Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Roles of acrosomal proteins in fertilization
Název práce v češtině: Role akrozomálních bílkovin v procesu oplození
Název v anglickém jazyce: Roles of acrosomal proteins in fertilization
Klíčová slova: akrozom, spermie, Lipokaliny, nLC-MS/MS, random forrest, lysosomu-příbuzná organela
Klíčová slova anglicky: acrosome, sperm, lysosome-related organelle, Lipocalins, nLC-MS/MS, random forrest
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Katedra buněčné biologie (31-151)
Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Pavel Stopka, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 31.10.2019
Datum zadání: 31.10.2019
Datum odevzdání elektronické podoby:09.08.2021
Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2021
Oponenti: Mgr. Lukáš Čermák, Ph.D.
 
 
 
Konzultanti: Mgr. Romana Stopková, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Akrozom je typickou organelou spermií. Tato organela obsahuje proteolytické enzymy (např. akrozin, hyaluronidáza, neuraminidáza, β-N-acetylglukosaminidáza atd.), které se účastní štěpení glykoproteinových obalů oocytu. Spermie pak snadno pronikne obalem a dojde k oplození. Tento tradiční pohled je v současné době překonaný (viz. diplomová práce T. Otčenáškové, 2019) a ukazuje se, že akrozom obsahuje více jak 500 bílkovin, které jsou součástí různých metabolických drah a biologických procesů. Cílem této diplomové práce je detailní charakterizace akrozomálních proteinů u myši domácí a několika dalších druhů rodu Apodemus a zda tyto proteiny tvoří funkční celky (např. proteazomální podjednotky versus proteasom), nebo jsou spíše odpadem po předešlém procesu zrání spermií. Akrozomální bílkoviny budeme získávat simulovanou kapacitací a akrozomální reakcí s kalciovým ionoforem. Pro detailní charakterizaci bílkovin použijeme metody hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS), pro vizualizaci struktur (např. proteazom) použijeme elektronovou mikroskopii příp. metody nepřímé fluorescence. Následně bude s pomocí inhibitorů (např. proteazomu) role těchto struktur v procesu oplození ověřována metodou oplození in vitro.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK