výstupem je tedy zmíněný vyčerpávající výčet sdílených vzorců objevujících se v mediálním diskurzu, přičemž tyto se mohly promítnout do veřejného mínění o situaci, a tedy i do průběhu pandemie.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This diploma thesis examines how the first, spring wave of the coronavirus pandemic and its associated aspects were presented by Czech media, specifically by the opinion sections of reputable mainstream online media in three three-days intervals in different phases of this period. Its main premise is that the way media refer to a social reality can significantly influence this reality, its theoretical part is therefore focused on the reciprocal relationship between media and society, mainly the social construction of reality and discourse, besides also describing the pandemic itself and the trends in the usage of media during the analysed period. The research itself was made using the discourse analysis method. The central chapter of the thesis presents key findings in ten subchapters focused on the main discursive tendencies, common language elements and social phenomena being referred to. The interference of the COVID-19 discourse with the ones about the government restrictions, economic development and the assumed Chinese origin of the virus was salient, the parallels with other diseases or historic events or eras were also common. Metaphors, neologisms, fallacies or metadiscourse reflections appeared in the analysed texts as well. The dynamics of the discourse that was varying depending on the time period, bringing different common narratives, was described subsequently. The thesis has an explorative and qualitative character, the main finding presented is therefore the extensive description of the common discursive practices that appeared in the examined media discourse while assuming that these practices could have influenced the public opinion about the situation as well as its development.