Kvalita života pacientů se srdečním selháním v produktivním věku
| Název práce v češtině: | Kvalita života pacientů se srdečním selháním v produktivním věku |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Quality of patients life with heart failure in the working age |
| Klíčová slova: | Kvalita života, srdeční selhání, produktivní věk, MLHFQ, KCCQ |
| Klíčová slova anglicky: | Quality of life, heart failure, working age, MLHFQ, KCCQ |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav ošetřovatelství (13-342) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 29.04.2020 |
| Datum zadání: | 29.04.2020 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 25.05.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 02.06.2021 08:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.04.2021 |
| Datum odevzdání tištěné podoby: | 30.04.2021 |
| Do kdy má student odevzdat: | 30.04.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 02.06.2021 |
| Oponenti: | PhDr. Andrea Bratová, MPH, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Bakalářská práce musí splňovat požadavky uvedené v platném opatření děkana. Zpracováním bakalářské práce student/ka prokáže, že se umí samostatně orientovat ve studovaném oboru a že v průběhu studia získal/a a zároveň je i schopen/a v praxi uplatňovat teoretické poznatky a praktické postupy (metody). Bakalářská práce musí být původním a samostatně zpracovaným odborným textem. Při zpracování bakalářské práce se student/ka může opírat o výsledky a zkušenosti získané jinými autory, avšak vždy musí tyto výsledky a zkušenosti konfrontovat s vlastními názory, úvahami, hodnoceními a závěry. Rozsah bakalářské práce vyplývá z povahy zpracovávaného tématu, přičemž její minimální rozsah činí 40 stran normovaného textu. Referenční seznam musí obsahovat nejméně 25 položek časopiseckých, literárních či elektronických zdrojů informací. Do referenčního seznamu se nezapočítávají pouhá abstrakta. Zpracováním bakalářské práce musí student prokázat schopnost pracovat s aktuální odbornou literaturou vztahující se k řešené problematice, včetně práce s cizojazyčnou literaturou a s dalšími prameny. Citace typu “ústní sdělení” a “nepublikovaná data” (s výjimkou vnitřních předpisů a standardů) nelze v bakalářské práci použít. |
| Seznam odborné literatury |
| MÁLEK, Filip a Ivan MÁLEK. Srdeční selhání. Vydání druhé. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-3823-2.
VESELKA, Josef a Vilém ROHN, ed. Kardiovaskulární medicína. Facta medica, 2015. ISBN 978-80-88056-00-3. SOVOVÁ, Eliška a Jarmila SEDLÁŘOVÁ. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2.,rozš. A dopl.vyd. Praha: Grada, 2014. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4823-8. BULAVA, Alan. Kardiologie pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0468-0. VÍTOVEC, Jiří, Jindřich ŠPINAR, Lenka ŠPINAROVÁ a Ondřej LUDKA. Léčba kardiovaskulárních onemocnění. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0624-0. RECTOR T, Minnesota living with heart failure questionnaire. [on-line], [cit. 2020-01-06]. Dostupné z:http://license.umn.edu/technologies/94019_minnesota-living-with-heart-failurequestionnaire Fda. gov: media KCCQ [online]. 19.1.2016 [cit.2020-01-13]. Dostupné z:https://www.fda.gov/media/108301/download |
| Předběžná náplň práce |
| Cíl1: Zjistit souvislost mezi výskytem noční paroxyzmální dušnosti (asthma cardiale) a negativními pocity pacienta se srdečním selháním.
Cíl2: Zjistit genderové rozdíly ve vnímání symptomů chronického srdečního selhání a souvisejícím omezením běžných aktivit. Cíl3: Zhodnotit genderové rozdíly v informovanosti pacientů v oblasti prevence srdečního selhání. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| Aim1: To find a correlation between the occurrence of nocturnal paroxysmal dyspnoea (asthma cardiale) and the negative feelings of patients with heart failure.
Aim 2: Identification of gender differences in the perception of symptoms of chronic heart failure and the associated limitations of routine activities. Aim 3: Evaluation of the gender differences in patients' awareness of heart failure prevention. |