Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru

• Název práce v češtině: Srovnání polského a ukrajinského ústavů paměti národa a jejich interpretace Volyňského masakru
• Název v anglickém jazyce: The Comparison of Polish and Ukrainian Institutes of National Remembrance and their Interpretations of the Massacre of Poles in Volhynia
• Klíčová slova: kolektivní paměť, politika paměti, historický narativ, společenství paměti, ústav paměti národa, Polsko, Ukrajina, Volyňský masakr, genocida
• Klíčová slova anglicky: collective memory, politics of memory, historical narrative, community of memory, institute of national remembrance, Poland, Ukraine, genocide
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.07.2018
• Datum zadání: 11.07.2018
• Datum a čas obhajoby: 14.09.2018 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2081, 2081, Jinonice - místn. č. 2081
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.07.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 14.09.2018
• Oponenti: PhDr. Bohdan Zilynskyj, Dr., Ph.D.

Seznam odborné literatury

Halbwachs, Maurice, Kolektivní Paměť. (Praha : Sociologické nakladatelství, 2009), 290
В'ятрович, Володимир, Друга польсько-українська війна 1942-1947, (Київ : Вид. дім «Києво-Могилянська академія», 2012), 368
В'ятрович, Володимир, За лаштунками “Волині-43”. Невідома польсько-українська війна, (Харків : Клуб сімейного дозвілля, 2016), 304
Грицак, Ярослав, Нариси з історії України : формування української модерної нації, 249
Грицак, Ярослав, Страсті за націоналізмом: Стара історія на новий лад : Есеї, (Київ : Критика, 2011), 350
Karlas, Jan, „Komparativní případová studie“, in Jak zkoumat politiku : Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích, ed. Petr Drulák. (Praha : Portál, 2008), 62-91
Nijakowski, Lech, Polska polityka pamięci : esej socjologiczny. (Warszawa : Wydawnictwa Akademickie i Profesjonalne, 2008), 288
Motyka, Grzegorz, Wołyń ‚’43, (Kraków : Wydawnictwo Literackie, 2016), 288
Motyka, Grzegorz, and Dariusz Libionka, Antypolska akcja OUN-UPA 1943-1944 : fakty i interpretacje, (Warszawa : Łódzka Drukarnia Dziełowa SA, 2002), 166
Маґочій, Павло-Роберт, Україна : Історія її земель та народів, (Ужгород : Видавництво В. Падяка, 2012), 794
Мотика, Ґжеґож, Від Волинської різанини до операції «Вісла» : Польсько-український конфлікт 1943-1947 рр. (Київ : Дух і літера, 2013), 360
Снайдер, Тімоті, Перетворення націй : Польща, Україна, Литва, Білорусь 1569-1999, (Київ : Дух і літера, 2016), 464
Kudela-Świątek, Wiktoria, Miejsca (nie)pamięci : O upamiętnianiu ukraińskiego Wielkiego Głodu z lat 1932-1933. (Kraków : Księgarnia Akademicka, 2014), 222
Wieliczka-Szarkowa, Joanna, Czarna księga Kresów, (Kraków : Wydawnictwo AA, 2011), 475
Бондар, Вадим, „Державна політика історичної пам'яті в Україні 1990-2000-х рр.: основні тенденції“, Історіографічні дослідження в Україні : збірник наукових праць 23, 23 (2013): 377-400

Předběžná náplň práce

Tato práce srovnává polský a ukrajinský ústav paměti národa a analyzuje modely kolektivní paměti, jež dominují v Polsku a na Ukrajině a historické narativy Volyňského masakru 1943. Zároveň práce osvětluje a porovnává interpretace tohoto fenoménu polského a ukrajinského ústavem. Předmětem zkoumání jsou samotné ústavy paměti národa jako hlavní nástroje prosazování státní politiky paměti ve svých státech. Časově je práce vymezena od roku 2014, kdy došlo k revolučním změnám na Ukrajině a následným změnám ukrajinských historických narativů a státní politiky, až do současnosti. V práci je popsána také politická situace na Ukrajině (2014) a v Polsku (2015), jež tyto změny v obou státech ovlivnila a vedla k obnovení konfliktu paměti. První náznaky konfliktu paměti (Juščenkovo období a první vláda PiS) jsou v této práci rozebrány jen krátce, neboť je zaměřena hlavně na současnost. Vycházíme z předpokladu, že Volyňský masakr, jenž je nejtragičtějším prvkem současných polsko-ukrajinských vztahů, je hlavním kamenem úrazu mezi Polskem a Ukrajinou. Práce v detailu ukazuje, že polský a ukrajinský ústav jsou instituce s odlišnými úkoly, cíli a pravomocemi a jejich interpretace Volyňského masakru jsou odlišné ve všech bodech. Snaha o hledání kompromisu existuje pouze na papíře, jelikož ve skutečnosti polská a ukrajinská strana často dělají zcela opačné kroky.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis compares Polish and Ukrainian Institutes of National Remembrance, analyses Polish and Ukrainian dominant models of the collective memory and historical narratives of the massacre of Poles in Volhynia and Eastern Galicia 1943. The analysis also clarifies and compares interpretations of this phenomenon by Polish and Ukrainian Institutes. The subjects of the research are Polish and Ukrainian Institutions of National Remembrance themselves, as the main promoting tools of politics of memory in their states. The thesis covers a period from the revolutionary changes in Ukraine in 2014 (have changed Ukrainian historical narratives and politics of memory) to present days. Political situations in Ukraine (2014) and Poland (2015) are reflected in this thesis, as they are in the direct relation with changings in politics of memory, which have restored the conflict of memory. The first signs of the memory conflict (Yushchenko presidency and the first Law and Justice cabinet) are explained briefly, as thesis is focused on a current situation. The massacre of Poles in Volhynia and Eastern Galicia, which is the most tragic point of modern Polish-Ukrainian relations, is described as a sticking point between Poland and Ukraine. The analysis argues in detail that Polish and Ukrainian Institutes are distinct type of institutions with different tasks, assignments and authorities. Accordingly, their interpretations of the massacre of Poles in Volhynia and Eastern Galicia differs in every point. The efforts to find a compromise are a dead letter, since in reality Polish and Ukrainian sides are mostly doing absolutely opposite things.