Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 390)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Naplňování cílů inkluzivního přístupu ke studentům středních škol s psychickými problémy
Název práce v češtině: Naplňování cílů inkluzivního přístupu ke studentům středních škol s psychickými problémy
Název v anglickém jazyce: Fulfilling the set goals of the inclusive approach towards high school students with mental health issues
Klíčová slova: inkluzivní vzdělávání, studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, poruchy chování, poruchy duševní, podpůrná opatření, veřejné politiky inkluze
Klíčová slova anglicky: Inclusive education, students with special educational needs, behavioral disorders, mental disorders, support measures, inclusive policies
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Jitka Wirthová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 29.09.2020
Datum zadání: 29.09.2020
Datum a čas obhajoby: 22.01.2024 10:00
Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
Datum odevzdání elektronické podoby:05.01.2024
Datum proběhlé obhajoby: 22.01.2024
Oponenti: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Ve své práci budu vycházet z analýzy veřejněpolitických dokumentů, metodologických příruček, doporučení a podobně (document analysis), které se práce se studenty se speciálními vzdělávacími potřebami týkají. Inspiruji se například u Freemana a Maybina (2011), kteří analyzovali dokumenty zejména podle různých aspektů jejich obsahu, avšak samotný proces tvorby dokumentů z většiny ponechali stranou. Pro analýzu tedy využiji kategorie „aktér a jeho kompetence“, „relevance problému“, „smysluplnost řešení“ a „příjemce“ (cílová skupina, adresát), jak je například využívá Wirthová (2019). Co se závaznosti jednotlivých dokumentů týče, využila bych také dělení veřejně politických dokumentů tak, jak jej formulovali Veselý a Nekola (2007: 49–56).

Obsah daných dokumentů v souvislosti se závěry jejich analýzy poslouží i jako kontext pro následné polostrukturované rozhovory, kterých mám v plánu provést ideálně 15. Ty budu vést se samotnými studenty, kteří studovali či studují na střední škole a jsou či byli žáky se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu psychických obtíží. Pro potřeby své práce ovšem zařadím jen ty studenty, kteří studují či studovali na střední škole od září 2017 (kdy vstoupila v platnost vyhláška č. 27/2016 Sb.). Otázky v těchto rozhovorech se budou zabývat tématy konkrétních překážek pro studium plynoucích ať už z psychických problémů samotných, které jednotliví studenti v průběhu střední školy pociťovali, či z případné medikace, v kontextu nabízených a využívaných podpůrných opatření, přístupu pedagogů, školy, případně i spolužáků a podobně. Mimo to budou otázky vycházet i z procesu samotných rozhovorů.

Tyto participanty budu vyhledávat pomocí více technik. První z nich bude výběr skrze skupinu, případně skupiny, na sociální síti Facebook, které jsou zaměřené na svépomoc mezi (zejména) mladšími lidmi s psychickými problémy. Právě témata dotýkající se problémů během vzdělávání jsou jedněmi z těch, se kterými se zde na sebe lidé navzájem obrací. Tento způsob volím, neboť není možné z etického hlediska získat seznam studentů splňujících daná kritéria, ze kterého bych se na respondenty mohla obracet. Kromě tohoto výběru budu dále pokračovat metodou snowball sampling (Miovský 2003), jelikož je možné předpokládat, že lidé v těchto skupinách budou znát někoho v podobné situaci, ať už na stejné škole, či jiné. Tyto rozhovory budu následně kódovat, k čemuž využiji metod tak, jak je popsal např. Saldaña (2019). Vzhledem k počtu rozhovorů a způsobu výběru, který nezohledňuje demografické rozložení studentů, není možné výsledky zobecnit na všechny studenty středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodů psychických problémů. Nicméně v návaznosti na mou práci by bylo logické provést podobný výzkum s pedagogy na daných školách a následná zjištění srovnat, čím by se získala bohatší evidence o dopadu zkoumané politiky.

Seznam odborné literatury
1. BARTOŇOVÁ, M., M. VÍTKOVÁ, B. BOČKOVÁ, et al. 2015. Inkluze ve škole a ve společnosti jako interdisciplinární téma: Inclusion in schools and society as an interdisciplinary issue. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-8093-5.
2. BITTMANNOVÁ, L. 2019. Speciálněpedagogické minimum pro učitele: co dělat, když do třídy přijde žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Praha: Pasparta. ISBN: 978-80-88290-14-8.
3. ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. a kol. 2015. Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků s poruchou autistického spektra nebo vybraným psychickým onemocněním [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: 978-80-244-4453-0. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/metodika-zp-pas/metodika-zp-pas.pdf
4. GOLDER, S. S. AHMED, G. NORMAN, A. Booth. 2017. Attitudes Toward the Ethics of Research Using Social Media: A Systematic Review. J Med Internet Res, 19(6), 407 – 425. DOI: 10.2196/jmir.7082. Dostupné z: https://www.jmir.org/2017/6/PDF
5. FREEMAN, R., MAYBIN, J. 2011. Documents, Practices and Policy. Evidence and Policy 7(2), 155–70. Dostupné jako doc. z: https://www.research.ed.ac.uk/portal/en/publications/documents-practices-and-policy(88450712-b952-437a-92df-c1de61136f72).html
6. JEŘÁBEK, H. 1992. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum. ISBN: 80-7066-662-5.
7. KALOUS, J., VESELÝ, J., ed. 2006. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum. ISBN: 80-246-1260-7.
8. KENDÍKOVÁ, J. 2016. Vzdělávání žáka s SVP. Praha: Raabe. Dobrá škola. ISBN: 978-80-7496-213-4.
9. KENNEDY, A. 2019. Boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Evropský parlament [online]. 11-2019. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/60/boj-proti-chudobe-socialnimu-vylouceni-a-diskriminaci
10. KOHOUTEK, J., A. VESELÝ, Z. ŠPAČKOVÁ a kol. 2015. Vzdělávací politika [online]. Brno: Masarykova univerzita.
11. KRATOCHVÍLOVÁ, J. 2013. Inkluzivní vzdělávání v české primární škole: teorie, praxe, výzkum. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-6527-7.
12. MACHOVSKÁ, V., L. PASTIERIKOVÁ, O. DAŞKIN. 2014. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřením na inkluzivní vzdělávání. In: MICHALÍK, J. 2014. Sborník z konference Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Praha 4.–5. 3. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 23 - 35. ISBN: 978-80-244-4237-2. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/sbornik-konference-2/sbornik-konference-2.pdf#page=25
13. MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T. 2008. Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) – koncepty, diskurz, agenda. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44(2), 271–294. Dostupné z: https://nbn-resolving.org/urn:nbn:de:0168- ssoar-61122
14. MATÝS, J. 2018. Dítě s duševní poruchou ve škole – co musíme změnit? In Pediatrie pro praxi 19 (5): 274 – 282. Dostupné z: https://www.addp.cz/www/addp/fs/pediatrie-pro-praxi-dite-s-dusevni-poruchou-ve-skole..pdf
15. MIOVSKÝ, M. (ed.). 2003. Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule: snowball sampling. Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 80-86734-08-0.
16. MIŠOVIČ, J. 2019. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: SLON (Sociologické nakladatelství). ISBN: 978-80-7419-285-2.
17. MŠMT. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže - příloha 16 [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
18. MŠMT. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže - příloha 3 [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny
19. MŠMT. 2015. Akční plán inkluzívního vzdělávání na období let 2016–2018 [online]. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/apiv_2016_2018.pdf
20. MŠMT. 2018. Akční plán inkluzívního vzdělávání na období 2019 – 2020 [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/49950_1_1/
21. NOVOTNÁ, H., O. ŠPAČEK, M. JANTULOVÁ. 2019. Metody výzkumu ve společenských vědách. Praha: Fakulta humanitních studií UK. ISBN: 9788075710253.
22. NPI ČR. Inkluze v praxi – co je inkluze [online]. Dostupné z: http://www.inkluzevpraxi.cz/apivb/co-je-inkluze
23. POTŮČEK, M. 2005. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-86429-50-2.
24. SALDAÑA, J. 2009. The Coding Manual for Qualitative Researchers. London: SAGE. ISBN: 978-1-84787-548-8.
25. SILVERMAN, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Přeložil Martin ŠTULRAJTER. Bratislava: Ikar. ISBN: 80-551-0904-4.
26. ŠTECH, S. 2018. Inkluzivní vzdělávání – obtížné zvládání ‘rozmanitosti’ v praxi. Pedagogická Orientace 28(2): 382–98. Dostupné z: https://journals.muni.cz/pedor/article/view/10343/pdf
27. UNESCO. 2016. Prohlášení ze Salamanky [online]. Přeložila Olga Richterová. Praha: Nadace Open Society Funds Praha. Dostupné z : https://osf.cz/wp-content/uploads/2016/10/prohlaseni-ze-salamanky.pdf
28. VESELÝ, A., NEKOLA, M. (eds.) a kol. 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN: 978-80-86429-75-5.
29. VESELÝ, A., J. FISCHER, M. JABŮRKOVÁ, M. POSPÍŠIL, D. PROKOP, R. SÁBLÍK, I. STUCHLÍKOVÁ, S. ŠTECH. 2019. Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/51582/
30. Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
31. WIRTHOVÁ, J. 2019. How to Write a Proof: Patterns of Justification in Strategic Documents for Educational Reform. Teorie vědy/Theory of Science 41(2):307–35. Dostupné z: http://teorievedy.flu.cas.cz/index.php/tv/article/view/488/489.
32. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
33. ŽAMPACHOVÁ, Z. 2014. Uplatňování podpůrných opatření u žáků s psychiatrickým onemocněním a u žáků s poruchami autistického spektra [online]. In: MICHALÍK, J. 2014. Sborník z konference Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Praha 4.–5. 3. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 168 - 181. ISBN: 978-80-244-4237-2. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/sbornik-konference-1/sbornik-konference-1.pdf#page=170
34. ŽAMPACHOVÁ, Z., ČADILOVÁ, V. a kol. 2015. Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruchy autistického spektra nebo vybraných psychických onemocnění: dílčí část [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4669-9. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/katalog-pas/katalog-pas.pdf

Předběžná náplň práce
Ve své bakalářské práci se budu zabývat problematikou inkluzivního vzdělávání studentů z hlediska veřejné vzdělávací politiky i z hlediska samotných studentů. Inkluzivní vzdělávání je aktuálním tématem, jelikož právě takové vzdělávání bylo a je jednou z priorit vzdělávací politiky České republiky (viz například Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016–2018). Je tedy i samozřejmé, že se toto téma určitým způsobem také objevuje v hlavních tématech vzdělávací politiky do roku 2030+, například v kontextu důsledné a správné implementace souvisejících opatření (Veselý et al. 2019: 49) či v kontextu podpory práce učitelů ze strany dalších odborníků a metodické podpory (Veselý et al. 2019: 43).

Konkrétně se v této práci zaměřím na srovnávání veřejné politiky a výpovědí členů cílové skupiny této politiky. Cílovou skupinou jsou studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Při zjišťování současného legislativního stavu budu vycházet mimo jiné ze zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) a zejména pak z vyhlášky č. 27/2016 Sb., která vzdělávání žáků se speciálními potřebami upravuje. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je definován jako „… osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta …“ (§16 zákona č. 561/2004 Sb.).

Inkluze jako taková je pojmem týkajícím se mnoha sfér společnosti. Jedná se, spolu s integrací, o proces opačný či reagující na sociální exkluzi. Ta je v současnosti chápána jako vyloučení určitých skupin z prostoru, a to jak fyzického, tak sociálního, případně vylučování jejich práv a šancí, které by měly s většinovou společností sdílet (Mareš, Sirovátka 2008: 272). Proces exkluze může být založen na mnoha důvodech, například Percy-Smith (2000 in Mareš, Sirovátka 2008: 274–275) rozlišuje několik dimenzí. Pro potřeby této práce je relevantní dimenze individuální, kdy se jedná o vyloučení lidí na základě jejich individuálních charakteristik, tedy například na základě handicapu a podobně.

Sociální exkluze je v dnešní společnosti chápána v pojmech (ne)spravedlnosti a cílem sociálních politik je ji zmírnit či odstranit (Mareš, Sirovátka 2008: 277), není tedy divu, že se jedná i o jeden z cílů Evropské unie, co se sociální politiky členských států týče (Kennedy 2019). Inkluze a integrace tedy mají vést ke snižování či odstraňování nerovností ve společnosti. S těmito principy se tedy můžeme setkat i ve vzdělávací politice. Ačkoliv se tyto dva pojmy mohou počítat jako (téměř) synonyma, mohou být pojímány jako pojmy rozdílné. Například co se integrace a inkluze ve vzdělání týče, podle webu Inkluze v praxi, (NPI ČR), první pojem označuje situaci, kdy je dítě se znevýhodněním umístěno do běžné školy, zatímco inkluze označuje situaci, kdy je dítě nejen umístěno do běžné školy, ale ta je také uzpůsobena jeho (speciálním) potřebám.

Vzhledem k tomu, že inkluzivní přístup ve vzdělávání je tedy velkým tématem vzdělávací politiky, problematice inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnuje mnoho prací (Štech 2018; Kratochvílová 2013; Bartoňová et al. 2015). Nicméně pozornost je věnována zejména základním školám a zejména žákům, jejichž problémy vyplývají ze zdravotního znevýhodnění či postižení, poruch pozornosti (jako ADHD, ADD) či poruch autistického spektra. Studie, které by se zabývaly inkluzí na středních školách naopak chybí, stejně jako ty, které by se věnovaly inkluzivnímu přístupu k žákům, jejichž speciální vzdělávací potřeby vyplývají z jiných psychických poruch než ADHD, PAS a podobně.

Psychické problémy a z nich plynoucí psychický stav žáka, stejně jako vedlejší efekty případné medikace, mohou negativně ovlivňovat jeho výkonnost a schopnost zvládat studium na stejné úrovni jako žáci bez takových problémů. Mnoho psychických problémů se nemusí objevit již v dětství, ale mohou se projevovat i později, v období dospívání. Dále také žáci, kteří se s podobnými problémy potýkali již na základní škole a po jejím ukončení nastoupí na školu střední, se s takovými problémy budou pravděpodobně potýkat i dále.

Právě z tohoto důvodu bych se chtěla zaměřit na inkluzivní politiku ve vzdělávání takových studentů či žáků právě na středním stupni vzdělávání. Konkrétně se zaměřím na to, jakým způsobem je s takovými žáky na středních školách pracováno, zda a nakolik dochází k naplňování deklarovaných postupů a cílů inkluzivního vzdělávání, nakolik se v praxi nabízí a využívají podpůrná opatření, nakolik se využívají vydané metodické postupy, doporučení, a podobně, a zda a jaké existují překážky, které mohou vést k jejich nenaplňování, ať již ze strany systémového nastavení či jednotlivců z pohledu samotných cílových skupin těchto politik. Cílem práce tedy bude srovnat koncepční východiska pro inkluzivní přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, se zaměřením na potřeby, které mohou plynout z psychických problémů, a porovnat je s výpověďmi studentů středních škol. Na základě tohoto srovnání se poté pokusím odhalit případné překážky v naplňování zmiňovaných východisek
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK