The human rights dimension of climate change

• Název v anglickém jazyce: The human rights dimension of climate change
• Klíčová slova: změna klimatu, lidská práva, klimatická litigace
• Klíčová slova anglicky: Climate Change, Human Rights, Climate litigation
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.10.2019
• Datum zadání: 24.10.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 24.10.2019
• Datum a čas obhajoby: 22.04.2025 11:00
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 38, 38 (sekretariát fakulty)
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.04.2025
• Datum proběhlé obhajoby: 22.04.2025
• Oponenti: doc. JUDr. Martina Franková, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tato práce zkoumá rozmanité způsoby, jimiž se změna klimatu prolíná s lidskými právy, a zdůrazňuje potřebu přístupu ke globální péči o životní prostředí založené na právech. V první kapitole práce vytváří základ pro další úvahy tím, že představuje změnu klimatu jako environmentální a společenský problém. Věnuje se fyzikálním základům změny klimatu a jejím nepříznivým dopadům na přírodní systémy a biologickou rozmanitost a ukazuje, jak změna klimatu ohrožuje ekologickou stabilitu i blahobyt lidí. Druhá kapitola se zabývá teoretickými základy lidských práv, objasňuje jejich historický vývoj a představuje nejvýznamnější mezinárodní i vnitrostátní prameny. Ukazuje, jak se lidskoprávní normy, ačkoli původně nebyly určeny k řešení environmentálních krizí, stávají stále relevantnějšími pro vyjádření a ochranu základních zájmů jednotlivce tváří v tvář škodám souvisejícím s klimatem.
Na základě tohoto rámce se třetí kapitola zaměřuje na vztah mezi ochranou lidských práv a změnou klimatu. Zabývá se tím, do jaké míry klíčové mezinárodní smlouvy z oblasti ochrany klimatu, jako jsou UNFCCC, Kjótský protokol a Pařížská dohoda, berou v úvahu lidská práva, a jak naopak lidskoprávní nástroje berou v úvahu změnu klimatu. Zdůrazňuje rostoucí úsilí OSN a nestátních subjektů o začlenění úvah o lidských právech do politiky v oblasti klimatu. Čtvrtá kapitola se věnuje klimatické litigaci, zkoumá vzestup klimatických soudních sporů a mapuje, jak žalobci po celém světě využívají soudní mechanismy k tomu, aby přiměli vlády i korporace k přijetí opatření na mitigaci změny klimatu a přizpůsobení se jí. Analyzuje složité právní otázky příčinné souvislosti, extrateritoriálních závazků a protichůdných hodnot, které charakterizují střet základních práv s ekonomickými nebo politickými zájmy. A konečně pátá kapitola kriticky srovnává, jak Pařížská dohoda ovlivnila domácí klimatickou legislativu v Číně a Německu, a ukazuje, proč se dopad dohody na německé právo podstatně liší od jejího vlivu na čínskou politiku. Na základě srovnání těchto dvou právních systémů práce učiní obecnější závěry týkající se integrace mezinárodních klimatických závazků do různých vnitrostátních rámců a zdůrazňuje ústřední význam lidských práv pro dosažení spravedlivé a účinné ochrany klimatu.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This dissertation investigates how climate change intersects with human rights, underscoring the need for a rights-based approach to global environmental stewardship. The first chapter establishes the groundwork by framing climate change as both an environmental and societal challenge, examining its physical underpinnings, its detrimental effects on natural systems and biodiversity, and the ensuing threats to ecological stability and human well-being. The second chapter delves into the theoretical foundations of human rights, tracing their historical development and introducing the most significant international and domestic sources. It demonstrates how human rights norms—though not originally designed to address environmental crises—are becoming increasingly pivotal in articulating and protecting fundamental individual interests in the face of climate-related harms.
Building upon this conceptual framework, the third chapter analyzes the relationship between human rights protection and climate change. It explores the extent to which pivotal international climate treaties, such as the UNFCCC, the Kyoto Protocol, and the Paris Agreement, incorporate human rights considerations and, conversely, how human rights instruments address climate change issues. This discussion highlights the growing efforts of both the United Nations and non-state actors to integrate human rights into climate policy. The fourth chapter examines the rise of climate litigation, mapping how claimants worldwide employ judicial mechanisms to compel governments and corporations to adopt mitigation and adaptation measures. It addresses complex legal questions of causality, extraterritorial obligations, and conflicting values inherent in disputes where fundamental rights collide with economic or political interests. Finally, the fifth chapter critically compares how the Paris Agreement has influenced domestic climate legislation in China and Germany, illustrating why the Agreement’s impact on German law diverges considerably from its influence on Chinese policymaking. Drawing on these two legal frameworks, the thesis offers broader conclusions regarding integrating international climate commitments into diverse national contexts. It emphasizes the central role of human rights in ensuring equitable and effective climate protection.