Vliv veganství na sociální život jedince

• Název práce v češtině: Vliv veganství na sociální život jedince
• Název v anglickém jazyce: The influence of veganism on the social life of an individual
• Klíčová slova: veganství, hodnoty, sociální život, environmentální sociologie, vztahy
• Klíčová slova anglicky: veganism, values, social life, environmental sociology, relationships
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Václav Orcígr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 19.09.2020
• Datum zadání: 19.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. Lukáš Senft

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se zaměří na vliv veganství na sociální život jedince (volbu partnera, reakce
rodiny, nejbližších přátel a okolí). Práce bude zkoumat motivy změn postojů hodnot a
preferencí aktérů, kteří se stali vegany, ve vztahu k zájmu o životní prostředí, etice, a
souvisejícím sociálním otázkám a vztahům. Veganství se stává narůstajícím fenoménem, do
kterého začíná spadat čím dál větší skupina lidí napříč věkovým i genderovým spektrem.
Realizovaný výzkum chce objasnit a kontextualizovat životní situace, které přináší diverzita
životních stylů a stravování. Již provedené výzkumy týkající se této problematiky
pojednávají primárně o zdravotních aspektech a účincích, co však chybí je například
seskupování veganů pomocí modelů, jaké byli podněcující činitele pro rozhodnutí se pro
změnu a přechod na rostlinnou stravu či pokud dochází k znevýhodňování jedince. Cara C.
Macinnis a Gordon Hodson ve studii „Evidence of bias toward vegetarians and vegans from
both source and target“ provedli výzkum týkající se předsudků o veganství a vegetariánství.
Studie prokázala, že lidé konzumující maso mají více předsudků vůči veganům, kteří jsou
v pozici menšiny než proti jiným skupinám, které typicky bývají terčem předsudků. Práce
přinese doplnění stávající sociologické debatě z hlediska zasazení do struktury sociálních
vztahů a vytváření skupinové příslušnosti, zohlední zasazení tématu do environmentální
sociologie a sociologie sociálních hnutí, a přinese i nová data pro specifické prostředí post-
socialismu, ve kterém se environmentální spotřeba prosazuje v odlišných podmínkách než
tradičně analyzovaných euro-amerických prostředích. Mimo jiné může sloužit k podněcování
výzkumníků pro další výzkumy v rámci veganství.

Seznam odborné literatury

1. BELL, MICHAEL and ASHWOOD, LOKA L, [2015], An invitation to environmental
sociology.
2. CHERRY, Elizabeth. 2015. I Was a Teenage Vegan: Motivation and Maintenance
of Lifestyle Movements. Sociological Inquiry. 85(1), 55–74. DOI 10.1111/12061
3. CHERRY, Elizabeth. 2006. Veganism as a Cultural Movement: A Relational
Approach. Social Movement Studies. 5(2), 155–170. ISSN 14742830600807543.
ISSN 1474-2837.
4. Christel L. Larsson, et al. Veganism as status passage: The process of becoming a vegan
among youths in Sweden. Appetite 41.1 (2003): 61-67.
5. COLE, M. 2008. Asceticism and hedonism in research discourses of veg*anism’, British
Food Journal 110(7): 706–16.
6. EDER, KLAUS, 1993, New Politics of Class: Social Movements and Cultural Dynamics in
Advanced Societies (Theory, culture & society). Sage Publications.
7. FOX, Nick a. WARD, Katie. 2008. You are what you eat? Vegetarianism, health and
identity. Social Science & Medicie. 66, 2585–2595. ISSN 0277-9536.
8. JACKSON, Eve. 2004. Jídlo a proměna: Symbolika jídla ve snech, pohádkách a
mýtech. Brno : Nakladatelství Tomáše Janečka. 138 s. ISBN 80-85880-37-7.
9. TAFT, C. (2013). Mom, Dad, I ́m Vegan: A Guide for Understanding Your Vegan
Family Member. Massachusetts: Vegan Publisher.
10. ZNEBEJÁNEK, František. 1997. Sociální hnutí. Praha : Sociologické nakladatelství.
175 s. ISBN 80-85850-31-1.

Předběžná náplň práce

V první části se práce zaměří na definici hlavních pojmů s pomocí odborné literatury, s
důrazem na vymezení veganství a co vše obnáší, druhá, empirická část se kvantitativně
formou standardizovaného dotazníku zaměří na cílový vzorek populace, a to jedince, kteří se
stravují vegansky. Kvantitativní metoda umožní zohlednit různé dimenze motivací, očekávání
i sociálních vztahů u rozmanité a široké sociální skupiny. Sběr respondentů bude probíhat na
sociálních sítích a zájmových internetových fórech. Získaná data budou analyzována kódováním dotazníků a jejich následným vyhodnocením pomocí statistického programu SPSS.
Kvantitativní metoda výzkumu zajistí anonymizaci získaných dat, výzkum bude veden
reflexivně s maximálním ohledem na příslušníky zkoumaného vzorku. V rámci realizace bude
předkládán informovaný souhlas k provedení výzkumu, zajištění anonymity a předložení cílů
a okolností výzkumu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In the first part, the work will focus on the definition of the main terms with the help of literature, with emphasis on the definition of veganism and what it entails, the second, empirical part is quantitative
in the form of a standardized questionnaire will focus on the target sample of the population, namely individuals who eat vegan. The quantitative method will allow to take into account different dimensions of motivation, expectations
and social relations in a diverse and broad social group. The collection of respondents will take place at
social networks and Internet interest forums. The obtained data will be analyzed by coding the questionnaires and their subsequent evaluation using the statistical program SPSS.
The quantitative research method will ensure the anonymization of the obtained data, the research will be conducted
reflexively with maximum regard to the members of the examined sample. As part of the implementation will be
informed consent is submitted to conduct the research, ensure anonymity and present the objectives
and research circumstances.