místnost č.232 - 1. a 2. část SZK proběhnou týž den po sobě
Datum odevzdání elektronické podoby:
13.06.2019
Datum proběhlé obhajoby:
23.09.2019
Oponenti:
doc. JUDr. Petr Smolík, Ph.D.
Předběžná náplň práce
Rozsudek pro uznání Abstrakt Tématem této práce je rozsudek pro uznání, v praxi často užívaný druh rozhodnutí ve věci samé, který má soužit k urychlení a zefektivnění samotného soudního řízení. Práce se věnuje jak rozsudku pro uznání vydaném na základě výslovného souhlasu žalovaného, tak tzv. fikce uznání nároku žalovaným, na jejímž základě lze rozsudek pro uznání rovněž vydat. Cílem této práce je nejen podat ucelený výklad procesu, který vydání rozsudku pro uznání předchází a který na něj navazuje, ale zároveň popsat význam tohoto rozsudku, jeho vývoj na českém území a zároveň porovnat jeho vnitrostátní právní úpravu se slovenskou. Tato práce rovněž poukazuje na určité problematické aspekty rozsudku pro uznání a nabízí jejich možná řešení. Práce je dělena do šesti kapitol. První kapitola se zaobírá historickým vývojem rozsudku pro uznání na českém území. Věnuje se zejména zakotvení rozsudku pro uznání do českého právního řádu na přelomu 19. a 20. století a dále jeho znovuzavedením do úpravy civilního procesu v letech 1993 – 2009, kdy nabyl rozsudek pro uznání podobu, která mu zůstala dodnes. Druhá kapitola je věnována fikci uznání. První podkapitola se zabývá fikcí uznání v rámci přípravy jednání, kde je velká pozornost věnována tzv. kvalifikované výzvě k vyjádření a s ní spojenými účinky, a to včetně aktuálních postojů Ústavního soudu k této problematice. Druhá podkapitola pak rozebírá fikci uznání nároku v přípravném jednání. Jsou zde uvedeny předpoklady nařízení přípravného jednání a případný postih účastníků řízení za nedostavení se k němu. Třetí kapitola je zaměřena na rozsudek pro uznání vydaný na základě výslovného uznání nároku ze strany žalovaného. Zabývá se přípustnými formami uznání nároku v rámci soudního řízení, jeho náležitostmi či jeho užitím v řízení před soudem odvolacím či dovolacím. Ve čtvrté kapitole se autor věnuje rozsudku pro uznání jako takovému. Jsou zde rozpracovány náležitosti takového rozsudku, přípustnost jeho vydání, srovnání rozsudku pro uznání s rozsudkem pro zmeškání a opravné prostředky, jež lze proti tomuto rozhodnutí uplatnit. Pátá kapitola porovnává českou právní úpravu rozsudku pro uznání se slovenskou, a to jak v rámci úpravy minulé, tak té nové, jež byla do slovenského právního řádu zavedena v rámci rekodifikace celého civilního řízení v prosinci 2018. Autor se zde zaměřuje na nejdůležitější rozdíly a hodnotí jejich možné výhody a nevýhody oproti úpravě vnitrostátní. Šestá kapitola nabízí autorův názor na možné změny problematických aspektů rozsudku pro uznání. Autor poukazuje zejména na možnost použití rozsudku pro zmeškání na místo rozsudku pro uznání vydaného na základě fikce uznání ze strany žalovaného, jako je tomu například v zahraničí. Dále se zde zaobírá poměrně shovívavým přístupem soudů k dodržování náležitostí vyjádření na tzv. kvalifikovanou výzvu. Autor zde poskytuje možná východiska, jež by mohla vést k vyjasnění, zpřesnění institutu rozsudku pro uznání, ale i k samotnému naplnění jeho účelu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Judgement by acknowledgement Abstract The topic of this diploma thesis is judgement by acknowledgement, a decision on the merits commonly used in practice, which is supposed to speed up the trial and make it more efficient. The thesis deals with both the judgement by acknowledgement issued under the express consent of the defendant and the so-called fiction of acknowledgement of the claim by the defendant, on the basis of which the judgment by acknowledgement can also be issued. The aim of this thesis is not only to provide comprehensive explanation of the process that precedes the issuance of the judgement by acknowledgement, but also to describe the importance of this judgement, its historic development on the Czech territory and to compare its national legislation with the Slovak one. This paper also highlights some problematic aspects of this judgement and offers possible solutions. The thesis is divided into six chapters. Chapter One deals with the historical development of the judgement by acknowledgement on the Czech territory. In particular, it focuses on establishing a judgement for recognition in to the Czech legal system on the edge of the 19th and 20th century and its reintroduction into the civil process in 1993 - 2009, when the judgement by acknowledgement acquired a form that remained to this day. Chapter Two focuses on the fiction of acknowledgement. The first subchapter deals with the fiction of acknowledgement during the preparation of the trial where much attention is paid to the so-called qualified call for expression and its associated effects, including the current case law of the Constitutional Court. The second subchapter then discusses the fiction of acknowledgement of a claim in a preparatory hearing. The conditions on the basis of which the preparatory hearing can be ordered and possible recourse to the parties for failure to appear are stated there. Chapter Three is aimed at a judgement by acknowledgement issued by express consent of a claim by the defendant. It deals with admissible forms of acknowledgement during court proceedings, its formalities or its use in court of appeal or The Supreme court proceedings. Chapter Four consists of analysis of the judgement by acknowledgement as such. There are elaborated the particulars of such a judgement, the admissibility of its issuance, the comparison with the default judgement and the remedies that can be applied against it. Chapter Five compares the Czech regulation of the judgement by acknowledgement with the Slovak one, both in regards to the past and the current one, which was introduced into the Slovak legal system as a part of the recodification of the entire civil procedure in December 2018. The author focuses on the most important differences and assesses their potential advantages and disadvantages compared to the Czech regulation.
Chapter Six describes the author's opinion on possible changes to the problematic aspects of the judgement by acknowledgement. In particular, the author refers to the possibility of applying a default judgement instead of a judgement based on a fiction of acknowledgement, as is the case abroad. Furthermore, it deals with the relatively lenient approach of the courts towards the requirements of the reply to the so-called qualified call for expression. Here, the author provides possible solutions that could lead to clarification of the institute of judgement by acknowledgement, as well as to the actual fulfillment of its purpose.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.