Conformity and eccentricity; driving forces of cultural evolution

• Název práce v češtině: Konformita a výjimečnost; hnací motory kulturní evoluce
• Název v anglickém jazyce: Conformity and eccentricity; driving forces of cultural evolution
• Klíčová slova: Na frekvenci závislá selekce, Hipster efekt, imitace, inovace, Teorie podvojné dědičnosti
• Klíčová slova anglicky: Frequency-dependent selection, Hipster effect, imitation, innovation, Dual inheritance theory
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Tureček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 12.11.2019
• Datum zadání: 28.11.2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2022
• Oponenti: Mgr. Gabriel Šaffa
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Předběžná náplň práce

Věda o kulturní evoluci se pokouší vysvětlit výrazné kulturní fenomény na úrovni populací pomocí malého počtu jednoduchých mechanismů sociálního přenosu (Boyd & Richerson, 2005). Často zmiňovanou behaviorální heuristikou, která mezi tyto základní kameny kulturní mikroevoluce bezpochyby patří, je přednostní nápodoba nejčastějších kulturních variant – takzvaný bias konformity. Konformita umožňuje přejímat chování, které je za daných podmínek s velkou pravděpodobností nejprospěšnější (Henrich & McElreath, 2003). Extrémní konformita však může vést ke ztrátě veškeré kulturní variability, která za běžných okolností umožňuje populaci plasticky reagovat na případné změny prostředí. Proti excesivní kulturní homogenizaci působí podle dostupné literatury především neustálý tlak kulturních inovací (Boyd & Richerson, 2005), který tvoří s biasem konformity vyváženou vzájemně se doplňující dvojici. Nedostatek pozornosti je bohužel věnován biasu výjimečnosti (Touboul, 2019), který spočívá v preferenční nápodobě výjimečných kultur­ních variant (Janif, Brooks, & Dixson, 2014). Nonkonformita umožňuje využívat vzácnější zdroje a omezit kompetici mezi příbuznými jedinci. Jedná se o samostatný adaptivní bias, kterému by měla být věnována stejná pozornost jako biasu konformity, nebo lze nonkonformní sociální učení vysvětlit jako projev modelových biasů např. biasu prestiže či biasu soběpodobnosti? Je lidská kulturní nadstavba odkázána na věčnou koexistenci konformistů a nonkonformistů?
Boyd, R., & Richerson, P. J. (2005). The origin and evolution of cultures. New York: Oxford University Press.
Henrich, J., & McElreath, R. (2003). The Evolution of Cultural Evolution. Evolutionary Anthropology, 12(3), 123–135. https://doi.org/10.1002/evan.10110
Janif, Z. J., Brooks, R. C., & Dixson, B. J. (2014). Negative frequency-dependent preferences and variation in male facial hair. Biology Letters, 10(4), 20130958. https://doi.org/10.1098/rsbl.2013.0958
Touboul, J. D. (2019). The hipster effect: When anticonformists all look the same. Working paper.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The science of cultural evolution aims to explain conspicuous populational-level cultural phenomena with several simple mechanisms of social transmission (Boyd & Richerson, 2005). One of the most prominent hypothesized behavioural heuristics is conformity bias – preferential imitation of the most frequent cultural variants. Conformity likely allows acquiring the most beneficial behavioural patterns given the circumstances at a relatively low cost (Henrich & McElreath, 2003). Extreme conformity can, however, lead to a loss of all cultural variation which allows the population to react plastically to eventual environmental changes. According to recent literature, cultural homogenization is counterbalanced by the emergence of cultural innovations (Boyd & Richerson, 2005). Imitation and innovation complement each other. Negative frequency-dependent imitation preferences, potentially labeled as eccentricity bias, leading to systematic acquisition of rare cultural variants (Janif et al., 2014) is, however, understudied. Nonconformity allows to utilize less abundant resources and limit the competition among related individuals. Is it a specific adaptive bias, which should be treated with the same attention as conformity bias, or is it possible to explain nonconformist social learning solely from model biases such as prestige or self-similarity bias? Does the coexistence of conformists and nonconformists represent a necessary condition for the evolution of human cultural superstructure?
Boyd, R., & Richerson, P. J. (2005). The origin and evolution of cultures. New York: Oxford University Press.
Henrich, J., & McElreath, R. (2003). The Evolution of Cultural Evolution. Evolutionary Anthropology, 12(3), 123–135. https://doi.org/10.1002/evan.10110
Janif, Z. J., Brooks, R. C., & Dixson, B. J. (2014). Negative frequency-dependent preferences and variation in male facial hair. Biology Letters, 10(4), 20130958. https://doi.org/10.1098/rsbl.2013.0958
Touboul, J. D. (2019). The hipster effect: When anticonformists all look the same. Working paper.