Bělorusové v meziválečném Československu a Polsku (interkulturní rozdíly a možnosti uplatnění)

• Název práce v češtině: Bělorusové v meziválečném Československu a Polsku (interkulturní rozdíly a možnosti uplatnění)
• Název v anglickém jazyce: Belarusians in interwar Czechoslovakia and Poland (intercultural differences and employment opportunities)
• Klíčová slova: Prvorepublikové Československo, Druhá Rzeczpospolitá, běloruský exil, národnostní menšina, národnostní politika, Bělorusové v Praze, národní rozvoj, interkulturní rozdíly, politická agitace, běloruská inteligence, Ruská pomocná akce
• Klíčová slova anglicky: First Czechoslovak Republic, Second Polish Republic, Belarusian exile, national minority, national policy, Belarusians in Prague, national development, intercultural differences, political agitation, Belarusian intelligence, Russian Aid Action in Czechoslovakia
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.06.2020
• Datum zadání: 17.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK107, 107, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: PhDr. Bohdan Zilynskyj, Dr., Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. Ancipienka, Aleś a Valancin Akudovič (ed.). Neznámé Bělorusko. Praha: Dokořán a Člověk v tísni, 2005.
2. Eberhardt, Piotr. „Problematyka narodowościowa Białorusi w XX wieku“. In Białoruś, Czechosłowacja, Litwa, Polska, Ukraina: Mniejszości w świetle spisów statystycznych XIX-XX w., ed. Jan Skarbek, 9–35. Lublin: Instytut Europy Środkowo-Wschodniej, 1996.
3. Friedl, Jiří, Jurek, Tomasz, Řezník, Miloš a Martin Wihoda. Dějiny Polska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017.
4. Grzybowski, Jerzy. Pogoń między Orłem Białym, Swastyką i Czerwoną Gwiazdą. Warszawa: BEL Studio, 2011.
5. Hlaváček, Petr a Pavel Kotau. Bělorusko mimo Bělorusko. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, 2016.
6. Hofstede, Geert a Gert Jan Hofstede. Kultury a organizace. Software lidské mysli. Praha: Linde, 2006.
7. Hroch, Miroslav. Evropská národní hnutí v 19. století. Praha: Svoboda, 1986.
8. Iwanow, Mikołaj. „Kwestia białoruska w polsko-rosyjskich stosunkach (kilka uwag podstawowych)“. In Czeskie badania nad Polską w kontekście Europy Środkowej i Wschodniej, ed. Roman Baron, Roman Madecki a Jan Malicki, 271–287. Praha: Historický ústav AV ČR, 2016.
9. Kolenovská, Daniela a Michal Plavec. Běloruská emigrace v meziválečném Československu. Praha: Karolinum, 2017.
10. Kovalenya, Aleksandr (ed.). Polša-Belarus (1921–1953). Sbornik dokumentov i materialov. Minsk: Belorusskaya Navuka, 2018.
11. Kurkiewicz, Władysław, Tatomir, Adam a Wiesław Żurawski. Tysiąc lat dziejów Polski. Warszawa: Ludowa spółdzielnia wydawnicza, 1962.
12. Kuthanová, Michaela (ed.). Z historie exilu. Praha: Památník národního písemnictví, 2019.
13. Ljachoŭski, Uladzimir. Čechija i belaruski vyzvolny ruch u pěršaj treci XX stagoddzja. In Białoruś w XX stuleciu: W kręgu kultury i polityki, ed. Dorota Michaluk a kol., 491–522. Toruń: Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 2007.
14. Magocsi, Paul Robert. A History of Ukraine. Seattle: University of Washington Press, 1997.
15. Matiunin, Sergiusz. „Problemy statystyki etnicznej i religijnej na Białorusi w XX wieku“. In Białoruś, Czechosłowacja, Litwa, Polska, Ukraina: Mniejszości w świetle spisów statystycznych XIX-XX w., ed. Jan Skarbek, 36–41, Lublin: Instytut Europy Środkowo-Wschodniej, 1996.
16. Mironowicz, Eugeniusz. Białoruś. Warszawa: Trio, 1999.
17. Mironowicz, Eugeniusz. Białorusini i Ukraińcy w polityce obozu piłsudczykowskiego. Białystok: Trans Humana, 2007.
18. Mironowicz, Eugeniusz. „Problem białoruski w Drugiej Rzeczypospolitej na forum Ligi Narodów“. In Białoruś w XX stuleciu: W kręgu kultury i polityki, ed. Dorota Michaluk a kol., 373–386. Toruń: Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 2007.
19. Rudling, Per Anders. The Rise and Fall of Belarusian Nationalism 1906-1931. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2015.
20. Řezník, Miloš. Bělorusko. Praha: Libri, 2003.
21. Řezník, Miloš. Dějiny Polska v datech. Praha: Libri, 2010.
22. Sieviaryniec, Pavel. Miluji Bělorusko. Praha: OS Pahonia, 2014.
23. Šybieka, Zachar Vasilevič, Sahanovič, Hienadź a Michal Plavec. Dějiny Běloruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006.
24. Tomaszewski, Jerzy. Ojczyzna nie tylko Polaków. Warszawa: Młodzieżowa Agencja Wydawnicza, 1985.
25. Tomaszewski, Jerzy. Rzeczpospolita wielu narodów. Warszawa: Czytelnik, 1985.
26. Valtar, Viktar. Zrozeni pod Saturnem. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020.
27. Zilynskij, Bohdan. „česko-běloruské vztahy“. In Akademická encyklopedie českých dějin II-č/1, ed. Jaroslav Pánek, 126–127. Praha: Historický ústav AV ČR, 2011.

Články v odborných časopisech:
28. Astapava, Anastasija. „Political Cartoon at the Service of West Belarus Left Wing Movement: the Journal „Malanka““. The Journal of Belarusian Studies 51 (2015): 6–41. Staženo 30. 03. 2021. file:///C:/Users/U12/AppData/Local/Temp/[20526512%20-%20Journal%20of%20Belarusian%20Studies]%20Political%20Cartoon%20at%20the%20Service%20of%20West%20Belarus%20Left%20Wing%20Movement%20the%20Journal%20%E2%80%98Malanka%25u2019.pdf.
29. Hloušková, Kateřina. „Příběh (ne)obyčejného života. Sto let od tzv. Ruské pomocné akce“. Časopis Kontexty 12 (2020): 39–49. Staženo 19. 04. 2021. https://casopiskontexty.cz/pribeh-neobycejneho-zivota/.
30. Kolenovská, Daniela. „České snahy o porozumění Bělorusku mezi vědou a politikou“. Sborník Národního muzea v Praze 69 (2015): 25–32. Staženo 19. 04. 2021. https://docplayer.cz/20742263-Ceske-snahy-o-porozumeni-belorusku-mezi-vedou-a-politikou.html.
31. Ruczaj, Maciej. „Národ bez jedné plíce aneb příběh polských „Kresů““. Demokratický střed 3 (2014). Staženo 9. 03. 2021. https://www.demokratickystred.cz/narod-bez-jedne-plice-aneb-pribeh-polskych-kresu/.

Předběžná náplň práce

V rámci procesu formování moderních evropských národů je případ Bělorusů jedním z těch, v nichž bylo dovršeno státní suverenity teprve v nedávné minulosti. Ačkoli byly snahy čelních představitelů tohoto východoevropského národa o získání plné politické nezávislosti podniknuty již před koncem první světové války, tak na rozdíl od mnoha jiných, stejně zaměřených aktivit ve střední a východní Evropě, toto úsilí skončilo neúspěchem. Na základě podepsání mírové smlouvy mezi Sovětským Ruskem a Polskem (roku 1921 v Rize) byla etnicky běloruská území rozdělena mezi výše zmíněné, nově vytvořené státy. Tímto způsobem vznikla jak poměrně početná běloruská menšina v meziválečném Polsku, tak i běloruský exil v mnoha zemích Evropy – zvláště v meziválečném Československu a dále i v Německu, Litvě, Lotyšsku či ve Francii. Nynější bakalářská práce se zaměří na zkoumání vývoje běloruského národního hnutí ve dvou již zmíněných meziválečných středoevropských republikách, a to v Polsku a Československu. V obou případech sehrály důležitou úlohu v rozvoji sebevědomého a moderního běloruského jazyka, kultury, literatury či politické elity interkulturní rozdíly, jež se projevovaly v odlišných přístupech Prahy a Varšavy vůči menšině, respektive k emigrantům. S tím souvisela také finanční situace Bělorusů, kterou lze v první republice, stejně jako v Druhé Rzeczypospolité, obecně považovat za velmi nuznou a komplikovanou. Významný vliv na výše zmíněné běloruské aktivity přitom měla, přímo i nepřímo, také Běloruská sovětská socialistická republika, fungující v rámci Sovětského svazu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In the formation of modern European nations, the Belarusians are those whose state sovereignty was not completed until the recent past. Although the efforts of these Eastern European nation's leaders of to gain full political independence were made before the end of the First World War, these efforts failed in contrast with many other, equally focused activities in Central and Eastern Europe. Following the signing of a peace treaty between Soviet Russia and Poland (in Riga in 1921), the ethnically Belarusian territories were divided between the above-mentioned, newly created states. In this way, both the relatively large Belarusian minority in interwar Poland and the Belarusian exile in many European countries emerged, especially in interwar Czechoslovakia, but also in Germany, Lithuania, Latvia and France. This bachelor's thesis will focus on the development of the Belarusian national movement in two mentioned interwar Central European republics, i. e. Poland and Czechoslovakia. In both cases, the intercultural differences played an important role in the development of a confident modern Belarusian language, culture, literature or political class,
which was reflected in the different approaches of Prague and Warsaw to the minority and the emigrants. This coincided with a financial situation of the Belarusians, which in the First Czechoslovak Republic and the Second Polish Republic can generally be considered very modest and complicated. The Socialist Soviet Republic of Belarus that was part of the Soviet Union also had a significant direct or indirect impact on the mentioned Belarusian activities.