Dědická smlouva a darování pro případ smrti jako projevy autonomie vůle zůstavitele (dárce)

• Název práce v češtině: Dědická smlouva a darování pro případ smrti jako projevy; autonomie vůle zůstavitele (dárce)
• Název v anglickém jazyce: Inheritance contract and donation mortis causa as a manifestation of autonomy of will of testator (donor)
• Klíčová slova: - autonomie vůle, dědická smlouva, darování pro případ smrti
• Klíčová slova anglicky: - autonomy of will, inheritance contract, donation mortis causa
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.08.2020
• Datum zadání: 06.08.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.08.2020
• Datum a čas obhajoby: 04.05.2021 12:45
• Místo konání obhajoby: m. 131
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.10.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 04.05.2021
• Oponenti: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato rigorózní práce se věnuje dvěma institutům, a to dědické smlouvě a darování pro případ smrti, z pohledu autonomie vůle zůstavitele, popřípadě dárce. Autonomie vůle zůstavitele je jednou ze stěžejních zásad českého soukromého práva. Cílem práce je zjistit, jak tato konkrétní dvoustranná právní jednání, která se svými účinky váží na smrt zůstavitele (dárce), respektují, popřípadě jak omezují jeho autonomii vůle. Práce se zejména zaměřuje na možnosti projevit svou vůli ve výběru druhé smluvní strany, limity ohledně majetku, o kterém lze smlouvu uzavřít a omezení autonomie vůle po uzavření těchto smluv. Záměrem práce je zjistit, zda současná právní úprava zakotvující dědickou smlouvu a darování pro případ smrti poskytuje zůstaviteli (dárci) dostatečnou právní jistotu, zejména s ohledem na to, že právní účinky těchto právních jednání jsou vázány na smrt zůstavitele (dárce).
Práce nejdříve seznamuje čtenáře se zásadou autonomie vůle, poté se v samostatných kapitolách věnuje jednotlivým institutům, nejdříve dědické smlouvě a poté darování pro případ smrti. Jelikož se jedná o tzv. staronové instituty převzaté z všeobecného občanského zákoníku z roku 1811, je stručně nastíněn jejich historický vývoj počínaje právní úpravou ve všeobecném občanském zákoníku z roku 1811 až po současnou právní úpravu v občanském zákoníku z roku 2012.
Tato rigorózní práce se převážně zabývá právní úpravou de lege lata, kterou poměrně detailně rozebírá. V práci jsou rozebírány jednotlivé výhody, nevýhody a rizika pro zůstavitele (dárce) právě z pohledu jeho autonomie vůle. Rovněž poukazuje na problematické otázky týkající se institutů dědické smlouvy a darování pro případ smrti a na nedostatky v legislativní úpravě těchto institutů, kterých není málo. Současně práce obsahuje i možné návrhy, jak problematická ustanovení vykládat či jak právní úpravu de lege ferenda legislativně změnit.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This rigorous thesis is focused on two institutes, namely the inheritance contract and donation mortis causa from the perspective of a testator’s or donor’s will. Autonomy of will of a testator is one of the main principles of Czech private law. Goal of this thesis is to found out where there are restrictions for the testator (donor) and if there is enough possibility to fulfil free will in these instruments. Thesis follow the research of possibility to choose contractual party, limitation of the asset that can be included and limitation of disposal with the asset after conclusion of the contract. The aim of this work is to determine whether the current legislation enshrining the contract of inheritance and donation in case of death provides the testator (donor) with sufficient legal certainty, especially with regard to the fact that the legal effects of these legal acts are linked to the death of the testator (donor).
This thesis provides introduction to the autonomy of will principle. Further chapters are focused on explanation of notions stated above. Firstly, inheritance contract and -subsequently donation mortis causa. Because of the fact that institutes state above are old-new institutes adapted from ABGB of 1811, their historical development is briefly outlined, starting with the legislation of ABGB to the current legislation included in Civil Code of 2012.
This rigorous work mainly deals with the legal regulation de lege lata, which are described in detail. The work discusses the various advantages, disadvantages and risks for the testator (donor) from the point of view of his autonomy of will. It also points to the problematic issues concerning the institutes of inheritance contract and donation in the event of death and to the shortcomings in the legislation of these institutes, which are few. At the same time, the thesis also contains possible proposals on how to interpret problematic provisions or how to legislatively change the legal regulation de lege ferenda.