Šostakovič a Stalin:Vážná hudba v kulturně-politické strategii stalinismu

• Název práce v češtině: Šostakovič a Stalin:Vážná hudba v kulturně-politické strategii stalinismu
• Název v anglickém jazyce: Shostakovich and Stalin: Classical music in a political strategy of Stalinism
• Klíčová slova: Sovětský svaz, kultura, vážná hudba, Šostakovič, ASM, RAPM, skladatelé, svaz sovětských skladatelů, sovětská opera, Stalinova cena, Ždanovova doktrína,
• Klíčová slova anglicky: USSR, culture, classical music, Shostakovich, ASM, RAPM, Union of Soviet Composers, soviet opera, Stalin’s prize, Zhdanov doctrine,
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Daniela Kolenovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.06.2018
• Datum zadání: 21.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2020 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2081, 2081, Jinonice - místn. č. 2081
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2020
• Oponenti: PhDr. Kateřina Šimová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Knihy:

CLARK, Katerina, DOBRENKO, Evgeny, SCHWARTZ, Marian. Soviet Culture and Power: A History in Documents, 1917-1953. Yale University Press, 2007

EDMUNDS, Neil a kol. autorů. Soviet Music and Society Under Lenin and Stalin: The Baton and Sickle. London: Routledge-Curzon, 2004

EMERSON, Caryl. Shostakovich’s “Lady Macbeth of Mtsensk”. in All the Same The Words Don't Go Away: Essays on Authors, Heroes, Aesthetics, and Stage Adaptations from the Russian Tradition, 342-361. Brighton, MA, USA: Academic Studies Press, 2011. (www.jstor.org/stable/j.ctt21h4wh9.23 ; cit 5.5.2020)

FAY, Laurel E. Shostakovich: A Life. Oxford, 2000

FROLOVA-WALKER, Marina: Stalin’s music prize: Soviet culture and politics. New Haven, Yale University Press, 2016

FROLOVA-WALKER, Marina, WALKER, Jonathan. Music and Soviet Power, 1917-1932. Boydell & Brewer, 2012. (www.jstor.org/stable/10.7722/j.ctt1x741p ; cit. 1.4.2020)

CHLEVŇUK, Oleg. Stalin: Nový životopis. Praha: Paseka, 2016

TARUSKIN, Richard. Russian Music at Home and Abroad: New Essays. Oakland, California:
University of California Press, 2016. (www.jstor.org/stable/10.1525/j.ctt1dnncjs.16 ; cit. 9.4. 2020)

TOMOFF, Kiril. Creative Union: The Professional Organization of Soviet Composers, 1939–1953. Cornell University Press, 2018.

VOLKOV, Solomon. Svědectví: paměti Dmitrije Šostakoviče. Praha: AMU, 2006

Myškova chytrá hlava

ŽDANOV, Andrej. O umění, 1949.



Periodika:

BROOKE, Caroline. Soviet Musicians and the Great Terror. Europe-Asia Studies sv. 54, č. 3, 2002. (str. 397-413). (www.jstor.org/stable/826483 ; cit. 10.5.2020).

BULLOCK, Philip Ross. Staging Stalinism: The Search for Soviet Opera in the 1930s. Cambridge Opera Journal, svazek 18, č. 1.,Březen 2006, (str.. 83-108)
(http://www.jstor.org/stable/3878274 ; cit. 4.4.2020)

EDMUNDS, Neils. Music and Politics: The Case of the Russian Association of Proletarian Musicians. ​The Slavonic and East European Review, svazek. 78, č. 1, Leden., 2000, str. 66-89,(​https://www.jstor.org/stable/4213008​ ; cit. 8.3.2020)


FROLOVA-WALKER, Marina. The Soviet Opera Project: Ivan Dzerzhinsky vs. Ivan Susanin. Cambridge Opera Journal, sv. 18, č. 2, 2006, (str. 181-216). (www.jstor.org/stable/4126435 ; cit. 10.5.2020)

HARRIS, Katlin. The Three Major Shifts in Soviet Music During World War II. Monarch Review, sv. 3, 2016,
(https://www.methodist.edu/wp-content/uploads/2018/09/mr2016_harris2.pdf ;cit. 12.3.2020)

HORTON, J. Andrew. The Forgotten Avant Garde: Soviet Composers Crushed by Stalin. Central Europe Revue, svazek 1., č. 1, 28.6. 1999, (https://www.pecina.cz/files/www.ce-review.org/99/1/music1_horton.html​ ; cit. 2.3.2020)
​
KERRIDGE, W.H. The Union of Soviet Composers. The Musical Times, svazek. 75, č. 1102, prosinec, 1934, (str. 1073-1075)

KOHN, Hans. Pan-Slavism and World War II. The American Political Science Review. Sv. 46., č. 3., 1952, (str. 699-722)

MAKANOWITZKY, Barbara. Music to Serve the State. The Russian Review svaz.24., č. 3. 1965, (str. 266-77)

NELSON, Amy. The Struggle for Proletarian Music: RAPM and the Cultural Revolution. Slavic Review, sv. 59, č. 1., Cambridge University Press, jaro, 2000, (str. 101-132) (https://www.jstor.org/stable/2696906 ; cit. 15.4. 2020)

SEAMAN, Gerald R. Soviet musical life in the 1920s as seen in contemporary music periodicals. Fontes Artis Musicae, svazek 53, č. 3, 2006, (str. 233–238). (www.jstor.org/stable/23510751 cit.12.4. 2020)

SHERRY, S. The Soviet Censorship System. In Discourses of Regulation and Resistance: Censoring Translation in the Stalin and Khrushchev Soviet Era. Edinburgh University Press, 2015. (str. 45-64)

TARUSKIN, Richard. Russian Music at Home and Abroad: New Essays Book. University of California Press, 2016. (https://www.jstor.org/stable/10.1525/j.ctt1dnncjs.16 ; cit. 15.2.2020)

TARUSKIN, Richard. The Opera and the Dictator: the peculiar martyrdom of Dmitri Shostakovich. The New Republic, 20. března 1989, str. 34-40.

TOMPKINS, David G. Composing the Party Line: Music and Politics in Early Cold War Poland and East Germany. Purdue University Press, 2013




Jiné:

FRANZ, Vladimír. Šostakovič ukryl do Písně o lesích a zalesňování Ruska čertova kopýtka In: Sedmé nebe [rozhlasový pořad] Český rozhlas, 6. 11. 2019
(https://vltava.rozhlas.cz/vladimir-franz-sostakovic-ukryl-do-pisne-o-lesich-a-zalesnovani-ruska-certova-8099498 ; cit. 17.5.2020)

Předběžná náplň práce

Diplomová práce sleduje a vysvětluje formování kulturní politiky v Sovětském svazu, zaměřuje se zejména na přístup sovětské moci ke klasické hudbě a prominentním skladatelům. Sleduje životní dráhu známého skladatele Dmitrije Šostakoviče, který je v historické literatuře často zmiňován jako přední oběť Stalinovy kampaně proti “formalismu” a demonstruje na jeho osudu důsledky opatření, přijatých státem. Práce postupuje chronologicky. Začíná bolševickou revolucí, vysvětluje formování hudební ideologie ve dvacátých letech na pozadí boje prvních autonomních organizací, ideologické a ekonomické motivace vlády Sovětského svazu při vytváření opatření týkajících se hudební kultury. Dále popisuje vznik Svazu sovětských skladatelů, zkoumá pokusy o vytvoření “sovětské opery” v polovině 30. let a hledá motivy, které stály za Stalinovým napadením Šostakovičovy opery Lady Macbeth v tisku. Zmiňuje kontribuce vážné hudby za druhé světové války a končí popisem aplikací Ždanovovy kulturní doktríny na svět hudby.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This bachelor thesis explains the formation of cultural policy of the Soviet Union, with main focus on the approach of the Soviet power to classical music and it’s prominent composers. It follows the career of the famous composer Dmitry Shostakovich, who’s often mentioned as a main victim of Stalin's campaigns against "formalism". The thesis also demonstrates the consequences of the state's cultural policies on Shostakovich's life. The paper is structured chronologically. It begins with the Bolshevik revolution in 1917, explains the formation of basic ideology concerning music in the 1920s, while analyzing the struggle of first autonomous music-organizations. It unveils the ideological and economic motivation of the government of the Soviet Union in creating political measures related to the musical culture. The paper then describes the establishment of the Union of Soviet Composers, examines attempts to create a "Soviet opera" in the mid-1930s, and looks for motives behind Stalin's attack on Shostakovich's opera Lady Macbeth in 1936. It depicts the contribution of classical music during the Second World War, for example the Leningrad symphony, and concludes with a description of the application of Zhdanov's cultural doctrine on musicians in the post-war era.