Kritické myšlení studentů středních škol - způsob ověřování informací ze zpravodajských webů

• Název práce v češtině: Kritické myšlení studentů středních škol - způsob ověřování informací ze zpravodajských webů
• Název v anglickém jazyce: Critical thinking of high school students - method of verification of the news
• Klíčová slova: Média, gramotnost, mediální výchova, kritické myšlení, studenti, střední škola, zpravodajství, výzkum
• Klíčová slova anglicky: Media, literacy, media education, critical thinking, students, high school, news, research
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Miessler
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.07.2019
• Datum zadání: 02.07.2019
• Datum a čas obhajoby: 29.06.2020 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H110, Hollar - místn. č. 110
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 29.06.2020
• Oponenti: PhDr. Radim Wolák

Seznam odborné literatury

Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. Publikace znázorňuje, z jakých zdrojů metody kvalitativního výzkumu vycházejí, a představuje hlavní výzkumné plány v této oblasti. Vysvětluje kvalitativní metody sběru dat, jejich kódování, vyhodnocování a interpretaci.

Jirák J. a Wolák R. Mediální gramotnost: nový rozměr vzdělávání. Praha: Radioservis, 2007. Sborník příspěvků vzniklých na základě konferencí pořádaných Centrem mediálních studií CEMES a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky UK FSV řeší spojitost mezi vzdělaností, mediální gramotností a médii.

Morgan, D. L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice, Tišnov: Albert, 2001. Monografie představuje odnož výzkumu v oblasti psychologie zaměřenou na kvalitativní metodu, ve které se uplatňuje výzkumná technika "ohniskové skupiny", tedy "focus groups".

Punch, K. Základy kvantitativního šetření: praktická příručka pro studenty. Praha: Portál, 2008. Publikace přibližuje podstatu a základní metodiku kvantitativního šetření, které tvoří ústřední strategii sociálně-vědního výzkumu. Výklad je zaměřen především na menší kvantitativní šetření, která zkoumají vztahy mezi proměnnými, neboť tato metoda je ústřední pro velmi širokou třídu sociálně vědního výzkumu.

Royal, B. Principy kritického myšlení. 2016. Praha: Ikar.
Publikace obsahuje návod, jak zhodnotit informace a zasadit je do souvislostí. Rozvíjí schopnost kritického myšlení tím, že rozebírá oblasti, které se k tématu vážou – rozdíly v myšlenkovém a ideovém nastavení účastníků komunikace, odlišnosti od tradičního a kreativního myšlení, proces rozhodování a analýza argumentů.

Wagner, T. (2014). The Global Achievement Gap: Why Even Our Best Schools Don't Teach the New Survival Skills Our Children Need-and What We Can Do About It. New York: Basic Books.
Publikace předkládá problematiku vyučování mediální výchovy na školách. Poukazuje na to, že by média v digitální době neměla být přehlížena, vyzdvihuje potřebu mediální gramotnosti.

Wolák, Radim, JIRÁK, Jan. Mediální výchovy se bojíme zbytečně. Rodina a škola. 2006, roč. 53, č. 4, s. 10-11.
Článek pojednává o vzdělávacím programu pro žáky základních škol. Obsahů, které by se měly vyučovat v mediální výchově, osvojení si mediální gramotnosti.

Zezulkova, Marketa. What 'children' experience and 'adults' may overlook: phenomenological approaches to media practice, education and research (2016) pp. 98-106.
Příspěvek se soustředí na vnímání mediálních sdělení dětmi. Řeší téma zkvalitňování mediálních obsahů.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce „Kritické myšlení studentů středních škol – způsob ověřování informací ze zpravodajských webů“ se zaměřuje na analýzu mediální gramotnosti českých středoškoláků. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem studenti ověřují informace a jestli tak vůbec činí. Dále zda jsou schopni kriticky přemýšlet nad zpravodajskými texty a zda rozpoznají dezinformace. Práci jsem rozdělila na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na mediální pojmy, problematiku éry digitálních médií a zařazení mediální výchovy do vzdělávacích osnov. Následný výzkum jsem rozdělila na dvě části – kvantitativní a kvalitativní. V první části výzkumu jsem studentům rozeslala dotazník, na který mi odpovědělo 339 respondentů z různých středních škol. Následně jsem 11 studentů podrobila individuálním polostrukturovaným rozhovorům, abych šla více do hloubky dané problematiky. Výsledky dotazníkového šetření odhalily, že studenti umí pracovat s různými zdroji informací, ve většině si ověřují zprávy, a téměř všichni dokáží rozpoznat dezinformace. Tento pozitivní výsledek jsem, vzhledem k proběhlým výzkumům mediální gramotnosti v ČR, nečekala. Při individuálních rozhovorech, ve kterých jsem zacházela s respondenty více do hloubky se však ukázaly slabiny jejich mediální vzdělanosti. Většina z nich sice byla schopna odhalit dezinformaci, nicméně málokdo uměl toto svoje tvrzení obhájit. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že pokud jde o hodnocení mediálních sdělení, oslovení studenti se řídí podle intuice nebo názoru rodiny. Teoretické znalosti této problematiky však ve většině nemají.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Thesis „Critical thinking of high school students – the method of verification of the news” focuses on the analysis of the media literacy of Czech high school students. The aim of the work was to find out how students validate information and whether they do so at all. I also focused on their critical thinking of the news and if they are able to recognize misinformation. I divided this thesis into two parts – theoretical part and the analysis. In the theoretical part, I focused on media concepts, issues of the digital media era and the inclusion of media education in the curriculum. I divided the research into two parts – quantitative and qualitative. In the first part of the research, I sent a questionnaire to the students from various high schools. I got 339 responses. Then I went deeper into the topic and did individual interviews with a sample of 11 students. The results of the questionnaire survey revealed that students are able to work with various sources of information, in most of them verify reports, and almost all can recognize misinformation. Due to the already conducted research of media literacy in the Czech Republic, I did not expect this positive result. However, in individual interviews in which I treated the respondents more in depth, the weaknesses of their media education became apparent. Most of them were able to detect misinformation, but few were able to defend this claim. This research showed that when it comes to the evaluation of media messages, the addressed students follow the intuition or opinion of the family. However, most of them do not have theoretical knowledge of this issue.