Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo – fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách.
| Název práce v češtině: | Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo – fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách. |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Lithyalin and glazed glass of Friedrich Egermann and Buquoy Hyalit glass – a phenomenon of the Biedermeier and the Second Rococo era in the Czech lands. |
| Klíčová slova: | Buquoyové, Egermann, hyalit, lithyalin, lazury, opakní sklo, sklo |
| Klíčová slova anglicky: | : Buquoys, Egermann, hyalit, glazes, opaque glass, glass |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Jan Schöttner, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 29.03.2020 |
| Datum zadání: | 31.03.2020 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 01.06.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 24.01.2024 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.11.2023 |
| Datum odevzdání tištěné podoby: | 30.11.2023 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 24.01.2024 |
| Oponenti: | PhDr. Mgr. Filip Wittlich, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| 1. Definice skla a historický nástin sklářství ve světě 2
1.1. Sklo 2 1.2. Vlastnosti skla a základní techniky zpracování skla 3 1.3. Sklářství starověku a středověku 5 1.4. Sklářství období renesance až do poloviny 19.století 6 1.4.1. Sklářství období renesance 6 1.4.2. Sklářství po třicetileté válce 7 2. Sklářství v Zemích koruny České od raného středověku do poloviny 19.století 8 2.1. Středověké sklářství v Čechách 8 2.3. České sklářství v období po třicetileté válce 11 2.4. Sklářství v českých zemích v 1. polovině 19.století 12 3. Jiří Buquoy a buquoyské sklo 13 3.1. Stručné dějiny rodu až k Jiřímu Buquoyovi 13 3.2. Jiří František August Buquoy 15 Použitá literatura: 17 |
| Seznam odborné literatury |
| • BROŽKOVÁ 2001 – Olga DRAHOTOVÁ/ Helena BROŽKOVÁ/ Rita FRIEDRICHS/ Margarete von BUQUOY: Buquoyské sklo v Čechách 1620-1851, Praha 2001
• DRAHOTOVÁ 2005 — Olga DRAHOTOVÁ a kolektiv: Historie sklářské výroby v českých zemích, od počátků do konce19. století, I. díl, Praha 2005 • HOLEŠOVSKÝ 1978 – Karel HOLEŠOVSKÝ: České sklo 19. století. Praha 1978 • JIŘÍK 1934 — František Xaver JIŘÍK: Kniha o skle. Praha: Jan Štenc, 1934 • KRÁTKÁ 2013 --- Lenka KRÁTKÁ: Buquoyské sklo (bakalářská práce na filozofické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích). České Budějovice 2013 • LANGHAMER 1999 —Antonín LANGHAMER: Legenda o českém skle. Zlín 1999 • LNĚNIČKOVÁ 1996 – Jitka LNĚNIČKOVÁ: Šumavské sklářství. Sušice 1996 • RUDOVÁ 2016–: Hana RUDOVÁ: Za boha, krále a krásná umění. Buquoyové a vizuální umění v „dlouhém“ 19. století (disertační práce na Filosofické fakultě Univerzity v Pardubicích). Pardubice 2016 • SCHÖTTNER 2011 — Jan SCHÖTTNER: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století. České Budějovice 2011 • VÁVRA 1953 —Jaroslav R. VÁVRA: Pět tisíc let sklářského díla. Praha 1953 • VONDRUŠKA 2002 —Vlastimil VONDRUŠKA: Sklářství. Praha 2002 • ŽUPANIČ 2001 – Jan ŽUPANIČ/ Michal FIALA/ František STELLNER: Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha 2001 • FRB II – Fontes rerum Bohemicarum Tom. II, Cosmae chronicon Boemorum cum continuatoribus / Prameny dějin českých. Díl II, Kosmův letopis český s pokračovateli. Praha 1874 |
| Předběžná náplň práce |
| Tato práce se zaměřuje na specifickou část české sklářské výroby období 20.-40. let 19. století. Věnuje se konkrétně produkci skláren na Novohradsku v Jižních Čechách, kde bylo vyráběno hyalitové sklo v černé i červené variantě. Dále pak práci sklářského technologa Bedřicha Egermanna v Polevsku a v (Novém) Boru, kde znovuobjevil a následně zavedl výrobu lazurami rafinovaného skla a objevil, respektive prvně vyrobil lithyalinové sklo. Tyto nově vynalezené či znovu objevené technologické postupy, jimiž se zabývá tato práce, reflektovaly změnu vkusu v období biedermeieru a druhého rokoka, kdy sklářská produkce v českých zemích dosáhla mimořádné úrovně. Nejen, že se vyrovnala soudobé anglické a francouzské produkci, ale v některých ohledech ji i předčila. Výroba těchto opakních a lazurovaných skel byla zásadním počinem, který přispěl ke zvýšení prestiže již tak vynikající úrovně českého sklářství v deklarovaném období. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| This thesis examines a specific part of the Czech glass production from twenties to forties of the 19th century. It focuses specifically on the production of glassworks at Novohradsko in South Bohemia where the black and red hyalit glass was been made. Next it examines the works of glass technologist Bedřich Egermann in Polevsko and (Nový) Bor, where he rediscovered and implemented the production of glaze refined glass and also discovered and made the first lithyalin glass. These new made or rediscovered technological methods reflected the change of taste in the Biedermeier and Second Rococo era when the glass production in the Czech lands has reached world class. Not only that it could cope with current English and French production, but it surpassed them in many regards. Producing opaque and glazed glass was a significant deed that contributed to increasing the reputation of already great Czech glassmaking in this era. |