Časové rozložení pocitové teploty ve vybraných městech Česka

• Název práce v češtině: Časové rozložení pocitové teploty ve vybraných městech Česka
• Název v anglickém jazyce: Temporal distribution of perceived temperature in selected urban areas in Czechia
• Klíčová slova: Ekvivalentní teplota, pocitová teplota, Praha, Plzeň, Klatovy, teplota vzduchu, vlhkost, vítr, sluneční záření, tepelný ostrov města, klima města, biometeorologie města
• Klíčová slova anglicky: equivalent temperature, percieved temperature, Prague, Pilsen, Klatovy, air temperature, humidity, wind, solar radiation, urban heat island, urban climate, urban biometeorology
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Lucie Pokorná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.11.2018
• Datum zadání: 30.11.2018
• Konzultanti: Mgr. Aleš Urban, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Cohen P., Potchter O., Matzarakis A., 2013: Human thermal perception of Coastal Mediterranean outdoor urban environments. Applied Geography, 37, 1-10

Hondula D. M., et al., 2018: Biometeorology for cities. Int J Biometeorol, SPECIAL ISSUE: IJB 60TH ANNIVERSARY

Potchter O., et al., 2018: Outdoor human thermal perception in various climates: A
comprehensive review of approaches, methods and quantification. Science of the Total Environment 631–632, 390–406

Kántor N., Kovács A., Takács Á. (2016). Seasonal differences in the subjective assessment of outdoor thermal conditions and the impact of analysis techniques on the obtained results. International Journal of Biometeorology, 60(11), 1615–1635.

Předběžná náplň práce

Motivace
Lidé žijící ve městech stráví většinu času v umělém prostředí uzavřených prostor. Při svém pohybu venku jsou tak mnohem citlivější a vnímavější k teplotním podmínkám a negativně vnímají tepelný diskomfort. Ten může během kalendářního roku nastat v podstatně kdykoliv, ať už se jedná o tepelný stres způsobený vysokými či nízkými teplotami, silným větrem nebo vysokou vlhkostí. Charakteristiky, které ovlivňují tepelný komfort, jsou však zejména v husté zástavbě velmi proměnlivé, navíc každý jedinec s ohledem na svůj zdravotní stav, věk a konstituci pociťuje teplotní komfort při jiných podmínkách. Proto je značně obtížné určit jednu univerzální či reprezentativní hodnotu pro konkrétní den a hodinu v určitém městě. Situaci komplikuje také fakt, že většina meteorologických prvků, které ovlivňují pocitovou teplotu, je měřena na stanicích umístěných na okrajích měst a nikoliv v centrech, kde se pohybuje většina obyvatel. Jednotlivé prvky jsou modifikovány nejen tvarem reliéfu a charakterem zástavby, ale také velikostí zastavěné plochy a místem, kde konkrétně se ve městě pohybujeme.

Cíle práce
Na základě dostupné literatury vytipovat vhodné indexy vyjadřující vnímanou (pocitovou) teplotu, které by byly vhodné pro území České republiky. Na základě zpráv SYNOP spočítat tyto indexy v posledním desetiletí v průběhu celého roku. S využitím dat naměřených na stanicích v různých částech Prahy spočítat hodnotu indexů v daných lokalitách v odpoledních hodinách a zjistit rozdíly během roku a v závislosti na denní době. Na základě dotazníkového šetření a měření přímo v terénu porovnat vypočítané hodnoty indexů s naměřenými a ověřit, zda tepelný komfort/diskomfort pociťují také osoby, které se v místě pohybují. Určit, jakým způsobem velikost města a jeho struktura modifikuje indexy pocitové teploty spočítané ze staničních dat.


Použité pracovní metody, zájmové území, datové zdroje
Studovanou oblastí je Česká republika; terénní měření bude prováděno ve vybraných lokalitách v Praze, Klatovech, případně v Plzni. Tím budou zastoupeny tři urbanistické jednotky ve zhruba stejné nadmořské výšce ovšem s různým počtem obyvatel a rozdílnou hustotou zástavby. K výpočtu indexů pocitové teploty budou využita jak staniční data (ze sítě ČHMÚ, stanice naší katedry na Albertově, stanice v areálu UFA na Spořilově, případně stanice v areálu Západočeské univerzity v Plzni), tak také data naměřená přímo v terénu přenosným přístrojem. Dotazníkové šetření bude probíhat souběžně s měřením v terénu na různých lokalitách v průběhu celého kalendářního roku. Hodnoty indexů získané z různých datových zdrojů a z různých lokalit budou statisticky zpracovány. Vztahy určující vazbu mezi údaji naměřenými na synoptických a klimatologických stanicích a skutečnou pocitovou teplotou budou aplikovány na další vybraná města v ČR za účelem získat „mapu pocitové teploty“ pro Českou republiku.