Role médií jako informačního zdroje rodičů na mateřské a rodičovské dovolené

• Název práce v češtině: Role médií jako informačního zdroje rodičů na mateřské a rodičovské dovolené
• Název v anglickém jazyce: The role of the media as an information source for parents on maternity and parental leave
• Klíčová slova: Informační zdroj, médium, publikum, přístup užití a gratifikace, uspokojování potřeb, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, rodičovství
• Klíčová slova anglicky: Information source, medium, audience, uses and gratification theory, satisfaction of needs, maternity leave, parental leave, parenthood
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Irena Reifová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.07.2019
• Datum zadání: 03.07.2019
• Datum a čas obhajoby: 10.02.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.01.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 10.02.2021
• Oponenti: PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ABERCROMBIE, Nicholas a LONGHURST, Brian. Audiences. A Sociological Theory of Performance and Imagination. Londýn: SAGE Publication, 1998. ISBN-13 978-0-8039-8962-7.
BARTOŠEK, Jaroslav. Základy žurnalistiky. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta multimediálních komunikací, 2002. ISBN 80-7318-058-6.
BEDNAŘÍK, Petr a kol. Dějiny českých médií. Od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3028-8.
BURTON, Graeme a Jan JIRÁK. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001, 392 s. ISBN 80-85947-67-6.
DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele. Vyd. 3. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 375 s. ISBN 80-246-0139-7.
DUDOVÁ Radka a Marta VOHLÍDALOVÁ. Rodina a rodičovství v individualizované společnosti. Gender a výzkum. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005, 6(1), 1-2. ISSN 2570-6586.
EZZY, Douglas. Qualitative Analysis. Practice and Innovation. Abingdon: Routledge, 2002. ISBN 0-415-28126-1.
FLANAGIN, Andrew J. IM Online: Instant Messaging Use Among College Students. Communication Research Reports [online]. Abingdon-on-Thames: Taylor & Francis, 2005, 22(3), 175-187 [cit. 2020-04-27]. ISSN 1746-4099.
GALLETTA, Anne. Mastering the Semi-Structured Interview and Beyond: From Research Design to Analysis and Publication. New York: NYU Press, 2013. ISBN 978-0-8147-3293-9.
HAŠKOVÁ, Hana. 2007. Doma, v jeslích nebo ve školce? Rodinná a institucionální péče o předškolní děti v české společnosti v kontextu změn na trhu práce, sociálních politik a veřejných diskurzů mezi lety 1945-2006. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 2007. 8 (2): 15-26. ISSN 1213-0028.
HAVELKOVÁ, Barbora. Genderová rovnost v období socialismu. In: BOBEK, Michal a kol. Komunistické právo v Československu: kapitoly z dějin bezpráví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2009, 1005 s. ISBN 978-80-210-4844-7.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.
HOLUB, Milan a kol. Zákon o rodině. Komentář a předpisy souvisící. Vyd. 8. Praha: Linde, 2007. 752 s. ISBN 8072016686.
KŘÍŽKOVÁ, Alena a kol. Práce a péče. Proměny „rodičovské“ v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-86429-94-6.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum,1995. 307 s. ISBN 80-7184-134-X.
MARVASTI, Amir. B. Qualitative Research in Sociology. An Introduction. London: SAGE Publications, 2004. ISBN 0-7619-4860-0.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0296-2.
MCQUAIL, Denis. Audience Analysis. Thousand Oaks, Calif: SAGE Publications, Inc., 1997. ISBN 0-7619-1001-8.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009, 640 s. ISBN 978-80-7367-574-5.
MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996, 150 s. ISBN 80-704-2452-4.
MORLEY, David. Family Television. Cultural Power and Domestic Leisure. New York: Routledge, 2005. ISBN 0-203-98904-X.
NEŠPOROVÁ, Olga. Harmonizace rodiny a zaměstnání. Rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: VÚPSV, 2005.
NICHOLAS, David. Assessing Information Needs: Tools, Techniques and Concepts for the Internet Age. London: Aslib, 2000. 2nd Edition. ISBN 0-203-41012-2.
PALMGREEN, Philip a Joel RAYBURN. An expectancy-value approach to media gratifications. In: ROSENGREN, Karl, Lawrence WENNER a Philip PALMGREEN. Media Gratifications Research. Current Perspectives. Beverly Hills: SAGE Publications, 1985, s. 61-72. ISBN 978-0803924710.
PAXSON, Peyton. Mass Communications and Media Studies. An Introduction. New York: The Continuum International Publishing Group Inc, 2010. ISBN: 978-1-4411-0895-1.
PIETILÄ, Veikko. On the Highway of Mass Communication Studies. New York: Hampton Pr; New ed. edition, 2005. ISBN 978-1572735279.
REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. 328 s. ISBN 80-7178-926-7.
REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.
ROSS, Karen a Virginia NIGHTINGALE. Media and Audiences. New Perspectives. Maidenhead: Open University Press, 2003. ISBN 0-335-20691-3.
RUGGIERO, Thomas E. Uses and Gratifications Theory in the 21st Century. Mass Communication & Society. El Paso: Communications Department University of Texas, 2000, 3(1), 3-37. ISSN: 1520-5436.
ŘIHÁČEK, Tomáš a Roman HYTYCH. Metoda zakotvené teorie. In: ŘIHÁČEK, Tomáš, Ivo ČERMÁK a Roman HYTYCH. Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 44-74. ISBN 978-80-210-6382-2.
SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. 328 s. ISBN 80-551-0904-4.
SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-559-8.
STRAUSS, Anselm a Juliet CORBINOVÁ. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0956-8.
VOLEK, Jaromír. Televize jako spolutvůrce domova a extenze rodiny. Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Sociální studia 4, 1999. s. 17-42.
WEST, Richard and Lynn TURNER. Introducing Communication Theory: Analysis and Application. 4th Edition. New York: The McGraw-Hill Companies, Inc., 2010. ISBN 978-0-07-338507-5.


 

Předběžná náplň práce

Jedno z nejstarších témat v rámci studia médií představuje výzkum chování publika nebo přesněji řečeno forem jeho aktivit. Výsledkem výzkumu, který jako první započal P. F. Lazarsfeld ve 30. a 40. letech 20. století, byly dva základní přístupy. První z nich nahlíží na publikum jako na oběť mediální manipulace, přičemž druhý zdůrazňuje jeho schopnost této manipulaci odolávat a svobodně interpretovat mediální sdělení. Existuje tedy představa dvou typů chování publika – pasivní a aktivní. Druhý z uvedených pohledů předpokládá, že publikum je schopné si vybírat nejen mezi jednotlivými médii, ale i jejich obsahy a interpretacemi.
S tímto hlediskem je pak úzce spojen přístup užití a uspokojení, který se zaměřuje na motivace a chování jednotlivých členů mediálního publika a na způsoby, jak a proč média užívají. Daný přístup vychází z myšlenky, že sociální a psychické odlišnosti mezi jednotlivci vedou k tomu, že kromě vyhledávání různých médií (sdělení) tato média užívají odlišně. Klíčovou roli v tomto procesu pak hraje touha po uspokojení individuálních potřeb (Reifová a kol., 2004). Předpokládá se tedy, že jedinec, který má nějaké potřeby, se je pokouší aktivně uspokojit, přičemž masová média volí a užívá podle toho, jakou možnost uspokojení potřeb nabízejí (Kunczik, 1995).
Rodiče na mateřské a rodičovské dovolené tvoří specifické publikum, jehož informační potřeba vyplývá především z nové životní situace, v níž se ocitli. Konkrétní motivaci při snaze o uspokojení této potřeby lze porovnat s typologií mediálně-osobních interakcí, jak ji navrhl D. McQuail (2009). Do ní patří rozptýlení (únik od všednosti nebo problému), osobní vztahy (sociální užitečnost), osobní identita (vhled do vlastního života) a pozorování (formy hledání informací).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

One of the oldest topics in the study of the media is research into the behavior of the audience or, more precisely, the forms of its activities. The research, first initiated by P. F. Lazarsfeld in the 1930s and 1940s, resulted in two basic approaches. The first views the audience as a victim of media manipulation, while the second emphasizes its ability to resist this manipulation and freely interpret the media message. So there is an idea of ​​two types of audience behavior - passive and active. The second of these views assumes that the audience is able to choose not only between individual media, but also their contents and interpretations.
Closely related to this aspect is the approach of use and satisfaction, which focuses on the motivation and behavior of individual members of the media audience and on the ways in which and why they use the media. The approach is based on the idea that social and psychological differences between individuals lead to the fact that, in addition to searching for different media (messages), they use these media differently. The desire to satisfy individual needs plays a key role in this process (Reifová et al., 2004). Thus, it is assumed that an individual who has some needs actively tries to satisfy them, while the mass media choose and use according to the possibility of satisfying the needs (Kunczik, 1995).
Parents on maternity and parental leave form a specific audience whose information needs stem mainly from the new life situation in which they find themselves. The specific motivation in trying to satisfy this need can be compared with the typology of media-personal interactions, as suggested by D. McQuail (2009). These include distractions (escape from the mundane or problem), personal relationships (social utility), personal identity (insight into one's own life) and observation (forms of seeking information).