Boj za lidskou důstojnost v éře moderní eugeniky. Molekulární nástroj editace genomu CRISPR/CAS9 a jeho užití v lidské genové terapii z pohledu teologické etiky

• Název práce v češtině: Boj za lidskou důstojnost v éře moderní eugeniky. Molekulární nástroj editace genomu CRISPR/CAS9 a jeho užití v lidské genové terapii z pohledu teologické etiky
• Název v anglickém jazyce: The struggle for human dignity in the era of modern eugenics. Molecular genome editing tool CRISPR/CAS9 and its use in human genome therapy from the perspective of theological ethics
• Klíčová slova: Lidská důstojnost, eugenika, eugenetika, fertilizace in vitro, genová terapie, editace lidského genomu, CRISPR/CAS9, preimplantační diagnostika, selekce
• Klíčová slova anglicky: Human dignity, eugenika, eugenetics, in vitro fertilization, genome therapy, human genome editing, CRISPR/CAS9, preimplantation diagnostics, selection
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra systematické teologie a filosofie (do 2023) (26-KST)
• Vedoucí / školitel: ThLic. Petr Štica, Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.11.2019
• Datum zadání: 29.11.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.12.2019
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.07.2022
• Datum odevzdání tištěné podoby: 08.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2022
• Oponenti: MUDr. Jan Fošum, Dr. theol.

Zásady pro vypracování

Samostatná práce s odbornou literaturou. Pravidelné konzultace s vedoucím práce.

Seznam odborné literatury

CÍRKEVNÍ DOKUMENTY
KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY, Instrukce Dignitas personae o některých otázkách bioetiky (8. září 2008). Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2009.
ODBORNÁ LITERATURA
ANCONA G., Antropologia teologica. Temi fondamentali. Querininiana, Brescia, 2014.
BASHFORD, A., LEVINE, P., The Oxford Handbook of the History of Eugenics. Oxford, Oxford University Press, 2010.
BARRANGOU R., Thinking About CRISPR: The Ethics of Human Genome Editing, CRISPR J. 2019; 2(5): 247-248.
BAUMANN M., CRISPR/Cas9 genome-editing – new and old ethical issues arising from a revolutionary technology. In: Nanoethics, Springer science 10(2), 2016.
BRAMBILLA G., Il mito delʼuomo perfetto, Le origini culturali della mentalità eugenetica, IF Press, Morolo, 2009.
BROKOWSKI C., CRISPR Ethics: Moral Considerations for Applications of a Powerful Tool.
In: J Mol Biol. 2019, 4;431(1): 88-101.
CARROLL D., Collateral damage: benchmarking off-target effects in genome editing. In: Genome Biol. 2019, 20, 114.
CARRASCO DE PAULA I.; LAFFITTE J., Le nuove frontiere della genetica e il rischio dellʼeugenetica. Pontificia Accademia per la Vita, Libreria editrice vaticana, Città del Vaticano 2010.
COLLER B. S., Ethics of Human Genome Editing. In: Annual Rev. Of Medicine, 2019, 70:1, 289-305.
CYRANOSKI D., The CRISPR-baby scandal: what's next for human gene-editing. In: Nature. 2019 Feb;566(7745): 440-442.
FAGGIONI M. P., La vita nelle nostre mani: manuale di bioetica teologica. 4. edizione. EDB, Bologna, 2016.
FOX D., Privatizing procreative liberty in the shadow of eugenics. In: Journal of Law and Biosciences, 2018/2.
FU Y., FODEN J.A. et coll., High-frequency off-target mutagenesis induced by CRISPR/Cas9nucleases in human cells. In: Nature Biotechnology, 2013/31.
GREELY H. T., CRISPR’d babies: human germline genome editing in the ‘He Jiankui affair. In: Journal of Law and the Biosciences, 2019, 6(1):111–183.
GUMER J. M., The Wisdom of Germline Editing: An Ethical Analysis of the Use of CRISPR-Cas9 to Edit Human Embryos. In: New Bioeth. 2019; 25(2):137-152.
HILDEBRANDT C. C. Justice in CRISPR/Cas9 Research and Clinical Applications. In: AMA J Ethics. 2018; 20(9).
HRABOVSKÝ M., Rasa, Rasová klasifikácia ľudí. Veda, Slovenská akadémia vied, Bratislava, 2018.
CHAKRABARTI A. M. et coll., Target-Specific Precision of CRISPR-Mediated Genome Editing. In Molecular Cell, 2019/4.
CHEN S. et coll., CRISPR-Cas9: from Genome Editing to Cancer Research. In International Journal of Biological Science, 2016/12.
KHADEMPAR S. et al. CRISPR–Cas9 in genome editing: Its function and medical applications. In: J Cell Physiol. 2019; 234: 5751–5761.
KHAN SH., Genome-Editing Technologies: Concept, Pros, and Cons of Various Genome-Editing Techniques and Bioethical Concerns for Clinical Application. In: Mol Ther Nucleic Acids. 2019; 16: 326–334.
LI JR et al. Experiments that led to the first gene-edited babies: the ethical failings and the urgent need for better governance. In: J Zhejiang Univ Sci B. 2019;20(1):32–38.
LIANG P. et coll., CRISPR/Cas9-mediated gene editing in human tripronuclear zygotes. Protein Cell 2015/6.
LIAO SM. Designing humans: A human rights approach. In: Bioethics 2019; 33: 98–104.
MA Y., et al. The first genetically gene-edited babies: It's "irresponsible and too early". In: Animal Model Exp Med. 2019;2(1): 1–4.
MEMI F. et al., CRISPR/Cas9 gene-editing: Research technologies, clinical applications and ethical considerations. In: Seminars in Perinatology, 2018; 42(8): 487-500.
MINTZ RL et al., Will CRISPR germline engineering close the door to an open future? In: Science and Enginering Ethics 2019 Oct;25(5):1409-1423.
MOJICA F. J. M. et coll., Intervening sequences of regularly spaced prokaryotic repeats derive from foreign genetic elements. In: Journal Molecular Evolution, 2005/60.
ORMOND K. E. et coll., Human germline genome editing. In: American Journal of Human Genetics, 2017/2.
PAVEL-DINU M., WIEBKING V. et coll., Gene correction for SCID-X1 in long-term hematopoietic stem cells. In: Nature Communications, Nature Publish Group, 2019/1.
PRIMC, N. Do we have a right to an unmanipulated genome? The human genome as the common heritage of mankind. In: Bioethics. 2019; 00: 1–8.
ROSSANT J, Gene editing in human development: ethical concerns and practical applications. In: Development. 2018, 25;145(16).
SANNA I. , Chiamati per nome, Antropologia teologica, San Paolo, Cinisello Balsamo, 1994.
THE NATIONAL ACADEMY OF SCIENCE ENGINEERING MEDICINE, Human genome editing. Science, Ethics and Governance. Washington D.C., The National Accademies Press, 2017.
VASSENA R. et al., Genome engineering through CRISPR/Cas9 technology in the human germline and pluripotent stem cells, Human Reproduction Update, 2016, 22/4: 411–419.
VIZCARRONDO F., Human enhancement: The new eugenics, in Linacre Quarterly. In: Maney publishing-Catholic Medical Association, 2014/3.
SLOVNÍKY
CENTRO DI STUDI FILOSOFICI DI GALLARATE, Eugenetica, in Enciclopedia Filosofica, Bompiani, Milano, 2010.

Předběžná náplň práce

CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Cílem předkládané práce je identifikace etických otázek spojených s využitím molekulárního nástroje editace lidského genomu CRISPR/CAS9 v biomedicíně a genové terapii a reflexe těchto otázek z pohledu katolické církve a odborné vědecké obce.

STRUČNÁ ANOTACE ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Teologická antropologie pevně ukotvuje lidskou důstojnost v Bohu. Jasně definuje, že Hospodin je zdrojem a také konečným záměrem lidské existence. Od člověka jako Božího stvoření se jasně odvozuje jedinečnost, originalita, nedotknutelnost a nezměnitelnost konkrétní lidské bytosti a celého lidského rodu. Lidská důstojnost je však v historickém kontextu neustále pod tlakem eugenických hrozeb. Eugenikou rozumíme kontroverzní myšlenkovou teorii, která má za cíl vylepšení lidského rodu ve sledu mnoha generací, tzn. rozšíření výhodných vlastností v lidském genofondu a eliminace těch nežádoucích. Z pouhého filosofického směru nebo určitého vědeckého proudu s eugenickým podkladem se tato tendence integrovala do mentality společnosti a stala se nejednou klíčovou motivací k plošné eliminaci nežádoucích jedinců, etnika, či dokonce celé rasy.
Formy použité pro tento cíl se v průběhu dějin mění. I když vyvražďování lidí s eugenickým podtextem neutichá, v posledních desetiletích se tato tendence výrazně přesouvá do klinických laboratoří a komerčních klinik umělého oplodňování. Začínáme mluvit o tzv. eugenetice. V posledních několika letech dochází k velkému vývoji v cílené genové terapii. Zdá se, že metodickým milníkem je biologicko-molekulární nástroj editace genomu CRISPR/CAS9. Jeho správným navržením je možné docílit cílenou mutaci v konkrétním genovém lokusu, a to s poměrně nízkou frekvencí nevyžádaných chyb. Tento nástroj se sebou přináší jak obrovský pozitivní potenciál v léčbě somatických a potenciálně geneticky podmíněných onemocnění, tak velká rizika a možnosti pro zneužití metody k cílené mutagenezi, vylepšování, navrhování a následné selekci požadovaných lidských jedinců. Klíčovým je tedy rozlišit způsoby aplikace metody – a to na editaci v somatických buňkách, ke které se přistupuje jako k jedné z mnoha metod genové terapie, a na editaci v buňkách zárodeční linie, která je kontroverzní a přináší spíše řadu bioetických otázek než odpovědí. O aktuálnosti tohoto tématu není pochyb. Proto je nezbytné se touto otázkou zabývat, a to jak z pohledu moderní biomedicínské praxe, tak z pohledu teologické etiky. Jenom tak můžeme jasněji reflektovat a predikovat rizika aplikace metody CRISPR/CAS9 v genové terapii a jasněji identifikovat etické hranice v jejím užívání.
Stručný popis jednotlivých kapitol

PŘEDBĚŽNÝ OBSAH/STRUKTURA PRÁCE
Úvod

1. Editace lidského genomu
- CRISPR/CAS9
- původ, molekulární mechanismus a účinnost metody
- využití metody v základním a aplikovaném výzkumu
- editace genomu lidských buněk somatického původu
- editace genomu lidských buněk zárodeční linie
- identifikace morálních otázek vyplývajících ze širokospektrální aplikace metody

2. Aktuální etická diskuze nad problematikou editace lidského genomu v biomedicínské obci
- pozitivní význam využití metody CRISPR/CAS9
- in vitro fertilizace, cílená mutageneze, pre-implantační diagnostika, selekce, vylepšování lidských jedinců
- zneužití metody a nelegální experimenty
- základní orientace bioetických komisí

3. Teologicko-etická orientace stran problematiky využití editace lidského genomu
- malé dějiny eugeniky
- křesťanská antropologie a eugenika
- základní orientace vycházející z církevních dokumentů e katolických bioetických komisí

4. Identifikace/systematizace základních etických otázek ve světle teologické bioetiky.

Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Theological anthropology firmly anchors human dignity in God. It clearly defines that the Lord is the source and also the ultimate purpose of human existence. The uniqueness, originality, inviolability and immutability of a particular human being and of the whole human race are clearly derived from man as God's creation. However, human dignity is constantly under pressure from eugenic threats in the historical context. Eugenics is a controversial thought theory that aims to improve the human race in a series of generations, ie. extending the beneficial properties in the human gene pool and eliminating the undesirable ones. From a mere philosophical direction or a certain scientific stream with a eugenic foundation, this tendency has been integrated into the mentality of society and has often become a key motivation for the blanket elimination of undesirable individuals, ethnicity or even the whole race.
The forms used for this goal have changed over the course of history. Although the slaughter of people with eugenic overtones does not cease, in recent decades this tendency has shifted significantly to clinical laboratories and commercial clinics artificial fertilization. We are starting to talk about eugenetics. In the last few years, there has been a major development in targeted gene therapy. The methodological milestone seems to be the biological-molecular tool for CRISPR / CAS9 genome editing. By its correct design it is possible to achieve a targeted mutation in a particular gene locus with a relatively low frequency of undesirable errors. This tool brings both a huge positive potential in the treatment of somatic and potentially genetically related diseases, as well as great risks and opportunities for misuse of the method for targeted mutagenesis, enhancement, design and subsequent selection of the designed human individuals. The key is therefore to distinguish the ways of applying the method. There are two types of genome editing. Editing in somatic cells, which is considered as one of the many methods of gene therapy. The second one is editing in the cells of the germ line, which is controversial and brings a number of bioethical questions rather than answers. There is no doubt about the topicality of this issue. It is therefore necessary to research this issue from the perspective of modern biomedical practice and from the theological perspective. Only then can we more clearly reflect and predict the risks of applying CRISPR/CAS9 in gene therapy and more clearly identify ethical boundaries in its use.