Studium regeneračního potenciálu progenitorů Sertoliho buněk u pulců Xenopus tropicalis po amputaci ocasu.

• Název práce v češtině: Studium regeneračního potenciálu progenitorů Sertoliho buněk u pulců Xenopus tropicalis po amputaci ocasu.
• Název v anglickém jazyce: Study of regenerative potential of Sertoli cell progenitors in Xenopus tropicalis tadpoles after tail amputation.
• Klíčová slova: regenerace, Xenopus tropicalis, Sertoliho buňky, amputace, ocas
• Klíčová slova anglicky: regeneration, Xenopus tropicalis, Sertoli cell, amputation, tail
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra buněčné biologie (31-151)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Ing. Vladimír Krylov, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 02.11.2018
• Datum zadání: 02.11.2018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.07.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2020
• Oponenti: Mgr. Jan Procházka, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Drápatka vodní (Xenopus laevis) a drápatka tropická (Xenopus tropicalis) představují ideální modelové organismy pro studium regeneračních procesů. U žab je je kompletní regenerace pozorovatelná ve stádiu pulce. V pozdějších stádiích vývoje a po metamorfóze je tato schopnost ztracena. V naší laboratoři vývojové biologie se podařilo ustanovit unikátní linii společných progenitorů Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk z varlat Drápatky tropické. Tyto buňky svými vlastnostmi připomínají mesenchymální kmenové buňky, které se v současné době intenzivně studují pro jejich multipotentní charakter a nesporný diferenciační a regenerační potenciál. Cílem diplomové práce bude studium regenerace amputovaného ocasu u různě starých pulců Drápatky tropické. Z publikovaných dat vyplývá, že u pulců do stádia 50 probíhá obnova amputované tkáně víceméně kompletně. Pulci ve stádiu 56 a starší však tuto schopnost postupně ztrácejí. Po mikroinjekci transgenních progenitorů Sertoliho buněk exprimujících červených fluorescenční protein (RFP) do dorzální cévy pulců ve stádiu 47-50 a 56 a starších budeme v prvé řadě pozorovat jejich migraci do oblasti poranění (po amputaci distální třetiny ocasu) pomocí light sheet mikroskopie. Z předběžných dat vyplývá, že buňky jsou schopné dosáhnout tohoto místa za cca 6 hodin po mikroinjekci. Na základě imunohistochemického barvení řezů amputovaných a neamputovaných pulců v regenerativním (47-50) a neregenerativním stádiu (56 a starší) a genově expresní analýzy budeme hodnotit diferenciaci a míru zapojení mikroinjikovaných buněk do regeneračního procesu v místě poranění.