Příčiny euroskepticismu ve státech Evropské unie

• Název práce v češtině: Příčiny euroskepticismu ve státech Evropské unie
• Název v anglickém jazyce: Causes of Euroscepticism in the EU Member States
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Viera Martinková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.07.2020
• Datum zadání: 13.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2021
• Oponenti: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Konceptuální a teoretický rámec
Ve své práci bych rád vycházel z teorie o tvrdém a měkkém euroskepticismu ale zároveň i z dalších teorií již uvedených v současném poznání. Další teorie, z které bych rád vycházel je teorie Catharin Sørensen, které určila, jíž zmíněný ekonomický, demokratický a sociální euroskepticismus a euroskepticismus založený na suverenitě. Její teorie je založená na eurobarometrech, z kterých bych také rád čerpal. Poté bych rád vycházel z vlastní vytvořené teorie na základě vysvětlení variace na závislé proměnné, kde propojím teorie a data získaná z eurobarometrů.
Konceptualizace (slovní definice klíčových pojmů):
Koncepty: Euroskepticismus obecně jako opozice vůči evropské integraci v rámci EU, tento fenomén je měřitelný na základě veřejných dotazníků, stran zastoupených v EP a v jednotlivých stranách. Důležité je rozdělení na „tvrdý / měkký“ a stranický / veřejný. Čistý příjemce a dárce je pojem určující pozici státu v rámci rozpočtové politiky Evropské unie, tento údaj lze získat z čisté rozpočtové bilance, kde se v rozdělení dozvíme, které státy do celkového rozpočtu vice dají, než získají a naopak. Geografické predispozice, poloha státu má důležitý prvek ve formě integrace a jeho smýšlení, smýšlení východních a západních států v měřítku Evropy je velice zásadní, důležité je i historické hledisko.
Metodologický rámec
Operacionalizace klíčových pojmů:
Data, z kterých bych rád čerpal lze získat z eurobarometrů Evropské unie z jednotlivých let. Tyto data poskytují míru veřejného euroskepticismu. Naopak stranický euroskepticismus můžeme získat z analýzy zastoupení euroskeptických stran v Evropském parlamentu a v samotných státech. Rozpočtová bilance čistých příjmů a výdajů nám ukáže, jaké státy do celkového rozpočtu EU dávají více peněz, než získají a jsou čistými dárci a které státy jsou naopak čistými příjemci.
Použitá metoda a způsob řešení:
Ve své práci bych rád přistupoval kvantitativně, a to statistickou analýzou. Statistická analýza je v tomto případě dobrá už jen kvůli velkému počtu států (EU), kde všechna pozorování jsou považována za příklad stejného obecného fenoménu a je předpokládáno, že jsou čerpána ze stejné populace a zároveň je každé pozorování považováno za srovnatelné se všemi ostatními (s určitou mírou chybovosti) ve vztahu k analýze, která je prováděna. Induktivní postup by se v této práci hodil nejvíce, protože je možné u euroskepticismu vidět pravidelnost v empirickém světě, díky tomu logicky hledáme vysvětlení (teorii) pro tento vztah (včetně omezujících podmínek) na základě empirického pozorování. Podle vzniku a posilování euroskepticismu ve větší míře v určitých státech s podobnými rysy budeme moci určovat a porovnávat faktory. Podle vybraných faktorů, ke kterým se v průběhu práce dostaneme, můžeme porovnávat statisticky všechny státy EU podle dat získaných z eurobarometrů a podobně. Nomotetický přístup nám ukazuje uplatnění této práce, neboť z práce můžeme generalizovat poznatky, které mohou být velmi užitečné, pokud se ve státech projeví některé faktory, může se projevit euroskepticismus ve větší míře i v ostatních státech.
Data:
Jsou dostupné různá data o budgetech Evropské unie, ve kterých můžeme vidět čistou rozpočtovou bilanci daného státu (rozdíl mezi příspěvky do společného rozpočtu a objemem financí, který z něj daný stát prostřednictvím různých politik a programů získá zpět), dále jsou k dispozici dotazníky na spokojenost s EU v Eurobarometrech, což jsou průzkumy veřejného mínění prováděné každý rok ve všech státech EU. Další data, která nám pomohou se zkoumáním příčin euroskepticismu, budou data o migrantech, neboť se domnívám, že migrační politika EU bude mít také značný vliv na názory lidí v dotaznících a data na vyhranění některých politických stran v Evropském parlamentu. Všechny data, která budou v práci použity by měla být nezaujatá a pravdivá, většina dat bude pocházet od EU, což je poměrně věrohodný zdroj informací, takže by neměl být problém se zkresleností a zaujatostí. Z již zmíněných dat o rozpočtu získáme informace a rozdělení, zda je daný stát silný či slabý čistý dárce či příjemce EU. Z eurobarometrů můžeme vyčíst informace se spokojeností směřování EU a případná snaha o vystoupení státu z EU v podobě snahy o uskutečnění referenda o vystoupení.

Seznam odborné literatury

Taggart, P. – Szczerbiak, A. (2001): Parties, Positions and Europe: Euroscepticism in the EU Candidate States of Central and Eastern Europe, Opposing Europe Research Network Working Paper No. 2, online (http://www.sussex.ac.uk/sei/documents/epern-working-paper- 2.pdf).
Taggart, P. – Szczerbiak, A. (2002): The Party Politics of Euroscepticism in EU Member and Candidate States, Opposing Europe Research Network Working Paper No. 6, online (http://www.sussex.ac.uk/sei/documents/epern-working-paper-6.pdf).
Taggart, P. – Szczerbiak, A. (2004): Contemporary Euroscepticism in the Party Systems of the European Union Candidate States of Central and Eastern Europe, in: European Journal of Political Research, Vol. XLIII, No. 1, pp. 1.
KOPECKY, Petr; MUDDE Cas. The Two Sides of Euroscepticism: Party Positions on European Integration in East Central Europe. European Union Politics [online]. Leden 2002, vol. 3, s. 297–326. Dostupný z: http://works.bepress.com/cas_mudde/7/ ISSN 1465-1165. – rozdělení na tvrdý a měkký euroskepticismus
Cichowski, R. A. (2000): Western Dreams, Eastern Realities : Support for the European Union in Central and Eastern Europe, in: Comparative Political Studies, Vol. XXXIII, No. 10, pp. 1243-1278.
Fiala, P. – Pitrová, M. (2005): Význam a funkce evropských referend, in: Fiala, P. – Pitrová, M. (eds. 2005): Evropská referenda, Brno, CDK, pp. 5-16.
Fiala, V. (2007): Základní evropské integrační teorie, in: Fiala, V. – Šaradín, P. – Říchová, B. et. al. (2007): Teoretické a metodologické problémy evropské integrace, Olomouc, Periplum.
Cécile Leconte “From Pathology to Mainstream Phenomenon: Reviewing the Euroscepticism Debate in Research and Theory.” International Political Science Review / Revue Internationale De Science Politique, vol. 36, no. 3, 2015, pp. 250–263., www.jstor.org/stable/24573390
Sørensen, C. (2007): Euroscepticism: A conceptual analysis and a longitudinal, cross-country examination of public scepticism towards the European, PhD Thesis, University of Copenhagen, Danish Institute for International Studies/Institute of Political Science.
Verney, Susannah. 2011. Euroscepticism in Southern Europe: A Diachronic Perspective. South European Society and Politics, Vol. 16, No. 1, p. 1–29
Krouwel, André a Abts, Koen. 2007. Varieties of Euroscepticism and Populist Mobilization: Transforming Attitudes from Mild Euroscepticism to Harsh Eurocynicism. Acta Politica 42, p. 252 - 270
Kopeček, L. (2004): Euroskeptici, europeanisté, euroentuziasté, eurofobové – jak s nimi pracovat?, in: Politologický časopis, Vol. XI, No. 3, pp. 240-262. https://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/2004/3/Polcas_2004_3_pp_240_262.pdf
https://www.researchgate.net/profile/Aleks_Szczerbiak/publication/237536121_The_Party_Politics_of_Euroscepticism_in_EU_Member_and_Candidate_States/links/5534fb440cf2df9ea6a4122f/The-Party-Politics-of-Euroscepticism-in-EU-Member-and-Candidate-States.pdf

Předběžná náplň práce

Téma a jeho vymezení, věcné, případně i časové, geografické, apod.:
Tématem mé bakalářské práce jsou Příčiny Euroskepticismu ve státech Evropské unie – definování euroskepticismu a hledání jeho příčin, porovnávání států na základě různých hlediskem (větší příspěvek do EU než dotace (poměr čistý dárce / čistý příjemce), migrace, suverenita a další). Časové vymezení bude pravděpodobně od posledního největšího rozšíření Evropské unie (2004), podrobněji posledních 5 let. Geografické vymezení převážně celá Evropská unie s větším zaměřením na vybrané státy. Veřejný a stranický euroskepticismus ve státech – důvody vzniku euroskepticismu. Ověřování, zdali nějaký faktor má vetší či zásadní vliv při posilování euroskepticismu v Evropské unii na základě jednotlivých států jako menších geografických jednotek.
Společenská relevance tématu:
S nedávným a velmi diskutovaným a také pro budoucnost Evropské unie důležitým Brexitem je čím dál více nezbytné zkoumat a pozorovat euroskepticismus, jeho vznik, projevy a důsledky na EU. K Británii by se mohli do budoucna připojit další státy a mohlo by dojít k oslabení či celkovému rozpadu Evropské unie. Je to velmi aktuální téma, které je důležitý pro budoucí vývoj Evropy a její integraci. Je důležité zkoumat příčiny euroskepticismu. Stranický euroskepticismus je téma, které je poměrně probádané a vzniklo na něj nespočet prací. Veřejný euroskepticismus je ovšem fenomén, kterému podle mého názoru nebyl dán dostatečný prostor na to, jak je veřejný euroskepticismus důležitý, od veřejnosti si velmi odvíjí referendum o výstupu z EU, kterého jsme v poslední době byli svědkem, při již zmíněném Brexitu.
Disciplinární relevance tématu:
Evropská unie je největší projekt integrace, kterou Evropa kdy zažila. Zapojení a spolupráce je pro Evropu velmi důležitá. EU je největší nadnárodní unie v Evropě. Fenomén euroskepticismu je pro obor politologie a mezinárodní vztahy velice důležitý a zásadní.
Cíle výzkumného projektu
Výzkumný cíl: Znění výzkumné otázky / výzkumných otázek / hypotéz.
Jaké jsou příčiny euroskepticismu v Evropské unii? Které faktory napomáhají k nespokojenosti v daném státě k EU? Souvisí vysoký euroskepticismus v daném státu Evropské unie s poměrem čistý dárce / příjemce? Souvisí euroskepticismus s vlnou migrantů/s hranicí Schengenu? Souvisí euroskepticismus s historickou absencí suverenity ve 20. století v daných státech?
Má hypotéza jako taková je ta, že státy, které jsou čistí dárci Evropské unie, mají vyšší možnost ke vzniku a posilování euroskepticismu než státy, které jsou čistými příjemci. Ve vyspělejších státech EU je snadné použít teorii dotování ostatních méně vyspělých států k vytvoření euroskepticismu – hledání souvislostí. Dále to, že souvisí s euroskepticismem geografická poloha, na jihu s migrační krizí a na východě s vazbami na bývalý sovětský svaz – postkomunistické země.
Rozepište podrobněji výzkumné (= otázky/hypotézy) a další cíle výzkumu
Nejdříve je důležité se podívat na samotný pojem euroskepticismus a jeho chápání. Vývoj pojmu, definice, pochopení vzniku, tvrdý a měkký euroskepticismus podle definice Kopeckého a dalších autorů. Rád by se podíval na faktory, které zapříčiňují euroskepticismus v členských státech EU, na to, jaké jsou faktory a příčiny, na podporu setrvání v jednotlivých státech na základě referend o výstupu či šetření o setrvání. (Příčiny Euroskepticismu: jako reakce na „ubíraní“ kompetencí národním státům, ekonomické problémy, spojené s jednotnou měnou a sociální konflikty, resp. jejich hrozby, vyvolané aktuálními migračními procesy) – ekonomický / demokratický / suverenita. Rád bych vzal jednotlivé státy a podíval se na různé možné faktory a příčiny euroskepticismu a porovnal se samotnou mírou nespokojenosti občanů v daných státech podle eurobarometrů, dále bych se zaměřil na největší extrémy, například na největší dárce a největší příjemce peněz z EU.
Současný stav poznání
Téma a pojem euroskepticismu není nový pojem a je již dlouhou dobu používán i v akademickém světě, přesto není tolik probádaný a je poněkud těžké ho uchopit. Je důležité si tento pojem vytyčit a podívat se jeho vývoj v čase a na autory, kteří s ním přišli a kteří ho popisují. V rámci Evropské unie je složité zkoumat a datovat tento problém, neboť v posledních 25 letech státy do Evropské unie přibývali a s nimi i různé důvody a příčiny kritiky EU. Euroskepticismu se snažilo věnovat poměrně hodně autorů, a ne vždy se shodovali. Tématu euroskepticismu a celkově negativnímu přijímaní se větší míře jako první věnoval Paul Taggart, který jako jeden z prvních tento pojem vůbec definoval a začal se zabývat rozdělením euroskepticismu ve smyslu úplného odmítnutí EU jako evropské integraci nebo pouze kritika EU a její současné podobě. Paul Taggar společně s Aleksem Szczerbiakem přišli s poměrně často používaným rozdělením na takzvaný tvrdý a měkký euroskepticismus, kde tvrdý euroskepticismus je ten největší odpor vůči evropské integraci a považuje za důležité odejít z EU, kdežto měkký euroskepticismus je nespokojený s EU, ale nutně vystoupit z ní nechce. Nutno podotknout, že se tyto pojmy se dostaly kritice a byly samotnými autory později poupraveni. Nakonec tyto pojmy uchopili následovně. Tvrdý euroskepticismus určili jako principiální odmítání evropské integrace jako takové, kdy dochází k odmítnutí transferu moci k supranacionálním institucím. A měkký euroskepticismus jako kritiku hlavních politik, ať už aktuálních či budoucích, které zvyšují kompetence EU. V publikaci The Party Politics of Euroscepticism in EU Member and Candidate States autoři vysvětlují, jak rozeznat tvrdý a měkký euroskepticismus na stranické úrovni a jak je důležité vidět kam euroskeptické strany spadají kvůli dalšímu směřování EU. Autoři se zaměřují jak na euroskepticismus ve státech EU, tak na euroskepticismus v kandidátských zemích. Jejich publikace i data jsou starší, ale ukazují například, že ve státech EU je menší procentuální zastoupení euroskepticích stran než v kandidátských státech, což ale bylo velmi pravděpodobně ovlivněno velkým počtem východních států, které v EU ještě nebyly. Dále ve své publikaci přicházejí s tím, že je mnohem větší výskyt měkkého euroskepticismu nežli tvrdého. Co je ale v jejich publikaci velice zajímavé, je rozdělení států do 4 skupin na základě velkého či malého zastoupení euroskepticismu v Parlamentu na národní úrovni a velkého či malého výskytu euroskepticismu ve veřejnosti. Z čehož nám vyplývá velice zajímavý obraz o zastoupení o možném ovlivnění veřejnosti či naopak politické strany navzájem. Je totiž otázkou, jestli euroskeptické strany vznikají na základě poptávky ve smyslu nespokojenosti veřejnosti s EU anebo politické strany tvoří problémy na základě, kterých mohou vyniknout a oslovit své voliče nebo něčím úplně jiným.
Další dvojice, která přichází s novým pojetím a zároveň kritizuje původní pojetí tvrdého a měkkého euroskepticismu jsou Petr Kopecký a Cas Mudde. Tito autoři vymysleli jednoduchou tabulku na základě podpory současného směřování EU a podpory vůbec evropské integrace. Na tomto základě jim vyšly 4 skupiny: euroentuziasté, kteří podporují oboje. Europragmatici, kteří podporují současné směřování EU, ale ne integraci, euroodmítači, kteří razantně odmítají oboje a nakonec euroskeptici, kteří jsou pro podporu evropské integrace, ale už nejsou pro podporu současného směřování Evropské unie. Je tu tedy podobnost s předchozí dvojicí autorů v tom, že euroskeptické myšlení není nutně spojeno s výstupem z EU, ale pouze se změnami v rámci EU. Na autory Muddeho a Kopeckého navazuje Chris Flood, který přidal další typologii a rozšířil tím pojmosloví na 6 skupin. Skupina maximalisté jsou extrém ve smyslu, že chtějí velkou integraci a rychlý přístupu k ní, reformisté, kteří se hlavně snaží o změnu současné podoby EU. Gradualisté chtějí další integraci i souhlasí se současným stavem, zatímco minimalisté jsou také spokojeni se současným stavem, už ale nechtějí další integraci. Revizionisté, kteří by razantně změnili EU a pak jsou tu odmítači, kteří již z názvu, jak je jasné odmítají úplně vše, co je s EU spojené. Další dvojice autorů Nicolo Conti a Luca Verzichell přidali k původnímu pojetí Taggarta další tři rozdělení, a to neutrální pozici, funkční europeanismus a identitární europeanismus, kde je rozdíl v tom, že funkční europenismus dává zájmy státu nad rámec EU, kdežto identitární eurpeanismus naopak přesouvá státní kompetence směrem k EU. Toto jsou neznámější autoři a jejich chápání euroskepticismu. Je důležité si uvědomit, že Evropa a s ní evropská unie se neustálé vyvíjí a teorie o euroskepticismu vznikaly postupně a například Paul Taggar s Aleksem Szczerbiakem přicházejí se svojí typologií na začátku tohoto století. Většina prací zaměřuje spíše na polarizaci a vyhraněnost vůči Evropské unii a integraci politických stran v daných zemích (zastoupení v Europarlamentu není podmínkou), než na veřejnost a její vyhraněnost a nespokojenost s EU. Naopak já bych se zaměřil více na preference a názory obyvatel EU, protože se domnívám, že bude rozdíl mezi názorem elit a názorem veřejnosti a také proto, že není tato oblast do vysoké míry prozkoumaná, ale je důležité zaměřit se i na politický euroskepticismus. Přímo na veřejný euroskepticismus se zaměřovala ve své práci Catharin Sørensen, která vychází z předchozích autorů a určila čtyři druhy veřejného euroskepticismu. Catharin Sørensen určila ekonomický, demokratický a sociální euroskepticismus a euroskepticismus založený na suverenitě. Sørensen čerpala ze stejných eurobarometrů jako mám v plánu čerpat v mé práci.
Autorka Cécile Leconte ve svém článku o euroskepticismu (“From Pathology to Mainstream Phenomenon: Reviewing the Euroscepticism Debate in Research and Theory.” International Political Science Review / Revue Internationale De Science Politique, vol. 36, no. 3, 2015, pp. 250–263., www.jstor.org/stable/24573390. Accessed 12 June 2020.) popisuje populismus v EU a hlavní dvě zaměření pří zkoumání euroskepticismu, a to ekonomickou krizi a integraci. V článku Kopečka Euroskeptici, europeanisté, euroentuziasté, eurofobové… je velmi dobře vysvětleno jak lze a jaké jsou úskalí zkoumání a vyhodnocování, zda je strana euroskeptická. Popisuje v ní výhody a nevýhody třech hlavních postupů při vyhodnocování, a to programatiky strany, názorů voličů (i dotazníkového šetření) a názoru expertů.

Osnova
1. Úvod – definice euroskepticismu
2. Teoretická část – euroskepticismus: přístupy a rozdělení
3. Metodologická část – získávání a vyhodnocování dat
4. Výsledky – tabulky, analýza
5. Interpretace – vyhodnocení
6. Závěr