Opletalova - Opletalova 26, O206, Opletalova - místn. č. 206
Datum odevzdání elektronické podoby:
28.07.2021
Datum proběhlé obhajoby:
15.09.2021
Oponenti:
RNDr. Michal Červinka, Ph.D.
Kontrola URKUND:
Předběžná náplň práce
„Fake news” neboli zavádějící či nepravdivý online obsah je fenomén, který je znepokojivý svým potenciálním socio-ekonomickým dopadem. Výzkumníci a praktici se pokoušeli porozumět, co pohání důvěryhodnost a šíření „fake news” a jak mohou omezit vliv „fake news” – tato práce si klade stejný cíl. Prace staví na teorii, která předpokládá, že lidé sdílejí „fake news”, protože nedostatečně zapojují rozvážné přemýšlení. Nadesignovali jsme „accuracy prompt” intervenci, která podporuje rozvážné přemýšlení. V předregistrované studii realizované na platformě Prolific (N = 520) jsme našli omezené důkazy podporující „accuracy prompts” intervence, které jsou stylizované jako „výstražné nálepky”, ale pouze pro omezení šíření pravdivých zpráv, nikoliv však „fake news”. Pravdivost zpráv neovlivňuje záměr sdílení navzdory efektu na úsudky posuzující pravdivost. Tato a další zjištění podporují kognitivní teorii duálního zpracovávání v kontextu „fake news”. Predispozice k intuitivnímu přemýšlení zvyšují víru ve „fake news” a snižují věrohodnost pravdivých zpráv. Naopak zvýšená schopnost rozvážného přemýšlení zvyšuje rozlišení pravdivých zpráv. Konfirmační zkreslení pak snižuje rozlišení pravdivých zpráv a zvyšuje záměry sdílení zpráv. Politicky konkordantní pravdivé zprávy jsou více důvěryhodné a sdílené, ale efekt se různí u individuálních (negativních) a okresových (pozitivních) „fake news”. Celkově studie poskytuje teoretický základ pro škálovatelné intervence vycházející z teorie duálního zpracovávání informací, které mohou být relevantní pro sociální média hledající způsoby, jak bojovat s šířením „fake news”.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The phenomenon of "fake news", or misleading online content, is increasingly worrisome due to its large-scale socio-economic impact. Researchers and practitioners attempted to understand what drives the virality and believability of fake news and how to reduce its influence. This research aims to shed light on these questions. Building upon a theoretical account positing that people share fake news because they simply fail to engage in deliberate thinking, we designed an accuracy prompt intervention to encourage people to think effortfully. In a pre-registered study conducted via Prolific (N = 520), we find limited evidence supporting accuracy prompts stylized as warning labels, but only for increasing sharing discernment in true, not fake news. The veracity of news articles does not impact sharing intentions, despite having a sizeable effect on accuracy judgments. This and other findings support the dual processing theory of cognition in the context of fake news. Predispositions towards more intuitive thinking increased belief in fake news and higher distrust in true news. Conversely, a better ability to engage in effortful thinking increases truth discernment. In addition, confirmation bias decreases truth discernment and increases sharing intentions. Politically concordant true headlines are believed and shared more, but the effect differs on the individual (negative) and county (positive) level in case of fake news. Overall, our study provides a theoretical foundation for scalable dual processing-based interventions that social media could implement to fight online misinformation.
- zadáno vedoucím/školitelem