Kvalita života pacientů s epilepsií

• Název práce v češtině: Kvalita života pacientů s epilepsií
• Název v anglickém jazyce: The quality of life in patients with epilepsy
• Klíčová slova: epilepsie, kvalita života, QOLIE-10-P, farmakoterapie, antiepileptika
• Klíčová slova anglicky: epilepsy, quality of life, QOLIE-10-P, pharmacoterapy, antiepileptic drugs
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav ošetřovatelství (13-342)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.04.2020
• Datum zadání: 29.04.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 25.05.2021
• Datum a čas obhajoby: 02.06.2021 08:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2021
• Datum odevzdání tištěné podoby: 29.04.2021
• Do kdy má student odevzdat: 29.04.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.06.2021
• Oponenti: PhDr. RNDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA
• Konzultanti: PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce musí splňovat požadavky uvedené v platném opatření děkana. Zpracováním bakalářské práce student/ka prokáže, že se umí samostatně orientovat ve studovaném oboru a že v průběhu studia získal/a a zároveň je i schopen/a v praxi uplatňovat teoretické poznatky a praktické postupy (metody). Bakalářská práce musí být původním a samostatně zpracovaným odborným textem. Při zpracování bakalářské práce se student/ka může opírat o výsledky a zkušenosti získané jinými autory, avšak vždy musí tyto výsledky a zkušenosti konfrontovat s vlastními názory, úvahami, hodnoceními a závěry. Rozsah bakalářské práce vyplývá z povahy zpracovávaného tématu, přičemž její minimální rozsah činí 40 stran normovaného textu. Referenční seznam musí obsahovat nejméně 25 položek časopiseckých, literárních či elektronických zdrojů informací. Do referenčního seznamu se nezapočítávají pouhá abstrakta. Zpracováním bakalářské práce musí student prokázat schopnost pracovat s aktuální odbornou literaturou vztahující se k řešené problematice, včetně práce s cizojazyčnou literaturou a s dalšími prameny. Citace typu “ústní sdělení” a “nepublikovaná data” (s výjimkou vnitřních předpisů a standardů) nelze v bakalářské práci použít.

Seznam odborné literatury

ZÁRUBOVÁ, Jana. Klinická farmakologie a farmacie: Farmakoterapie epilepsií z pohledu neurologa, epileptologa [online]. 2019, 2019(33) [cit. 2019-11-02]. ISSN 1803-5353. Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2019/02/07.pdf
TICHÁČKOVÁ, Anežka. Psychiatrie pro praxi: Deprese a epilepsie [online]. 2012, 2012(13) [cit. 2019-11-02]. ISSN 1803-5272. Dostupné z: https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2012/04/07.pdf
MARUSIČ, Petr, OŠLEJŠKOVÁ Hana, BRÁZDIL Milan, BROŽOVÁ Klára, HADAČ Jan, HOVORKA Jiří, KOMÁREK Vladimír, KRŠEK Pavel, REKTOR Ivan, TOMÁŠEK Martin, VOJTĚCH Zdeněk a ZÁRUBOVÁ Jana. Neurologie pro praxi: Nové klasifikace epileptických záchvatů a epilepsií ILAE 2017 [online]. 2018, 2018(19) [cit. 2019-11-02]. ISSN 1803-5280. Dostupné z: http://www.clpe.cz/klasifikace_prehled_NPP_2018.pdf
GEORGE, Jesso, KULKARNI Chanda a SARMA G. R. K.. Value in health regional issues: Antiepileptic Drugs and Quality of Life in Patients with Epilepsy:A Tertiary Care Hospital-Based Study [online]. 2015, 2015(6) [cit. 2019-11-02]. ISSN 22121099. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212109914000636
HELMSTAEDTER, Christoph, STEFAN Hermann a WITT Juri-Alexander. Epileptic Disord: Quality of life in patients with partial-onset seizures under adjunctive therapy with zonisamide: results from a prospective non-interventional surveillance study [online]. 2011, 2011(13) [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1684%2Fepd.2011.0459.pdf
LANDMARK Cecilie Johannessen a JOHANNESSEN Svein I. (2016) Pharmacotherapy in epilepsy – does gender affect safety?, Expert Opinion on Drug Safety, 15:1, 1-4, [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1517/14740338.2016.1117606
TEDRUS, Glória Maria Almeida Souza; FONSECA, Lineu Corrêa; PEREIRA a Renato Buarque. Marital status of patients with epilepsy: factors and quality of life. Seizure, 2015, 27: 66-70. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1059131115000564
GAO, Lan, XIA Li, PAN Song-Qing, XIONG Tao a LI Shu-Chuen. Reliability and validity of QOLIE-10 in measuring health-related quality of life (HRQoL) in Chinese epilepsy patients. Epilepsy research, 2014, 108.3: 565-575. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0920121114000205
RANJANA, G., S. DWAJANI, KULKARNI Chanda a SARMA G. R. K.. The sociodemographic, clinical and pharmacotherapy characteristics influencing quality of life in patients with epilepsy: A cross-sectional study. Journal of neurosciences in rural practice, 2014, 5.S 01: S007-S012. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z:https://www.thieme-connect.com/products/ejournals/html/10.4103/0976-3147.145193
BAUTISTA Ramon Edmundo D., GLEN E. Tannahill. Seizure severity is associated with quality of life independent of seizure frequency. Epilepsy & Behavior, 2009, 16.2: 325-329. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1525505009004272
BADAWY, Radwa A. B., CURATOLO Josie M., NEWTON Mark, BERKOVIC Samuel F. a MACDONELL Richard A. L.. Changes in cortical excitability differentiate generalized and focal epilepsy. Annals of neurology, 2007, 61.4: 324-331. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z:https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ana.21087
BRUNBECH, Lars a SABERS Anne. Effect of antiepileptic drugs on cognitive function in individuals with epilepsy. Drugs, 2002, 62.4: 593-604. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z:https://link.springer.com/article/10.2165/00003495-200262040-00004
JOSHI, Rupa, TRIPATHI Manjari, GUPTA Pooja, GULATI Sheffali a GUPTA Yogendra Kumar. Adverse effects & drug load of antiepileptic drugs in patients with epilepsy: Monotherapy versus polytherapy. The Indian journal of medical research, 2017, 145.3: 317. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5555059/
DECKERS, Charles L. P., HEKSTER Yechiel A., KEYSER Antoine, VAN LIER Henk J. J., MEINARDI Harry a REINER Willy O.. Monotherapy versus polytherapy for epilepsy: a multicenter double‐blind randomized study. Epilepsia, 2001, 42.11: 1387-1394. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1528-1157.2001.30800.x
BOYLAN, L. S., FLINT L. A., LABOVITZ D. L., JACKSON S. C., STARNER K. a DEVINSKY O.. Depression but not seizure frequency predicts quality of life in treatment-resistant epilepsy. Neurology, 2004, 62.2: 258-261. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z: https://n.neurology.org/content/62/2/258.short
CANUET, Leonides, ISHII Ryouhei, IWASE Masao, KURIMOTO Ryu, AZECHI Michiyo, TAKAHASHI Hidetoshi, NAKAHACHI Takayuki a TESHIMA Yoshio. Factors associated with impaired quality of life in younger and older adults with epilepsy. Epilepsy research, 2009, 83.1: 58-65. [cit. 2019-11-02]. Dostupné z:https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0920121108002623
YUE, Li, YU Pei-min, ZHAO De-hao, WU Dong-yan, ZHU Guo-xing, WU Xun-yi a HONG Zhen. Determinants of quality of life in people with epilepsy and their gender differences. Epilepsy & Behavior, 2011, 22.4: 692-696.[cit. 2019-11-02]. Dostupné z:https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1525505011004860

Předběžná náplň práce

Cíl bakalářské práce je validizovat vyšetřovací metodu QOLIE–10–P v ČR. Bakalářská práce se bude zabývat subjektivním hodnocením kvality života u pacientů s epilepsií v retrospektivní studii Centra pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. LF UK a FNM. V teoretické části bude stručně popsáno současné dělení epilepsie, přehled farmakoterapie v její léčbě, dále sociodemografické a klinické proměnné, které již byly prozkoumány jako prediktory kvality života u pacientů s epilepsií. V empirické části bude zkoumáno, které proměnné mají vliv na subjektivní vnímání kvality života u pacientů. K měření vnímání kvality života byla použita metoda QOLIE-10-P, což je zkrácená verze dotazníků kvality života pro pacienty s epilepsií. Vychází z již validizované verze QOLIE-10, ale je rozšířena o dvě otázky. Jedenáctá otázka se týká vlivu stresu na celkovou kvalitu života a dvanáctá subjektivního řazení priorit života. Předpokladem je, že vnímání kvality života se u pacientů mění v závislosti na dvou skupinách. První jsou sociodemografická data (věk, pohlaví, vzdělání). Druhou jsou klinická data (druh epilepsie – fokální nebo generalizovaná, fokální temporální nebo extratemporální, délka trvání epilepsie, typ záchvatů, jejich počet, druh AED a jejich počet – monoterapie a polyterapie, DDD a deprese). Nejprve byla od pacientů získána sociodemografická data (věk, pohlaví, vzdělání) a poté byla zjišťována klinická data z lékařské dokumentace (druh epilepsie, typ záchvatů, jejich počet a délka jejich trvání, farmakologická léčba a DDD). Pacienti byli vyšetřeni dotazníkem kvality života QOLIE-10-P. Dotazník obsahuje 12 otázek. Odpovědi mají zakódované hodnoty (např. čím vyšší číslo, tím vyšší kvalita života). Jednotlivé otázky mají rozpětí hodnot 1–4; 1–5 nebo 1–6. Vážené skóry jednotlivých otázek č. 1-10 se sečtou a posléze vydělí počtem otázek (10). Tím vznikne Mean score. Váženou kvalitu života prezentuje Final score (znásobení Mean skóru a Distress skóru z otázky č. 11). Výzkumný soubor bude obsahovat přibližně 500 pacientů trpících epilepsií, kteří splní inkluzivní a exkluzivní kritéria. Ke statistickému zpracování budou použity parametrické i neparametrické testy, lineární regrese a multiregresní analýza. Bude provedena plošná normalizace obou skórů pro klinické skríninkové použití. Tento výzkum byl schválen etickou komisí a metoda QOLIE-10-P byla použita se souhlasem autorky.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this thesis is to validate the QOLIE–10–P examination method in the Czech Republic. The bachelor’s thesis will deal with subjective rating of quality of life in patients with epilepsy in a retrospective study of the Center for the Treatment of Epilepsy of the Neurological Clinic, 2nd Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital. The theoretical part will briefly describe the current division of epilepsy, overview of pharmacotherapy in its treatment, as well as sociodemographic and clinical variables, which have been explored as predictors of quality of life in patients with epilepsy. In the empirical part it will be investigated, which variables influence the subjective perception of quality of life in patients. QOLIE-10-P, a shortened version
of quality of life questionnaires for patients with epilepsy, was used to measure perception of quality of life. It is based on the already validated version (QOLIE-10), but is extended by two questions. The eleventh question concerns the impact of stress on overall quality of life and the twelfth subjective order of life priorities. The assumption is, that the perception of quality of life in patients varies depending on two groups. The first are socio-demographic data (age, gender, education). The second are clinical data (epilepsy type – focal or generalized, focal temporal or extratemporal, duration of epilepsy, type of seizures, their number, type of AED and their number – monotherapy and polytherapy, DDD and depression). First, sociodemographic data (age, gender, education) were obtained from the patients and then clinical data from the medical records
(type of epilepsy, type of seizures, their number and duration, pharmacological treatment and DDD) were collected. Afterwards the patients were examined by QOLIE-10-P quality of life questionnaire. The questionnaire contains 12 questions. Answers have coded values (eg. the higher the number, the higher the quality of life). Individual questions have a range of values 1–4; 1-5 or 1–6. The weighted scores of questions 1-10 are added together and then divided by the number of questions (10). This creates a Mean score. The weighted quality of life is presented by Final score (multiplication of Mean score and Distress score from question 11). The research sample will include approximately 500 epilepsy patients who meet inclusive and exclusive criteria. Parametric and non-parametric tests, linear regression and multiregression analysis will be used for statistical processing. A surface normalization of both scores for clinical screening will be performed. This research was approved by the Ethics Committee and the QOLIE-10-P method was used with the author's consent.