Konspirační narativy perspektivou křesťanské eschatologie v kontextu americké religiozity

• Název práce v češtině: Konspirační narativy perspektivou křesťanské eschatologie v kontextu americké religiozity
• Název v anglickém jazyce: CONSPIRACY NARRATIVES THROUGH THE LENS OF CHRISTIAN ESCHATOLOGY IN THE CONTEXT OF AMERICAN RELIGIOSITY
• Klíčová slova: konspirační teorie, evangelikalismus, protestantismus, eschatologie, milenialismus, apokalypsa, Spojené státy, diskurzivní analýza, diskurz
• Klíčová slova anglicky: conspiracy theories, evangelicalism, protestantism, eschatology, millennialism, apocalypse, United States, discourse analysis, discourse
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: HTF - Katedra historické teologie a církevních dějin (28-04)
• Vedoucí / školitel: doc. ThDr. Ing. Kamila Veverková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 18.10.2019
• Datum zadání: 18.10.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 18.10.2019
• Datum a čas obhajoby: 26.09.2024 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.06.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 26.09.2024
• Oponenti: doc. PhDr. ThDr. Noemi Bravená, Th.D., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Perspektiva výzkumu a užité metody
Tato disertační práce se zaměřuje na diskuse, které problematizují, delegitimizují a stigmatizují diskurzy konspiračních teorií, křesťanské eschatologie a evangelikálního hnutí, současně se nacházejících ve vzájemných vztazích. Určující perspektivou této práce jediskurzivní analýza, především model foucaultovskéhistorickédiskurzivní analýzy, jež rozumí diskurzu jakovýznamové struktuře, která se vynořuje v určitém společenském, kulturním a historickém kontextu.Existuje mnoho pojetí diskurzivní analýzy. Nelze proto definovat jednu její autoritativní „metodu“, nýbrž spíše škálu přístupů, které lze zahrnout pod jistou analytickouperspektivu, kterou diskurzivní analýza je.Tato perspektiva se zabývá „vztahy mezi komunikačními praktikami a (re)produkcí systémů významů nebo řádů vědění, zapojenými sociálními činiteli, pravidly, zdroji a materiálními podmínkami, které jsou základem těchto procesů, jakož i jejich dopadem na sociální kolektivy.“Jinými slovy, diskurzivní analýze lze rozumět jako zkoumání lidských „významotvorných praktik“ v sociálním kontextu. Tyto praktiky zahrnují psané a mluvené slovo, obrazová média a další typy či formyvýpovědí, spadajících do kategorie neverbální komunikace.Výpovědi lze rozumět jako jedinečné manifestaci skupiny znaků v rámci konkrétní jazykové události, avšak nelze ji vymezit podél jedné konkrétní formy (věta, logický výrok, řečový akt, zvuk, obraz, film či hmotný objekt ad.) či obsahu. Výpověď není „ani zcela lingvistická, ani výlučně materiální.“Nejde o „atom“ diskurzu, který mu sám dává smysl, nýbrž součást celého diskurzivního řetězce. Specifičnost výpovědi je dána vnitřními vlastnostmi (např. Jaká je kompozice analyzovaného obrazu? Jaké se na něm objevují vzory a barvy? Jaká technika byla zvolena pro jeho vytvoření?) i vnějšími vztahy (Kde, kdy a kým byl obraz vytvořen? Kde byl vystaven a jaký měl vliv na jiné umělce nebo širší kulturu?), tedy obsahem a kontextem.Výpovědi neexistují nezávisle, nýbrž vždy ve vztahu k jiným výpovědím a přidružené oblasti diskurzu.
Také v případě samotného pojmu „diskurz“ neexistuje jedna autoritativní formulace a ani Michel Foucault (1926–1984) nenabízí jednoznačnou a pro všechny lehce srozumitelnou odpověď. Diskurzu rozumí jako skupině více či méně v detailech variabilních výpovědí, které se řídí stejnou diskurzivní formací, tedy pravidly či „zákonem“ diskurzu, který určuje, co je v daném kontextu smysluplné a co ne, co je a co není možné (legitimně) vyjádřit.Foucaultovo pojetí diskurzu vyjadřuje také jeho důraz na vliv mocenských struktur, které definují a regulují hranice mezi legitimním a nelegitimním poznáním. Diskurzy pak představují určité dimenze, v rámci kterých se formuluje sdílené poznání, a to v závislosti na daném historickém a společenském kontextu. Autoritativní mocenské struktury pak používají diskurz jako „nástroj“, kterým legitimizují a udržují svou autoritativní pozici. Aktuálně legitimní a relevantní poznání tak podle této perspektivy nepředstavuje soubor nenormativních informací nebo „objektivní pravdu“ o světě, nýbrž jedná se o „kulturní odpověď na symbolické systémy, které jsou poskytnuty sociálním prostředím. Tyto symbolické systémy jsou typicky produkovány, legitimizovány, komunikovány a transformovány jako diskurzy…To, co je považováno za legitimní vědění v dané společnosti je generováno na úrovni institucí, organizací nebo kolektivních aktérů.“V tomto duchu definuje německý religionista Kocku von Stuckrad (*1966) definuje jako:
„komunikační struktury, které organizují vědění v daném společenství; vytvářejí, stabilizují a legitimizují systémy významů a poskytují kolektivně sdílené řády vědění v institucionalizovaném sociálním uskupení. Výpovědi, výroky a názory na určité téma, systematicky uspořádané a opakovaně pozorovatelné, tvoří diskurz.“
Diskurzy tak představují praxi systematické organizace a regulace výroků o nějakém tématu, čímž také, v rámci určité sociální skupiny v konkrétním čase, určují podmínky pro to, co může být řečeno a myšleno.Jádrem diskurzivní analýzy je tedy předpoklad, že realita jesociálně konstruovaná.Výpovědi jsou chápány jako konstitutivní složky a zároveň součásti sociální reality, a to v jejím specifickém kulturním, historickém a politickém kontextu. Nejsou zkoumány z hlediska toho, zda „správně“ a „objektivně“ vypovídají o „realitě světa“, nýbrž jakým způsobem lidé skrze text, soubor textů a jiná média „konstruují smysl a význam objektů a aktivit sociálního světa.“Historická diskurzivní analýza tedy zkoumáefektyčiúčinky, které mají určité výpovědi vůči jednotlivcům i celé společnosti a snaží se rekonstruovat „procesy sociální konstrukce, objektivizace, komunikace a legitimizace významových struktur“v čase.
Některé modely diskurzivní analýzy (např. kritická diskurzivní analýza, ang.critical discourse analysis, která vznikla koncem 20. století kolem britského lingvisty Normana Fairclougha) se zaměřují především na lingvistické a textové složky diskurzu, zatímco linie foucaultovské historické diskurzivní analýzy, do které významně přispěly přístupy vlastní sociologii vědění a historické vědě, sleduje vynoření specifických objektů našeho myšlení, které je vždy závislé na konkrétní, byť proměnlivé, struktuře diskurzivního pole (např. současné uvažování o konspiračních teoriích jako o „bludech“, „iluzích“ nebo „dezinformacích“) a sleduje genealogii a „archeologii“ těchto struktur – historická diskurzivní analýza „zkoumá vývoj diskurzů v měnícím se sociopolitickém a historickém prostředí, čímž umožňuje rekonstruovat genealogii diskurzu.“Centrum pozornosti zde představuje zkoumání významové struktury jednotlivých výpovědí (verbálních i neverbálních) a jejich sérií (např. obsáhlé diskuse, texty a celé kolekce textů, nonverbální výpovědi, obrazy ad.) v daném kontextu,tedy společenské aspekty komunikace, ve kterých se odrážejí specifické zájmy autorů výpovědí. Souvisejícím předpokladem, vycházejícím ze strukturalistického přístupu, je, že význam je v diskurzu, coby systému diferencí, vytvářen díky vzájemnému porovnávání objektů, které mohou být identifikovány jenom díky tomu, že mají cosi jiného než objekt, který je položen vedle nich.Tedy, to, čím nějaký objekt je, je vymezeno tím, čím daný objekt není. Tento mechanismus nelze vnímat jako vědomý akt subjektu, ale jako kulturně a společensky podmíněnou praxi, která udržuje a zakládá pomyslné hranice mezi diskurzy a ustavuje smysl. Například, jak na to upozorňuje Jaron Harambam, právě definováním konspirační teorie jako iracionální pseudovědy se anti-konspirační diskurz, na kterém participuje a do značné míry jej zakládá i diskurz moderní vědy, snaží vytvořit jasnou představu o tom, co je věda (pravda) a co ne.
Zdá se, že podnik historického bádání odporuje Foucaultově skepticismu vůči našim možnostem autenticky rekonstruovat minulost, kterým oponoval historiografii, vycházející z filozofického realismu, jež zastává názor, že realita existuje nezávisle na lidském vnímání a poznání.Předpoklad sociálně konstruované „reality“ odmítá, že by sociální vědy, jakožto typ diskurzivní praxe, umožňovaly odhalení univerzálních pravd. Poznání je vždy závislé na „dynamikách moci a vnímání“, které mohou lidé jen částečně kontrolovat.Účelem historické diskurzivní analýzy však není zpochybnění skutečností, které se nacházejí „mimo diskurz“. Nechce upírat realitu skutečnostem, které se „jednoduše dějí“ (např. lidské utrpení nebo smrt), ale chce přehodnotit zdánlivou samozřejmost těch objektů myšlení, které nemohly vzniknout jinak než na základě jistými pravidly určené diskurzivní praxe.Z této perspektivy nelze historii rekonstruovat na základě „faktů“ poskytnutých historickými prameny a prostřednictvím rozumějící hermeneutiky. Zpřístupněné dějiny jsou zde chápány především jako diskurzivně podmíněná manifestace určitého systému znaků, který se ve své specifické konfiguraci vynořil z jinak nepřehledného chaosu přímo nepřístupných skutečností a možností jejich manifestace, prostředkujíce tak dojem o realitě. Žádný diskurz nebyl nikdy odvozen z věcí samotných, z jejich ontologické přirozenosti, ale naopak je to právě diskurz, který vytváří klasifikační řád věcí.Jinými slovy, věcí mají takový smysl, jaký jim byl přisouzen. Kritika vycházející z předpokladu, že význam lze odvodit z věcí samotných, soustředící se například na kritiku antropocentrismu diskurzivní analýzy a jejího radikálního konstruktivismu, nevylučuje Foucaultův důraz na to, že „fungování diskurzivních struktur můžeme pochopit pouze tehdy, známe-li jejich genealogii a formování. A pouze na základě srovnání – v diachronní či synchronní perspektivě – můžeme vidět historičnost, a dokonce jedinečnost diskurzů.“Výtka antropocentrismu může také sloužit ve prospěch diskurzivní analýzy, neboť klade požadavek na reflexi vlastních pozic a jejich předpokladů.
Sama diskurzivní analýza není metodou, nýbrž spíše perspektivou vyžadující další volbu metodologických postupů. Výhoda diskurzivní analýzy spočívá v tom, že umožňuje aplikaci široké škály analytických metod, včetně historické či strukturální analýzy, které budou součástí metodologického vybavení i této práce. Jsou to totiž právě identifikované struktury a předpokládané funkce přisuzované zkoumaným fenoménům nebo také sdílené diachronní motivy a jejich vzájemná komparace, které zakládají a pomáhají udržovat diskurzy zkoumající a tematizující tyto fenomény a deklarují jejich vzájemnou provázanost. Jedná se o konkrétní diskurzivní formaci a praxi, kterou je zapotřebí zasadit do historicko-kulturního kontextu, neboť přítomnost forem „přijatého poznání“ není nahodilá, ale jde o výsledek diskurzivní formace a praxe, vytvářející „epistemické prostory“, uvnitř kterých je dané poznání legitimizováno, odmítáno a marginalizováno.

Sledované diskurzy
Tato práce se zabývá diskurzy konspiračních teorií, křesťanské eschatologie (zejména milenialismu) a amerického evangelikalismu, které individuálně i vzájemně procházejí vývojem v čase, jsou mnohovrstevnaté, komplexní a navazují vztahy s dalšími diskurzy. Vzájemné propojení diskurzů představuje „intertextuální“ a „interdiskurzivní vztahy mezi výroky, texty, žánry a diskurzy,“ stejně jako přítomnost mimojazykových prvků – sociálních situací nebo historie konkrétních institucí, organizací a skupin.Jak již bylo řečeno, tato práce se zaměřuje především na ty diskurzy či spíše poddiskurzy, které se stavějí kriticky nebo jinak problematizují fenomény konspirační teorie, křesťanského milenialismu a milieu amerických evangelikálních protestantů. Práce, které se zabývají diskurzem kritickým vůči konspiračním teoriím, tento diskurz označují jako „anti-konspirační diskurz“. Za účelem zachování jednoty v rámci této práce budu i zbylé dva (pod)diskurzy označovat jako „anti-mileniální“ a „anti-evangelikální“. Tyto dílčí diskurzy lze postavit do kontrastu s těmi, ve kterých se naopak odehrává pozitivní či afirmativní diskuse tematizující určené fenomény, které navíc mohou obstát jako legitimní nebo alespoň inspirativní zdroje poznání.Vzájemný vztah těchto anti-diskurzů je určen na základě předpokladu přítomnosti podobných pravidel diskurzu, kterými se řídí. Ty se mohou projevovat jako kritický postoj vůči objektům zkoumání, jenž zpochybňuje platnost, legitimitu nebo „užitečnost“ konspiračních teorií, milenialismu a amerického evangelikalismu, a to například prostřednictvímjednostrannéhoči výlučně zaměřeného odhalování logických chyb, nesrovnalostí a manipulace v argumentech zastánců konspiračních teorií, mileniální vize nebo evangelikální víry, zpochybňování motivací deklarovaných ze strany aktérů nebo varováním před negativními dopady a násilným potenciálem konspiračních teorií, milenialismu a evangelikalismu.
Perspektiva historické diskurzivní analýzy prozatím prakticky absentuje v oblastech bádání, které se věnují křesťanské eschatologii nebo evangelikalismu, zatímco v případě konspiračních teorií již lze navázat na několik málo studií, vycházejících z perspektivy, která „rozumí vědění jako sociálnímu konstruktu a tvrdí, že diskurzivní praktiky, mocenské konstelace a sociální konfigurace určují hranice mezi tím, co je považováno za legitimní a nelegitimní, za pravdivé a falešné.“Těmito pracemi jsou předevšímThe Stigmatization of Conspiracy Theory Since the 1950s(2019) německé amerikanistky Kathariny Thalmannové,Conspiracy Panics(2008) amerického badatele zaměřujícího se na vztah médií, politiky a populární kultury Jacka Z. Braticha nebo také práceContemporary Conspiracy Culture(2020) nizozemského sociologa Jarona Harambama, představující aplikaci nebo alespoň částečné zapojení foucaultovského modelu.Tito badatelé přehodnocují ustálené kategorie a diskurzivní praxi akademického nebo mainstreamového žurnalistického a částečně i politického diskurzu, v rámci kterých jsou konspirační teorie problematizovány a definovány jako diskurz produkující neoprávněné formy poznání, a to v souvislosti s procesy vytváření oprávněných přesvědčení v současné západní společnosti.Historické sondy německého amerikanisty Michaela Buttera nebo amerického historika Gordona S. Wooda (*1933) ukázaly, že navzdory současnému významu pojmu „konspirační teorie“ a jeho převážně negativním asociacím, bylo v americké společnosti konspirační myšlení nejen běžné, ale bylo charakteristickým prvkem rétoriky a myšlení významných postav americké historie. „Konspirační teorie“ byly šířeny ze strany významných médií koloniálního a raně post-revolučního období a o spiknutí uvažovala a hovořila řada významných osobností americké historie, včetně Cottona Mathera (1663–1728), Lymana Beechera (1775–1863), George Washingtona (1732–1799), Abraham Lincolna (1809–1865), Dwighta D. Eisenhowera (1890–1969), Josepha R. McCarthyho (1908–1957) a dalších.Thalmannová ve své práci sleduje jak a proč se z konspiračních teorií staly nelegitimní formy poznání a navrhuje dekonstrukci zažité historické sekvence konspiracismu. Jinými slovy sleduje změnu statusu konspiračních teorií v polovině 20. století a vznik toho, co Bratich nazývá „anti-konspiračním diskurzem“,v rámci kterého dochází ke stigmatizaci konspiračních teorií. Zatímco bylo po většinu americké historie „hloupé nevěřit v existenci konspirací“ a myšlenka spiknutí tvořila důležitý nástroj pro formování kolektivní identity.Počínaje polovinou 20. století dochází k dramatickému obratu a obecně začalo být „hloupé a směšné věřit nebo šířit konspirační teorie.“Myšlenka spiknutí se prostřednictvím pojmu konspirační teorie stala „předmětem myšlení ve hře binarit mezi tím, co bylo považováno za pravdivé a nepravdivé, racionální a iracionální, legitimní a nelegitimní.“Uvnitř diskurzu zkoumání konspiračních teorií se odehrálo konstituování a proměna objektu, kterým si tento diskurz vytvořil svou jednotu, a to prostřednictvím systému pravidel, kterým lze vymezit, definovat a popisovat zkoumaný fenomén – konspirační teorie. Komplexní a kontinuální proces podle Thalmannové odpovídá Foucaultově pojmu „problematizace“ jako souhrnu diskurzivních praktik, které z určitých věcí, jevů či myšlenek utvářejí předmět zkoumání, analýzy a myšlení a zavádějí je do „hry pravdy a lži“. V rámci tohoto historicky a kulturně podmíněného procesu se „konspirační teorie“, které byly dříve brány jako samozřejmé a z akademického hlediska nedůležité, staly problémem, který vyžaduje pozornost a řešení a je zkoumán specifickým způsobem v souladu s danou diskurzivní formací. Thalmannová tímto ukazuje na vznikdiskurzivní regularitydiskurzu bádání o konspiračních teorií, tvořeného určitými výpověďmi, které vylučují jiné formy výpovědí, vztahujících se ke konspiračním teoriím. Jak si ukážeme, tato diskurzivní praxe však ovlivňuje a legitimizuje i samotný (afirmativní) diskurz konspiracistů, vůči kterému se staví do opozice. V rámci sekce anti-konspiračního diskurzu v současné době dochází k částečné relegitimizaci konspiračních teorií, a to včetně samotného akademického diskurzu. Přestože však musí konspiracisté stále volit alternativní kanály pro svůj konspirační obsah, které jsou mimo dosah „tradičních strážců poznání“(mainstreamoví editoři, vydavatelé, recenzenti, mainstreamové informační kanály nebo vědecké instituce a non-fringe politické strany). Oproti předchozím staletím tak konspirační teorie nadále zůstávají marginalizované, stigmatizované a delegitimizované.
Podobnými procesy prošlo v americkém protestantském prostředí také eschatologické myšlení. Diskurz křesťanské eschatologie je mimořádně rozsáhlým polem s mnoha odbočkami, z nichž se každá řídí jinou diskurzivní regularitou. Zatímco byly mileniální (chiliastické) vize bezprostřední budoucnosti a konce světa vždy široce rozšířené mezi laiky i některými duchovními, přibližně od 4. století byly ze strany církevních autorit kontinuálně kritizovány a potírány. Zatímco se tak v rámci křesťanského světa jednalo o rozšířený způsob myšlení, nešlo o představy, které by byly dlouhodobě či všeobecně tolerovány, přijímány nebo dokonce podporovány ze strany církevních autorit. Očekávání doslovného a bezprostředního ustanovení Božího království na zemi a událostí jemu předcházejících, jak je popisujekniha Zjevení(soud, vzkříšení i poslední bitva mezi Kristem a drakem), sice na relativně krátkou dobu hrálo důležitou roli v rané církvi, ovšem k významnějšímu comebacku a relegitimizaci mileniálního myšlení v rámci většího celku věřících dochází až v protestantském prostředí raného novověku a stalo se naprosto klíčovou součástí eschatologické víry uvnitř prostředí protestantských disidentů amerického koloniálního období a evangelikálního hnutí. I zde však dochází ke změně statusu mileniálního myšlení, které lze charakterizovat jako výsledek širšího procesu „de-eschatologizace“ a v souvislosti s tím i ke vzniku či transformaci typu „anti-mileniálního“ diskurzu, a to podél rozvoje evropské osvícenské racionalistické filozofie a moderní empirické vědy. Racionalistické a sociálně-praktické argumenty působí na postupnou imanentizaci vize milénia, jehož transcendentní a budoucnostně orientovaná forma začíná představovat znak intelektuální zaostalosti a konzervativismu, kladoucího překážky pozitivnímu vývoji společnosti a inkluzi. I zde tak můžeme říci, že zatímco ještě do první poloviny 19. století bylo běžné, normální a očekávané předpokládat bezprostřední završení času a Boží soud, v souvislosti s pronikáním osvíceneckých myšlenek do Severní Ameriky, ale také mnohočetným mileniálním zklamáním a potřebou národní obnovy v poválečném období, se takové představy stávají absurdní, anti-intelektuální, nepraktické (anti-společenské) a někdy i nebezpečné. Od konce 19. století začíná ve Spojených státech převažovat vysoce intelektualizovaný akademický teologický diskurz, který imanentizuje původně budoucnostní a na Bohu závislé eschatologické myšlení, ke kterému se od poloviny 20. století přidávají i argumenty pramenící z diskurzu společenských věd, asociující mileniální myšlení s nebezpečným radikalismem a násilím.
Doslovný a futurální výklad biblických apokalyps a proroctví považují mnozí badatelé za integrální součást evangelikální eschatologie a klíčový prvek definice evangelikalismu. Přítomnost mileniálního myšlení však do jisté míry legitimizuje kritiku a delegitimizaci ze strany širší veřejnosti, badatelů nebo liberálních teologů, obviňující evangelikály z intelektuální zaostalosti, nevzdělanosti a fanatismu a v důsledku toho i z (až militantního) odporu k vědě, nedůvěře k vědeckým institucím a dalším epistemickým autoritám. Argument katastroficky-mileniálního myšlení je také součástí kritiky anti-sociálního postoje a jednání ze strany konzervativních evangelikálů, vycházející z předpokladu, že pesimistický milenialismus automaticky působí diskvalifikaci z politického a společenského angažmá, kontrastující s přístupem liberálních evangelikálů a „mainline“ protestantských církví, praktikujících sociální evangelium, a širší společnosti, která má v zájmu zlepšování amerického národa a udržování demokracie jako hlavního pilíře a směrovky americké společnosti. Tyto předpoklady ovšem zjednodušují pestrost evangelikálního prostředí a vytvářejí obraz ignorantních, společensky a politicky vlažných nebo pasivních evangelikálů, opomíjející kontinuum jejich aktivity napříč 20. stoletím.Neaktivita a konzervatismus evangelikálů a fundamentalistického hnutí ve 20. století je navíc umocněna předpokladem diskontinuity, se kterým pracuje tradiční badatelský konsensus. Touto diskontinuitou je myšleno stáhnutí se konzervativních evangelikálů z veřejného prostoru do vlastní subkultury, následované „znovuzrozením“ či návratem evangelikálního hnutí do života Američanů v 70. letech v souvislosti s působením Morální většiny a významných televangelistů. Americký historik Matthew A. Sutton však přehodnocuje důraz na diskontinuitu a ukazuje na kontinuální aktivitu evangelikálů, kteří vždy jasně ukazovali a prezentovali své politické postoje, a to bez ohledu na to, že někteří z nich hlásali bezprostřední nástup konce času. To, k čemu tak v 70. letech dochází je podle něho především navázání explicitního vztahu a spřízněnosti s Republikánskou stranou a radikálním politickým konzervatismem. V souvislosti s tím pak dochází k revitalizaci a aktualizaci již zakořeněné normativity nálepky „evangelikální“, která začíná být spojována téměř výhradně s republikány a bílými konzervativními evangelikály. Prostřednictvím asociací s konspiračními teoriemi a milenialismem, jako problematických a nebezpečných způsobů myšlení, bývá na evangelikalismus aplikována podobná stigmatizační, delegitimizační a v některých případech i „patologizující“ rétorika, která z něj činí další formu sociálně-kulturní patologie nebo zastaralého myšlení a dále legitimizuje kritiku evangelikálního hnutí.

Struktury a diskurzivní praxe
Abychom si mohli lépe představit pravidla diskurzu, na základě kterých dochází k asociacím ze strany mainstreamových epistemických autorit (akademie, médií, politiků) mezi konspiracismem, milenialismem a evangelikalismem, je zapotřebí blíže specifikovat nejčastěji rozeznávané roviny jejich vzájemného setkávání. Těmi jsou předevšímnarativ,interpretační strategie,funkcea takovýpostoj vůči mainstreamovým epistemickým autoritám, který se vyznačuje mírounedůvěryneboodporu. Identifikace strukturálních podobností a rovin setkávání mezi diskurzy může také pomoci dekonstruovat stereotypy a stigmata, která jsou s nimi spojena. Strukturální podobnosti jsou nejvíce zřetelné na rovině narativu. Při hledání zjevně podobného je důraz kladen na základní synchronní strukturu konspiračních a mileniálních narativů, které mají mít v našem případě exkluzivní roli v životě evangelikálních protestantů, ale také společné diachronní motivy, čerpající z kulturního zázemí a tradice západní křesťanské společnosti. Tyto narativy mohou mít mnoho forem. Od jasně vykreslených příběhů, zprostředkovaných v textech známých konspiracistů, internetových blozích či fórech ad., přes útržky a výkřiky v diskusních skupinách, na sociálních sítích, prostřednictvím známých hesel a memů. Vše se odehrává v rámci daného diskurzu, který jim dává smysl – převyprávěné nebo (často badateli) rekonstruované narativy zdůrazňují existenci skrytých sil a tajných či nepoznaných plánů, jež směřují k apokalyptické konfrontaci nebo progresivnímu vývoji, porážce zla a ultimátnímu triumfu dobra, nebo naopak fatalistické zkáze. Konspirační teorie i mileniální představy se v obou případech zabývají otázkami počátku současného stavu společnosti a světa (kosmogonie), jejich uspořádání a hierarchiemi moci (kosmologie), otázkami vztahujících se ke vztahu dobra a zla (theodicey) a konečného údělu člověka a světa (eschatologie). Eschatologická (nebo v pravém smyslu slova apokalyptická) rovina konspiračních teorií nemusí být vždy zjevná, avšak předpoklady o působení zlých konspiračních sil, jejich plánu a předpokládaných efektů na člověka implikují jisté lineární směřování, které se odehrává podle předem stanoveného plánu či „prozřetelnosti“ a determinuje obávaný, byť ne vždy jasně artikulovaný, osud lidstva, jenž vyplývá ze zlověstné povahy plánu spiknutí.
Související rovinou je interpretační strategie. Epistemické autority přisuzují konspiracistům a milenialistům jisté způsoby interpretace a čtení každodenní reality, jejichž vlajkovou lodí jsou v mysli současné americké společnosti především premileniální (dispenzacionální) evangelikálové. Z perspektivy sociálních psychologů a dalších badatelů naplňuje tento způsob interpretace reality určité funkce, které prostředkují smysl a řád v chaotickém světě plném utrpení, a právě konspirační teorie a mileniální narativy jsou z této perspektivy obzvláště úspěšné v redukování komplexity světa na jednoduché příčiny, jasně definovanou chronologii a černobílého rozdělení zúčastněných či domněle zúčastněných stran probíhajícího konfliktu. Tímto umožňují překonat nejistotu nabídkou pevné struktury a naděje pro budoucnost. Prostředkují morální kompas a vybízejí k určitým typům politické a náboženské aktivity, často definované v polaritě horlivého (někdy i revolucionářského) aktivismu a pasivního vyčkávání. Očekávání brzkého konce světa, víra v přítomnost tajných zlých sil a specifický typ interpretace světa posilují uzavřené typy světonázoru, ale také mohou vysvětlovat předpoklad, že konspiracisté, milenialisté a evangelikálové vykazují mimořádně skeptický postoj k současným epistemickým autoritám – mainstreamovým médiím, politikům, a především vědě a vědeckým institucím. V rámci konspirační kultury a konzervativního evangelikálního milieu se můžeme setkat s vysokou mírou nedůvěry vůči těmto autoritám, zpochybňování oficiálních narativů a vyhledávání alternativních zdrojů informací, které pomáhají snadněji pochopit a odhalit „pravou podstatu věcí“ s nadějí, že toto pochopení povede k osobní či kolektivní spáse či osvobození.

Cíle
Cílem této práce je prozkoumat a eventuálně přehodnotit ustálené předpoklady, které v současné západní společnosti určují způsob, jakým uvažujeme o konspiračních teoriích, milenialismu a evangelikalismu a jejich vzájemných vztazích. Určující perspektivou je historická diskurzivní analýza, v rámci které budou použity metody strukturalismu a historické analýzy. Zatímco strukturalistický přístup umožní na základě kvalitativní analýzy relevantních textů (vybraná odborná a teologická literatura, texty spadající do žánru „populární eschatologie“, novinové články, online diskuse a další média) identifikovat a prozkoumat základní opakující se narativní vzorce, struktury a funkce v rámci daných fenoménů (čímž také ukáže na jejich konstruovanou povahu), historická analýza umožní zasazení nasbíraných materiálů do jejich patřičného dějinného a kulturního kontextu, neboť konspirační teorie, milenialismus a evangelikalismus nejsou chápány jako statické a neměnné entity, ale jako dynamické diskurzy, které se vyvíjejí v čase a v závislosti na historickém a společenském kontextu. To nám může pomoci odhalit přítomnost problematických nebo nelegitimních předsudků a mocenskou dynamiku, která je v nich zakořeněna a také možnost, že způsob, jakým tyto jevy kategorizujeme, posiluje určité neoprávněné stereotypy a marginalizuje jiné vlastnosti zkoumaných fenoménů.Záměrem zde není ukázat, v čem jsou si konspirační teorie, křesťanská eschatologie (milenialismus) a evangelikalismus podobné nebo co mají společného, ale na základě čeho dochází k vzájemným asociacím těchto fenoménů v mysli západní společnosti. Z perspektivy historické diskurzivní analýzy nejsou významy jim přisouzené přirozené či arbitrární, nýbrž jde o výsledek konkrétních pravidel diskurzu či „diskurzivního konstruktivismu“.Účelem však nebude tvrdit či prokázat, že u zkoumaných jevů tyto struktury a funkce plně absentují, nýbrž relativizovat bezpodmínečnou jednoznačnost či „přirozenost“ nebo snad jejich výlučnou přítomnost oproti jiným společenským jevům a způsobům myšlení. Přezkoumání ustálených struktur, předpokladů a jejich genealogie ani necílí na nalezení prvotních či „původních“ významů „primárních“ sémiotických systémů, neboť sama diskurzivní analýza tuto možnost vylučuje. Poukázáním na smysl, jenž předchází aktuálním diskurzivním modalitám, se chce upozornit na jejich nejednoznačnost a na podmíněnost kategorií, o kterých je běžně uvažováno v absolutních a statických termínech, přičemž tyto kategorie platí pouze v rámci patřičné diskurzivní modality, a to díky konkrétním typům diskurzivní praxe, bez kterých jinak nelze činit nárok na jejich pravdivost.Identifikace strukturálních podobností či rovin setkávání mezi diskurzy a sledování genealogie nám především pomohou blíže pochopit roli mocenské dynamiky, sledovat historický vývoj stereotypů a stigmat, čímž mohou přispět k jejich dekonstrukci a potenciálně otevřít prostor pro diskusi a dialog. Účelem je tak zproblematizovat některá východiska současného badatelského zkoumání, běžné žurnalistické praxe nebo formě našeho každodenního jednání vůči subjektům, které zastávají částečně nebo plně afirmativní pozici vůči stigmatizovaným diskurzům, a to pod pohnutkou vize navázání lepšího dialogického vztahu s nimi.

Seznam odborné literatury

Bibliografie
ADORNO, Theodor, W.; FRENKEL-BRUNSWIK, Else; LEVINSON, Daniel, J. a SANFORD, Nevitt, R.The Authoritarian Personality. New York: Harper and Brothers, 1950. 988 s. ISBN 978-0-06-030150-7.
ARAVA-NOVOTNÁ, Lena.Nová doba, stará zloba: Soudobý antisemitismus v historickém kontextu. Plzeň, Západočeská univerzita v Plzni, 2010. ISBN 9788070439371.
ATHERSTONE, Andrew a JONES, David, C. Defining and Interpreting Christian Fundamentalism. In: ATHERSTONE, Andrew a JONES, David, C. (eds.)The Oxford Handbook of Christian Fundamentalism.New York: Oxford University Press, 2023, s. 3-22. ISBN 978–0–19–884459–4.
BAILEY, Edward. The Implicit Religion of Contemporary Society: Some Studies and Reflection.Social Compass, vol. 37 (1990), no. 4, s. 483-497. DOI:https://doi.org/10.1177/003776890037004006.
BAINTON, Roland, H. The Left Wing of the Reformation.The Journal of Religion, vol. 21 (duben 1941), no. 2, s. 124-134. DOI:https://doi.org/10.1086/482718.
BARKUN, Michael. Conspiracy Theories and the Occult. In: PARTRIDGE, Christopher (ed.).The Occult World. Abingdon, New York: Routledge, 2015, s. 701-709. ISBN 978-0-415-69596-1.
BEAUCHAMP, Jeremy, D. Evangelical Identity and QAnon: Why Christians are Finding New Mission Fields in Political Conspiracy.Journal of Religion and Violence, vol. 10 (2022), no. 1, s. 17-36. DOI: 10.5840/jrv202271595.
BENEŠ, Vít. Diskurzivní analýza. In: DRULÁK, Petr a kol.Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 2008, s. 92-124. ISBN 978-80-7367-385-7.
BERGH, Donald, D.; SHARP, Barton, M. a MING LI, Ming. Tests for Identifying "Red Flags" in Empirical Findings: Demonstration and Recommendations for Authors, Reviewers, and Editors.Academy of Management Learning & Education, vol. 16 (březen 2017), no. 1, s. 110-124. Dostupné z:http://www.jstor.org/stable/26400168.
BERTUZZI, Niccolò. Conspiracy theories and social movements studies: A research agenda.Sociology Compass, vol. 15 (2021), no. 12, 16 s. DOI:https://doi.org/10.1111/soc4.12945.
BETTERIDGE, Maurice, S. The Bitter Notes: The Geneva Bible and Its Annotations.The Sixteenth Century Journal, vol. 14 (1983), no. 1, s. 41–62. DOI:https://doi.org/10.2307/2540166.
BEYER, Heiko a HERRBERG, Niklas. The revelations of Q. Dissemination and resonance of the QAnon conspiracy theory among US Evangelical Christians and the role of the Covid-19 crisis.Zeitschrift für Religion, Gesellschaft und Politik, vol. 7 (2023), s. 669–687. DOI:https://doi.org/10.1007/s41682-023-00147-2.
BEZALEL, Glenn. Conspiracy Theories and Religion: Reframing Conspiracy Theories as Bliks.Episteme, vol. 18 (2021), no. 4, s. 674-692. DOI: 10.1017/epi.2019.46.
BLANUŠA, Nebojša a HRISTOV, Todor. Psychoanalysis, critical theory and conspiracy theory. In: BUTTER, Michael a KNIGHT, Peter (eds.)Routledge Handbook of Conspiracy Theories. Londýn, New York: Routledge, 2020, s. 67-80. ISBN 978-0-8153-6174-9.
BOUCHARD, Gérard.Social Myths and Collective Imaginaries. Toronto: University of Toronto Press, 2017. 170 s. ISBN 978-1-4426-3190-8.
BOULLIER, Henri; KOTRAS, Baptiste a SILES, Ignacio. Uncertain Knowledge. Studying “Truth” and “Conspiracies” in the Digital Age.RESET, vol. 10 (2021), s. 1-22. DOI:https://doi.org/10.4000/reset.2750.
BRATICH, Jack, Z.Conspiracy Panics: Political Rationality and Popular Culture. Albany: State University of New York Press, 2008. 229 s. ISBN 978-0-7914-7333-7.
BREMER, Francis, J.Puritanism: A Very Short Introduction. New York: Oxford Academic, 2009. 136 s. ISBN 978-0-19-533455-5.
BROMLEY, David G. a WESSINGEROVÁ, Catherine. Millennial Visions and Conflict With Society. In: WESSINGEROVÁ, Catherine (ed.)The Oxford Handbook of Millennialism. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 192-212. ISBN 978-0-19-530105-2.
BROOKES, James, H.Till He Come. Chicago: Gospel Publishing Company, 1891. 160 s.
BUENTING, Joel a TAYLOR, Jason. Conspiracy Theories and Fortuitous Data.Philosophy of the Social Sciences,vol. 40 (2010), no. 4, s. 567-578. DOI: 10.1177/0048393109350750.
BUTTER, Michael.Plots, Designs, and Schemes: American Conspiracy Theories from the Puritans to the Present. Boston, Berlin: De Gruyter, 2014. DOI:https://doi.org/10.1515/9783110346930.
BYFORD, Jovan.Conspiracy Theories: A Critical Introduction. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2011. 179 s. ISBN 978-1-349-32350-0.
CASSAM, Quassim.Konspirační teorie. Praha: Filosofia, 2021. 127 s. ISBN: 978-80-7007-653-8.
CHITTICK, William, C.. Muslim Eschatology. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. Online. Oxford Academic, 2. září 2009. Dostupné z: Oxford Academic, https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195170498.003.8. [paywall]. [citováno říjen 2023].
CINELLI, Matteo; MORALES, De Francisci, G; GELEAZZI, Alessandro; QUATTROCCHI, Walter a STARNINI, Michele. The echo chamber effect on social media.PNAS, vol. 118 (březen 2021), no. 9, s. 1-8. DOI:https://doi.org/10.1073/pnas.2023301118.
COADY, David. Introduction: Conspiracy Theories.Episteme, vol. 4 (2007), no. 2, s. 131-134. DOI:https://doi.org/10.3366/epi.2007.4.2.131.
COALE, Samuel.Paradigms of paranoia: the culture of conspiracy in contemporary American fiction. Tuscaloosa: University of Alabama Press, 2005. 258 s. ISBN 0-8173-1447-4.
COHN, Norman.The Pursuit of the Millenium. Revolutionary Millenarians and Mystical Anarchists of the Middle Ages. Rev. & exp. ed. New York: Oxford University Press, 1970. 416 s. ISBN 978-0195004564.
COHN, Norman.Warrant for Genocide: The Myth of the Jewish World Conspiracy and the Protocols of the Elders of Zion. New York, Evanston: Harper & Row, 1969. 303 s.
COSENTINO, Gabriele. Social media and the post-truth world order the global dynamics of disinformation. Cham: Palgrave Macmillan, 2020. 147 s. ISBN 978-3-030-43004-7.
CROME, Andrew. ‘The Proper and Natural Meaning of the Prophets’: The Hermeneutic Roots of Judeo-Centric Eschatology.Renaissance Studies, vol. 24 (2010), no. 5, s. 725–41. DOI:http://www.jstor.org/stable/24419673.
DEHAVEN-SMITH, Lance.Conspiracy Theory in America. Austin: University of Texas Press, 2013. 260 s. ISBN 978-0-292-74379-3.
DENTITH, Matthew, R., X. When Inferring to a Conspiracy Might be the Best Explanation.Social Epistemology, vol. 30 (2016), no. s. 572-591. DOI: 10.1080/02691728.2016.1172362.
DE POLIOVÁ, Barbara. Anti-Jewish and Anti-Zionist Conspiracism in the Arab World: Historical and Political Roots. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 321-342. ISBN 978-90-04-38150-6.
DOUGLASOVÁ, Karen, M.; SUTTON, Robbie, M. a CICHOCKA, Aleksandra. The Psychology of Conspiracy Theories.Current Directions in Psychological Science, vol. 26 (2017), no. 6, s. 538-542. DOI:https://doi.org/10.1177/0963721417718261.
DOUGLASOVÁ, Karen, M.; USCINSKI, Joseph, E.; SUTTON, Robbie, M.; CICHOCKA, Aleksandra; NEFES, Turkay; ANG SIANG, Chee a DERAVI, Farzin. Understanding Conspiracy Theories.Political Psychology,vol. 40 (únor 2019), no. 1, s. 3-35. DOI:https://www.jstor.org/stable/45174637.
DOUGLASOVÁ, Karen, M. a SUTTON, Robbie, M. Does it take one to know one? Endorsement of conspiracy theories is influenced by personal willingness to conspire.British Journal of Social Psychology, vol. 50 (září 2011), no. 3, s. 544-552. DOI: 10.1111/j.2044-8309.2010.02018.x.
DYRENDAL, Asbjørn; ASPREM, Egil a ROBERTSON, David, G. Conspiracy Theories and the Study of Religion(s): What we are Talking about, and Why it is Important. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 21-47. ISBN 978-90-04-38150-6.
EDWARDS, Jonathan. Notes on the Apocalypse. In: STEIN, Stephen, J. (ed.)Jonathan Edwards: Apocalyptic Writings. New Haven, Londýn: Yale University Press, 1977, s. 95–305.
FENSTER, Mark.Conspiracy Theories: Secrecy and Power in American Culture. Rev. & exp. ed. Minneapolis, Londýn: University of Minnesota Press, 2008. 371 s. ISBN 978-0-8166-5494-9.
FOUCAULT. Michel.Archeologie vědění. Přel. Čestmír Pelikán. Praha: Herrman & synové, 2016. 318 s. ISBN 978-80-87054-43-7.
FRIMERA, Jeremy, A.; SKITKABOVÁ, Linda, J. a MOTYLB, Matt. Liberals and conservatives are similarly motivated to avoid exposure to one another's opinions.Journal of Experimental Social Psychology, vol. 72 (září 2017), s. 1-12.DOI:https://doi.org/10.1016/j.jesp.2017.04.003.
FRYKHOLM, Amy, J.Rapture Culture: Left Behind in Evangelical America. Oxford, New York: Oxford University Press, 2004. 224 s. ISBN 0-19-515983-7.
GAEBELIN, Arno, C.As It Was – So Shall It Be. New York: Our Hope, 1937.
GALLAGHER, Eugene, V. Catastrophic Millennialism.In: WESSINGEROVÁ, Catherine (ed.)The Oxford Handbook of Millennialism. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 27-43. ISBN 978-0-19-530105-2.
GEBELT, Jiří. Aplikovaná hermeneutika Jacquesa Waardenburga. Sémantický a fenomenologický výzkum náboženství.Religio, vol. 12 (2004), č. 1, s. 5-26. Dostupné z:https://hdl.handle.net/11222.digilib/125077.
GLASSON, Francis, T.The Revelation of John. Cambridge: Cambridge University Press, 1965. 144 s. ISBN 978-0521092562.
GORMANOVÁ, Sara, E. a GORMAN, Jack, M.Denying to the Grave: Why We Ignore the Science that Will Save Us. Rev. ed. New York: Oxford University Press, 2021. 439 s. ISBN 9780197547458.
GRENZ, Stanley, J..Co s tisíciletým královstvím: Jaké koncepce má evangelikál na výběr.Přeložil Jiří Hedánek.Albrechtice: Křesťanský život, 2019. 257 s. ISBN 978-80-7112-211-1.
GRIBBEN, Crawford.Evangelical millennialism in the trans-Atlantic world, 1500-2000. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2011. 202 s. ISBN 978-0-230-00825-0.
GRIBBEN, Crawford.Writing the Rapture: Prophecy Fiction in Evangelical America. New York: Oxford University Press, 2009. 258 s. ISBN 9780195326604.
GULLEY, Norman, R.Eschatology of Karl Barth. Disertační práce. Univerzita v Edinburgu. Teologická fakulta, 1970. Dostupné z:https://era.ed.ac.uk/handle/1842/30234.
GUTJAHR, Paul, C. Biblical Inerrancy and Higher Criticism. In: ATHERSTONE, Andrew a JONES, David, C. (eds.)The Oxford Handbook of Christian Fundamentalism. New York: Oxford University Press, 2023, s. 219-215. ISBN 978–0–19–884459–4.
HAGEMEISTER, Michael. The Third Rome Against the Third Temple: Apocalypticism and Conspiracism in Post-Soviet Russia. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 423-442. ISBN 978-90-04-38150-6.
HAGEN, Kurtis. Conspiracy Theorists and Monological Belief Systems.Argumenta(2018), no. 6, s. 303-326. DOI:https://doi.org/10.23811/57.arg2017.hag.
HAGEN, Kurtis. Is Conspiracy Theorizing Really Epistemically Problematic?Episteme, vol. 19 (2022), s. 197-219. DOI:https://doi.org/10.1017/epi.2020.19.
HALL, David, D.The Puritans. A Transatlantic History. Princeton, Oxford: Princeton University Press, 2019. 517 s. ISBN 978-0-691-20337-9.
HARAMBAM, Jaron.Contemporary Conspiracy Culture: Truth and Knowledge in an Era of Epistemic Instability. Londýn, New York: Routledge, 2020. 243 s. ISBN 9780367347413.
HARRIS, Brian, S. Beyond Bebbington: The Quest for Evangelical Identity in a Postmodern Era.Churchman, vol. 122 (2008), no. 3, s. 201-219. Dostupné z:https://www.academia.edu/3426185/Beyond_Bebbington_The_Quest_for_Evangelical_Identity_in_a_Postmodern_Era.
HARRIS, Keith, R. Some problems with particularism.Synthese, vol. 200 (2022), no. 6, s. 1-16. DOI:https://doi.org/10.1007/s11229-022-03948-9.
HARRIS, Keith, R. What's Epistemically Wrong with Conspiracy Theorising?Royal Institute of Philosophy Supplements, vol. 84 (2018), s. 235-257. DOI:10.1017/S1358246118000619.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Conspiracy Theories in Modern Europe: Jewish Plot, Secret Societies, and the Protocols of the Elders of Zion. In: DOJČÁR, Martin (ed.)How Do We Discern Conspiracy Theories?Trnava: Trnavská univerzita v Trnavě, 2022, s. 57-83. ISBN 978­‑80­‑568­‑0512­‑1.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina.Konspirační narativ Protokolů sionských mudrců v kontextu židovsko-křesťanských vztahů. Diplomová práce. Vedoucí práce Jan Kozák. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky. 2022.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina.Konspirační teorie jako kvazináboženství.Diplomová práce. Vedoucí práce Zuzana Kostičová. Praha: Univerzita Karlova. Husitská teologická fakulta. 2019.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Konspirační teorie QAnon a konzervativní protestantské milieu v USA.SALVE, roč. 32 (2022), č. 3, s. 125-137.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Pozorujte, kdo tím získá.Dingir, roč. 26 (2023), č. 1, s. 30-32. Dostupné z:https://dingir.cz/cislo/23/1/pozorujte_kdo_tim_ziska.pdf.
HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Rusko proti všem, všichni proti Rusku.Dingir, roč. 26 (2023), č. 1, s. 18-21.
HORWITZ, Robert, B. Trump and the ‚deep state‘.Policy Studies, vol. 42 (2021), no. 56, s. 473-490.DOI: 10.1080/01442872.2021.1953460.
HRISTOV, Todor; MCKENZIE-MCHARG, Andrew a ROMERO-RECHE, Alejandro. Introduction. In: BUTTER, Michael a KNIGHT, Peter (eds.)Routledge Handbook of Conspiracy Theories. Londýn, New York: Routledge, 2020, s. 11-15. ISBN 978-0-8153-6174-9.
USCINSKI, Joseph; ENDERS, Adam; KLOFSTAD, Casey; SEELIGOVÁ, Michelle; DROCHON, Hugo; PREMARATNE, Kamal a MURTHI, Manohar. Have beliefs in conspiracy theories increased over time?Plos One, vol. 17 (2022), no. 7, 19 s. DOI:https://doi.org/10.1371/journal.pone.0270429.
HUME, David.An Enquiry Concerning Human Understanding. BEAUCHAMP, Tom, L. (ed.). Oxford: Oxford University Press, 1999. 296 s. ISBN 0-19-875249-0.
HUMMEL, Daniel, G. American Evangelicals and the Apocalypse. In: MCALLISTER, C. (ed.)The Cambridge Companion to Apocalyptic Literature. Cambridge: Cambridge University Press, 2020, s 288-315. DOI:https://doi.org/10.1017/9781108394994.016.
HUMMEL, Daniel, G.The Rise and Fall of Dispensationalism. [e-kniha]. Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing, 2023. ISBN: 9781467462204. Dostupné z:https://www.eerdmans.com/9780802879226/the-rise-and-fall-of-dispensationalism/.
HUNTER, James, Davison.Culture Wars. The Struggle to Define America. New York, Basic Books, 1991. 416 s. ISBN 0-465-01534-4.
HUSSEY, Ian. Conspiracy Theories in Congregations: A Pastoral Response.International Journal of Practical Theology, vol. 26 (2022), no. 2, s. 276-293. DOI:https://doi.org/10.1515/ijpt-2021-0053.
HUTCHISON, William, R.The Modernist Impulse in American Protestantism. Oxford: Oxford University Press, 1976.
INBAR, Yoel a LAMMERS, Joris. Political Diversity in Social and Personality Psychology.Perspectives on Psychological Science, vol. 20 (2012), no. 10, s. 1-8. DOI: 10.1177/1745691612448792.
JEFFERSON, Thomas.Deklarace nezávislosti Spojených států amerických a ústava Spojených států amerických. S komentáři Miloše Krejčího. Praha: Otakar II, 2000. 178 s. ISBN 80-86355-24-1.
JOLLEY, Daniel; MARQUES, Mathew, D. a COOKSON, Darel. Shining a spotlight on the dangerous consequences of conspiracy theories.Current Opinion in Psychology, vol. 47 (2022), 5 p. DOI:https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2022.101363.
KARLSENOVÁ, Carol, F.The Devil in the Shape of a Woman. Witchcraft in Colonial New England. New York, Londýn: W. W. Norton & Company, 1998. 370 s. ISBN 0-393-31759-5.
KEELEY, Brian, L. God as the Ultimate Conspiracy Theory.Episteme, vol. 4 (2007), no. 2, s. 135-149. DOI: doi:10.3366/epi.2007.4.2.135.
KITCHENS, Brent; JOHNSON, Steven, L. a GRAY, Peter. Understanding Echo Chambers and Filter Bubbles: The Impact of Social Media on Diversification and Partisan Shifts in News Consumption.MIS Quarterly,vol. 44 (prosinec 2020), no. 4, s. 1619-1649. DOI: 10.25300/MISQ/2020/16371.
KNIGHT, Peter.Conspiracy Culture: From the Kennedy Assassination to The X-Files. Londýn, New York: Routledge, 2000. 287 s. ISBN 0-415-18977-2.
Kniha svornosti. Symbolické čili vyznavačské spisy evangelických církví Augsburské konfese. Praha: Kalich, 2006. 688 s. ISBN 80-7017-026-3.
KRSTENANSKY, John, L.; XU, Dan; LEITZKE, Rolf; SALDIVAR, April; GEVORKIAN, Ruzanna a SHI, Wei-xing. Adrenochrome and related oxidative metabolites of catecholamines: Effects on dopamine neurons and receptor binding profiles.Schizophrenia research, vol. 133 (2011), no. 1, s. 264-265. DOI: 10.1016/j.schres.2011.08.015.
KRUGLANSKI, Aerie, W.; MOLINARIO, Erica; ELLENBERG, Molly a CICCO, Gabriele Di. Terrorism and conspiracy theories: A view from the 3N model of radicalization.Current Opinion in Psychology,vol. 47 (říjen 2022), 5 s. DOI:https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2022.101396.
LADD, George.The Last Things: An Eschatology for Layman. Grand Rapids: W. B. Eerdmans Publishing Company, 1978. 119 s. ISBN 0-8028-1727-0.
LASSWELL, Harold, D. Psychopathology and politics. New ed. New York: The Viking Press, 1930. 319 s. ISBN 670-00071-X.
LANE, Tony.Dějiny křesťanského myšlení. Praha, Návrat domů 1996. 288 s. ISBN 80-85495-47-3.
LEWANDOWSKY, Stephan a OBERAUER, Klaus. Motivated Rejection of Science.Current Directions in Psychological Science, vol 25 (2016), no. 4, s. 217-222. DOI: 10.1177/0963721416654436.
LINDSEY, Hal a CARLSON, C., C.The Late Great Planet Earth. Grand Rapids: Zondervan, 1970. 191 s. ISBN 0-310-27771-X.
LIVINGSTONE, David, N.Darwin's Forgotten Defenders: The Encounter Between Evangelical Theology and Evolutionary Thought. Grand Rapids: W. B. Eerdmans, 1987. 210 s. ISBN 0-8028-0260-5.
LIVINGSTONE, David, N.Dealing with Darwin. Place, Politics, and Rhetoric in Religious Engagements with Evolution. Baltimore. Johns Hopkins University Press, 2014. 265 s. ISBN 978-1-4214-1326-6.
LUKEŠ, Jiří. Byl Ježíš Nazaretský prorokem konce času? Spor o „apokalyptického“ – „neapokalyptického“ Ježíše. In: VOJTÍŠEK, Zdeněk (ed.)Apokalypsa nebo Transformace? Mileniální koncepce v minulosti i současnosti.Praha: Dingir, 2014, s. 243-274. ISBN 978-80-86779-39-3.
LUKEŠ, Jiří. Milenialismus a jeho typy - Milénium a možné způsoby jeho interpretace. In: BIERNOT, David; LUKEŠ, Jiří; OSTŘANSKÝ, Bronislav a VOJTÍŠEK, Zdeněk (eds.)Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Praha: Dingir, 2012, s. 83-113. ISBN 978-80-86779-24-9.
LUKEŠ, Jiří. Zjevení Janovo, milenialismus a interpretační kontext postmoderny.Theologická Revue, roč. 83 (2012), č. 4, s. 419-431.
LUKIĆ, Petar; ŽEŽELJ, Iris a STANKOVIĆOVÁ, Biljana. How (Ir)rational Is it to Believe in Contradictory Conspiracy Theories?Europe's Journal of Psychology, vol. 15 (2019), no. 1, s. 94-107. DOI:https://doi.org/10.5964/ejop.v15i1.1690.
MACMILLEN, Sarah, L. a RUSH, Timothy. QAnon—Religious Roots, Religious Responses.Critical Sociology, vol. 48 (2022), no. 6, s. 990-991. DOI: https://doi.org/10.1177/0896920521106356.
MAGNER, Lois, N. a KIM, Oliver, J.A History of Medicine.3rd ed. Boca Raton, New York, Londýn: CRC Press, 2018. 445 s. ISBN 978-1-138-10382-5.
MARGOLIS, Michele, F. Who Wants to Make America Great Again? Understanding Evangelical Support for Donald Trump.Politics and Religion, vol. 13 (2020), s. 89–118. DOI: 10.1017/S1755048319000208.
MARSDEN, George, M.Understanding Fundamentalism and Evangelicalism. Grand Rapids: W. B. Eerdmans Publishing Company, 1991. 208 s. ISBN 0-8028-0539-6.
MAY, Joshua. Bias in science: natural and social.Synthese, vol. 199 (2021), s. 3345–3366. DOI:https://doi.org/10.1007/s11229-020-02937-0.
MCGINN, Bernard. Apocalypticism and Church Reform: 1100-1500. In: MCGINN, Bernard (ed.)The Encyclopedia of Apocalypticism. Vol. 2. Apocalypticism in Western History and Culture. Londýn, New York: Continuum, 2000, s. 74-109. ISBN 0-8264-1252-1.
MCKENZIE-MCHARG, Andrew. Conceptual History and Conspiracy Theory. In: BUTTER, Michael a KNIGHT, Peter (eds.)Routledge Handbook of Conspiracy Theories. Londýn, New York: Routledge, 2020, s. 16-27. ISBN 978-0-8153-6174-9.
MELLEY, Timothy.Empire of Conspiracy: The Culture of Paranoia in Postwar America. Cornell University Press, 2000. 239 s. Dostupné z:http://www.jstor.org/stable/10.7591/j.ctt1ht4xsm.
METZGER, Bruce, M. The Geneva Bible of 1560.Theology Today, vol. 17 (1960), no. 3, s. 339-352. DOI:https://doi.org/10.1177/004057366001700308.
NATTIEROVÁ, Jana. Buddhist Eschatology. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. Online. Oxford Academic, 2. září 2009. Dostupné z: Oxford Academic, https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195170498.001.0001. [paywall]. [citováno říjen 2023].
NEWPORT, Kenneth, G., C.Apocalypse and Millennium: Studies in Biblical Eisegesis. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. 252 s. ISBN 0-521-77334-2.
NICKERSON, Raymonds. Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises.Review of General Psychology, vol. 2 (červen 1998), no. 2, s. 175-220. DOI: 10.1037/1089-2680.2.2.175.
O'DONNELL, Jonathon, S. The deliverance of the administrative state: deep state conspiracism, charismatic demonology, and the post-truth politics of American Christian nationalism.Religion, vol. 50 (2020), no. 4, s. 698. DOI: https://doi.org/10.1080/0048721X.2020.1810817.
OBERHAUSER, Claus. Freemasons, Illuminati and Jews. In: BUTTER, Michael a KNIGHT, Peter (eds.)Routledge Handbook of Conspiracy Theories. Londýn, New York: Routledge, 2020, s. 555–568. ISBN 978-0-8153-6174-9.
ORR, James.The Progress of Dogma. Londýn: Hodder & Stoughton, 1901. 365 s.
PETERSEN, Adam. “The Premillennial Menace”: Shailer Mathews’ Theological-Political Battle Against Premillennialism During the First World War.Journal of Church and State, vol. 60 (jaro 2018), no. 2, s. 271–298. DOI:https://doi.org/10.1093/jcs/csx051.
PIGDEN, Charles. Conspiracy theories and the conventional wisdom.Episteme, vol. 4 (2007), no. 2, s. 219-232. DOI: 10.3366/epi.2007.4.2.219.
PIPES, Daniel.Conspiracy: How the Paranoid Style Flourishes and Where It Comes From. New York, Londýn: The Free Press, 1997. 272 s. ISBN 0-684-83131-7.
PROOIJEN, van Jan-Willem; WAHRING, Iris; MAUSOLF, Laura; MULAS, Nicole a SHWAN, Shayda. Just Dead, Not Alive: Reconsidering Belief in Contradictory Conspiracy Theories.Psychological Science, vol. 34 (2023), no. 6, s. 670-682. DOI: 10.1177/09567976231158570.
RAE, Murray.Christian Theology: The Basics. Londýn, New York: Routledge, 2015. 178 s. ISBN 978-0-415-81495-9.
ROBERTSON, David, G.; ASPREM, Egil a DYRENDAL, Asbjørn. Introducing the Field: Conspiracy Theory in, about and as Religion. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 1-18. ISBN 978-90-04-38150-6.
ROBERTSON, David, G. The Counter-Elite: Strategies of Authority in Millennial Conspiracism. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 424-254. ISBN 978-90-04-38150-6.
RUMMEL, Erika.Erasmus' Annotations on the New Testament: From Philologist to Theologian. Toronto, Buffalo, London: University of Toronto Press, 1986. 234 s. ISBN 0-8020-5683-0.
RUTHVEN, Malise.Fundamentalism: A Very Short Introduction. Oxford, New York: Oxford University Press, 2007. 154 s. ISBN 978–0–19–921270–5.
RYRIE, Charles, C.Dispensationalism. Chicago: Moody Press, 1995. 176 s. ISBN: 0-8024-2187-3.
SAUCY, Robert, L.The Case for Progressive dispensationalism: The Interface Between Dispensational & Non-Dispensational Theology. Grand Rapids: Zondervan, 1993. 336 s. ISBN 0-310-30441-5.
SAUTER, Gerhard.Eschatological Rationality: Theological Issues in Focus. Grand Rapids: Baker Books, 1996. 207 s. ISBN 0-8010-2112-X.
SAUTER, Gerhard. Protestant Theology. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. Online. Oxford Academic, 2. září 2009. Dostupné z: Oxford Academic, https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780195170498.003.14. [paywall]. [citováno říjen 2023].
Scofield Reference Bible. New York: Oxford, 1909.
SEISS, Joseph, A.The Apocalypse. A series of special lectures on the Revelation of Jesus Christ. Rev. ed. New York: C. C. Cook, 1913. 454 s.
SHEEHAN, Jonathan; TRUPER, Henning a WIMMER, Mario. Beyond Secularized Eschatology Introductory Remarks.Modern Intellectual History, vol. 19 (2022), no. 4, s. 1182-1190. DOI:https://doi.org/10.1017/S1479244321000299.
SHNIRELMAN, Victor. Alexander Dugin: Between Eschatology, Esotericism, and Conspiracy Theory. In: DYRENDAL, Asbjørn; ROBERTSON, David, G. a ASPREM, Egil (eds.)Handbook of Conspiracy Theory and Contemporary Religion. Leiden, Boston: BRILL, 2018, s. 443-460. ISBN 978-90-04-38150-6.
SHNIRELMAN, Victor. The Russian Orthodoxy and a Conspiracy Theory: A Contemporary Discourse.Kirchliche Zeitgeschichte, vol. 32 (2019), no. 1, s. 87–101. Dostupné z:https://www.jstor.org/stable/26870753.
SILCOCK, Jeffrey, G. Luther on the Holy Spirit and His Use of God’s Word. In: KOLB, Robert; DINGEL, Irene a BATKA, L'ubomír (eds.)The Oxford Handbook of Martin Luther’s Theology. Oxford: Oxford University Press, 2014, s. 294-309. ISBN 978–0–19–960470–8.
SOUSEDÍK, Stanislav. Filosofie náboženství mezi ortodoxií a romantikou.Reflexe, vol. 52 (2017), s. 47-70. DOI:https://doi.org/10.14712/25337637.2017.16.
STACKHOUSE, John, G., Jr.Evangelicalism: A Very Short Introduction. New York: Oxford University Press, 2022. ISBN 9780190079703. Dostupné z:https://doi.org/10.1093/actrade/9780190079680.001.0001.
STOJANOVÁ, Ana a HALBERSTADT, Jamin. The Conspiracy Mentality Scale: Distinguishing Between Irrational and Rational Suspicion.Social Psychology, vol. 50 (2019), no. 4, s. 215–232. DOI: https://doi.org/10.1027/1864-9335/a000381.
STORR, Anthony.Freud: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2001. 176 s. ISBN 978–0–19–285455–1.
SUTTON, Matthew, Avery.American Apocalypse.A History of Modern Evangelicalism. Cambridge, Londýn: The Belknap Press of Harvard University Press, 2014. 459 s. ISBN 978-0-674-04836-2.
SUTTON, Robbie, M. a DOUGLASOVÁ, Karen, M. Rabbit Hole Syndrome: Inadvertent, accelerating, and entrenched commitment to conspiracy beliefs.Current Opinion in Psychology, vol. 48 (prosinec 2022), s. 1-5. DOI: 10.1016/j.copsyc.2022.101462.
THALMANNOVÁ, Katharina.The Stigmatization of Conspiracy Theory Since the 1950s: “A Plot to Make Us Look Foolish”. Abingdon, New York: Routledge, 2019. 213 s. ISBN 978-1-138-34680-2.
The Works of William Perkins. Vol. 1. YUILLE, Stephen, J. (ed.). Grand Rapids: Reformation Heritage Books, 2014. 783 s. ISBN 978-1-60178-360-8.
THOMPSON, Hunter, S.Fear and Loathing in Las Vegas and Other American Stories. New York: The Modern Library, 1996. 308 s. ISBN 0-679-60298-4.
THOMPSON, Leonard, L.The Book of Revelation: Apocalypse and Empire. New York, Oxford: Oxford University Press, 1990. 265 s. ISBN9780195055511.
TOMKINS, Stephen.Stručné dějiny křesťanství. Přel. Vladimír Cinke. Praha: Volvox Globator, 2009. 365 s. ISBN 978-80-7207-703-8.
VAN OORT, Johannes. The end is now: Augustine on History and Eschatology.HTS Teologiese Studies/Theological Studies, vol. 68 (2012), no. 1, s. 1-7. DOI:http://dx.doi.org/10.4102/hts.v68i1.1188.
VENTER, Rian. Trends in contemporary Christian eschatological reflection.Missionalia, vol. 43 (2015), no. 1, s. 105-123. DOI:https://doi.org/10.7832/43-1-72.
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Antisatanistická panika a současný konspiracismus.Theologická revue, vol. 87 (2016), č. 3, s. 329-336.
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Evangelikalismus – Protestantské křesťanství přizpůsobené situaci náboženského pluralismu.Lidé města, vol. 16 (2014), č. 1, 23-66. Dostupné z:https://www.zvojtisek.cz/dokumenty/clanky/evangelikalismus_(lide_mesta).pdf.
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Koncepce milenialismu. In: BIERNOT, David; LUKEŠ, Jiří; OSTŘANSKÝ, Bronislav a VOJTÍŠEK, Zdeněk (eds.)Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Praha: Dingir, 2012, s. 7-37. ISBN 978-80-86779-24-9.
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nástin religionistického výkladu tvorby a sdílení konspiračních teorií: Konspirátoři a konspiracisté.Dingir,roč. 19 (2016), č. 2, s. 49-51.
VOJTÍŠEK, Zdeněk.Nová náboženství a násilí. Praha: Karolinum, 2017. 285 s. ISBN 978-80-246-2861-5.
VON STUCKRAD, Kocku. Historical Discourse Analysis: The Entanglement of Past and Present. In: JOHNSTON, Jay a VON STUCKRAD, Kocku (eds.)Discourse Research and Religion. Disciplinary Use and Interdisciplinary Dialogues. Berlín, Boston: De Gruyter, 2021. s. 77-87. ISBN 978-3-11-047005-5.
WALLISS, John. Fragile Millennial Communities and Violence. In: WESSINGEROVÁ, Catherine (ed.)The Oxford Handbook of Millennialism. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 213-230. ISBN 978-0-19-530105-2.
WALLS, Jerry, L.. Introduction. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. Online. Oxford Academic, 2. září 2009. Dostupné z: Oxford Academic, https://academic.oup.com/edited-volume/34387/chapter-abstract/291600661?redirectedFrom=fulltext. [paywall]. [citováno prosinec 2023].
WALTERS, Kerry, S.Revolutionary Deists: Early America´s Rational Infidels. New York: Prometheus Books, 2011. 279 s. ISBN 1616141905.
WALVOORD, John, F.The Rapture Question. Rev. & exp. ed. Grand Rapids: Zondervan, 1979. 293 s. ISBN 0-310-34151-5.
WALVOORD, John F., Review of Crucial Questions About the Kingdom of God.Bibliotheca Sacra, vol. 110 (leden 1953).
WARD, Reginal, W.Early Evangelicalism: A Global Intellectual History, 1670–1789. New York: Cambridge University Press. 2006. 220 s. ISBN 978-0-521-86404-6.
WEBB, Stephen, S. Eschatology and Politics. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. New York, Oxford: Oxford University Press, 2010, s. 500-517. ISBN 978-0-19-973588-4.
WEBER, Eugen.Apokalypsy. Proroctví, kulty a chiliastické představy v průběhu staletí.Přel. P. Sadílková. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1999. 285 s. ISBN 80-7106-338-X.
WEBER, Timothy, P. Millennialism. In: WALLS, Jerry, L. (ed.)The Oxford Handbook of Eschatology. Online. Oxford Academic, 2. září 2009. Dostupné z: Oxford Academic, https://academic.oup.com/edited-volume/34387/chapter-abstract/291611768?redirectedFrom=fulltext. [paywall]. [citováno prosinec 2023].
WERLY, John, M. Premillennialism and the Paranoid Style.American Studies, vol. 18 (jaro 1977) no. 1, s. 39-55. Dostupné z:https://www.jstor.org/stable/40641256.
WESLEY, Charles.Hymns of intercession for all mankind. Bristol: E. Farley, 1758. 34 s.
WESSINGEROVÁ, Catherine. Millennialism. In: HEIKE, Paul (ed.)Critical Terms in Future Studies. Cham: Palgrave Macmillan, 2019, s. 191-198. ISBN 978-3-030-289867.
WESSINGEROVÁ, Catherine.How the millennium comes violently: from Jonestown to Heaven's Gate. New York, Londýn: Seven Bridges Press, 2000. 305 s. ISBN 1-889119-24-5.
WESSINGEROVÁ, Catherine. Millennialism in Cross-Cultural Perspective. In: WESSINGEROVÁ, Catherine (ed.)The Oxford Handbook of Millennialism. Oxford: Oxford University Press, 2011, s. 3-24. ISBN 978-0-19-530105-2.
WEST, Mick.Escaping the Rabbit Hole: How to Debunk Conspiracy Theories Using Facts, Logic. New York: Skyhorse Publishing, 2018. 278 s. ISBN 978-1-5107-3580-4.
WILLMAN, Skip. Spinning Paranoia: The Ideologies of Conspiracy and Contingency in Postmodern Culture. In: Knight, Peter (ed.)Conspiracy Nation: The Politics of Para­noia in Postwar America. New York: New York University Press, 2002, s. 21–39. ISBN 0814747353.
WITHERINGTON, Ben, III.The Problem with Evangelical Theology. Waco: Baylor University Press, 2005. 294 s. ISBN 1-932792-42-2.
WOJCIK, Daniel. Embracing Doomsday: Faith, Fatalism, and Apocalyptic Beliefs in the Nuclear Age.Western Folklore, vol. 55 (podzim 1996), no. 4, s. 297-330.
WOLFEOVÁ, Judith. Eschatology. In: RASMUSSEN, Joel D. S., WOLFEOVÁ, Judith a ZACHHUBER, Johannes (eds.)The Oxford Handbook of Nineteenth-Century Christian Thought. Oxford: Oxford University Press, 2017, s. 676-695. ISBN 9780198718406.
WOOD, Gordon, S. Conspiracy and the Paranoid Style: Causality and Deceit in the Eighteenth Century.The William and Mary Quarterly, vol. 39 (červenec 1982), no. 3, s. 401-441. DOI:https://doi.org/10.2307/1919580.
WOOD, Michael, J.; DOUGLASOVÁ, Karen, M. a SUTTON, Robbie, M. Dead and alive: Beliefs in contradictory conspiracy theories.Social Psychological & Personality Science, vol. 3 (2012), no. 6, s. 767-773. DOI:https://doi.org/10.1177/1948550611434786.
WORTHEN, Molly. The Theological Origins of the Christian Right. In: PRESTON, Andrew; SCHULMAN, Bruce, J. a ZELIER, Julian, E. (eds.)Faithful Republic: Religion and Politics in Modern America. Philadelphia, University of Pennsylvania Press 2015, s. 105-107. ISBN 978-0-8122-4702-2.
ZIMDARS-SWARTZOVÁ, Sandra, L. a ZIMDARS–SWARTZ, Paul, F. Apocalypticism in Modern Western Europe. In: MCGINN, Bernard; COLLINS, John, J. a STEIN, Stephen, J. (eds.)The Encyclopedia of Apocalypticism. Vol. 3. New York, Londýn: Continuum, 1998, s. 265-292. ISBN 0-8264-1252-1.

Užité encyklopedie a slovníky
BAKER, Enoch. Mormonism. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 508-510. ISBN 1-57607-812-4.
BAUCKHAM, John, R. Millennium.In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 571-573. ISBN 978-0-8308-2455-7.
BAXTER, C, A. Neo-orthodoxy.In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 608-609. ISBN 978-0-8308-2455-7.
CLARK, K., J. Agnosticism. In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 14. ISBN 978-0-8308-2455-7.
CLOUGH, D., L. Constantine. In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T. A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 208. ISBN 978-0-8308-2455-7.
DRABBLE, John. Ku Klux Klan. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 415-421. ISBN 1-57607-812-4.
Evangelicalism. CROSS, F. L. a LIVINGSTONE, E. A. (eds.)The Oxford Dictionary of the Christian Church. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997, s. 579-580. ISBN 0-19-211655-X.
GOLDBERG, Alan, R. Conspiracy Theories in America: A Historical Overview. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 1-13. ISBN 1-57607-812-4.
HECHT, David. Federal Bureau of Investigation. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia.Volume 1 (A–L).Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 248-250. ISBN 1-57607-812-4.
HIGTON, Mike. Hermeneutics.In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 398-403. ISBN 978-0-8308-2455-7.
HOLMES, S. R. Perkins, William (1558–1602).In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 665-666. ISBN 978-0-8308-2455-7.
HORYNA, Břetislav. eschatologie. In: PAVLINCOVÁ, Helena a HORYNA, Břetislav (eds.)Judaismus. Křesťanství. Islám. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, s. 287.
HÜNEMÖRDER, Markus. American Revolution. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 59-61. ISBN 1-57607-812-4.
KARFÍKOVÁ, Lenka. donatismus. In: PAVLINCOVÁ, Helena a HORYNA, Břetislav (eds.)Judaismus. Křesťanství. Islám. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, s. 274-275. ISBN 80-7182-165-9.
LEE, Jason. Seventh Day Adventist. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 651. ISBN 1-57607-812-4.
LUCIANO, Dana. Freemasonry.In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 269-274. ISBN 1-57607-812-4.
LUPO, Michael, S. Millenarianism. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 476-478. ISBN 1-57607-812-4.
MARLETT, Jeffrey. Anti-Catholicism. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 63-68. ISBN 1-57607-812-4.
NOBLE, T., A. Creation and Evolution. In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 231-232. ISBN 978-0-8308-2455-7.
NOBLE, T., A. Eschatology.In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 296-299. ISBN 978-0-8308-2455-7.
PASLEY, Jeffrey, L. Illuminati. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 335-339. ISBN 1-57607-812-4.
PAVLINCOVÁ, Helena. evangelické církve. In: PAVLINCOVÁ, Helena a HORYNA, Břetislav (eds.)Judaismus. Křesťanství. Islám. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, s. 289. ISBN 80-7182-165-9.
POKORNÝ, Petr. evangelium. In: PAVLINCOVÁ, Helena a HORYNA, Břetislav (eds.)Judaismus. Křesťanství. Islám. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, s. 289-290. ISBN 80-7182-165-9.
RUOTSILA, Markku. Antisemitism. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 79-85. ISBN 1-57607-812-4.
RUOTSILA, Markku. Silver Shirts. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 653-655. ISBN 1-57607-812-4.
SIZER, S. Apocalypticism.In: DAVIE, Martin, GRASS, Tim, HOLMES, Stephen, R., MCDOWELL, John a NOBLE, T., A. (eds.)New Dictionary of Theology. Historical and Systematic. 2nd ed. Downers Grove: Inter-Varsity Press, 2016, s. 46-48. ISBN 978-0-8308-2455-7.
STANGE, Margit. Health Scares. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 306-311. ISBN 1-57607-812-4.
WHITE, Thomas. Millerites. In: KNIGHT, Peter (ed.)Conspiracy Theories in American History: An Encyclopedia. Volume 1 (A–L). Santa Barbara, Denver, Oxford: ABC-CLIO, 2003, s. 478-480. ISBN 1-57607-812-4.

Internetové zdroje
ADAMS, Josie.The truth about adrenochrome. Online. In: The Spinoff, 07.04.2020. Dostupné z: https://thespinoff.co.nz/society/07-04-2020/explainer-adrenochrome-the-drug-that-doesnt-exist. [citováno duben 2022].
ALCINDOROVÁ, Nicole.Pastor warns that Christians often fall into 2 camps when talking about the End Times. Online. In: The Christian Post, 23.11.2022. Dostupné z:https://www.christianpost.com/news/pastor-warns-against-obsessing-over-or-avoiding-the-end-times.html. [citováno 2023-07-27].
Apocalypse. Online. In: Cambridge Dictionary. Dostupné z:https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/apocalypse. [citováno 2023-08-02].
A Response to Secular Humanism 1981. Online. In: National Association of Evangelicals, 01.01.1981. Dostupné z:https://www.nae.org/a-response-to-secular-humanism-1981/. [citováno 2024-05-22].
Authority. Online. In: Oxford English Dictionary. Dostupné z:https://www.oed.com/dictionary/authority_n?tab=meaning_and_use. [paywall]. [citováno 2024-02-06].
AZARIAN, Bobby.Why Evangelicals May Be Hardwired to Believe Trump's Falsehoods. Online. In: Psychology Today, 31.12.2019. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/us/blog/mind-in-the-machine/201912/why-evangelicals-may-be-hardwired-believe-trumps-falsehoods. [citováno 2024-03-02].
Baylor Religious Surveys (2021): Conspiratorial Beliefs. Online. Baylor Religion Survey, 2021. Dostupné z:https://baylorreligionsurvey.research.baylor.edu/sites/g/files/ecbvkj1931/files/2023-09/wave_6_-_conspiratorial_beliefs_2021.pdf. [citováno 2024-02-27].
BLAKE, John.An ‘imposter Christianity’ is threatening American democracy. Online. In: CNN, 24.07.2022. Dostupné z:https://edition.cnn.com/2022/07/24/us/white-christian-nationalism-blake-cec/index.html. [citováno 2024-03-02].
BRADY, John, C.Some Notes on Foucault on Discourse. Online. In: Epoché, leden 2019. Dostupné z:https://epochemagazine.org/19/some-notes-on-foucault-on-discourse/. [citováno 2024-04-19].
BROOKS, Arthur, C.Conspiracy theories are a dangerous threat to our democracy. Online. In: Washington Post, 03.09.2019. Dostupné z:https://www.washingtonpost.com/opinions/2019/09/03/conspiracy-theories-are-dangerous-threat-our-democracy/. [citováno 2024-02-06].
BROTHERTON, Rob.The Logic Behind Conspiracy Theories. Online. In: Los Angeles Times, 19.01.2016. Dostupné z:https://www.latimes.com/opinion/op-ed/la-oe-0119-brotherton-conspiracy-theory-20160119-story.html. [citováno 2024-02-27].
BROWN, Sarah, K.Are Evangelicals Anti-Science?Online. In: National Association of Evangelicals, 22.09.2015. Dostupné z:https://www.nae.org/evangelicals-anti-science/. [citováno 2024-05-31].
BURG, Ryan.Why ‘Evangelical’ Is Becoming Another Word for ‘Republican’.Online. In: The New York Times, 26.10.2021. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2021/10/26/opinion/evangelical-republican.html. [citováno 2024-02-28].
BURÝŠEK, Jiří.Kognitivní zkreslení. Proč věříme konspiračním teoriím. Online. In: Seznam zprávy, 21.02.2020. Dostupné z:https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kognitivni-zkresleni-proc-verime-konspiracnim-teoriim-89431. [citováno 2023-09-27].
ČERNÁ, Lucie. 24.02.2016.Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti – leden 2016.Online. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2006. Dostupné z:https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a2017/f9/or160224a.pdf. [citováno 2024-02-22].
CNN.'Passion of the Christ' star pushes false QAnon theory.Online. In: YouTube, 19.04.2021. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=DRqUQjyCXJQ&ab_channel=CNN. [citováno květen 2022].
Conspiracy Theory. Online. In: Cambridge Dictionary. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/conspiracy-theory. [citováno 2024-03-30].
Conspiracy Theory. Online. In: Merriam-Webster Dictionary. Dostupné z:https://www.merriam-webster.com/dictionary/conspiracy%20theory. [citováno 2024-03-30].
Conspiracy Theory. Online. In: Oxford English Dictionary. Dostupné z: https://www.oed.com/dictionary/conspiracy-theory_n?tab=meaning_and_use. [citováno 2024-03-30].
COOPEROVÁ, Betsy; COX, Daniel; LIENESCHOVÁ, Rachel a JONES, Robert, P.The Divide Over America’s Future: 1950 or 2050? Findings from the 2016 American Values Survey. Online. In: PRRI, 25.10.2016. Dostupné z:https://www.prri.org/research/poll-1950s-2050-divided-nations-direction-post-election/. [citováno 2024-03-25].
COX, Daniel, A.; MILLS, Anthony, M.; BANKS, Ian, R.; HAMMONDOVÁ, Kelsey, E. a GRAY, Kyle.America’s Crisis of Confidence: Rising Mistrust, Conspiracies, and Vaccine Hesitancy After COVID-19. Online. In: Survey Center on American Life, 28.09.2023. Dostupné z:https://www.americansurveycenter.org/research/americas-crisis-of-confidence-rising-mistrust-conspiracies-and-vaccine-hesitancy-after-covid-19/. [citováno 2024-05-31].
DALRYMPLE, Timothy.The Splintering of the Evangelical Soul. Online. In: Christianity Today, 16.04.2021. Dostupné z:https://www.christianitytoday.com/ct/2021/april-web-only/splintering-of-evangelical-soul.html. [citováno 2023-10-30].
DANIEL, Emilee.Majority of Americans Don’t Trust Government. Online. In: PRRI, 09.12.2022. Dostupné z:https://www.prri.org/spotlight/majority-of-americans-dont-trust-government/. [citováno 2024-05-31].
DEMAR, Gary.The Fatal Flaw in the Culture Wars. Online. In: Gary Demar, 23.10.2019. Dostupné z:https://gemini.google.com/app/d8a981ce9c45f69e. [citováno 2024-03-06].
DEPARTMENT OF ENERGY.Departmental Personnel Security FAQs.Office of Environment, Health, Safety & Security. Online. In: Department of Energy. Dostupné z:https://www.energy.gov/ehss/departmental-personnel-security-faqs. [citováno 2024-20-02].
DIAMANT, Jeff.About four-in-ten U.S. adults believe humanity is ‘living in the end times’. Online. In: Pew Research Center, 08.12.2022. Dostupné z:https://www.pewresearch.org/short-reads/2022/12/08/about-four-in-ten-u-s-adults-believe-humanity-is-living-in-the-end-times/. [citováno 2024-05-28].
DUFF-BROWNOVÁ, Beth.The shameful legacy of Tuskegee syphilis study still impacts African-American men today. Online. In: Stanford / Health Policy, 06.01.2017. Dostupné z:https://healthpolicy.fsi.stanford.edu/news/researchers-and-students-run-pilot-project-oakland-test-whether-tuskegee-syphilis-trial-last. [citováno 2024-02-28].
EMERY, David.Is a Hillary Clinton ‘Snuff Film’ Circulating on the Dark Web?Online. In: Snopes, 16.04.2018. Dostupné z: https://www.snopes.com/fact-check/hillary-clinton-snuff-film/. [citováno duben 2022].
EURONEWS.„Sturm auf Reichstag“: Nazi-Flaggen und QAnon-Anhänger in Berlin. Online. In: Euronews, 30.08.2020. Dostupné z: https://de.euronews.com/2020/08/30/nazi-flaggen-und-qanon-anhanger-bei-corona-protesten-in-berlin. [citováno květen 2022].
Evangelical. Online. In: Merriam-Webster Dictionary. Dostupné z:https://www.merriam-webster.com/dictionary/evangelical. [citováno 2024-03-30].
Evangelicals — Shared Faith in Broad Diversity. Online. In: NAE, 22.05.2018. Dostupné z:https://www.nae.org/sharedfaith/. [citováno 2024-02-27].
FLORY, Richard.How a new generation is changing evangelical Christianity. Online. In: The Conversation, 28.10.2016. Dostupné z:https://theconversation.com/how-a-new-generation-is-changing-evangelical-christianity-67044. [citováno 2024-03-02].
FORET, Miroslav a HORYNA, Břetislav.Sekularizace. Online. In: Sociologická encyklopedie, 21.09.2020. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Sekularizace. [citováno 2024-05-14].
FREAKYDEKU. PSA:Conspiracies require critical thinking. They are about finding truth, not about confirming biases. If you see counter-arguments as an attack, you have the wrong attitude. Online. In: Reddit. Dostupné z: https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/ukqtes/psa_conspiracies_require_critical_thinking_they/. [citováno 2024-02-27].
FREEMAN, Daniel a FREEMAN, Jason.Are we entering a golden age of the conspiracy theory?Online. In: The Guardian, 28.03.2017. Dostupné z:https://www.theguardian.com/science/blog/2017/mar/28/are-we-entering-a-golden-age-of-the-conspiracy-theory. [citováno 2024-02-04].
GARI, Mark.Trump Should Be Removed from Office. Online. In: Christianity Today, 19.12.2019. Dostupné z:https://www.christianitytoday.com/ct/2019/december-web-only/trump-should-be-removed-from-office.html. [citováno 2024-03-02].
GENERAL, John, NAIK, Richa.QAnon is spreading amongst evangelicals. These pastors are trying to stop it. Online. In: CNN, 23.05.2021. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2021/05/23/business/qanon-evangelical-pastors/index.html. [citováno květen 2022].
GOLDMAN, Adam.The Comet Ping Pong Gunman Answers Our Reporter’s Questions. Online. In: New York Times, 07.12.2016. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2016/12/07/us/edgar-welch-comet-pizza-fake-news.html. [citováno duben 2022].
GORSKI, Philip.White Christian Nationalism: The Deep Story Behind the Capitol Insurrection. Online. In: Berkeley forum, 22.01.2021. Dostupné z: https://berkleycenter.georgetown.edu/responses/white-christian-nationalism-the-deep-story-behind-the-capitol-insurrection. [citováno 2024-03-25].
GRACE, John.How conspiracy theories are damaging democracy. Online. In: The Guardian, 9.10.2023. Dostupné z:https://www.theguardian.com/technology/2023/oct/09/how-conspiracy-theories-are-damaging-democracy. [citováno 2024-02-06].
GUILHOT, Nicolas a MOYN, Samuel.The Trump era is a golden age of conspiracy theories – on the right and left.Online. In: The Guardian, 13.02.2020.https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/feb/13/trump-era-conspiracy-theories-left-right. [citováno 2024-02-04].
HABERMAN, Clyde.Religion and Right-Wing Politics: How Evangelicals Reshaped Elections. Online. In: The New York Times, 28.10.2018. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2018/10/28/us/religion-politics-evangelicals.html. [citováno 2024-04-03].
IGIELNIKOVÁ, Ruth; KEETER, Scott a HARTIGOVÁ, Hannah.Behind Biden’s 2020 Victory. Online. In: Pew Research Center, 30.06.2021. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/politics/2021/06/30/behind-bidens-2020-victory/#voting-patterns-in-the-2020-election. [citováno 2024-03-02].
INFOWARS.A Note to Our Listening, Viewing and Reading Audiences Concerning Pizzagate Coverage.Online. In: InfoWars, březen 2017. Dostupné z: https://www.infowars.com/a-note-to-our-listening-viewing-and-reading-audiences-concerning-pizzagate-coverage/. [citováno březen 2022].
JANDOUREK, Jan.Bašta hlásá trapné konspirační teorie a Tomio Okamura mu je pomáhá šířit. SPD je myšlenková stoka. Online. In: Forum24, 24.04.2023. Dostupné z: https://www.forum24.cz/basta-hlasa-trapne-konspiracni-teorie-a-tomio-okamura-mu-je-pomaha-sirit-spd-je-myslenkova-stoka. [citováno 2024-02-26].
JARADATOVÁ, Mya.Why would Christians embrace conspiracy theories?Online. In: Deseret News, 29.03.2021. Dostupné z:https://www.deseret.com/indepth/2021/3/28/22334183/what-group-of-christians-most-likely-believe-conspiracy-theories-white-evangelicals-qanon-faith. [citováno 2023-11-09].
KANGOVÁ, Cecilia a FRENKEL, Sheera. ‘PizzaGate’ Conspiracy Theory Thrives Anew in the TikTok Era. Online. In: The New York Times, 27.06.2020. Dostupné z: https://www.nytimes.com/2020/06/27/technology/pizzagate-justin-bieber-qanon-tiktok.html. [citováno duben 2022].
KARI, Paul.Astroworld disaster fuels wave of satanic conspiracy theories on TikTok. The Guardian, 09.11.2021. Dostupné z: https://www.theguardian.com/us-news/2021/nov/09/astroworld-disaster-fuels-wave-of-satanic-conspiracy-theories-on-tiktok. [citováno duben 2022].
KELLY, Mark.Michel Foucault (1926–1984). Online. In: Internet Encyclopedia of Philosophy. Dostupné z:https://iep.utm.edu/foucault/. [citováno 2024-04-19].
KENNEDY, Brian a TYSON, Alec.Americans’ Trust in Scientists, Positive Views of Science Continue to Decline. Online. In: Pew Research Center, 14.11.2023. Dostupné z:https://www.pewresearch.org/science/2023/11/14/americans-trust-in-scientists-positive-views-of-science-continue-to-decline/. [citováno 2024-02-22].
KOBLÍŽEK, Tomáš.Spor o konspirační teorie. Online. In: Český rozhlas Vltava, 25.04.2024. Dostupné z: https://vltava.rozhlas.cz/tomas-koblizek-spor-o-konspiracni-teorie-9220894. [citováno 2024-05-07].
KONSPIRITUALITA.Konspiritualita.Online. Dostupné z:https://konspiritualita.ff.cuni.cz. [citováno 2023-09-20].
LAMOUREUX, Mack.People Seriously Think Astroworld Deaths Were a Travis Scott Satanic Ritual. Online. In: Vice, 08.11.2021. Dostupné z: https://www.vice.com/en/article/epxdxk/astroworld-travis-scott-conspiracy-theory-satanic-panic. [citováno duben 2022].
LAW_OF_1.Science or Scientism?Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/ry9jhh/science_or_scientism/. [citováno 2024-02-28].
LEE, Morgan.Another Denomination Changes Its End Times Doctrine. Online. In: Christianity Today, 28.08.2019. Dostupné z:https://www.christianitytoday.com/ct/podcasts/quick-to-listen/premillennialism-evangelical-free-church-efca-end-times.html. [citováno 2024-03-03].
LEMPINEN, Edward.Crisis of faith: Christian nationalism and the threat to U.S. democracy. Online. In: Berkeley News, 20.09.2022. Dostupné z:https://news.berkeley.edu/2022/09/20/crisis-of-faith-christian-nationalism-and-the-threat-to-u-s-democracy/. [citováno 2024-04-02].
LIPKA, Michael a GECEWICZOVÁ, Claire.More Americans now say they’re spiritual but not religious. Online. In: Pew Research Center, 06.09.2017. Dostupné z:https://www.pewresearch.org/short-reads/2017/09/06/more-americans-now-say-theyre-spiritual-but-not-religious/. [citováno 2024-03-03].
LUX, Rich.TRAVIS SCOTT DEMON ENERGY EXPOSED ASTRO WORLD. Online. In: YouTube, 13.11.2021. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=Sbyxj__57OQ&t=842s&ab_channel=RichLux. [citováno duben 2022].
MAD__AMERICAN.We're Not Gonna Take It. Online. In: YouTube, 04.11.2020. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=O1l-nR1Apj4&ab_channel=Mad__American. [citováno květen 2022].
Machiavellianism. Online. In: Oxford English Dictionary. Dostupné z:https://www.oed.com/dictionary/machiavellianism_n?tab=meaning_and_use#13553244. [paywall]. [citováno 2024-02-06].
MAGNORA7.Which conspiracies are true and which aren't?Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/63omqi/which_conspiracies_are_true_and_which_arent/. [citováno 2024-02-07].
MARLOWE, Michael.Luther's Treatment of the 'Disputed Books' of the New Testament. Online. In: Bible Research. Dostupné z:http://www.bible-researcher.com/antilegomena.html. [citováno 2023-07-19].
MASCI, David a SMITH, Gregory, A.5 facts about U.S. evangelical Protestants. Online. In: Pew Research Center, 01.03.2018. Dostupné z:https://www.pewresearch.org/short-reads/2018/03/01/5-facts-about-u-s-evangelical-protestants/. [citováno 2024-06-04].
MCCAMMONOVÁ, Sarah.'You gotta be tough': White evangelicals remain enthusiastic about Donald Trump. Online. In: npr, 21.01.2024. Dostupné z:https://www.npr.org/2024/01/21/1225860255/evangelical-voters-trump-2024. [citováno 2024-03-03].
MCKNIGHT, Scot.Bury the Word “Evangelical”. Online. In: Patheos, 18.10.2017. Dostupné z:https://www.patheos.com/blogs/jesuscreed/2017/10/16/burying-word-evangelical/. [citováno 2024-01-20].
Millenarianism. Online. In: Oxford English Dictionary. Dostupné z:https://www.oed.com/dictionary/millenarianism_n?tab=meaning_and_use#36887805. [citováno 2024-03-11].
MillionFanMarch.ADRENOCHROME THE ELITES SECRET SUPER DRUG DOCUMENTARY. Online. In: BitChute, 24.04.2021. Dostupné z: https://www.bitchute.com/video/tUtDe5EP4Oor/. [citováno duben 2022].
MIOTTO, Nicolò, DROOGAN, Julian.Stand Against the Wiles of the Devil’: Interpreting QAnon as a Pseudo-Christian Extremist Movement. Online. In: Sage Journals, 30.01.2024. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/08969205241228744. [citováno 2024-05-31].
MOLÁČEK, Jan.Nikdy bych to do maminky neřekla, je to velká bezmoc. Konspirace QAnon rozděluje rodiny už i u nás. Online. In: Deník N, 02.02.2021. Dostupné z:https://denikn.cz/552068/nikdy-bych-to-do-maminky-nerekla-je-to-velka-bezmoc-konspirace-qanon-rozdeluje-rodiny-uz-i-u-nas/. [citováno květen 2022].
MOORE, Russell a KIM, Walter.Fight Conspiracy Theories and Welcome the Vaccines. Online. In: NAE, 24.02.2021. Dostupné z:https://www.nae.org/evangelicals-fight-conspiracy-theories-welcome-vaccines/. [citováno 2024-02-27].
NAE Denounces Insurrection at the U.S. Capitol. Online. In: NAE, 07.01.2021. Dostupné z:https://www.nae.org/nae-denounces-insurrection-capitol/. [citováno 2024-02-27].
NBC NEWS.President Donald Trump: 'It's The Calm Before The Storm' | NBC News. Online. In: YouTube, 06.10.2017. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=BREos5woyXc&ab_channel=NBCNews. [citováno 2020].
NEWPORT, Frank.5 Things to Know About Evangelicals in America. Online. In: Gallup, 31.05.2018. Dostupné z:https://news.gallup.com/opinion/polling-matters/235208/things-know-evangelicals-america.aspx. [citováno 2024-03-04].
NEWPORT, Frank.The Thorny Challenge of Defining Evangelicals. Online. In: Gallup, 09.06.2023. Dostupné z:https://news.gallup.com/opinion/polling-matters/507062/thorny-challenge-defining-evangelicals.aspx. [citováno 2024-03-03].
NOBLE, Alan.The Evangelical Persecution Complex.Online. In: The Atlantic, 04.08.2014. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/national/archive/2014/08/the-evangelical-persecution-complex/375506/. [citováno 2024-03-11].
Our History. Online. In: National Association of Evangelicals. Dostupné z: https://www.nae.org/history/. [citováno 2024-03-03].
PARKEROVÁ, Jennifer, L.Notorious Doomsday Prophets and Cults. Online. In: CNBC, 05.04.2011. Dostupné z: https://www.cnbc.com/2011/04/06/Notorious-Doomsday-Prophets-and-Cults.html. [citováno 2024-05-09].
PERRY, Samuel.Evangelical leaders like Billy Graham and Jerry Falwell Sr. have long talked of conspiracies against God’s chosen – those ideas are finding resonance today. Online. In: The Conversation, 12.10.2020. Dostupné z:https://theconversation.com/evangelical-leaders-like-billy-graham-and-jerry-falwell-sr-have-long-talked-of-conspiracies-against-gods-chosen-those-ideas-are-finding-resonance-today-132241. [citováno 2024-04-02].
PETRUSEK, Miloslav.Historicismus. Online. In: Sociologická encyklopedie, 11.12.2017. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Historicismus. [citováno 2023-08-03].
PEW RESEARCH CENTER.Evangelical Beliefs and Practices. Online. In:Pew Research Center, 22.06.2011. Dostupné z:https://www.pewforum.org/2011/06/22/global-survey-beliefs/. [citováno 2022-05-11].
PEW RESEARCH CENTER.Large Majority of the Public Views Prosecution of Capitol Rioters as ‘Very Important’. Online. In: Pew Research Center, 18.03.2021. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/politics/2021/03/18/large-majority-of-the-public-views-prosecution-of-capitol-rioters-as-very-important/. [citováno květen 2022].
PRAGER'S COLUMN.Are Evangelicals or University Professors More Irrational?Online. In:The Dennis Prager Show, 25.10.2011. Dostupné z:https://dennisprager.com/column/are-evangelicals-or-university-professors-more-irrational. [citováno 30.10.2023].
PRRI.The Persistence of QAnon in the Post-Trump Era: An Analysis of Who Believes the Conspiracies. Online. In: PRRI, 24.02.2022. Dostupné z: https://www.prri.org/research/the-persistence-of-qanon-in-the-post-trump-era-an-analysis-of-who-believes-the-conspiracies/#_ftn1. [citováno květen 2022].
PRRI Staff.2020 PRRI Census of American Religion: County-Level Data on Religious Identity and Diversity. Online. In: PRRI, 07.08.2021. Dostupné z:https://www.prri.org/research/2020-census-of-american-religion/#_ftnref1. [citováno 2024-03-02].
PRRI Staff.The Persistence of QAnon in the Post-Trump Era: An Analysis of Who Believes the Conspiracies. Online. In: PRRI, 24.02.2022. Dostupné z:https://www.prri.org/research/the-persistence-of-qanon-in-the-post-trump-era-an-analysis-of-who-believes-the-conspiracies/. [citováno 2024-03-03].
R_O_T_15691569.You should not call them just “scientists” but rather “political scientists”. Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/o20zcu/you_should_not_call_them_just_scientists_but/. [citováno 2024-02-22].
Rapture Ready Index. Online. In: Rapture Ready. Dostupné z: https://www.raptureready.com/rapture-ready-index/. [citováno 2023-07-13].
Religious Landscape Study. Online. In: Pew Research Center. Dostupné z:https://www.pewresearch.org/religion/religious-landscape-study/. [citováno 2024-03-04].
ROBSON, David,It's only fake-believe: how to deal with a conspiracy theorist. Online. In: The Guardian, 21.12.2020. Dostupné z:https://www.theguardian.com/society/2020/nov/29/how-to-deal-with-a-conspiracy-theorist-5g-covid-plandemic-qanon. [citováno 2024-02-04].
SAADOVÁ, Lydia.Obama Approval High Among Muslims, Jews, and Catholics. Online. In: Gallup, 01.05.2009. Dostupné z: https://news.gallup.com/poll/118120/obama-approval-high-among-muslims-jews-catholics.aspx. [citováno 2024-03-25].
SARDARIZADEH, Shayan.What's behind the rise of QAnon in the UK?. In: BBC, 13.10.2020. Dostupné z:https://www.bbc.com/news/blogs-trending-54065470. [citováno květen 2022].
SLOAN, David.Why American evangelicals resist vaccines. Online. In: DW, 16.12.2020.https://www.dw.com/en/american-evangelicals-and-the-resistance-to-covid-vaccines/a-55957915. [citováno 2024-03-02].
SMITH, Gregory, A.More White Americans adopted than shed evangelical label during Trump presidency, especially his supporters. Online. In: Pew Research Center, 15.09.2021. Dostupné z: https://www.pewresearch.org/short-reads/2021/09/15/more-white-americans-adopted-than-shed-evangelical-label-during-trump-presidency-especially-his-supporters/. [citováno 2024-03-02].
SOKOLOVÁ, Dana.Syndrom králičí nory aneb Proč lidé propadají konspiračním teoriím. Online. In:Novinky.cz, 31.05.2023. Dostupné z:https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-syndrom-kralici-nory-aneb-proc-lide-propadaji-konspiracnim-teoriim-40433125. [citováno 2023-10-30].
STACKHOUSE, John, G., Jr.Not Fundamentalist, not Conservative, and not Liberal: The Fundamentals and the Mainstream of American Evangelicalism. Online. In: Christian Scholar´s Review, 08.11.2022. Dostupné z: https://christianscholars.com/not-fundamentalist-not-conservative-and-not-liberal-the-fundamentals-and-the-mainstream-of-american-evangelicalism/. [citováno 2024-05-14].
STEM.Covid-19 a šiřitelé konspiračních teorií. Průzkum postojů české veřejnosti. Online. STEM, 2021. Dostupné z:https://www.stem.cz/studie-covid-19-a-siritele-konspiracnich-teorii/. [citováno 2024-02-21].
The Heresy of Hyper-Preterism. Online. In: Reformed Classicalist. Dostupné z:https://www.reformedclassicalist.com/home/the-heresy-of-hyper-preterism. [citováno 2024-03-12].
The Mainstream Science is Often Wrong. Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/skbxuh/the_mainstream_science_is_often_wrong/. [citováno 2024-02-21].
THIELMANN, Sam.When the news becomes religion. Online. In: Columbia Journalism Review, 11.08.2020. Dostupné z:https://www.cjr.org/first_person/qanon-conspiracy-religion-journalism.php. [citováno 2020-05-05].
TOWNSEND, Mark.The UK’s homegrown conspiracy groups with links to QAnon. Online. In: The Guardian, 13.02.2022. Dostupné z:https://www.theguardian.com/society/2022/feb/13/uk-homegrown-conspiracy-groups-links-to-qanon. [citováno květen 2022].
TWITTER SAFETY.An update following the riots in Washington, DC. Online. In: Twitter Blog, 12.01.2021. Dostupné z: https://blog.twitter.com/en_us/topics/company/2021/protecting--the-conversation-following-the-riots-in-washington--. [citováno květen 2022].
VERSTOHLEN.Science is dogma now. Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/17py5va/trust_the_science/. [citováno 2024-02-21].
VICE News.QAnon Conspiracies Are Tearing Through Evangelical America. Online. In: YouTube, 19.10.2021. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=rYMIozCKxGE&ab_channel=VICENews. [citováno 2024-05-31].
TONGOVÁ, Karen.The evangelical vote is more diverse than you think. Meet the evangelicals who aren't voting for Trump. Online. In: ABC News, 01.11.2020. Dostupné z: https://www.abc.net.au/news/2020-11-01/us-presidential-election-evangelical-vote-is-diverse/12834126. [citováno 2023-12-15].
Vyznání a krátká i prostý výklad čistého křesťanského náboženství atd. Online. Dostupné z:https://louny.evangnet.cz/helvetica.html. [citováno 2023-10-05].
WALVOORD, John, F.Reflections on Dispensationalism. Online. In:Bibliotheca Sacra, vol. 158 (duben 2001), no. 630. Dostupné z:https://www.galaxie.com/article/bsac158-630-01. [citováno 2024-01-22].
Warren Commission Report. Online. In: National Archives, 29.10.2018. Dostupné z:https://www.archives.gov/research/jfk/warren-commission-report. [citováno 2023-10-11].
What is liberal Christian theology?Online. In: Got Question. https://www.gotquestions.org/liberal-Christian-theology.html. [citováno 2024-02-29].
WILLINGHAM, A., J.How the pandemic and politics gave us a golden age of conspiracy theories.Online. In: CNN, 03.10.2020. Dostupné z:https://edition.cnn.com/2020/10/03/us/conspiracy-theories-why-origins-pandemic-politics-trnd/index.html. [citováno 2024-02-04].
WILLINGHAM, AJ.For some Christians, ‘rapture anxiety’ can take a lifetime to heal. Online. In: CNN, 27.11.2022. Dostupné z:https://edition.cnn.com/2022/09/27/us/rapture-anxiety-evangelical-exvangelical-christianity-cec/index.html. [citováno 2023-07-27].
WITTE, Griff.Once-fringe Soros conspiracy theory takes center stage in Hungarian election. Online. In: The Washington Post, 17.03.2018. Dostupné z:https://www.washingtonpost.com/world/europe/once-fringe-soros-conspiracy-theory-takes-center-stage-in-hungarian-election/2018/03/17/f0a1d5ae-2601-11e8-a227-fd2b009466bc_story.html. [citováno 2023-10-11].
WORLD HEALTH ORGANIZATION.Infodemic. Online. In: World Health Organization, 2024. Dostupné z:https://www.who.int/health-topics/infodemic#tab=tab_1. [citováno 2024-02-04].
XANOX87."the science changes". Online. Reddit. Dostupné z:https://www.reddit.com/r/conspiracy/comments/pkkql4/the_science_changes/.