Po působení antibiotik na většinu bakterií část populace jejich působení přežije bez toho, aniž by měla geneticky kódovanou jakoukoliv formu rezistence k příslušnému antibiotiku. Tato schopnost není dědičná, ale je daná fyziologickým stavem části populace charakterizovaným dormantním stavem, který může být navozen hladověním nebo jinou stresovou odpovědí. Jak velká je tato subpopulace pak závisí na vnějších podmínkách, jednak dostupnost živin a to jak kvantitativní i kvalitativní a jednak fyziologické podmínky okolí jako je osmotický tlak, pH, teplota, výskyt radikálů atd. Mutace, které umožňují bakterii lépe zvládat adaptaci na stres mohou též zvyšovat schopnost perzistovat.
- zadáno vedoucím/školitelem