Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa

• Název práce v češtině: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
• Název v anglickém jazyce: The Causes of the Deterioration of Trade Relations Between the US and China During the Donald J. Trump Administration
• Klíčová slova: Spojené státy americké, USA, Čínská lidová republika, ČLR, obchodní vztahy, obchodní válka, obchodní bilance, deficit, Donald J. Trump
• Klíčová slova anglicky: United States of America, USA, People’s Republic of China, PRC, trade relations, trade war, trade balance, deficit, Donald J. Trump
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra severoamerických studií (23-KAS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jan Hornát, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.06.2018
• Datum zadání: 20.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 27.01.2020 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2066, Jinonice - místn. č. 2066
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.01.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 27.01.2020
• Oponenti: Mgr. Jana Sehnálková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

• Athukorala, Prema-chandra. „China’s Evolving Role in Global Production Networks:
Implications for Trump’s Trade War.“ China’s New Sources of Economic Growth, č. 2
(2017): 363-388.
• Bernhofen, Daniel M. a John C. Brown. „Retrospectives: On the Genius Behind David
Ricardos 1817 Formulation of Comparative Advantage.” Journal of Economic
Perspectives 32, č. 4 (2018): 227–40.
• Bi, Zhaohi. „Does China-US Trade Have an Impact on Employment of the United
States?“, Technology and Investmet 8 (2017): 158-166.
• Chow,Daniel. „China’s Coming Trade War With the United States“, UMKC Law Review
81, č. 2 (2012): 257-275.
• Cohen, Warren I. Americas Response to China: a History of Sino-American Relations.
New York: Columbia University Press, 2019.
• Feng, Huiyun a Kai He. „China’s Institutional Challenges to the International
Order.” Strategic Studies Quarterly 11, č. 4 (2017): 23–49.
• Gallup. „Rating World Leaders: 2018 - The U.S. vs. Germany, China and Russia,” 2018.
• Garrett, Geoffrey. „Chinese-US Economic Relations After the Global Financial Crisis.”
In Rising China: Global Challenges and Opportunities, 149–72. ANU Press, 2011.
• Gilpin, Robert a Jean M. Gilpin. „The Dynamics of the International Political
Economy.” In The Political Economy of International Relations, 65–117. Princeton,
New Jersey: Princeton University Press, 1987.
• „Imposition of U.S. Tariffs on Steel Imports.” The American Journal of International
Law 96, č. 4 (říjen 2002): 977–78.
• Johnson, Robert a Guillermo Noguera. „Fragmentation and Trade in Value Added
over Four Decades,” 2012.
• Kiliç, Rehim. „Absolute and Comparative Advantage: Ricardian Model,” červen 2002.
• Kindleberger, Charles P. „Dominance and Leadership in the International Economy:
Exploitation, Public Goods, and Free Rides.” International Studies Quarterly 25, č. 2
(červen 1981): 242–54.
• Martin, Michael F. „What's the Difference? - Comparing U.S. and Chinese Trade
Data,” duben 2018, https://fas.org/sgp/crs/row/RS22640.pdf
49
• Mei, Xinyu. „Is a Trade War On the Way?“, Beijing Review 60, č. 35 (31.8.2017): 32-
33.
• Ministry of Commerce of the People's Republic of China. „Research Report on ChinaUS Economic and Trade Relations,” květen 2017.
• Morrow, James D. „When Do ‘Relative Gains’ Impede Trade?” Journal of Conflict
Resolution 41, č. 1 (únor 1997): 12–37.
• Nye, Joseph S. „Soft Power and American Foreign Policy.” Political Science Quarterly
119, č. 2 (2004): 255–70.
• OECD. „China's Belt and Road Initiative in the Global Trade, Investment and Finance
Landscape.” OECD BUSINESS AND FINANCE OUTLOOK, 2018.
• Office of the Secretary of Defense. „ANNUAL REPORT TO CONGRESS: Military and
Security Developments Involving the People's Republic of China 2018,” květen 2018.
• Powell, Robert. „Absolute and Relative Gains in International Relations
Theory.” American Political Science Review 85, č. 4 (prosinec 1991): 1303–1320.
• Rousseau, David L. „Motivations for Choice.” Journal of Conflict Resolution 46, č. 3
(červen 2002): 394–426.
• Shifrinson, Joshua R. Itzkowitz, and Michael Beckley. „Debating China‘s Rise and U.S.
Decline.” International Security 37, č. 3 (2013): 172–81.
• Skrzypczyńska, Joanna. „Market Economy Status For China In Anti-Dumping
Procedures - What Is Really Matters?” Research Papers of the Wroclaw University of
Economics č. 447 (2016): 46-54.
• „The Second Phase Report on the Statistical Discrepancy of Merchandise Trade
between the United States and China,” prosinec 2012.
• Turner, Oliver. „China and the 2016 US Presidential Debates: Curiosities and
Contradictions.” UIbrief, č. 3 (2015).
• Wang, Jue. „China-IMF Collaboration: Toward the Leadership in Global Monetary
Governance.” Chinese Political Science Review 3, č. 1 (duben 2017): 62–80.
• Webb, Michael C. a Stephen D. Krasner. „Hegemonic Stability Theory: an Empirical
Assessment.” Review of International Studies 15, č. 2 (1989): 183–98.
• Wolf, Charles. „TWO DEFICITS THAT JUST DON'T MATTER (Co-Authored with Walter
Wriston).” In Straddling Economics and Politics, 75–78. RAND Corporation, 2002.
50
• Worland, Justin. „A China Trade War Could Escalate Quickly.“, Time 192, č.1 (2. 7.
2018): 7-8.
• Xing, Yuqing, and Neal C. Detert. „How the iPhone Widens the United States Trade
Deficit with the Peoples Republic of China.” SSRN Electronic Journal, č. 257 (prosinec
2010).
• Xing, Yuqing. „How the iPhone Widens the US Trade Deficit with China: the Case of
the iPhone X,” říjen 2019. https://ideas.repec.org/p/ngi/dpaper/19-21.html

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové
republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky
vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým
obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této
práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a
ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se
snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými
administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou
otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy
zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu
ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím
protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce
hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní
výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a
legitimity.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis‘ main focus is Donald J. Trump’s administration’s trade policy towards People’s
Republic of China. Since taking office, Trump has been striving to turn the trade policy towards
PRC into a more protectionist one. His argument is that China’s economic prosperity is
acquired through unfair trade practices, which damages the economy of USA. Since the
beginning of 2018 up until the end of 2019, Trump imposed high tariffs on numerous Chinese
goods and PRC does the same in return. The resulting tit-for-tat policies cause the
deterioriation of the two countries‘ trade relations. The thesis searches for the main causes
of Trump’s trade policy towards PRC, which is in comparison with the two preceding
presidential administratives more aggressive. The thesis‘ primary hypothesis assumes that the
cause lies in the risk that the strengthening China poses on the US hegemonic role in the
international order. The thesis confirms this hypothesis on the basis of the theory of relative
gains, hegemonic stability and comparative advantage. The hypothesis is supported with
examples concerning US economy, security, institutional power and legitimacy.