Výsledky fungování mezinárodní komise CICIG v boji s korupcí a organizovaným zločinem v Guatemale

• Název práce v češtině: Výsledky fungování mezinárodní komise CICIG v boji s korupcí a organizovaným zločinem v Guatemale
• Název v anglickém jazyce: Outcomes of the operation of the international commission CICIG in the fight against corruption and organized crime in Guatemala
• Klíčová slova: CICIG, Guatemala, OSN, Korupce, Nepostihnutelnost, Organizovaný zločin, Mezinárodní komise
• Klíčová slova anglicky: CICIG, Guatemala, UN, Corruption, Impunity, Organized crime, International commission
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.06.2018
• Datum zadání: 24.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2019 07:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2075, Jinonice - místn. č. 2075
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2019
• Oponenti: Dr. rer. pol. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Výzkumné cíle a otázka
Mandát CICIG se skládá ze tří hlavních úkolů :
1. Vyšetřit existenci skupin organizovaného zločinu, které porušují základní lidská práva občanů Guatemaly a identifikovat strukturu těchto ilegálních skupin, tak jako jejich vazby na funkcionáře státu, aktivity, způsob operace a zdroje financí.
2. Spolupracovat se státem na rozbití skupin organizovaného zločinu a podporovat vyšetřování, perzekuci a potrestání zločinů spáchaných členy těchto skupin.
3. Posílat státu Guatemaly doporučení veřejných politik, které pomohou odstranit skupiny organizovaného zločinu a zabrání jejich znovuobjevení, ve formě nutných reforem jurisdikce a institucí k dosažení tohoto cíle.
Jedná se tedy o celkový proces stíhání (konkrétních) pachatelů organizovaného zločinu , od samotného vyšetřování, přes dohlížení na jejich odsouzení, po schválení zákonů k lepší prevenci jejich působení.
Cílem má práce bude zhodnotit, jak si CICIG vedla, respektive jaké bylo působení (výkonnost) této organizace vis a vis výše uvedené tři úkoly. Mimo to budu analyzovat, jaké byly zdroje dobrého či špatného fungování, jejich příčiny a jak by šlo případně fungování organizace zlepšit. Jelikož se jedná o unikátní organizaci, výzkum bude mít převážně interpretační charakter.

Revize literatury
Vzhledem k tomu, že CICIG je mimo hlavní proud zájmu , v mých silách by mělo být obsáhnout značnou část literatury vztahující se přímo k této komisy. Navíc, není mi známo, že by existovala knižní publikace týkající se konkrétně této organizace, vycházet tedy budu vždy pouze z odborných či novinových článků. Jako stručný přehled lze uvést například krátký, ale detailní popis historie CICIG od Édgara Gutiérreze , dále pohled do vnitřního fungování (autonomie) organizace od Laury Zamudio Gonzáles , Günther Mainhold se zabývá vztahem mezi CICIG a suverenitou vlády Guatemaly, Hudson a Taylor zase srovnávají práci CICIG s jinými mechanismy mezinárodního práva (mezinárodní tribunály ).
Z neodborných zdrojů lze vyzdvihnout články nadace Insight Crime , Amnesty International , Prensa Libre , reporty samotné organizace CICIG nebo výzkumné a poradní organizace WOLA .
K lepšímu porozumění širšího kontextu mi poslouží studie o korupci a beztrestnosti , stejně tak jako o politické situaci v Guatemale. Kniha „Measuring Corruption“ od C.J.G. Sampforda se zabývá definicí tohoto konceptu a podává řadu podnětů k jeho studii. Diane Orentlicher napsala několik významných prací k problému beztrestnosti v Latinské Americe . José Miguel Cruz a jeho článek k problematice násilí a beztrestnosti v poválečném období v zemích střední Ameriky popisuje situaci, která vedla ke vzniku CICIG. Pokud zamíříme ještě hlouběji do historie, o občanské válce v Guatemale toho bylo napsáno mnoho. Za zmínku stojí například kniha „Breve Historia Contemporánea de Guatemala“ Jorge Muñoze nebo „Huehuetenanango: Historia de una Guerra“ Paula Kobraka. Konečně, velkou osobní inspirací ke zvolení tohoto tématu mi byla kniha „Una Historia de Violencia: Vivir y Morir en Centroamérica “ od renomovaného novináře Óskara Martíneze.

Teoretický rámec a hypotézy
Protože se ve své diplomové práci budu zabývat mezinárodní organizací a věřím v její kapacitu a autonomii , přirozeně vycházím z liberalismu, konkrétně neoliberálního institucionalismu. Ten zastává názor, že mezinárodní organizace jsou vhodným prostředkem k řešení globálních problémů a umožňují státům lépe kooperovat v mezinárodním prostředí, tím že snižují nejistotu mezi aktéry a řeší problémy kolektivní akce . Z pohledu principal-agent teorie stojí CICIG jako organizace, které bylo delegované OSN velké množství moci (respektive nezávislosti) a její vnitřní byrokracie má na její chod mnohem větší vliv než vnější aktéři . Budu s ní tedy primárně pracovat jako s nezávislým orgánem, podobně jako organizační teorie .
Hlavním zdrojem mé metodologie je článek Tamara Gutnera a Alexandra Thompsona vypracovávající rámec pro měření výkonnosti mezinárodních organizací . Ti presentují schéma, kde na jedné straně je výkonnost mezinárodních organizací měřena s ohledem na jejich fungování, chování a rozhodování – mikroúroveň. Důraz je v tomto případě kladen na specifické úkoly, jenž jsou cílem organizace, a na to, zda byly úspěšně uskutečněné. Na druhé straně jsou to indikátory jistého problému, jehož řešením byla daná organizace pověřena - makroúroveň. To může být například množství skleníkových plynů v atmosféře, čistota vody, množství mezinárodních konfliktů a podobně. Každý z těchto způsobů měření výkonnosti má samozřejmě své klady a zápory. Problém s měřením indikátorů či výsledků (makroúrovně) je ten, že jen vzácně lze tyto výsledky spolehlivě připsat zkoumané organizaci a my si tedy nemůžeme být jistí její výkonností . Na druhou stranu, zkoumáním jejího fungování můžeme usoudit, jak dobře organizace pracovala, ale to nemusí být dostatečná podmínka pro dosáhnutí jejich cílů . Slabiny každého z přístupů lze kompenzovat jejich aplikací na vhodnou mezinárodní organizaci. Měření výsledků je například spolehlivější ukazatel výkonnosti organizace, pokud působí v dané oblasti jako jediná (nebo jedna z mála) a je co nejvíce autonomní.
To je případ CICIG, která je velmi samostatná a má exkluzivní postavení při řešení problému korupce a organizovaného zločinu v Guatemale. Já přesto zapojím ve své práci oba způsoby měření, neboť je vidím jako provázané. Nejprve se na makroúrovni budu zabývat řešením třech výše uvedených úkolů CICIG, konkrétně vyšetřováním, stíháním a adopcí veřejných politik proti skupinám organizovaného zločinu (a v širší souvislosti, zda toto pomohlo s problémem korupce a beztrestnosti v zemi). Poté na mikroúrovni tyto cíle spojím s prací Komise detailní analýzou jejího působení v konkrétních případech. Jinými slovy se pokusím propojit, jak práce Komise vedla k dosažení stanovených cílů v jejím ustanovujícím programu.
Moje hypotéza je, že Komise měla zásadní vliv na dění v Guatemale a cíle se jí dařilo plnit nad očekávání dobře. Toto očekávání vychází jednak z neobyčejně pozitivního vnímání CICIG v literatuře , a jednak z množství významných případů, které Komise vyšetřila. Jeden příklad za všechny je investigace nazvaná „La Línea“, která postavila před soud nejprve viceprezidentku Roxanu Baldetti a později dokonce prezidenta Ottu Peréze Molinu . Ti byli později usvědčeni z několika korupčních skandálů a nyní čekají ve vazbě na soudní řízení. Nakonec fakt, že Honduras se v roce 2015, inspirován úspěchy CICIG, rozhodl vydat podobnou cestou, jako o 8 let dříve Guatemala, hovoří jasně o pozitivním vnímání práce Komise.

Data a analýza
Zdrojem mých dat k výzkumu působení CICIG budou novinové články, odborná literatura týkající se této Komise, rozhovory s představiteli CICIG, stejně tak jako dalších organizací zabývajících se korupcí a organizovanou trestnou činností v regionu (Transparency International, Amnesty International, The OECD Latin America and Carribean Anti-Corruption Initiative, The Washington Office on Latin America a další), statistiky a výroční zprávy o korupci a organizovaném zločinu v zemi. Z posledních dvou skupin stojí za to podtrhnout komuniké CICIG , Global Impunity Index od Universidad de las Américas a Corruption Perception Index Transparency International . Abych však předešel zkreslení dat, bude třeba čerpat z rozličných zdrojů. Tak jako u dalších statistik, zaměřujících se na měření sociálních ukazatelů, i žebříček Transparency International bývá podrobený kritice ohledně jeho schopnosti měřit fenomén, který se měřit snaží. CICIG by ve svých zprávách zase mohla mít tendenci vykreslovat své fungování lépe, než tomu ve skutečnosti bylo, ve snaze uhájit důvody své existence.
Mou hlavní metodou analýzy (mikroúrovně) bude process-tracing. Vyberu nejvýznamnější události týkající se korupce a organizovaného zločinu, které se v Guatemale od roku 2007 staly a zanalyzuji roli CICIG v nich. To mi umožní odhalit kauzální link mezi komisí a plněním jejích cílů. Dále vyhodnotím nutnost a dostatečnost Komise jako proměnné při odhalení viníků a jejich případným odsouzením. Nakonec, pro kontrolu, se pokusím simulovat, jak by daná situace vypadala bez existence CICIG.

Seznam odborné literatury

Seznam literatury
BARNETT, Michael N a Martha FINNEMORE. Rules for the world: international organizations in global politics. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press, 2004. ISBN 9780801488238.
GATLUNG, Fredrik. The non-perception based measurement of corruption : a review of issues and methods from a policy perspective. SAMPFORD, Charles. Measuring corruption. Aldershot: Ashgate, 2006, 108 - 136. ISBN 9780754624059.
HAWKINS, Darren G. Delegation and agency in international organizations. New York: Cambridge University Press, 2006. ISBN 978-0-521-86209-7.
KEOHANE, Robert O. International institutions and state power: essays in international relations theory. Boulder: Westview Press, 1989. ISBN 9780813308371.
MARTÍNEZ, Óscar a Jon Lee ANDERSON. Una historia de violencia: Vivir y morir en Centroamérica. Ciudad de México: Debate, 2016. ISBN 9786073148474.
SAMPFORD, Charles. Measuring Corruption. Aldershot: Ashgate Publishing, 2006. ISBN 9780754624059.

CRUZ, Miguel. Violencia y democratización en Centroamérica: el impacto del crimen en la legitimidad de los regímenes de posguerra. Ámerica Latina Hoy [online]. Salamanca: Universidad de Salamanca, 2003, 35, 19 – 59 [cit. 2018-09-19]. Dostupné také z: http://www.redalyc.org/pdf/308/30803502.pdf
GONZÁLES, Laura. La Comisión Internacional Contra la Impunidad en Guatemala (CICIG): Una Organización Autoridigida. Foro Internacional. El Colegio de Mexico, 2018, 58(3), 493 - 536.
GRIECO, Joseph M. Anarchy and the limits of cooperation: a realist critique of the newest liberal institutionalism. International Organization [online]. 1988, 42(03) [cit. 2018-09-19]. DOI: 10.1017/S0020818300027715. ISSN 0020-8183. Dostupné z: http://www.journals.cambridge.org/abstract_S0020818300027715
GUTIÉRREZ, Édgar. Guatemala fuera de control: La cicig y la lucha contra la impunidad. Nueva Sociedad [online]. 2016, (263), 81 – 95. ISSN 0251-3552. [cit. 2018-09-19]. Dostupné z: http://nuso.org/media/articles/downloads/3.TC.Gutierrez_263.pdf
GÜNTHER, Mainhold. Intervention by Invitation?: Shared Sovereignty in the Fight against Impunity in Guatemala. European Review of Latin American and Caribbean Studies. Amsterdam: Centre for Latin American Research and Documentation, 2016, (101), 5 - 31.
GÜTNER, Tamar a Alexander THOMPSON. The politics of IO performance: A framework. The Review of International Organizations [online]. 2010, 5(3), 227-248 [cit. 2018-09-19]. DOI: 10.1007/s11558-010-9096-z. ISSN 1559-7431. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11558-010-9096-z
LINTON, Suzannah. Cambodia, East Timor and Sierra Leone: Experiments in International Justice. Criminal Law Forum. Netherlands: Kluwer Academic Publishers. 2001, 12, 185 - 246.
ORENTLICHER, Diane. Settling Accounts: The Duty to Prosecute Human Rights Violations of a Prior Regime. The Yale Law Journal [online]. 1991, 100(8) [cit. 2018-09-19]. DOI: 10.2307/796903. ISSN 00440094. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/796903?origin=crossref
ORENTLICHER, Diane. 'Settling Accounts' Revisited: Reconciling Global Norms with Local Agency. International Journal of Transitional Justice[online]. 2007, 1(1), 10-22 [cit. 2018-09-19]. DOI: 10.1093/ijtj/ijm010. ISSN 1752-7716. Dostupné z: https://academic.oup.com/ijtj/article-lookup/doi/10.1093/ijtj/ijm010
ORENTLICHER, Diane. Whose Justice? Reconciling Universal Jurisdiction with Democratic Principles. Georgetown Law Journal. Washington, 2004, 92(6), 1057 - 1134.

Předběžná náplň práce

Úvod k tématu
La Comisión Internacional Contral la Impunidad en Guatemala (CICIG) je speciální Komise OSN, jmenovaná v roce 2007 s cílem potírat organizovaný zločin a korupci ve státních složkách Guatemaly . Její jedinečnost spočívá v mandátu, který je, co se týká pravomocí, někde na půli cesty mezi tradičním poradním orgánem OSN a mírovou misí . CICIG může předkládat trestní obvinění jako doplňující žalobce u Guatemalských soudů, může podávat kongresu návrhy na soudní a institucionální reformy (v souladu s cíli svého mandátu) a může si také vyžádat disciplinární řízení proti veřejnému činiteli, který by blokoval její činnost . CICIG však působí v rámci soudního systému Guatemaly a podléhá guatemalským zákonům a institucím, tudíž výsledek její práce je do velké míry závislý na kooperaci domácích institucí. Přestože se jedná o unikátní agenturu, v některých jejích aspektech se nabízí srovnání s takzvanými „mixed courts“ v Sierra Leoně, Kambodži či Východním Timoru. Ty byly založeny, mimo jiné, jako reakce na demokratický deficit mezinárodních tribunálů v Jugoslávii a Rwandě a měly přinést spravedlnost blíže k obětem zločinů proti lidskosti . Jednalo se o tribunály s dočasným mandátem, tvořenými mixem domácích a mezinárodních soudců a žalobců, působících v dané zemi a v rámci jurisdikce dané země . Zásadním rozdílem je, že zatímco tyto tribunály se zabývaly (mezinárodními) zločiny proti lidskosti, CICIG bojuje výhradně proti národním trestným činům.
Důležité je také postavení CICIG vis a vis OSN. Přestože OSN poskytuje komisi podporu, asistenci a promlouvá do její agendy, CICIG není součástí OSN. To zajišťuje CICIG finanční , organizační a politickou nezávislost, avšak za cenu například slabšího mandátu, zajištění kvalitního personálu a vybavení nebo těžší spolupráce se sousedními zeměmi .
CICIG je prvním projektem OSN, jehož úkolem je boj proti organizovanému zločinu. Jedním z cílů mé práce bude zvýšit povědomí o této komisi a její práci. Že se jedná o možný počátek trendu v regionu pronásledovaném korupcí a organizovaným zločinem by mohlo být založení Misión de Apoyo Contra la Corrupción y la Impunidad en Honduras (MACCIH) Organizací Amerických Států v roce 2016. Inspirováno působením CICIG, MACCIH je také nezávislou organizací, jejímž cílem je boj proti korupci a organizovanému zločinu ve státních složkách, tak jako reforma justičního systému . Věřím, že další státy by v budoucnu mohly vsadit na podobnou kartu, jak přivést ke spravedlnosti často nedotknutelné pachatele, se silnými vazbami na domácí elitu. Podrobná analýza pilotního projektu v Guatemale by mohla být dobrým ukazatelem, zda je toto vhodná cesta k dosažení daného cíle.

Předběžná osnova práce
1. Úvod
1.1. Občanská válka a její následky na guatemalskou společnost
1.2. Vznik CICIG
2. Teoretická část
2.1. Problémy korupce a beztrestnosti
2.2. Srovnání působení mezinárodních organizací v suverénních státech s ohledem na (jedinečný) mandát CICIG
3. Praktická část
3.1. Měření fungování mezinárodních organizací
3.2. Mé metody analýzy a shromážděná data
3.3. Korupce a beztrestnost v Guatemale
3.4. Působení CICIG
3.4.1. Vazba mezi působením CICIG a vývojem korupce a beztrestnosti v Guatemale
3.4.1.1. Případ číslo 1
3.4.1.2. Případ číslo 2
3.4.1.3. Případ číslo 3
3.4.2. Simulace neexistence CICIG
4. Závěr
4.1. Zhodnocení výsledků působení Komise
4.2. Možnosti zlepšení působení Komise