Vliv aminokyselin z C-konce řetězce B insulinu na selektivitu k jednotlivým isoformám insulinového receptoru.

• Název práce v češtině: Vliv aminokyselin z C-konce řetězce B insulinu na selektivitu k jednotlivým isoformám insulinového receptoru.
• Název v anglickém jazyce: The role of amino acids from the C-terminus of the insulin B chain in the selectivity towards insulin receptor isoforms.
• Klíčová slova: insulin, insulinový receptor, diabetes
• Klíčová slova anglicky: insulin insulin receptor, diabetes
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra biochemie (31-250)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Lenka Žáková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 25.10.2017
• Datum zadání: 26.10.2017
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2018
• Oponenti: RNDr. Veronika Obšilová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Insulinový receptor (IR) má díky alternativnímu sestřihu dvě různé isoformy lišící se pouze 12 aminokyselinami (IR-A a IR-B). Tyto dvě isoformy mají odlišné vlastnosti, zatímco IR-A spouští zejména mitogenní procesy vedoucí k dělení a proliferaci buněk, IR-B spouští metabolické procesy vedoucí zejména ke vstupu molekul glukosy z krevního řečiště do nitra buněk. I distribuce obou isoforem v jednotlivých tkáních je odlišná, IR-A dominuje hlavně v centrální nervové soustavě, krvetvorných buňkách, placentární a fetální tkáni a IR-B převládá v játrech, tukové tkáni a ve svalech.
Při různých onemocněních, zejména cukrovce II. typu se v těle hromadí insulin, který zcela neplní svou funkci a vzniká hyperinsulinémie. Zvýšená hladina insulinu může zapříčinit vyšší vazbu na mitogenní receptor IR-A a tím i zvýšené riziko vzniku rakoviny. Endogenní insulin sekretovaný slinivkou také nejprve působí v játrech kde prostřednictvím IR-B inhibuje glukoneogenezi, zatímco pacientům podávaný exogenní insulin nejprve působí v periférii na IR-A, což vede k obtížné regulaci glykémie.
Insulin nebo analogy insulinu, které by se selektivně vázaly převážně nebo pouze na isoformu IR-B, by mohly být nesmírně užitečné při nutnosti použití exogenního insulinu při léčbě cukrovky. Aminokyseliny B25, B26 a B27 z C-konce řetězce B insulinu jsou považovány za jedny z klíčových pozic ovlivňujících selektivitu insulinových analogů vůči oběma isoformám IR. V této studii bychom se zaměřili na tyto pozice a vyrobili nové analogy insulinu, u kterých by se následně určila afinita k oběma isoformám IR a tak stanovila i jejich potenciální selektivita.