Komparativní studie sociálních škod v důsledku konzumace alkoholu mezi lety 2019-2021

• Název práce v češtině: Komparativní studie sociálních škod v důsledku konzumace alkoholu mezi lety 2019-2021
• Název v anglickém jazyce: Comparative study of social harms due to alcohol consumption between 2019-2021
• Klíčová slova: konzumace alkoholu, AHTO, zdravotnictví, sociální přesah, pandemie
• Klíčová slova anglicky: alcohol consumption, AHTO, healthcare, social harm, pandemic
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ivan Ruta Cuker
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.09.2020
• Datum zadání: 21.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2021
• Oponenti: Mgr. Petr Matoušek

Zásady pro vypracování

Tato bakalářská práce jako první komparuje sociální škody v důsledku konzumace alkoholu mezi lety 2019-2021, tedy před a po daňové reformě, která vešla v platnost v lednu 2020. Práce podrobně definuje koncept AHTO (alcohol's harm to others), jeho relevanci a techniky zkoumání a měření. Součástí teoretické části je i diskuze a komparace daňových politik v některých zemích EU a jsou uvažovány i hlavní a vedlejší determinanty sociálních škod. Aplikovaná část následně analyzuje sebraná data a primárně je komparuje s přihlédnutím ke změně legislativy a k dalším sociálním vlivům na poli veřejného zdraví.

Seznam odborné literatury

1. BURTON, R. (2019). The range and magnitude of alcohol's harm to others. A report delivered to the Five Nations Health Improvement Network. A rapid review of cross-sectional surveys. Dostupné z: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/806935/Alcohols_harms_to_others-1.pdf
2. GIESBRECHT, N. & WEST, P. (1997). Drinking patterns and drinking-related benefits, harm and victimization experiences: Reports from community based general population surveys. Contemporary Drug Problems. doi:10.1177/009145099702400307
3. GREENFIELD, T. K., KARRIKER-JAFFE, K. J., GIESBRECHT, N. (2014). Second-hand drinking may increase support for alcohol policies: New results from the 2010 National Alcohol Survey. Drug and Alcohol Review, 33, 259–267. doi:10.1111/dar.12131
4. MCDAID D., SASSI F., MERKUR S. Promoting health, preventing disease: the economic case. Open University Press, New York, 2015.
5. REHM J., TAYLOR B., ROOM, R. Global burden of disease from alcohol, illicit drugs and tobacco. Drug and Alcohol Review. 2006
6. ROOM, R., FERRIS, J., LASLET, A. (2010). The drinker’s effect on the social environment: A conceptual framework for studying alcohol’s harm to others. International Journal of Environmental Research and Public Health,7, 1855–1871. DOI: 10.3390/ijerph7041855.
7. SASSI, F. OECD. Tackling Harmful Alcohol Use: Economics and Public Health Policy. [online]. 2015. Dostupné také z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264181069-en
8. URBAN E. Toxikománie. Praha: Avicenum 1973. ISBN 08-073-73.
9. WHO. Global status report on alcohol and health [online]. 2014. Dostupné z: http://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/ msb_gsr_2014_1.pdf?ua=1
10. WILCOX, Danny, M. (1998). Alcoholic Thinking: Language, Culture, and Belief in Alcoholics Anonymous. USA: Praeger Publishers.

Předběžná náplň práce

Námět práce
Nadměrná konzumace alkoholu je často koncipována jako problém, který negativně ovlivňuje spíše jednotlivé konzumenty, než ostatní lidi a zdravotní a sociální důsledky konzumace alkoholu jsou dlouho známy. Avšak vysoká konzumace alkoholu může mít rozsáhlé negativní dopad na konzumentovo okolí. Tento koncept je v odborné literatuře znám pod zkratkou AHTO (alcohol's harm to others) a jeho výzkum je klíčový pro implikaci preventivních opatření, intervenci a tvorbu veřejné politiky. Alkoholismus je sociální problém sám o sobě, přičemž vede k dalším problémům, které z alkoholismu vycházejí (např. domácí násilí, řízení pod vlivem alkoholu). Pokud se na tuto kauzalitu podíváme komplexněji, tak do konceptu AHTO patří například škody způsobené komunitám v souvislosti s alkoholem (hluk, vandalismus a škody na majetku), rodinám (zneužívání a zanedbávání dětí), na pracovištích (zvýšená absence, pracovní úrazy) a přátelům, známým a dalším (např. viktimizace fyzickým a sexuálním napadením, v barech a na veřejných místech, stejně tak jako na univerzitách). Relevanci tohoto konceptu zdůraznila Světová zdravotnická organizace, když AHTO začlenila jako jeden z hlavních zájmů v rámci globální strategie snižování škodlivého užívání alkoholu. Situace v oblasti této problematiky je v ČR tristní a paradoxně se jako v ostatních zemích EU nelepší. Na osobu starší 15 let připadá roční spotřeba 12 litrů čistého alkoholu, což staví Českou republiku na první příčku mezi zeměmi OECD. Vysoká spotřeba alkoholu tedy může být jistým indikátorem sociální škod v tomto ohledu.

Toto téma je relevantní z hlediska medicínského i sociálně politického, proto se jím chci zabývat i v bakalářské práci. Hlavní náplní práce bude komparativní analýza dat sebraných během prosince 2019, tedy krátce před tím, než vešla v platnost reforma, která zvýšila daňové zatížený některých alkoholických nápojů a dat sebraných ve stejném období o rok později. Konkrétně se jedná o aktualizaci sazbového balíčku, který představilo Ministerstvo financí společně s Ministerstvem zdravotnictví. Tento balíček s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tvrdého alkoholu, tabákových výrobků a také hazardu. Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a zároveň reaguje na doporučení OECD a WHO. Daň z lihu bude zvýšena na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,5 Kč. Velikost spotřební daně z lihu tak stále zůstane nižší než například v Německu (67,14 Kč/0,5 l.) nebo Polsku (68,68 Kč/l.). Cílem této reformy bylo také snížení sociálních škod v důsledku alkoholismu.

Hlavní výzkumná otázka
Jak se mění sociální dopady způsobené konzumací alkoholu v souvislosti s daňovou reformou z r. 2020?

Vedlejší výzkumné otázky
Změnila se percepce alkoholismu v české společnosti po změně legislativy?
Snížily se sociální škody způsobené alkoholismem v ročním horizontu?

Cílem práce je definovat vnímání sociálního přesahu alkoholismu v české společnosti a vývoj veřejného mínění před daňovou reformou a po ní. Data a jejich analýza následně může definovat, jaké sociální skupiny jsou nejohroženější, nebo které jsou alkoholismem a jeho sociálním přesahem nejvíce poškozeny. Přínosem práce může být i to, že se v ČR tímto tématem na obecné i akademické úrovni nikdo kromě PhDr. Karolíny Dobiášově, Ph.D. a PhDr. Heleny Hnilicové, Ph.D. nezabýval a může se tedy jednat o první daty podloženou práci.

Předpokládané metody zpracování
Informace o problémech spojených se zvýšenou konzumací alkoholu mohou být shromažďovány prostřednictvím řady zdrojů, přičemž nejvíc údajů o tomto konceptu pochází od organizací, které ho zkoumají zejména v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Ačkoliv těchto zdrojů je nejvíc, tak mají své nevýhody. Jednou z nevýhod je, že se zaměřují na jednotlivce, což znamená, že shromážděné informace jsou značně omezené s ohledem na interpersonální vlivy. Z těchto zdrojů jsem částečně přebral datasety, přičemž tento fakt může mimo jiné vytvořit základ pro komparaci situace v jednotlivých zemích a potencionálně definovat nejúčinnější determinanty, které ovlivňují spotřebitelské chování, a tedy i snižují zdravotní i sociální škody alkoholismem způsobené.

Data pro potřeby bakalářské práce byla/budou sebrána online prostřednictvím standardizovaných dotazníků. V prosinci 2019 odpovědělo téměř 400 respondentů a podobný počet si slibuji i od šetření v prosinci 2020. Datasety obou dotazníků se téměř neliší, s cílem co nejvíce usnadnit následnou komparativní analýzu. Dotazník tvoří 4 základní části, které se zabývají sociálními škodami v elementárních oblastech sociálního života – rodina/domácnost, práce, přátelé a veřejnost. Součástí dotazníku jsou i otázky týkající se percepce alkoholismu a některé běžné otázky pro následné demografické třídění. Bude se tedy jednat o primární sběr dat, k jejímuž zpracování a následnému analyzování bude sloužit program SPSS.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Bakalářská práce nevzbuzuje jakékoliv etické problémy, jelikož dotazníky jsou anonymní a z povahy dat je zřejmé, že respondenti nebudou poškozeni na kterékoliv úrovni. Projekt už je v procesu zpracování a dotazníky byly dvakrát pilotovány, přičemž se neobjevily jakékoliv pochybnosti o etické stránce výzkumu.