Psoriáza patří mezi závažná chronická zánětlivá autoimunitní onemocnění kůže, k jejichž léčbě se kromě jiných využívají biologické preparáty (hlavně anti-TNF-alfa) často v kombinaci s imunosupresivní terapií. Pacienti s těmito onemocněními mají zvýšené riziko oportunních infekcí a jsou náchylnějším k dalším infekcím. Bylo prokázáno, že léčba chronických imunologických zánětlivých onemocnění pomocí monoklonálních protilátek souvisí s reaktivací JC polyomaviru a vývojem závažného, život ohrožujícího onemocnění centrální nervové soustavy progresivní multifokální leukoencefalopatie. Cílem této bakalářské práce bude vyhledat a shrnout poznatky o vlivu biologické léčby na průběh latentních virových infekcí a rizika virových reaktivací u pacientů s psoriázou. Pozornost by měla být věnována především virům, které se nacházejí na kůži, tj. polyomavirům (MCPyV, TSPyV, HPyV6 a HPyV7) a papilomavirům.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Psoriasis is one of the serious chronic inflammatory autoimmune diseases of the skin, which are also cured by biological treatment (especially anti-TNF-alpha) often in combination with immunosuppressive therapy. These patients have an increased risk for opportunistic infections and are susceptible to other infections. It has been shown that the treatment of chronic inflammatory diseases with biological prophylaxis affects the reactivation of JC polyomavirus and the subsequent development of the progressive multifocal leukoencephalopathy, a serious life threatening disease of the central nervous system. The main aim of this bachelor thesis is to find out and summarise recent knowledge of the influence of biological drugs on the course of latent viral infections and the risk of viral reactivations in patients with psoriasis. The attention should be focused on common skin viruses, i.e. polyomaviruses (MCPyV, TSPyV, HPyV6, and HPyV7) and papillomaviruses.