Rámování důchodové politiky v letech 2013- 2017

• Název práce v češtině: Rámování důchodové politiky v letech 2013- 2017
• Název v anglickém jazyce: Framing of the pension policy between the years 2013-2017
• Klíčová slova: důchodová komise; sociální politika; důchodová politika; důchodová reforma
• Klíčová slova anglicky: pension committee; social policy; pension policy; pension reform
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.05.2018
• Datum zadání: 24.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2019
• Oponenti: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Dopis pro pana premiéra Bohuslava Sobotku k materiálu Hledání vyváženějšího způsobu valorizace. In: WWW.duchodova-komise.cz [online]. Praha, 2017, 16.5.2017 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2017/06/Dopis-pro-pana-premiéra-Bohuslava-Sobotku-k-materiálu-Hledán%C3%AD-vyváženějš%C3%ADho-způsobu-valorizace-16.-květen-2017.pdf

FIALA, Tomáš, LANGHAMROVÁ, Jitka. Vývoj ekonomického zatížení důchodového systému ČR při různýchvariantách zvyšování důchodového věku. In:RELIK Reproduction of the Human Capital.[online] Praha,09.12.2013–10.12.2013. Slaný: Melandrium, 2013, s. 1–13.ISBN 978-80-86175-89-8. URL:http://relik.vse.cz/download/pdf/136-Fiala-Tomas-paper.pdf.

FLICK, Uwe. An introduction to qualitative research. Sage, 2014.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005

HUTAŘ, Jan. Poznámky k transferům mezi rodinou a společností [online]. Odborná komise pro důchodovou reformu, 2014 Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/10/J.-Hutař-Poznámky-k-transferům-mezi-rodinou-a-společnost%C3%AD-14.-srpna-2014.pdf

Identifikované návrhy možných opatření na úpravy a změny v rámci důchodového systému [online]. Odborná komise pro důchodovou reformu, 2014 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/09/Identifikovan%C3%A9-n%C3%A1vrhy-mo%C5%BEn%C3%BDch-opat%C5%99en%C3%AD-na-%C3%BApravy-a-zm%C4%9Bny-v-r%C3%A1mci-d%C5%AFchodov%C3%A9ho-syst%C3%A9mu-4.-z%C3%A1%C5%99%C3%AD-2014.pdf

Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2 : Návrh valorizace důchodů [online]. Odborná komise pro důchodovou reformu, 2016 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2016/12/PT2-N%C3%A1vrh-valorizace-d%C5%AFchod%C5%AF-1.-prosince-2016.pdf

JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha, 1993

KUČERA, Tomáš. Návrh řešení výměry a valorizace již vyměřených důchodů a otázky k diskusi [online]. Odborná komise pro důchodovou reformu, 2015 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2015/12/T.-Kučera-Návrh-řešen%C3%AD-výměry-a-valorizace-již-vyměřených-důchodů-a-otázky-k-diskusi-20.-listopadu-2015.pdf

Podrobný volební program. Občanská demokratická strana, 2009 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://www.ods.cz/docs/programy/volebni-program2010.pdf
Poslání komise. Důchodová komise [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/?page_id=47

POTUČEK, Martin. Závěrečná zpráva o činnosti Odborné komise pro důchodovou reformu v letech 2014-2017 [online]. Odborná komise pro důchodovou reformu, 2017 Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2017/09/Z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%A1-zpr%C3%A1va-o-%C4%8Dinnosti-OK-pro-DR.pdf

Pracovní materiály. Důchodová komise [online]. [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/?page_id=51

Projekce obyvatelstva České republiky [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20538390/4025rra.pdf/9142790b-9517-463c-860b-8fc78897f30d?version=1.0

SABATIER, P.A. 2007. Theories of the Policy Process, 2nd ed. Boulder: Westview Press.

SAMEK, Vít. Jak zrušit důchodové spoření: Návrh změn v doplňkovém penzijním spoření [online]. 2014 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/07/Soci%C3%A1ln%C3%AD-komise-%C4%8CSSD-Jak-zru%C5%A1it-d%C5%AFchodov%C3%A9-spo%C5%99en%C3%AD-20.-%C3%BAnora-2014.pdf. Subkomise pro důchodovou reformu Sociální komise ČSSD.

VESELÝ, Arnošt; NEKOLA, Martin. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Public policy analysis and making: approaches, methods and practice.] Praha: SLON, 2007.

Volební program ČSSD v kostce. Česká strana sociálně demokratická [online]. 2013 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: https://www.cssd.cz/aktualne/aktuality/volebni-program-cssd-v-kostce/

VOSTATEK, Jaroslav. Česká důchodová reforma: co dál [online]. Vysoká škola finanční a správní, 2012 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/prilohy/konference/vostatek_duchodova_reforma_2012.pdf

VOSTATEK, Jaroslav. Koncepce důchodového věku a valorizace důchodů [online]. 2014 [cit. 2018-01-28]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2015/03/J.-Vostatek-Koncepce-důchodového-věku-a-valorizace-důchodů-12.-srpna-2014.pdf

VOSTATEK, Jaroslav. Penzijní teorie a politika. Praha: C. H. Beck, 2016. ISBN 978-80-7400-571-8.

Předběžná náplň práce

Problematika důchodů je kvůli demografickému vývoji tématem, které je vždy aktuální a neustále se mění a vyvíjí. Nemůžeme zvolit jednu momentálně vyhovující koncepci a univerzálně ji používat dalších několik generací. Také není možné plně přebrat nějaký fungující zahraniční model, neboť každá země má jiné HDP, jinou sociální politiku a individuální potřeby své populace. Je to problematika, jejíž správné řešení je pro společnost esenciální a musí se promýšlet na desítky let dopředu, což je s měnícími se stranami v čele vlády nesnadný úkol, neboť vize nové vlády se často značně liší od té, jíž měla vláda předchozí.
Porovnáme-li věkovou strukturu ČR v roce 2010 a prognózu v roce 2050 z analýzy Českého statistického úřadu, zjistíme, že populace stárne a bude velmi náročné z této pozice financovat důchodový systém tak, jak je nastaven nyní. (ČSÚ, 2003)
Obyvatelstvo stárne navíc ze dvou důvodů – nejen, že se snižuje porodnost, ale zároveň se prodlužuje naděje dožití, tudíž osob v postproduktivním věku bude nejen mnoho, ale zároveň budou v důchodu pravděpodobně déle než současný senior. Zatímco v roce 2002 připadala jedna závislá osoba na 2 nezávislé, k roku 2050 bude tento poměr téměř vyrovnán.
Jelikož se prodlužuje i střední délka života, tak se automaticky zvyšuje i věková hranice odchodu do důchodu, kterou ale nelze zvyšovat do nekonečna. Toto je jedna z hlavních otázek, na něž hledá důchodový systém odpověď a jeden z důvodů, proč je to velmi aktuální problém, na který musí reagovat.(ČSÚ, 2003)
Důchodová politika v České republice stále hledá svou tvář. V roce 2011 proběhla pod křídly vládní koalice ODS a TOP 09 důchodová reforma, která zásadně změnila dosavadní situaci. Nejvýraznější změnou bylo zavedení druhého důchodového pilíře. ODS již ve svém volebním programu z roku 2010 zdůrazňuje, že populace stárne a je proto potřeba klást důraz na vlastní zodpovědnost občanů, neboť jim stát v budoucnu nebude schopen vyplácen důchody z prvního pilíře. Implementace druhého důchodového pilíře se však ukázala být neefektivní a nebyla přijata dobře. Proto bylo pro novou vládu, jež sestávala z koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, prioritou druhý důchodový pilíř opět zrušit a najít jiné řešení. Za tímto účelem byla sestavena Odborná důchodová komise v čele s Martinem Potůčkem, která sestávala nejen z odborníků v oblastech sociální politiky, sociologie, ekonomie a demografie, ale také zástupců politických stran. Na základě volebních programů stran koalice byly sestaveny cíle, jichž měla důchodová komise v průběhu volebního období v letech 2014-2017 dosáhnout a vytvořit tak komplexní důchodovou politiku, která se měla zásadně lišit od té, kterou prosazovala předchozí vláda, neboť volební programy plánovaly opět navrátit vyšší solidaritu. (ČSSD, 2013; ODS, 2009; Odborná důchodová komise 2016)
Cílem mé práce je zmapovat a zhodnotit, co se Odborné důchodové komisi podařilo v letech 2014-2017 prosadit, jaké měla startovací podmínky po předchozí vládě a jakou půdu připravila pro následující vývoj. Dále se pokusím nahlédnout do procesu vytváření, prosazování a schvalování jednotlivých koncepcí a návrhů, spolupráce mezi aktéry na jednotlivých úrovních procesu a postupně zhodnotím a porovnám výsledky tří pracovních týmů, které měly mezi sebe rozděleny cíle.

Hlavní výzkumná otázka:
Jaká je bilance opatření, která se Důchodové komisi podařila prosadit a která ne?

Další výzkumné otázky:
Jaké jsou postoje zástupců politických stran k opatřením, která byla uvedena v platnost?
Jaké jsou postoje odborníků z oblasti sociální politiky, ekonomie, sociologie a demografie k opatřením, která byla uvedena v platnost?
Jak definují odborníci z oblasti sociální politiky, ekonomie, sociologie a demografie současné problémy důchodové politiky v České republice?
Jak definují zástupci politických stran demografie současné problémy důchodové politiky v České republice?
Jaké návrhy mají odborníci z oblasti sociální politiky, ekonomie, sociologie a demografie pro zlepšení důchodové politiky v České republice?
Jaké návrhy mají zástupci politických stran pro zlepšení důchodové politiky v České republice?

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Due to the demographic evolution the pension policy is an ever-evolving and ever-changing issue that is always relevant. We cannot choose one concept that is currently working and apply it universally on next several generations. It is also impossible to apply a foreign model as every country has different GDP, social policies or needs of it's population. It is essential to create a fitting policy that is thought out decades ahead, which is very complicated due to governments chainging every four years, each with different vision of pension policy from the previous one.
If we compare age structure of the Czech republic in 2010 and the prognosis of the age structure in the Czech republic in 2050 from the analysis done by the Czech Statistical Office, we can ascertain, that the population is getting progressively older and it will be rather challenging to finance the pension system the same way as nowadays. (ČSÚ, 2003)
The population is getting older for two reasons - not only is the natality decreasing, but also the life expectancy is prolonging, thus there will be higher percentage of people in the postproductive age group and also, they will be in retirement for a longer time than pensioners today. While in 2002, only one person was dependent on two independent individuals, by 2050, the ratio will be equalized.
With the life expectancy prolongation, the retirement age automatically rises as well, but it is impossible for it to rise infinitely. That is one of the questions the pension system is trying to answer and one of our current issues that needs to be solved and reacted to. (ČSÚ, 2003)
The pension policy in Czech republic is still trying to find it’s identity. In 2011, the coalition of ODS and TOP 09 carried out a pension reform, that significantly changed the pension system. The main change was the introduction of the second pension pillar to the system. ODS already highlighted this plan in their election program in 2010, with the emphasis on our aging population and the duty of citizens to be responsible for themselves, as the government will not be able to pay for the pensions from the first pension pillar in the future. The implementation of the second pension pillar was not received well and proved to be ineffective. Thus it was a priority for the new goverement formed by ČSSD, ANO and KDU-ČSL to invalidate the second pillar and find a new solution. The Pension committee, with Martin Potůček in the leading position, was formed for this purpose and it was assebled from not only the social policy experts, but also sociology, economy and demography experts and representatives of political parties. The committee set a list of goals to accomplish between the years 2014 and 2017 based on the election programs of each government party, which aimed to create a complex pension policy that reintroduces higher solidarity to the system. (ČSSD, 2013; ODS, 2009; Odborná důchodová komise 2016)
The purpose of my work is to analyze and evaluate what the pension committee carried out successfully, what it’s starting conditions were after the previous government and what basis it created for the future evolution. Secondly, I’ll try to describe and analyze the process of pension policy making with evaluation and comparision of the three workgroups that were assigned the goals.

Main research question:
What is the balance between successfully and unsuccessfully carried out policies?