Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku

• Název práce v češtině: Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
• Název v anglickém jazyce: Receiving information about politics and public events in filter bubbles in the Facebook environment
• Klíčová slova: politická informovanost, filtrační bubliny, facebookový algoritmus, konfirmační zkreslení, názorové facebookové skupiny, teorie zastupitelské demokracie, Andrej Babiš
• Klíčová slova anglicky: political knowledge, filter bubbles, facebook alghorithm, confirmation bias, opinion groups, theory of representative democracy, Andrej Babiš
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2019
• Datum zadání: 31.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2020 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2020
• Oponenti: Mgr. David Mitrenga

Zásady pro vypracování

Výzkumné otázky
Jaká je propustnost sociálních bublin? Do jaké míry se liší informovanost ve dvou různých sociálních bublinách? Jak se liší názory ve dvou různých sociálních bublinách?
Jak funguje příjímání informací ve dvou různých sociálních bublinách?Teorie sociálních bublin vychází a úzce souvisí s jevem zvaným echo chamber. Sociolog Zygmunt Bauman popisuje, že většina lidí používá informační technologie k upevnění vlastní „bubliny pohodlí“. Je to podle něj zóna, kde nemusíme řešit nepohodlné kontroverze, obhajovat svoje myšlenky nebo něco vysvětlovat. V důsledku toho však ztrácíme kritické schopnosti, schopnosti poznávat, vyjednávat, argumentovat, nebo přijmout změnu.

Základní teoretická východiska
Pojem informační bublina použil poprvé nejspíše Eli Pariser v roce 2011. Obecnou charakteristikou sociální bubliny je, že se jedná o uzavřenou skupinu, ve které se kumulují informace a názory podobného rázu a její členové tak nabývají dojmu, že jde o informace a názory ve společnosti převládající. Jednotlivé bubliny si mezi sebou informace spíše nepředávají a jsou izolované, proto se domnívám, že je relevantní zkoumat, jaká je doopravdy jejich vzájemná propustnost.
Ideálem je již nalezený teoretický koncept, rámec, který pomůže zodpovědět výzkumné otázky (ale dost studentů jej ve fázi projektu ještě nalezený nemá). Minimem je identifikace klíčových pojmů a vztahů, což pomůže směřovat hledání teorie.
S rozvojem sociálních sítí dochází ke snižování koheze společnosti a prohlubují se názorové propasti mezi jednotlivými skupinami společnosti, existuje tedy vztah mezi nástupem sociálních médií a uzavíráním většiny jejich uživatelů do sociálních bublin.

Předběžný výzkumný plán

Provedu rozhovory se členy dvou facebookových skupin. Bude jich nejméně pět se členy každé z nich, ale obecně platí, že se pokusím uskutečnit takové množství rozhovorů, až se data začnou opakovat a budu vědět, že další rozhovory by už zřejmě nic nového nepřinesly, jak je u kvalitativního výzkumu zvykem. Respondenty budu vybírat tak, aby bylo pokud možno zastoupeno co nejvíce věkových kategorií, ale primární samozřejmě bude souhlas respondenta s rozhovorem, neočekávám totiž, že bude v tomto případě snadné respondenty nabídkou oslovit.

Během rozhovorů budu klást otázky o známých a dohledatelných faktech o konkrétním tématu, abych zjistila, jakými informacemi respondent disponuje a dále se budu zajímat i o jeho postoje a názory na dané téma. Zeptám se také, jak respondent obecně s informacemi ze svého okolí pracuje.

Rozhovory budu zpracovávat třístupňovým kódováním. V prvním stupni srozumitelně označím každou myšlenku, v dalším přiřadím konkrétnější kategorii a nakonec budu hledat společná opakující se klíčové nadřazené jevy. Data budu následně interpretovat.

Popíšu pouze propustnost dvou sociálních bublin a zjistím pohled respondentů pouze na jedno konkrétní téma, výstupy tak nebude možné vztáhnout na celou českou populaci.

Seznam odborné literatury

• Eli Pariser, The Filter Bubble: What the Internet Is Hiding from You, Penguin Press (New York, May 2011) ISBN 978-1-59420-300-8
• Arina Rohmatul Hidayah , Persecution Act as Filter Bubble Effect: Digital Society and The Shift of Public Sphere. Jurnal Ilmu Sosial dan Ilmu Politik. 2018, 22(2), 112-126. DOI: 10.22146/jsp.33244. ISSN 2502-7883.
• Selwyn, Neil. Reconsidering political and popular understandings of the digital divide. In: New Media and Society. London: SAGE Publications, 2004, Vol. 6 (3), s. 341-362.
• Spohr, D. (2017) ‘Fake news and ideological polarization: Filter bubbles and selective exposure on social media’, Business Information Review, 34(3), pp. 150–160. doi: 10.1177/0266382117722446.
• Mapa médií: segmentace (ne)konzumentů zpravodajství. Mapa médií: váš navigátor českými médii [online]. Copyright © [cit. 24.05.2019]. Dostupné z: http://www.mapamedii.cz/segmenty/index.php
• ZELENKA, Jakub, Tomáš MÁLEK, Marcel ŠULEK a Štěpán KORČIŠ. Češi v zajetí sociálních bublin. LIDOVKY.CZ. MAFRA, ©2016. DOI: 9783319509006.
• Bianca Bosker (2011-03-07). "Facebook, Google Giving Us Information Junk Food, Eli Pariser Warns". Huffpost Tech. Retrieved 2011-04-20. When it comes to content, Google and Facebook are offering us too much candy, and not enough carrots.

Předběžná náplň práce

Chci popsat fungování sociálních bublin a jejich vzájemné prostupnosti. Na základě informací získaných v průběhu psaní práce bych poté ráda vytvořila interaktivní vzdělávací workshop pro iniciativu Stužák, které jsem členem, pro studenty středních škol, který by se věnoval této problematice.
• Může jich být více, ale ne moc (max. 3), mohou být strukturovány do více úrovní (cíle a podcíle)
Cílem práce bude na konkrétním případu popsat, jak odlišně vnímají stejné téma lidé z různých sociálních bublin a jaké informace o něm získávají ze svého okolí. Konkrétně provedu polostrukturované rozhovory se členy dvou vybraných facebookových skupin, které jsou na opačné straně názorového spektra a následně provést třístupňové kódování, které by mi mělo pomoci odhalit odlišnosti v informacích a názorech, které jednotlivé skupiny mají a současně body, ve kterých se případně protínají a neliší se. V závěru budou data interpretována a doplněna konkrétními příklady z rozhovorů.