Chlapci na sociálních sítích: perspektiva genderové identity

• Název práce v češtině: Chlapci na sociálních sítích: perspektiva genderové identity
• Název v anglickém jazyce: Boys in social media: perspective of gender identity
• Klíčová slova: Identita, alternativní identita, negativní a pozitivní fenomény sociálních sítí, propojování identit online vs. offline, gender, self-image na sociálních sítích, komunikace na sociálních sítích
• Klíčová slova anglicky: Identity, alternative identity, negative and positive phenomena of social networks, online identity interconnection vs. offline, gender, self-image on social networks, communication on social networks
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 27.09.2020
• Datum zadání: 27.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. Jan Tesárek

Seznam odborné literatury

1) ALDRIDGE, Olivia. Dystopian days: Are hashtags modern day 'Newspeak?'. TheRed&Black [online]. United States: RedAndBlack.com, 2014 [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: https://www.redandblack.com/views/dystopian-days-are-hashtags-modern-day-newspeak/article_01ca322c-37a5-11e3-bd2d-0019bb30f31a.html
2) BOYD, Danah. Je to složitější - Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Druhé. Praha: Akropolis, 2017. ISBN 978-80-7470-165-8.
3) GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo. Vydání druhé, upravené. Praha: portál, 2018. ISBN 978-80-262-1342-0.
4) GREENFIELD, Susan A. Změna myšlení. Druhé. Praha: BizBooks, 2016. ISBN 978-80-265-0450-4.
5) JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Média a společnost. Praha: portál, 2003. ISBN 978-80-7367-287-4.
6) MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN 9788086723396.
7) O'KEEFFE, Gwenn Schurgin a Kathleen CLARKE-PEARSON. The Impact of Social Media on Children, Adolescents, and Families. Pediatrics [online]. 2011, 4(1), 800 - 804 [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: https://pediatrics.aappublications.org/content/127/4/800.short
8) PALFREY, John a Urs GASSER. Born Digital: Understanding the First Generation of Digital Natives. New York, USA: Easy Read Large, 2008. ISBN 978-0-465-00515-4.
9) PAVLÍČEHK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1742-1.
10) POSPÍŠILOVÁ, M. (2016) Facebooková (ne)závislost. Identita, interakce a uživatelská kariéra na Facebooku. Praha: Karolinum.
11) SEARGEANT, Philip a Caroline TAGG. The Language of Social Media: Identity and Community on the Internet. London, UK: Designs and Patents, 2014. ISBN 978-1-137-02930-0.
12) TURKLE, Sherry. Alone Together: Why We Expect More from Technology and Less from Each Other. Druhé. United States: Ingram Publisher Services, 2017. ISBN 978-0-465-09365-6.
13) VATERLAUS, J. Mitchell, Emily V. PATTEN, Cesia ROCHE a Jimmy A. YOUNG. #Gettinghealthy: The perceived influence of social media on young adult health behaviors. Elsevier [online]. 2014, 45(1), 151 - 157 [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: sciencedirect.com/science/article/pii/S0747563214007286
14) WHITING, Anita a David WILLIAMS. Why people use social media: a uses and gratifications approach. Emerald insight [online]. 2013, 16(3), 362 - 369 [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/QMR-06-2013-0041/full/html?casa_token=86blREsrH9QAAAAA:aY12-J2TeHk4-vjg88neM2gGO0sErYRLNLq4ptcJnj1zI1jW6e5IHsPeP9j9smJBDhIaaCM4zpWsK68WZ9qldf5KDkzHs_Y6wAdzX8FYV_MUBU7gPuk
15) WARBURTON, Steven a Stylianos HATZIPANAGOS. Digital Identity and Social Media. United States: Information Science Reference, 2013. ISBN 978-1-4666-1916-6.

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci se budu zabývat vývojem identity mladistvých v souvislosti s užíváním sociálních médií (konkrétně Instagram, Snapchat, Facebook a TikTok).
O identitě na sociálních médiích hovoří například Warburton a Hatzipanagos ve své knize Digital Identity and Social Media z roku 2013, kde tvrdí, že identita v souvislosti s platformami sociálních médií se většinou zkoumá v poli skupinové interakce mezi uživateli – sami přitom dodávají, že jedinec si vytváří určitou sociální identitu, aby se tzv. „uplatnil“ na trhu sociálních médií a aby byl přijat mezi své vrstevníky (Warburton, Hatzipanagos; 2013: 2 – 3). Autoři zároveň hovoří i o anonymitě, která často přichází s užíváním sociálních médií a může zároveň vést k vytváření tzv. „negativní identity“ (Warburton, Hatzipanagos; 2013: 7). K otázce identity jedince na sociálních médiích se poté váží i pojmy „front stage“ a „back stage“ představené Ervingem Goffmanem v knize Višchni hrajeme divadlo – toto je oblast, která je dle mého úsudku a rešerše odborné literatury nedostatečně prozkoumaná a tudíž se na ní ve své práci zaměřím, přičemž budu zkoumat, zda jedinec na sociálních sítích využívá svůj „front stage“ či „back stage“, případně proč a zároveň zda tento fenomén vede či nevede k vytváření určité alter identity, tzv. „alter ega“. O otázce identity hovoří v souvislosti se sociální sítí Facebook i Marie Pospíšilová v knize Facebooková (ne)závislost z roku 2016, kdy přistupuje k nahlédnutí na identitu jedince právě z pohledu Goffmana a tvrdí, že sebeprezentace na internetu spojená s vytvářením vlastní identity je velmi silně ovlivněna technickými možnostmi komunikace na sociálních sítích (v tomto případě na Facebooku) (Pospíšilová; 2016: 23). Jinými slovy je zde důležité prozkoumat, jakým způsobem je utvářena identita jedince na sociálních sítích ve vztahu k jeho okolí (především na internetu). Zároveň považuji za důležité se ze sociologického hlediska zaměřit i na fenomén komunikace jedinců s ostatními prostřednictvím online platforem jako je právě zmiňovaný Facebook – Pospíšilová píše „(...) konstantně přijímáme informace o druhých a utváříme si o nich určitou představu,“ což je pro práci důležitý fenomén a to z důvodu prozkoumání možného vytváření alter identit na sociálních sítích, jak jsem ostatně již zmiňovala výše.
K identitě na sociálních médiích se v neposlední řadě vyjadřují také autoři knihy The Language of Social Media Philipe Seargeant a Caroline Tagg. Kniha z roku 2014 pojednává opět o vytváření nových vztahů a komunikaci na sociálních sítích prostřednictvím utváření určité identity na těchto platformách. Autoři zároveň tvrdí, že identita není pevně daná jednotka či stanovená věc, ale „(...) spíše soubor zdrojů, z nichž lidé čerpají při sebeprezentaci a vyjadřování prostřednictvím interakce s ostatními.“ (Seargeant, Tagg; 2014: 5). V souvislosti s touto skutečností dále uvádí, že je proto vhodné hovořit spíše než o jedné identitě člověka o vícero identitách jedince na sociálních sítích – člověk může využívat různé identity v různých situacích za různých podmínek (ibid).
Téma identity na sociálních sítích je již značně prozkoumané, avšak jsou určité aspekty, na které bych se ráda zaměřila, které z mého úhlu pohledu v odborném vědění stále chybí. Práce by proto měla sledovat výše uvedené – vývoj identity a alter identity, komunikace jedinců napříč sociálními sítěmi a jejich vnímání ostatních uživatelů, jejich sociální vazby a například porovnávání se s ostatními v důsledku zlepšení svého vlastního profilu. Práce bude sledovat genderové aspekty těchto fenoménů – tzn. zkoumání těchto jevů především u chlapců, jelikož považuji toto téma z pohledu žen již za dobře prozkoumané. Je nutné se zde zaměřit jak na identitu jedince na internetu, tak na jeho identitu mimo sociální platformy, aby bylo zjištěno, zda (jestli vůbec) se identity odlišují a pokud ano, jaké to má možné dopady na sociální život daného uživatele. V mé práci je nejdůležitější věková kategorie a respondentů a tím je sledování těchto jevů u chlapců ve věku od 10 do 16 let – v době, kdy se jejich genderová identita teprve rozvíjí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my bachelor's thesis I will deal with the development of the identity of adolescents in connection with the use of social media (specifically Instagram, Snapchat, Facebook and TikTok).
For example, Warburton and Hatzipanagos talk about social media identity in their 2013 book Digital Identity and Social Media, where they argue that identity in connection with social media platforms is mostly explored in the field of group interaction between users – adding that the individual creates a certain social identity in order to be “accepted” on the social media market and to be accepted among its peers (Warburton, Hatzipanagos; 2013: 2 – 3). The authors also talk about anonymity, which often comes with the use of social media and can also lead to the creation of a so-called “negative identity” (Warburton, Hatzipanagos; 2013: 7). The issue of individual identity on social media can be then linked to the terms “front stage” and “back stage” introduced by Erving Goffman in the book The Presentation of Self in Everyday Life – this is an area which, in my opinion and according to my search of professional literature, is insufficiently researched and therefore I will focus on it in my work, examining whether an individual uses his “front stage” or “back stage” on social networks, or why and at the same time whether or not this phenomenon leads to the creation of a certain alter identity, the so-called “alter ego”. Marie Pospíšilová also talks about the issue of identity in connection with the social network Facebook in her book Facebooková (ne)závislost from the year 2016, when she approaches the individual's identity from the point of view of Goffman and claims that self-presentation on the internet associated with creating one's own identity is very strong, influenced by the technical possibilities of communication on social networks (in this case on Facebook) (Pospíšilová; 2016: 23). In other words, it is important to explore how an individual's identity is formed on social networks in relation to his surroundings (especially on the internet). At the same time, I consider it important from a sociological point of view to focus on the phenomenon of communication between individuals and others through online platforms such as Facebook – Pospíšilová writes “(...) we constantly receive information about others and form an idea about them,” which is an important phenomenon in order to explore the possible creation of alter identities on social networks, as I mentioned above.
Last but not least, the authors of The Language of Social Media, Philipe Seargeant and Caroline Tagg, comment on identity created on social media. The 2014 book again discusses the creation of new relationships and communication on social networks through the formation of a certain identity on these platforms. At the same time, the authors argue that identity is not a fixed unit or a given thing, but “(...) rather a set of resources from which people draw in self-presentation and expression through interaction with others” (Seargeant, Tagg; 2014: 5). In connection with this fact, the book further states that it is therefore appropriate to talk about several identities of an individual on social networks rather than one human identity – one can use different identities in different situations under different circumstances (ibid).
The topic of identity on social networks has already been extensively researched, but there are certain aspects that I would like to focus on that, from my point of view, are still missing in professional knowledge. The work should therefore follow the above – the development of identity and alter identity, communication of individuals across social networks and their perception of other users, their social ties and, for example, comparisons with others as a result of improving their own profile. The work will monitor the gender aspects of these phenomena - i.e. study of these phenomena, especially in boys, as I consider this topic already well researched from women’s point of view. It is necessary to focus on both the identity of the individual on the internet and his identity outside the social platform to determine whether (if at all) the identities differ and if so, what are the possible impacts on the social life of the user. In my work it is most important to focus on the age category and gender of the respondents, and that is the monitoring of these phenomena in boys aged 10 to 16 years – at a time when their gender identity is still developing.