Dějiny Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou mezi lety 1948–1958

• Název práce v češtině: Dějiny Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou mezi lety 1948–1958
• Název v anglickém jazyce: History the Knight of the Cross with the Red Star between 1948–1958
• Klíčová slova: Řád křižovníků s červenou hvězdou, proticírkevní politika, řeholní život v období nesvobody, pronásledování církve, komunismus
• Klíčová slova anglicky: The Knight of the Cross with the Red Star, anti-religious policy, religious life in a period of non-freedom, persecution of the church, communism
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra církevních dějin a literární historie (26-KCD)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.03.2019
• Datum zadání: 01.03.2019
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2020 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.07.2020
• Datum odevzdání tištěné podoby: 14.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2020
• Oponenti: doc. PhDr. ThLic. Marek Šmíd, Ph.D. et Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se věnuje dějinám řádu v období mezi nástupem komunismu v Československu za dlouholetého a zkušeného velmistra a generála řádu Josefa Vlasáka až do jeho smrti v roce 1958, co bylo také první decennium totality s tvrdou proticírkevní politikou. Jedná se o jedny z klíčových let v dějinách řádu, který si již dvě generace od převratu do skončení druhé světové války úspěšně nacházel místo v měnících se společenských a politických poměrech. Po únoru 1948 nastala změna, která po stránce vnější i vnitřní výrazně zasáhla řádový život, který byl státní mocí násilně likvidován. Na druhé straně se nový režim snažil využít vhodných osobností pro svou církevní politiku, mezi nimi i z řad křižovníků. Po Vlasákově smrti následovalo třicet let bez řádného ordináře.
Práce si klade za cíl ukázat, jakým způsobem se velmistr a ostatní členové řádu vypořádávali s nově nastolenými poměry lidově-demokratického zřízení, jak vypadala likvidace kláštera sv. Františka u Karlova mostu, co se dělo s členy řádu, jak si chránili svou řeholní a křižovnickou identitu, a to na základě archívních pramenů a publikovaných i nepublikovaných vzpomínek. Také bude přestavena forma angažování se režimem využívaných křižovníků.

Seznam odborné literatury

Základní struktura diplomové práce

Úvod

Nastínění tématu a proč bylo zvoleno, kdo na téma už psal, stav bibliografie a pramenů, použité metody, cíle práce.

1 Církev a stát
1.1 Katolická církev a „Vítězný únor“ 1948
1.2 Církevní politika státu v letech 1948–1958
1.3 Řeholní život v českých zemích v letech 1948–1958

Vztah církve a státu v letech 1948–1958. Politicko-společenský kontext doby, význam počáteční události pro vládu jedné strany a reflektování události uvnitř katolické církve. Nástin linie vyvíjející se (proti)církevní politiky státu od předstíraného dialogu až po tvrdé a bezprecedentní zásahy do života a práv církve, zvláště do řeholního života, likvidace klášterů a rozptýlení kněží mimo kláštery, popřípadě i násilným způsobem omezením svobody. Řeholníci přešli do ilegality, anebo žili svou spiritualitu skrytě ve farnostech, tajně se potkávali, povzbuzovali. Nový dorost téměř neexistoval.

2 Řád křižovníků v letech 1948–1958
2.1 Působení velmistra Josefa Vlasáka v posledním decenniu jeho života
2.2 Likvidace křižovnických klášterů
2.2.1 Mateřský klášter sv. Františka u Karlova mostu
2.2.2 Ostatní řeholní domy a fary
2.3 Personální přeobsazení

Vnější změny v řádu. Představení specifické práce velmistra a generála řádu, jeho postojů a reakcí na nový režim, jeho požadavky, představení realizovaných řešení požadavků nastolených státem. Nástin způsobu převedení likvidace křižovnických klášterů v českých zemích v rámci akce K a následného využití klášterních objektů po odchodu řeholníků. Představení personálních přesunů řeholníků z původních působišť na nová místa, opis působení jednotlivých členů.

3 Vnitřní život řádu v letech 1948–1958
3.1 Řeholní charisma, spiritualita, pastorace
3.2 Křižovníci v nové době
3.2.1 Josef Vlasák – klíčová osobnost
3.2.2 Jan Mára – vlastenecký kněz
3.2.3 Ladislav Sirový – vězeň a pozdější velmistr
3.3 Reflexe velmistra Vlasáka po jeho smrti.

Vnitřní život řádu, jeho změny, žití vlastního charizmatu, nové postavení křižovníků ve společnosti. Typologizace postojů křižovníku po nastoupení nového režimu: vzdorující, mlčící, sympatizující, spolupracující – charakteristika a konkrétní příklady osob a jejich činnosti. Příklady klíčových a nejznámějších křižovníků: velmistra, který usměrňoval život řádu a postoje řeholníků; Jana Máry, který se věnoval sociálním a charitativním otázkám a účastnil se prací v mírovém hnutí kněží. Vyzvednutí významu tohoto období pro následujících třicet let bez velmistra, vydobytých pozic.


Závěr

Shrnutí výsledků práce, nových zjištění.

Předběžná náplň práce

Prameny:
Archivní fond – Křížovníci s červenou hvězdou – generalát a konvent, Praha
Archivní fond – Státní úřad pro věci církevní (NA ČR)
Archivní fond – Česká katolická charita
Archivní fond – I. správa SNB (A ÚSTR)

Literatura:
BALÍK, Stanislav a HANUŠ, Jiří. Katolická církev v Československu 1945-1989. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2013. 399 s. ISBN 978-80-7325-311-0.

VLČEK, Vojtěch. Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948-1964. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. 597 s., [46] s. obr. příl. ISBN 80-7266-179-5.

KAPLAN, Karel. Stát a církev v Československu v letech 1948-1953. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1993. 440 s. Studie - materiály - dokumenty; sv. 3. ISBN 80-85270-22-6.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

„History of the Knights of the Cross with the Red Star between 1948–1958“
The diploma thesis deals with the history of the order in the period of history from the
rise of communism in Czechoslovakia for a long and experienced grandmaster and
general of the order Josef Vlasák until his death in 1958, which was also the first
decennium of totalitarianism with a strong anti-church policy. It is one of the key
periods in the history of the Order, which was successful in changing social and
political circumstances for two generations from the coup to World War II. After
February 1948, there was a change that, in terms of both external and internal sense,
significantly affected the life of the Order, which was forcibly liquidated by the state.
On the other hand, the new regime tried to use appropriate personalities for its
ecclesiastical politics, among them the Knights of the Cross. After Vlasákʾs death,
thirty years passed without a proper leader.
The diploma thesis is to show how the Grand Master and other members of the Order
dealt with the newly established conditions of the folk-democratic system, what
liquidation of the monastery of St. Francis at Charles Bridge was like, what happened
with the members of the Order, how they protected their religious and order identity,
based on archival sources and published and unpublished memoirs. Also, the form of
engagement of the knights of the cross used by the regime will be presented.