Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept

• Název práce v češtině: Globalizace: od neznámé ke známé? Analýza akademické debaty o konceptu
• Název v anglickém jazyce: Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept
• Klíčová slova: Globalizace, debata, genealogie, akademici, obsahová analýza, 90. léta, stát, trh, společenské vědy
• Klíčová slova anglicky: Globalization, debate, genealogy, scholars, content analysis, 1990s, state, market, social science
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra severoamerických studií (23-KAS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Magdalena Fiřtová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.05.2018
• Datum zadání: 23.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2020 10:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2020
• Oponenti: doc. PhDr. Jan Hornát, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Bauman, Zygmunt. Globalization: The Human Consequences. John Wiley & Sons, 2013.
Bouchard, D.F., ed. “Michel Foucault, ‘Nietzsche, Genealogy, History.’” In Language, Counter-Memory, Practice: Selected Essays and Interviews, 1977th ed. Ithaca: Cornell University Press, 1977.
Friedman, Jonathan, ed. Globalization, the State, and Violence. Walnut Creek, CA: AltaMira Press, 2003.
James, Paul, and Manfred B. Steger. “A Genealogy of ‘Globalization’: The Career of a Concept.” Globalizations 11, no. 4 (July 4, 2014): 417–34. https://doi.org/10.1080/14747731.2014.951186.
Mittelman, James H. Whither Globalization? The Vortex of Knowledge and Ideology. Rethinking Globalizations 1. London ; New York: Routledge, 2004.
Osterhammel, Jürgen, and Niels P. Petersson. Globalization: A Short History. Princeton, N.J: Princeton University Press, 2005.
Rodrik, Dani. The Globalization Paradox: Democracy and the Future of the World Economy. New York: W. W. Norton & Co, 2011.
Sassen, Saskia. Sociology of Globalization. 1st ed. Contemporary Societies Series. New York: W.W. Norton, 2007.
Scholte, Jan Aart. Globalization: A Critical Introduction. 2nd edition. Basingstoke, Hampshire New York, NY: Palgrave Macmillan, 2005.
Steger, Manfred B. Globalization: A Very Short Introduction. Very Short Introductions 86. Oxford, United Kingdom: Oxford University Press, 2013.

Předběžná náplň práce

Globalizace je koncept, který na sebe váže velkou míru pozornosti nejenom v akademické komunitě a který se stal důležitým referenčním bodem mnoha současných debat. Překvapivě málo výzkumu bylo nicméně provedeno v oblasti genealogie tohoto konceptu. Tato práce si klade za cíl přispět v tomto kontextu analýzou akademické debaty o globalizaci, která byla vedena v letech 1990 až 2012, konkrétně pak rekonstrukcí jednotlivých debat a argumentů použitých ve čtyřech předních akademických časopisech. Každý z těchto časopisů reflektuje jiné disciplinární ukotvení. Zvolený časový rámec práce rozděluje do dvou období (let 1990-2000 a 2001-2012), ve kterých provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu. Práce dochází ke zjištění, že klíčovými pojmy, k nimž se jednotlivé debaty o globalizaci nejčastěji vztahovaly v obou zkoumaných obdobích, byly “stát” a “trh” a vztah mezi nimi. Globalizace byla vnímána jako fenomén zásadně proměňující podstatu tohoto vztahu, a jako takový se stala výzvou pro paradigmata společenských věd operující se státocentrickými strukturami. Klíčovou dimenzí, v níž byla globalizace diskutována, byla v obou sledovaných obdobích dimenze ekonomická, v druhém období pak dochází k nezanedbatelnému nárůstu sociálních témat, který naznačuje rozšiřování tematického záběru. Práce dále též dochází k závěru, že v rámci zkoumaného vzorku a časového období sice najdeme případy normativně vedeného vymezení se vůči globalizaci, nicméně neděje se tak za použití „megatermínů“ jako např. antiglobalizace, nýbrž jemnějšími způsoby a mnohdy skrze jednotlivá témata.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Globalization is a concept that manages to attract both academic and mainstream attention and it became an important reference point of many contemporary conversations. However, there is a surprisingly little genealogical research on globalization. This thesis seeks to contribute in this area by analyzing part of the overall academic debate about this concept from the year 1990 to 2012 and by reconstructing the debates and arguments through which the concept was shaped. It breaks the chosen time frame in two periods (1990-2000 and 2001-2012) and conducts a quantitative and qualitative analysis of the debate in four leading academic journals, each of them grounded in different discipline. The thesis finds that key reference points of the debates about globalization in both periods of the time were the terms “market” and “state” and the relationship between them. Globalization as a phenomenon that was said to alter the nature of this relationship posed a particular challenge to social science paradigms that operated with state-centered frameworks. A dimension in which globalization was discussed the most was in both periods the economic one; however, we also saw a rise of social dimension in the second period indicating a shift in attention beyond the economics. Furthermore, this work finds that while globalization was normatively contested in the second analyzed period, the contestation was more subtle than the thesis expected; linked to specific issue areas and it did not use “megaterms” like antiglobalization.